Divočina
Wild
Wild
Wild
Wild
Réžia:
Jean-Marc ValléeScenár:
Nick HornbyKamera:
Yves BélangerHrajú:
Reese Witherspoon, Laura Dern, Thomas Sadoski, Michiel Huisman, Gaby Hoffmann, Kevin Rankin, W. Earl Brown, Mo McRae, Ted Rooney, Cheryl Strayed (viac)VOD (5)
Obsahy(2)
Životopisný príbeh mladej ženy Cheryl Strayedovej (Reese Witherspoonová), ktorej po smrti matky a krachu nevydareného manželstva hrozil pád na samotné dno pre drogovú závislosť a náhodný sex, ktorým odháňala strach zo samoty. Jedinou šancou na záchranu bol úplný životný reštart. A tak sa bez akýchkoľvek znalostí prežitia v divočine rozhodla vyraziť na extrémne náročnú vysokohorskú pešiu túru dlhú 1770 kilometrov Pacific Crest Trail - od Mohavskej púšte cez celú Kaliforniu a Oregon až do štátu Washington, aby pri prekonávaní obrovských útrap siahla na dno svojich síl, našla samú seba a získala vôľu začať nový život v novom prostredí a s novými ľuďmi. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (749)
It's crap. It's what is wrong...to len citujem tú starú pani z filmu čo sa trepe po púšti a nevie o tom ani trenky...nemám rád tieto filmy ()
Moc pěkný dobrodružný drama, kterých by mohlo být více ... Ale na exelentní 127 hodin to nemá ani po kotníky :D 75% ()
Je zajímavé, že Divočina není ani tak o divočině, kterou Cheryl potkávala tam venku v horách, ale spíš o divočině, co nosila v sobě, ve svém srdci a vzpomínkách, které nepřešly. V tomto ohledu je paralela mezi cestou skrze Pacifickou hřebenovku a vsuvkami z jejího bývalého života jako osvětlení jejích motivů motorem celého filmu a tvůrcem jeho nejsilnějších momentů. Je však škoda, že film není silný ve výsledném dojmu, protože samotný konec nenabízí řešení problémů, které ji na cestu přivedly a které tvořily jádro filmu, ale představuje jenom cíl jedné daleké poutě, přičemž všechny zásadní impulzy k této pouti zůstaly nedořešeny a ponechány pouze s možným příslibem lepších zítřků. Ale kdoví, možná to tak mělo být. Člověk nemůže čekat, že s posledním krokem problémy přejdou, ale jen to, že se na ně bude jinak dívat. ()
Dajme tomu, ze by tuto streku aj zvladla. No film ma vobec nepresvedcil. PS.: Bear Grills potom zrejme zbytocne dramatizuje prezitie v divocine. ()
Přírodou odlehčených filmů s vnitřními dramaty hlavních postav, které si s sebou nesou na dlouhé cestě, nebo ještě lépe řečeno - vnitřní dramata, která přinutila hlavního hrdinu k vydání se na dlouhou cestu směrem ke kořenům - jen člověk a příroda a cesta do hlubin duše, těch už tu bylo (127 hours, Into the wild etc.). Proto se přiznávám, neočekával jsem moc. O to více jsem však získal. Z mého pohledu netkví kvalita snímku ani tak v tom, jak bravurně je pracováno s kamerou, jak rychlá je stopáž akčních scén... Opravdová kvalita filmu je v tom, jaké otázky tě přiměje sobě samotnému položit. Ke kolika myšlenkám tě svým filosofickým charakterem přivede... Každý si v sobě nese svoje duševní břímě, bolestivé vzpomínky, které člověk raději hluboko pohřbil, než by s nimi donekonečna bojoval a nechal se jimi dále zraňovat. A při takové cestě se dá mnohem lépe bojovat... Jen ty a příroda, jen příroda a tvé opravdové já. Už žádná přetvářka, už žádný souboj, jen to nechat plynout... Taková cesta by dokázala očistit každého... Taková cesta by dokázala posílit každého... nebo zlomit? ()
No... velká škoda, že snímek neměl hudební kvality Into the wild. Ani Simon a Garfunkel to na plný hodnocení nevytáhli. Jinak hodně zajímavej film. ()
Cheryl si nepochybně zaslouží uznání za to, jak se do téhle bláznivé cesty vrhla po hlavě a jak se s tím dokázala poprat. Těšil jsem se na záběry nespoutaných, člověkem nepolíbených scenérií americké přírody, toho tu ale bohužel moc není, a vadilo mi příliš časté přeskakování do flashbacků. Každopádně velmi inspirativní cesta. PS: Reese ovšem fantastická. ()
Problémová holka se vydá do divočiny kde dostane rozum. Přípěh statý jak lidstvo samo. Scénář plynule ubýhá a protože ho napsal sám život, tak tu máme další fajn road trip který stojí za to zkouknout. ()
Může fungovat psychologický dobrodružný film? Na mne asi ne... ()
Tohle je přesně ten typ filmu, který není pro každého a přesně ten typ filmu, na který musíte mít chuť. Já mám pro tyhle one wo/man show velkou slabost, protože pokud se herec dokáže dostat divákovi pod kůži, bývá to většinou velmi silný zážitek. Tentokrát se díkybohu nestřílelo úplně mimo a Pravá blondýna se za svůj výkon určitě nemusí stydět. Chyběl mi tu ale skutečný strach z divočiny a i když tu nastaly určité problémy, necítil jsem žádné obavy o hlavní hrdinku. P.S.: Pokud se řadíte k divákům zaměřujícím se na cíl a nikoliv na cestu, budete velmi zklamaní. 70% ()
dvě hvězdy pouze za odvahu hlavní představitelky a nápad filmu. Totální minus je za nicneříkající konverzace, její velký batoh, se kterým určitě nemohla udělat tak dlouhou túru a třeba vykreslení překonání řeky, kdy úzkou říčku představovali ve filmu jako amazonský veletok... ()
Začátek se trochu vlekl. A člověk si říká. No.. možná to bude nuda. Chvíli mi trvalo se zakoukat. Ale nakonec mě to velice překvapilo. Whiterspoon mám rád a je mi velice sympatická. V tomto snímku dokazuje že je i výbornou herečkou. Jako Cheryl a její očista od špatného života - Nevěry, drog a naprosté lhostejnosti po smrti její matky, ale postupně začíná chápat že tato divoká cesta jí naopak něco dala, tak jako její matka - "Cheryl můžu tě naučit jednu věc. A to je, jak najít svoje lepší já. A když ho najdeš, drž se ho jako o život." A tak vyraží na dalekou cestu přes 1700km , aby si od všeho vyčistila nejenom hlavu, ale i bolestnou minulost. Líbí se mi , jak je to natočené. Kdy slyšíme její vnitřní hlas co si myslí uprostřed pustiny a rozlehlé přírody. A také flashbacky vzpomínek zpět , který vlastně slepuje celý příběh dohromady. 75% ()
Těžká slabota. Amatérsky natočený film, který nefunguje. ()
Ani bych nevěřil,že se mi bude líbit Reese Whiterspoon v takovéto roli, Dokonce jsem ji i věřil její přerod z drogově závislé "skoro prostitutky" na ženu,která se jde sama se sebou vypořádat na obtížnou turistickou trasu. Veškeré momenty,které charakterizují její vnitřní inferno, jsou dobře poskládané a mají tu správnou hloubku k zamyšlení. A byť to ve výsledku není drama jako 127 hodin,přesto má příběh Cheryl co říct. ()
Asi každý člověk na své cestě životem sejde ze stezky a podaří se mu ztratit kontakt sám se sebou. Někdo jen na chvíli, někomu to trvá delší dobu. Ale vždy pak přijde chvíle, impuls, který mu dá najevo, že není ještě všechno ztraceno, že stezka srdce nikam nezmizela, že na něj pořád čeká a že teď záleží na něm, jestli ji bude chtít najít a znovu se tak setkat sám se sebou. Cheryl Strayed se modlila k vesmíru a doufala v zázrak, že jí nezemře máma. S její smrtí se pak vyrovnávala po svém, a když už nevěděla jak dál, přišel právě ten impuls, ta myšlenka, ten pocit vycházející z hlubin naší vlastní duše…jdeš správně? Kdo tě oddělil od sebe samotné? Vydala se na dlouhou a namáhavou cestu, aby během ní našla sama sebe. Aby našla své nejlepší Já a pak už ho po celý život chránila jako to nejcennější, jak jí radila její máma. Co kdybychom se přijali? Co kdybychom sami sobě odpustili? Co když bychom všechno, co jsme kdy udělali, ani nechtěli udělat jinak? Co když to všechno mělo nějaký smysl, nějaký skrytý důvod? Vždyť přece všechno zlé je k něčemu dobré. Každý se jednou ztratí ve své vlastní divočině a pak je na něm, jestli se bude chtít vlastními silami dostat z těch temných lesů plných démonů a strachů ven na světlo. Pro mě má Cherylin příběh hodně osobní podtext. „Slunce vychází a zapadá každý den…a můžeš si vybrat, zda při tom budeš. Můžeš se přidat na stranu krásy.“ ()
Holka hledá v přírodě sama sebe a to by bylo, aby se jí to během těch asi 2000 mil kdesi v horách nepovedlo..Když se jí zbortí svět, rozhodne se vykonat túru napříč Amerikou. Strach je její nejčastější společník, ale samozřejmě sem tam potkává i další existence. Film je pojatý velice civilně, divák se v průběhu putování postupně dozvídá hrdinčinu minulost, a proč se vlastně na tu cestu vydala. Nejvíc jsem patrně oceňoval Reese v hlavní roli. Byla sice trošku úsměvná jako turistka (bágl větší než ona skoro:)), ale skvělá jako vždy. ()
Pusté a nudné, pro mě zklamáním! Nic extra co by tu nebylo už kolikrát předtím a ani sympatická Reese to prostě nezachrání. ()
Snímek mě pohltil hned od samého začátku. Možná to bude i tím, že se v mojí hlavě odehrávají podobné myšlenky a chutě udělat něco stejně šíleného. Hrozně skvěle vykreslené situace, kdy i divákovi dojde, čemu by měl v životě přikládat důležitost a naopak koho nebo co považovat za totálně směšné, životu nepotřebné. Jenom se mi potvrzuje to, že pro mě společnost jako taková není důležitá a svoje vlastní hodnoty, smysl v ní určitě nenajdu. Asi budu muset podniknout podobný "trip" jako Cheryl Strayed. Třeba jednou. Neřeším čitelné situace, které se dají z Cheryl flashbacků vyvodit, podstatné je si uvědomit, že až na samém dnu nám dojde, kdo jsme a co chceme. Až na pár věcí, které bych asi provedl praktičtěji jsem byl zvědavý na samotný konec, který jsem čekal trochu jiný. No ale to je právě to, proč Vás to u filmu Wild nutí přemýšlet nad sebou samým. Co ty na to děvče => Dizzy_eM ? ()
94 dní. Děkuji za to co mě cesta naučila ()
Súvisiace novinky
Zemřel režisér Jean-Marc Vallée
Velice nepříjemná zpráva nás zasáhla krátce před koncem roku – oceňovaný kanadský režisér Jean-Marc Vallée zemřel nečekaně v pouhých 58 letech. Filmař stojící za oscarovým Klubem poslední naděje,… (viac)
TOP filmy 2015 dle TOP uživatelů ČSFD.cz
V letošním přehledu nej filmů, které viděli naši top uživatelé v roce 2015, jsme dali prostor i filmům s jiným rokem výroby/uvedení než 2015. Anketu vyhrál postapokalyptický akčňák Šílený Max:… (viac)
Janis Joplin se dočká filmu
Kanaďan Jean-Marc Vallée není žádný režisérský nováček, ale do hvězdných výšin nakopnul svou kariéru až svou první americkou produkcí - biografickým filmem Klub poslední naděje, díky kterému dosáhl… (viac)
Tak jsem se dočkal. Tohle byl film, na který jsem se hodně těšil a chtěl jsem ho vidět, ne až až bude na DVD, ale v kině. Co se týká děje, to už tu zaznělo mockrát, zkrátka a dobře mladá žena, která neměla zrovna ukázkový život, se po smrti matky dostane prakticky na samou hranu propasti života, pokud se to dá tak stručně nazvat, a jako jakousi formu očistce volí 1770 km dlouhou pěší cestu po Pacific Crest Trail, aby si srovnala myšlenky a našla sama sebe. Po prvním shlédnutí dávám za 4*, ale určitě si počkám na DVD verzi, tohle je asi jeden z filmů,, který se člověku dostane pod kůži až časem. Pokud se týká hereckého výkonu Reese, potěšil mě. Reese se dostala od hloupých blondýn do stádia vážnějších seriózních rolí, Oscar sice nevyšel, ale třeba příště:). Nominace Laury Dern za vedlejší roli byla asi trochu krokem vedle, roli matky zahrála sice dobře, ale zase nikterak výjimečný výkon to nebyl, to je třeba přiznat. Několikrát se tu objevil i názor, že ve filmu je vzhledem k názvu a zaměření málo záběrů krajiny a přírody. Částečně to uznávám, na druhou stranu nekoukáme na dokument z produkce National Geographic... Docela by mě zajímalo, kolik z těch lidí, kteří tu dost často nadávají na flashbacky, které se prolínají prakticky celým filmem, četlo knižní předlohu, protože ta knížka je napsaná úplně stejně, včetně poněkud nejasného, neurčitého závěru. Byl jsem docela zvědavý, jak se scénárista s těmi flashbacky vyrovná. A dá se říct, že mě nezklamal. Knižní předloha se mi upřímně teda líbila o něco málo víc. V ní se díky ich-formě vyprávění čtenář mnohem více vnoří do běžných věcí, které Cheryl na cestě provází, a může s ní poměrně intezivně prožívat třeba popisy toho, kudy prochází, rozkoše z tak obyčejných věcí, jako je teplá sprcha, čisté oblečení v krabici se zásobami, normální teplé jídlo, její permanentní hladovost až nenažranost, stejně jako je vidět, jak byla naivní v plánování cesty jak po stránce organizačně/praktických věcí, ale i finančně. V knize se docela často zmiňuje tom, jak se celou cestu se potýkala s naprostým nedostatkem peněz, ne až tak proto, že by na to neměla (i když movitá zrovna nebyla), ale spíš proto, že si to prostě blbě naplánovala. Tohle všechno a mnohé jiné se do filmu nevešlo a kvůli dodržení přijatelné stopáže ani vejít nemohlo, a trochu mi to tam chybělo, takže jsme tady ochuzeni o řadu vynikajících "pocitových" hlášek v nejrůznějších situacích, které provází celou knížku, jako např. „Že se nedalo utéct ani se obrátit zády. Nedalo se to rozředit sklenkou Martini ani na to zapomenout při vášnivé rychlovce.“, „Věděla jsem, že stejně bude lepší, když budu vypadat a cítit se a cítit tak, jak vypadám, cítím se a jsem cítit", „Místa na bocích… se pokryla drsnou kůží, která by se dala popsat snad jen jako něco mezi kůrou stromu a kůží mrtvého oškubaného kuřete. A chodidla? No tak ta byla nadále totálně, nevýslovně v prdeli“, „Postavila jsem se a zarazilo mě, že stát rovně je pořádná fuška.“ „… s chlapem, který viděl Michelle Shocked třikrát naživo, si kalhoty nechat nemůžu, i kdyby kůže na mých bocích byla sebenechutnější.“ „Lokla jsem si. Chutnalo to děsivě, ale příjemně. Chutnalo to lépe než vysedávání na studeném dešti.“ To jen tak pro ilustraci. A jen tak mimochodem, na konci byl stav 6:4 ve prospěch PCT. 6 nehtů ku 4... :). EDIT 7.11.2015 Konečně jsem se dostal i na shlédnutí DVD včetně bonusových materiálů, které taky určitě stojí za to vidět. Myslím, že po nějaké době a po jednom, dvou dalších shlédnutích půjdu do plného hodnocení, tohle bude vážně film, který naplno uzraje až časem... () (menej) (viac)