Prípady 1. oddelenia - Série 1

Před lety se jako z čistého nene na ČT zjevila nová kriminálka, která dosti vybočuje z řady mnohých kriminálek, které se u nás vyprodukují, a to díky aspektu výborně napsaných postav, které opravdu vypadají, jakoby vypadli z reálného policejního oddělení, a nejsou to žádné dokonalé archetypy policajtů, ale každý má své chyby a problémy. U jednotlivých dílů pak vidíme detailní pohled do vyšetřování, ale opět vidíme i případné chyby či neduhy, které se u policie stávají. (17.07.2022)

(1.série) Na Případech je krásně vidět, že pánové režiséři společně se scénáristama přesně věděli, co chtěj natočit, jaký to má bejt a jak to má působit, a podle toho to taky vypadá. Seriál si nehraje na nic, čim neni, a ani se nesnaží konkurovat všem těm kriminálkám Las Vegas a spol. Jasně cílí na českýho diváka a chce ukázat policejní a detektivní práci v PČR pokud možno takovou, jaká (aspoň já tomu věřim) je - bez příkras a oproštěnou od všeho toho ať už ideologickýho nebo hollywoodskýho marastu, kterej s timhle žánrem většinou máme spojenej. Vychází ze skutečnejch případů a skutečnejch způsobů odhalení, čimž se liší třeba od Hříšných lidí točených na Markovy povídky, jinak je to ale jejich víc než seriózní nástupce. Herci jsou vybraný skvěle (ať už moula Vladyka, ze kterýho si všichni jen dělaj prdel, nebo zkušenej a rozvážnej Polívka, klasicky přesvědčivej Vetchý nebo světáckej Stach, kterej by si zasloužil, aby se už o něm konečně vědělo trochu víc, ale i ten polonechutnej Hanuš jako jejich správně protivnej šéf...) - ta partička spolu funguje bezvadně a úplně přirozeně. Kupodivu dobře vybraný jsou i herci ať už více nebo méně významnejch epizodních rolí - málokdy se stane, že by to nepůsobilo přesvědčivě (výjimky ale jsou - třeba zoufalá Něrgešová, Meduna nebo Kovář). A hlavně to na mě působí tak syrově a opravdově, že mi vůbec nedělá problém věřit, že celý to detektivování vypadá nějak takhle - že se vozej v obyčejnejch služebních fabiích a šéf na ně ještě furt prská kvůli benzínu, že v jejich kanceláři je to spíš hnusný než jakýkoliv jiný, že maj starý počítače a nějaký sofistikovaný vybavení nemaj veškerý žádný, že na ně furt tlačí šéf, kterej je drcenej svym šéfem, médiama a kterej je donucenej politikařit, že jsou často nucený případ řešit rychle na úkor jinejch problémů, prostě že to celý neni nějaká tajemná a dobrodružná práce, ale spíš samý papírování, byrokracie a politika. Občas se koná i správně černej humor (např. nahlášená rozřezaná ženská v butiku, ze který se nakonec vyklube jen fotka, pošťuchování Sršně/Vladyky a ostatních...). Za mě je to víc než příjemný překvapení a krimi seriál, kterej rozhodně má svoje místo v popředí všech podobnejch TV projektů. WTF moments: Karta z rejstříku osob jistého pána se jménem Morava Luďek (4. díl, pátrání po laborantech) - s tim vyhledáváním v rejstříku osob si teda opravdu mohli dát větší práci (napsat jméno do nějakýho rádoby policejního "vyhledávače" uloženýho na ploše, kliknout na Vyhledat a pak nenápadně dát alt+tab do excelovský tabulky s viditelnym proklikem windowsovských náhledů spuštěných aplikací, to moc profi neni). A v Tescu můžou těžko zjistit, kdy a kde prodali nějakej jeden konkrétní kuchyňskej nůž - čárový kódy jsou na všech stejný. Jo a misogynie není nenávist k opačnému pohlaví, ale jen k ženám. (24.02.2016)

Pokud se tvůrci našich seriálů o kriminalistech drží domácích zdrojů, dopadá to mnohdy tak, že jsem nepokrytě spokojen (a když už se nechají inspirovat jinde, mělo by to vypadat jako Pustina). No, a zjevně platí, že Česká televize je v tomto ohledu o několik tříd výš, než naše komerční stanice, které se zoufale snaží točit české verze Kriminálek Las Vegas, Miami a podobně, přičemž je výsledek už předem jasný. První řada Případů 1. oddělení mě zaujala, bavila i občas zklamala, ale ta zklamání byla spíše jen drobnostmi, takže nemohla výrazným způsobem ohrozit můj výsledný dojem z celé této série. Po čtrnácti epizodách tedy mohu zodpovědně prohlásit, že jsem byl velmi spokojen a myslím si, že právě toto je cesta, kterou by se měli čeští tvůrci ubírat. / Poučení: První série potvrdila platnost těchto dvou pravidel: Každý vedoucí pracovník je blbec (z určitého úhlu pohledu) a Hovno vždycky padá dolů. (10.02.2023)

Tak jsem se v posledním díle 1. série dozvěděl, že policie má při objasňování vražd úspěšnost 93%. To je slušné, ale kdybych se do vyšetřování zapojil já, uznávaná kapacita na jakoukoli problematiku, tak by ta objasněnost zaručeně klesla. Já totiž neumím řvát na sprosté pachatele ani sprosté podezřelé, neumím je podplácet cigaretami a neumím je ani obelhávat. To vše detektivové z 1. oddělení zvládají brilantně, i když kpt. Pražák by evidentně nemohl projít přes psychotesty a por. Sršeň by se k policii dostal pouze díky známostem nebo chybou v Matrixu. Ovšem vše nad řadovými detektivy je dokonale ze života - otcovsky přísný plk. Jeřábek, věčně nespokojený (a samozřejmě neschopný) velitel mjr. Korejs, praktický zástupce velitele mjr. Kozák, morbidně vtipný patolog MUDr. Vojíř, skvostně nevrlá státní zástupkyně JUDr. Švihlíková i líný soudce JUDr. Chyňava. Jenom ty případy nejsou až tak skvělé - pachatel je buď znám neuvěřitelně rychle a pak se po něm dlouze pátrá, nebo se čeká na náhodu, případně vše vyřeší vševědoucí mjr. Plíšek. Mě to baví tak na 70%, ale v záplavě všeobecného nadšení mi můj obranný mechanismus velí zaokrouhlit dolů. (04.10.2016)

Po zjištění, že nemám ohodnocenou první sérii, hanba mi, vrátila jsem se zpátky v čase.. A pořád to na mě funguje, ta herecká parta, co se tu sešla, je prostě báječná.. Jednotlivé případy jsou zajímavé, poutavé a někdy i dost napínavé.. U mě opakovaně spokojenost, jedná se o zdařilou kriminálku.. (15.03.2024)