VOD (3)
Obsahy(3)
26-ročný Aron Ralston (James Franco) miluje adrenalínové športy a pohyb vo voľnej prírode. V jednu piatkovú noc v apríli roka 2003 vycestoval do Utahu, aby tam strávil víkend lezením po odľahlých skalách národného parku Canyonlands. O šesť dní neskôr sa zjavil v civilizácii, bohatší o neuveriteľný príbeh a chudobnejší o pravú ruku. Ralston prežil 127 trýznivých hodín v divočine, keď ho uvoľnený balvan uväznil v odľahlom kaňone, s malým množstvom jedla a iba niekoľkými dúškami vody. Počas nasledujúcich piatich dní bojoval s rukou priškripnutou ohromným kameňom, s prírodou i vlastnými démonmi. Hlavnou oporou mu boli spomienky na rodinu a priateľov, odvaha a dôvtip. Len vďaka nim dokázal nepriazeň osudu premeniť na svoje víťazstvo a nabral silu, aby sa vymanil z nedobrovoľného väzenia v dvadsaťmetrovej priepasti a ťažko zranený prešiel viac než desať kilometrov, kým našiel záchranu. Neuveriteľná statočnosť a odhodlanie mu pomohli prekonať hroziacu smrť... (TV JOJ)
(viac)Videá (4)
Recenzie (1 847)
127 hodin začíná tak jak si divák může dle traileru představovat. Rozfázovaný záběr, vysoké tempo a podmanivá hudba. Perfektní audiovizuální složka není nic, na co bychom nebyli u Dannyho Boyla zvyklí, takže vše začíná v podstatě přesně dle očekávání. První fáze snímku je vysoce dynamická a téměř bez ustání si drží vysoký převod. Recipient by nejspíš měl být tempem snímku rozladěn, neboť tuší, že podobnou rychlostí se hlavní postava do očekávaných trablů dostane poměrně brzy, přesto si probíhající jízdu užívá, ba dokonce by ji nejspíš chtěl zažít. V druhé části snímku dochází k prudkému útlumu tempa, Aaron je pevně zakotven v jedné lokaci a divák de facto s ním. V tuto chvíli je nejspíš jeho přáním zvýšení tempa a rychlé ukončení snímku. Motivátorem může být nezájem – snímek nevytváří vděčnou podívanou, případně nesnesitelná dávka empatie – pro diváka se utrpení postavy stává těžko sledovatelným. Otázkou však je, zda tu právě ten první důvod jasně nevyhrává. Ne, že by to byl přílišný problém. Ono je v podstatě jedno, jak je dosaženo cíle, nicméně nakonec je to právě divák, kdo se bude cítit ošizen. O čem vlastně tenhle snímek chtěl více vyprávět? O utrpení, které Aron ve svém „vězení“ pociťoval, nebo o nudě, kterou tam zažíval? Nejen vložené flashbacky, ale i scény s ruční kamerou napovídají, že se snímek mnohem více věnuje právě nudě. Utrpení zabírá mnohem méně prostoru a v podstatě z temporytmického hlediska pouze napomáhá dějovému vývoji. Objevuje se téměř neznatelně a v plné síle se projevuje až na konci. Ač jsem to sám příliš nepociťoval, dle komentářů se dá usuzovat, že emociální dopad na diváka (od prožívání s hrdinou, po znechucení explicitními scénami) tento nový Boylův přeci jen snímek má. Na druhou stranu, je to opravdu podstatné? … K té obsahové skoroprázdnotě a pseudopsychologizujícím náznakům by se raději ani nevyjadřoval. Někdy je prostě lepší mlčet. Jako lidský příběh neuvěřitelné, jako film ovšem nepříliš přesvědčivé. ()
Danny Boyle se pomalu stává evropským (nadsázka jak hrom) Tony Scottem...a předvede cestu, kterou by si každý sebestředný chlap tohoto světa měl projít a uvědomit si, o čem je život. Ta osudovost (zase?), průhlednost konceptu (holt předloha) a délka ve výsledku vůbec nevadí, protože na ně nemyslíte a necháváte se unášet one-man-show Jamese Franca a jednoho velkého kamene. Je skvělé, že si Danny své filmy tolik užívá (a s ním i divák), obarvuje a stříhá je velmi agresivně a nebojí se obětovat někdy až klišovitý obsah skvělému celku. Pět hvězd to nebude, ale jedna úžasně uvěřitelná a intenzivní scéna ten film posunula do těžko zapomenutelné roviny. PS(spoiler): proč během závěrečných titulek neběžel zrychlený sestřih nahraných záběrů původního Aarona?:( ()
Nová jednotka prchavosti: jeden boyle. Dannyho filmy sú obvykle nabité energiou a majú formálnu stránku na hranici dokonalosti. Sú to však filmy momentálneho zážitku - pôsobia intenzívne, ale žiadny pocit nezanechajú a veľmi rýchlo vyšumia. Vysvetlenie je jednoduché: sú prázdne. O 127 hodinách to platí ešte viac ako o Milionárovi a Sunshine. Jediná myšlienka, ktorú poskytuje, je: "Ku*va, to rezanie nervu muselo bolieť!" Nič iné to vo vás nezanechá. Myslím si, že Boyle sa medzi "veľkých oscarových umelcov" dostal iba nedopatrením a že by sa mal vrátiť k natáčaniu čistých žánroviek. Jeho najúprimnejší film je 28 dní potom, lebo sa na nič nehrá. Danny, natoč jeho pokračovanie. Alebo zober ten bondovský kšeft, pre to si sa narodil. P.S.: Buried je asi o 200% zaujímavejší a "hodnotnejší" film. ()
Věděl jsem o co se jedná a velká část filmu stojí jen na jedný průrvě, Jamesi Francovi a jeho snaze za každou cenu přežít, přesto, i když ke konci se už zdá, že film nemá kam pokračovat, protože už asi půl hodiny není co zkoušet a zoufalství je na maximu, tak udrží napětí a ve finiši se všechno perfektně vygraduje. Navíc Franco je skvělej a celej ten příběh je úžasná ukázka vůle a zároveň přehlídka racionálního uvažování v kritický situaci, teď jen jestli to celý proběhlo fakt takhle, každopádně super film a Boyle po Milionáři o moc laťku nesnižuje. ()
127 hodin utrpení se tu kříží se 127mi hodin oslavy života. V televizi, na internetu, v novinách...všude se setkávám se zmarem, zvráceným osudem, smůlou a neštěstím. Všude k mně přichází zprávy o tom, jak lidi vzdávají svůj život, jak nechtějí žit, jak přemýšlí nad špatnými věcmi a jak se ty špatné věci dějí a noviny o nich píší. Pořád a dokola se tak setkávám s negativními informacemi, které špatně působí na mozek. Možná ne pokaždé, ale jednou za čas to prostě dolehne. A pořád dokola! Jenže potom příjde Danny Boyle, chvíli před Oscary mi ukáže film, který vypráví o pravém opaku a já na poprvé nevím, co si o filmu myslet. Teď už to vím. Lépe natočenou oslavu života jsem ve filmu prostě ještě neviděl, jestli jsem vůbec někdy nějakou viděl, protož zmar a prohra si to čoudí ke dveřím každého z nás ze všech směrů. Danny Boyle je pan režisér a mám strach, že to s těmi Oskary bude mít nesmírně těžké. Podle mě by si ho tento film zasloužil daleko více, než Milionář z chatrče. Rozhodně Vás překvapí například fakt, že film není točen a la home-made, ale právě naopak naprosto regulérním způsobem. Jo...a závěrečný výběr skladby? Nádhera, která se z filmu nezapomíná a v tomto případě se naopak ještě hodněkrát připomene. Nádhera! Dost možná už teď film roku. ()
Galéria (95)
Zaujímavosti (50)
- Autor hudby A.R. Rahman spolupracoval s Dannym Boylom aj na filme Milionár z chatrče (2008). (Bobek15)
- V českém dabingu ve scéně v čase 32:30 zazní, že je sobota, ovšem ve skutečnosti je už neděle. (LERw!g)
- V čase 29:59 je záběr na Aronovy (James Franco) hnědé oči, ale v následující scéně, která je vzpomínkou na dětství, je má zelené. (applause)
Reklama