Výchozí bod
I Origins
Réžia:
Mike CahillScenár:
Mike CahillKamera:
Markus FördererHrajú:
Michael Pitt, Àstrid Bergès-Frisbey, Brit Marling, Steven Yeun, Archie Panjabi, Cara Seymour, William Mapother, Charles W. Gray, Rhonda Ayers (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Dr. Ian Gray (Michael Pitt) je mladý molekulárny biológ a vedec, ktorého životnou témou je výskum evolúcie oka. Práca ho celkom pohlcuje až do okamihu, keď sa na večierku stretne s krásnym tajomným dievčaťom Sofi a požiada ju, aby si mohol vyfotografovať jej nádherné oči. Oproti vedecky racionálnemu a profesionálne skeptickému Ianovi je Sofi divokým a nespútaným stvorením a tieto protiklady ich vzájomne priťahujú. Ich vzťah je intenzívny a pre Iana aj nečakane vášnivý, ale je krátky a skončí sa tragicky. Po drsnej životnej rane sa Ian ešte viac ponorí do svojej práce. O niekoľko rokov neskôr urobí spolu s kolegyňou Karen nečakaný objav, ktorý spochybní jeho neotrasiteľnú vieru vo vedu a zmení jeho skepticizmus voči mystickým a spirituálnym silám. Potvrdiť či vyvrátiť novú teóriu, ktorá by postavila na hlavu všetko, v čo ľudstvo doposiaľ verilo, môže iba cesta na druhý koniec sveta. Ian sa rozhodne riskovať svoju vedeckú reputáciu i vlastnú racionalitu a vydá sa na šialenú misiu, ktorá má len mizivú nádej na úspech. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (720)
Mám rád filmy, které se tváří nenápadně a nakonec Vás svým zpracováním a myšlenkou strhnou tak, jak se to nepovedlo většině blockbusterů či holywoodských spektáklů. I Origins je ve své holé podstatě hluboce filosofujícím dílem nad otázkami "života po životě" které se odráží v lidských očích. Nicméně pokud nemáte slušné herecké obsazení, celá koncepce a myšlenka filmu je Vám na nic. To však u I Origins nehrozí, jelikož v hlavní roli exceluje přesvědčivě "netečný" Michael Pitt který se své role zhostil více než skvěle. Co více dodat? Snad jen to, že I Origins je dílem jež mě zcela uchvátilo a s nevolí se musím přiznat, že ke konci filmu jsem neměl daleko k slzám. „When I saw you, I had the feeling I had known you - like we are connected from past lives.“ ()
Prazvláštní kombinace esoterické sci-fi, přitroublé love story a středoproudového romanťáku. Něco málo zajímavé vědy pro zvídavého diváka, něco teenagerského sexu a koziček, aby do kin přišlo víc náctiletých, kteří si koupí víc popcornu a něco pro ženy (a asi i muže) po čtyřítce se zájmem o "duchovno". Výsledek - nevyhraněná břečka a žánrová všehochuť a z toho vyplývající sterilní bezchuť. A přitom stačilo tak málo, třeba jen v závěru využít nevyužitého potenciálu postavy divného zbožného pána v kvakerském klobouku... Můj návrh na změnu scénáře: Onen pán je ve skutečnosti nelítostný zabiják, který objíždí země třetího světa a likviduje bohaté pedofily, kteří si tam jezdí užívat s chudými dětmi. No a když vidí Iana, kterak si do svého pokoje vede za ruku ušmudlanou indickou holčičku a kterak ji za čas v náručí odnáší dolů a hladí ji po hlavičce, má úplně jasno, počká si na noc a potichu vnikne do Ianova pokoje, ve kterém ho podrobí několikahodinové brutální a nechutné tortuře, na jejímž konci se smrt bude zdát jako rajské vysvobození. Tak takovému bijáku bych dal aspoň za čtyři, ale nějaké rozplizlé pseudoduchovní hollywoodské líbivosti s odřenýma ušima tři, a to ještě hlavně kvůli oduševněle hezké Britce. ()
Když přivřu svoje jedinečné oči, tak ten nápad úplně špatný není, ale jinak žádná hitparáda. To unylé zpracování mě nebavilo a ten hon za "pravdou" jsem čekal o něco vypjatější. Nesedli mi příliš ani herci. Michael Pitt byl podle očekávání dobrý a pořád čekám, kdy jako jeden z nejtalentovanějších zámořských herců přestane přešlapovat před branami první ligy. Ale ten zbytek mi příliš nesednul. Představitelka Sofi byla škaredá jak noc a Brit Marling v roli Karen působila nevýrazně. Zklamání. 30% ()
Velmi zvláštní film...málo předvídatelný, naprosto vynikající. Donutí vás zamyslet se, ještě po zhlédnuté mám pocit, že film ve mě zanechal svou stopu. Velmi emotivní a geniálně inteligentní. ()
Vynikající dojem z první poloviny v případě I Origins trošičku devalvuje ta druhá, ve které začne v určitých momentech dost haprovat logika a závěr ála deus ex machina taky přímo volá po doladění. Pořád ale jde o velmi zdařilé komorní drama, na kterém mě moc bavilo především lehkonohé skloubení působivé romantické linie s tou vědeckou, aniž by se jakkoliv tloukly. Ba naopak, jedna krásně doplňuje druhou a zvrat v půlce filmu pak působí ještě drtivějším dojmem. Kdyby si Cahill trochu víc vyhrál s oním zakončením, mohlo to být vynikající, takhle jen hodně dobré. A před zhlédnutím filmu se v žádném případě nedívat na trailer, více spoilerů už snad do dvou minut nacpat nelze! 80 % ()
90%. Mike Cahill během posledních let filmařsky dospěl. Od Another Earth urazil obrovský kus cesty, co se především stylistického pojetí jeho tvorby týče. Srovnání se zmíněným filmem se tu přímo nabízí, jelikož se jedná o stejně laděné obecně filozofické téma. Co do hlubokomyslného intelektuálního objevování nových realit a řemeslně kreativního úhlu zpracování sci-fi prvků, zdá se být Cahill výhledově obrovsky jedinečným talentem a I Origins je toho exaktním důkazem. Dostal se totiž od sice zajímavého a originálně realizovaného, nicméně v jednotlivostech stále ještě často ploše interpretovaného Another Earth až k velmi přímočaré práci s vyprávěním, pestrému zbarvování charakterů a adrenalinovým mysteriózním prvkům, které v I Origins hrají hlavní roli a jejichž atmosféra funguje na jedničku, a na tak výraznou vyzrálost mu stačily tři roky a jeden jediný snímek. Tatáž chvála platí o citlivém rozhodnutí Cahilla oproti Another Earth tentokrát nevzít do vlastních rukou kameru a žezlo pásky předat Markusovi Fordererovi, od nějž jsem dříve zatím nic neviděl a po I Origins doufám, že tento snímek nebyl zdaleka poslední, protože i tady se vedle Cahilla rýsuje potenciální budoucí hrdina řemesla. Zatímco práce režiséra i technické zpracování obecně je tu z hlediska kreativity více než sympatické, je nutno neopomenout také již zlehka nakousnutý scénář, který v návaznosti na velmi originální námět s citlivými zvraty a decentním, přesto však silně a hluboce působícím závěrem, vyvyšuje, alespoň v mých očích, I Origins mezi vůbec nejlepší snímky roku a možná i posledních několika let. Moje nadšení pak rozhodně nesnižuje ani velmi povedený výkon obecně nepříliš oblíbeného Michaela Pitta a pro mě velmi překvapivě i skvělá Brit Marling, která mě v Another Earth vůbec nezaujala, spíše naopak, ba zde si reputaci napravila tím nejlepším možným způsobem. Po Interstellar největší zážitek roku. ()
Taková chvála a mně to přitom přišlo v tolika ohledech tak naivní a nerealistické. Když postavám nevěřím ani ň, tak prostě nepomůže ani dobrý námět... ()
bavila jen první půlka, pak už jsem jen nechápala kde je ta kočička, co nemá půlku těla a proč je to tak celý vlastně blbý. Jo, je to hrozně blbý. ()
Tak neviem, či je už celý svet tak otrávený, že už vezme za vďak čímkoľvek, ale ešte stále nie som tak zúfalá, aby som verila v reinkarnáciu, alebo akýkoľvek posmrtný život či dokonca stvoriteľa! Som inteligentná, mysliaca bytosť a rozprávky mi nevadia, kým nemajú skryté nábožensko- fanatické posolstvo. Potom sa mi chce blinkať. ()
Očekával jsem skutečně cokoliv, ale tohle co mi Mike nabídl ani v žádném případě. Na film jsem se rozhodl podívat více méně jen tak z nudy. Rád koukám na "menší" filmy, které jsou určeny spíše pro festivaly a jejich ne-příliš náročné diváky. Ale tohle, to bylo opravdu něco, co mi při závěrečné scéně vzalo dech....... Velmi jednoduchý příběh natočen tak úžasnou formou a vyplněn tak skvělými neznámými herci, už jsem neviděl řadu měsíců. Dokonale spletitý námět s dokonalým závěrem ve formě ne příliš říkajícího se finále, které skončí takovým tím klasickým "Nolanovským" způsobem. Rozhodně film, který mě v tomto roce nejvíce překvapil a potěšil. 100% ()
nenápadný snímek s podmanivou atmosférou, který v první polovině spíš jen tak nějak bezcílně pozvolna plyne, aby až asi po hodině stopáže začal pomalu ale jistě mířit směrem k velkolepé pointě.. emoce z toho každopádně tryskají proudem na všechny strany a Mike Cahill rozhodně skrývá do budoucna velký potenicál.. palec hore! ()
Působivé existenciální drama, které vtáhne do děje svým emotivním příběhem se zajímavými myšlenkami ve stálém střetávání vědy a víry. Závěr filmu je úplný emocionální zásah. (Ani pořádně nevím proč, ale připomnělo mi to mé oblíbené sci-fi "Contact" s J.Fosterovou, který má ve své podstatě obdobné téma a také velmi emotivní překvapivý závěr.) V zápětí po shlédnutí uděluji lepší čtyři hvězdy. Doporučuji! 90% (viděl jsem: 2x) ()
"Je to taková náhoda.. Jako sám život.." ()
Napsal bych to samé co k předchozímu filmu režiséra Cahilla, Jiná země, ale nebudu se opakovat. Je to postavené v podobné rovině s úplně stejnou atmosférou. Zzajímavý film, ale ani zdaleka to není na 80 %. ()
Tento snímek mě zaujal po všech stránkách. Jeho scénář je prostý, přesto poněkud nesmělý a nepředvídatelný, a tak až do poloviny filmu nebylo jasné jeho téma. Když se však příběh zjevil, byl jsem překvapen, jak realisticky a procítěně jej Cahill dovedl odvyprávět. Mnohem více než individuální herecké výkony mě zaujala samotná audiovizuální stránka, která vykazuje známky pečlivé přípravy a příjemně doplňuje divákův prožitek. K tématu je nutno poznamenat, že kontemplativní diskuse o střetu vědy s náboženstvím je alespoň z hlediska filosofického dosti ohranou písničkou. Přesto mám pocit, že se snímek k tomuto tématu vyjádřil jedinečně a nabídnul východisko, které je v souladu s východní filosofií smířlivé a harmonické. 8/10 [KVIFF 2014] ()
Existenciální myšlenky podané způsobem, který člověka donutí se zamyslet. Už jste někdy někoho poprvé potkali a měli pocit, že ho dávno znáte? ()
CITÁT - Každá žijící osoba na této planetě má jedinečný pár očí. Svůj jedinečný vesmír............... Hlavní hrdina je nesympatický herec, který mi do příběhu vůbec neseděl. Dlouhé dialogy jsou mnohdy až absurdní a tudíž nudné. Hudební doprovod je příšerný. Kamera obyčejná. Na snímku je tak dobrý jej jeho obsah, ale i ten vás začne bavit asi tak v druhé polovině stopáže. CITÁT - V duchovním světě už jsme svoji........... Velmi zajímavý obsah v příběhu se možná nedá na první pokus moc pochopit a tak doporučuji se na film podívat z odstupem dvou až třech týdnů znovu. ()
Duchovno a na jeho druhé straně věda stojíc naproti sobě, jdoucí vedle sebe... Těžko se to dá popsat slovy, ale musel jsem to na konci celé rozdýchat a taky mi naskočily slzy. Nádherná katarze a koneckonců film spíše pro hloubavé nad otázkami života. Přišlo mi, jakoby po celou dobu snímek žil svým životem, postupně rostl a nabýval na čím dál větší kráse. Další pro mě z nejsilnějších zážitků na KVIFFu a to jsem si myslel, že bude jen jeden, a to ten, ze kterého po skončení totálně ztratíte pojem o čase a musíte se sakra snažit, aby jsme se dostaly do původního stavu. Dál psát nebudu, to se jednoduše musí vidět! ()
Minimalistické sci-fi je žánr, který mám rád a Mike Cahill mě před pár lety nadchl silně melancholickým Another Earth. I Origins je náladově trochu podobný film, byť více se zaměřuje na samotný příběh. Ten je příjemně střídmý na "fiction" prvky a podává je realistickým způsobem, tudíž je dost uvěřitelný. Po všech těch scenáristicky vyšperkovaných a často i překombinovaných kouscích je I Origins příjemná změna. Zejména proto, že jako celek působí hodně nejednoznačně a divákovi nic nevnucuje (pokud tedy vypustím scénu po závěrečných titulcích). ()
Súvisiace novinky
Filmy roku dle TOP uživatelů ČSFD.cz
Mezi za oceánem nejlépe hodnocenými filmy roku 2014 je hodně těch menších, nezávislých, které k nám ještě nedorazily - Inherent Vice, Birdman, Slídil, Whiplash, Hon na lišku, Kód Enigmy nebo Teorie… (viac)
49. MFF Karlovy Vary rozdal filmové ceny
Slavnostní ceremoniál zakončil filmový festival a poroty v čele s Luisem Miñarrem udělily ceny nejlepším ze soutěžních filmů. Křišťálový glóbus pro nejlepší film si odnesl George Ovashvili za… (viac)
Pozor: Použijem viac spoilerov. Čítajte teda najmä až po pozretí. Spočiatku, sa priznám, som mal z toho taký pocit, že ó zas ďalšia otrava, pokus o psychologický film s klišé škaredým nerdom, ktorému sa prihodí láska, aká by sa v 99% prípadoch proste nestala, ale teda je tam veda a výskum, čo milujem, tak to nevypnem, však ok dobrá kamoška Danka, ktorá mi to poradila vyšla z laboratórneho prostredia, je tam laborka a počkám si na jednu udalosť, čo sa udeje, čo spomínala, lebo to mi tam nejak nesedelo. Ale potom prišli také wtf momenty, ale proste také wtf, že doteraz som z nich mimo a asi aj dlhé roky budem. Tie reči o tom, že ju chce naklonovať, ak zomrie a ona radšej nie, že on sa bojí straty a ona sa chce radšej spopolniť a on ju potom presviedčal, že tým dokážu žiť večne, toto je taká haluz o ktorej uvažujem odkedy nie som kresťan, že či je možné, aby veda vedela v budúcnosti oživiť ľudí, ktorí tu už nebudú. V tejto časti som sa úplne našiel, že pár minút a bol film pre mňa totálne top aspoň v určitej časti. Ale tiež to, že vlastne od začiatku sa poznali, lebo pred big bangom boli všetky atómy spolu, tak sa vlastne všetci poznáme, to bolo tak existencialistické a zároveň romantické, kua táto myšlienka vo mne zostane hádam navždy a to je to len z filmu. Potom časť v laborke, kde mu skúšala na červíkovi prirovnaním poukázať, že vlastne my ľudia sme ako oni a nemáme tú schopnosť vidieť niečo, čo je nad nami a tým dokazovala Boha. Akože toto ma nahlodalo, nie síce vo vieru v nejakého kresťanského, budhistického alebo iné Boha, ale možno v niečo nadprirodzené. Tá časť asi presne v polovici filmu, kde potom zomrela tá jeho v podstate snúbenka mi pokazila film. Ja som sa normálne cítil, ako keby tá bláznivá Argentínka zomrela mne a akoby zomrela časť, kde som nechcel, aby mala konca. Lebo to medzi nimi bola taká tá láska, kde sa na prvý dojem k sebe nehodia, ale vyvolávajú jeden v druhom rôzne podnety, inšpirácie, vedia viesť často dialóg vo veciach, kde majú iný názor a vždy z toho vzíde niečo nové. Akoby sa doplnili. Neviem, možno som to v tom videl len ja. S tou blondínou boli z môjho pohľadu až príliš rovnakí. Taký ten nudný vzťah, kde to radšej preskočili o 7 rokov. Ale tá jej múdrosť a to ako ho tou vetou, že ak telefón raz nespadne, že je to chyba, ktorú stojí za to preskúmať naviedla, aby išiel do Indie, to ma dostalo. Inak kvôli týmto citátom som si ten film viackrát zastavoval, lebo tam som si ich chcel vždy zapísať, inak by som ich zabudol alebo musel film pozerať viackrát, aby som sa na nich rozpomenul, lebo nemám moc dobrú pamäť. To je dobrý znak, keď to robím, filmu nedám nikdy menej ako 4 hviezdičky. Tiež to, ako zistili tú podobnosť očí s tou Sofiou v tom programe, to je tak mysteriózna haluz, aj keď popravde ako to začali skúmať som to aj tušil, mi vyhŕkla slza pritom tak predvídateľné. Som asi prvý človek, čo sa od dojatia rozplakal pri trochu strašidelnej veci. V Indii sa mi páčilo ako vysvetľoval, že aj keď bol Einstein génius, mal proste len zhluk dovtedajších vedomostí, bol proste ďalej, ale tá evolúcia v bádaní pokračuje. Ďalší mega citát bol z tej Indie, keď sa ho pýtala, čo by urobil, keby niečo duchovného poprelo jeho vedu ako protiodpoveď na štýl vedy, že vedeckými dôkazmi sa popierajú predchádzajúce vedecké bádania, aj keď toto podľa mňa nebolo úplne presné, lebo veda sa skôr dopĺňa než vyvracia, je to trocha hra so slovíčkami, on je v tom filme stále na koni a páči sa mi, že vedeckej metóde zostáva verný, aj keď to, čo by chcel sa úplne míňa s tým ostatným. Ale páči sa mi tá drzosť a to, že to núti premýšľať aj človeka s názorom, s postojom a jasnými hodnotami. Tá scénka spred bilbordu, to je také filmové, predvídateľné, ale kultová scénka normálne. Páčilo sa mi to aj tak. A scénka ako nechcela do výťahu, no zas som reval, snáď tretíkrát za film. Ono to je také že o tom, čomu chce človek veriť sa niekedy úplne minie s tým, čo je reálne, ale zároveň je to tak krásne desivé a smutné, vlastne ako to, čo hovorila s tým bažantom úplne na začiatku. V jednom okamihu viac pocitov. Ja nechápem, na jednej strane tomu na csfd ani za svet nechcem dat 5 hviezd, lebo viem ze je to provokácia voči vede, ale na druhej je to taká tá vec, kde sa do toho zamiluješ, aj keď ťa to strašne serie. Strašne rýpačský film, ale nie obyčajný, nie tuctový a v niečom ozaj hlboký, aj keď je tam taká tá smutná atmosféra až do konca a tým, ako našiel to dievčatko, ktoré je vlastne prevtelená čast Sofie alebo nie, bohvie, to pre mňa nie je úplne radostný moment, mne tam chyba to, že zas bude spolu s tou Sofiou, ale to je možno len tým, že všetci hladáme podvedome šťastné konce. Ešte jedna vec. Odteraz asi budem fotiť oči () (menej) (viac)