Krížnik Potemkin

Na svoju dobu veľmi odvážny, popudivý a veľa krajinám odporujúci film. Majstrovsky a najmä monumentálne podané priebehy, vzbury, revolúcie. Hlavne záver, kde sa rozhoduje o osude krížnika je prefektne napínavý. To všetko sa cení. No ja som aj tak akosi nedokázal prekusnúť a povzniesť sa nad 80ročnú vekovú bariéru. Každou minútou narastalo percento spokojnosti, asi škoda, že ich bolo len 75. Takže 75%. (05.03.2007)

Příběh vzpoury na Křižníku Potěmkin je až fatálně prostý. Nejprve posádka odmítá shnilé maso prolezlé červy, načež je jim doporučeno konzumovat tuto gastronomickou lahůdku po propláchnutí v osolené vodě. No, to by naštvalo každého labužníka. Sůl a červi! Co následovalo, nazvaly dějiny revolucí a študáci si tak dodnes mohou hrát na oblíbený živý obraz oděských schodů. Největší rvačky probíhají o roli kočárku, hůře už je na tom matka nebohého roběte. Kdo by chtěl také zářit v jediném hereckém pohybu a dokázat tak, že Stanislavský žije! Naneštěstí nejde jen o schody, ale o ty manévry! Nikdy jsem nebyla tak vyčerpaná a spokojená, jako když se ukázalo, že i na druhé straně jsou to ti kluci od nás! Naši bratři! (15.05.2012)

Môj klasický problém s veľmi starými filmami. Neviem ich doceniť tak ako ostatní, ktorí na ne pejú ódy. Chápem, že vo svojej dobe to muselo byť špičkové dielo, atď, atď. Áno, kamera v Krížniku Potemkin bola výborná, vtedy určite neuveriteľná. Ale ten čiernobiely príbeh, hyperbolizácia a obrovský pátos u mňa proste nezabrali. Zachytila som aj zlý strih - nie, nemám nič proti akčnosti, ale scény sa opakovali (čo je ten menší hriech) a občas nenadväzovali. Za všetky tie dobré veci, ktoré oceňujem, dávam tie 3 pekné hviezdičky. Ale na zvyšné dve to film z roku 1925 nemá šancu vytiahnuť. Nie preto, že je taký starý - ale jednoducho preto, že odvtedy filmové umenie prešlo veľkým vývojom, a porovnávať tieto epochy je ako porovnávať literatúru súčasnú s tou spred 400 rokov. Kto sa v tom chce rochniť, nech sa rochní. Ja mám radšej literatúru od 20. storočia. (24.10.2011)

Jedno z najznámejších diel z čiernobielej, nemej éry. Aj keď je to po obsahovej stránke silne propagandistický snímok, natočený na objednávku Sovietskej komunistickej strany, i tak sa jedná o mimoriadne kvalitný film. Forma, ktorú tu použil režisér Sergej M. Ejzenštejn si zachovala svoju pôsobivosť a dramatičnosť aj pre dnešného diváka. "Krížnik Potemkin" je revolučný nie len čo sa týka obsahu, ale aj toho ako sa zapísal do dejín svetovej kinematografie. **** (28.10.2009)

Nejlepší němý film 20. let, co jsem doposavaď viděl. Je to dramatické, kruté, na konci úsměvné a pozor, neuvěřitelné se stalo skutkem, místy i krapet zábavné, navíc podpořeno slušnou hudbou - asi si už nemohu přát víc... (11.05.2006)

Když jsem viděla Křižník Potěmkin poprvé, moc jsem nedokázala pochopit, proč je to tak uznávaný film. Teprve s odstupem času doceňuji jeho kvality. Když uvážím, že Ejzenštejn používal statickou kameru, musel umět předem odhadnout a vyplnit prostor, dramatičnosti dosahoval pouze sestřihem pasáží, střídáním celku, polodetailu a detailu. Pasáž na oděských schodech jsem si pouštěla několikrát po sobě. Ano, Potěmkin je přelomový film a v době vzniku patřil k tomu nejlepšímu. I dnes po letech je skvělou učebnicí montáže. S přidanou hudbou jde i dnes o strhující podívanou. (24.11.2016)

Myslím, že je chybou jít na takový film jako je Křižník Potěmkin zcela nepřipraven. A ještě větší chybou je domnívat se, že ona nepoučenost, je projevem nějaké nezaujatosti. - Právě nepřipravení si totiž sebou přineseme určitý druh předpojatosti. Naše filmová zkušenost je totiž pevně zakotvena v době, v níž jsme vyrůstali. A proto se neumíme dívat na starší filmy a zvláště pak na filmy němé éry, které jakoby spadají do doby filmového pravěku. K obsahu Křižníku Potěmkina můžeme mít po všech těch letech převážně ironický vztah, ale jeho forma nic neztratila na své bravurnosti. My jsme však za to ztratili z velké části svou schopnist vnímat ji. - Ona bravurnost spočívá, jak v kráse a orginálnosti záběrů (nástoupená posádka lodi viděná přes lodní kanón, pohledy do hlavně kanónu), tak zejména v obratnosti práce s motáží. Montáž je tu hlavním rpostředkem vyprávění. Vytváří rytmus díla (viz. např. rychle se střídající záběry skupin při cystající se popravě námořníků), ale především vytváří kladením zaběrů vedle sebe filmový jarzky plný obrazových metafor (viz. tři záběry oděkého lva, které vytvářejí obraz jednoho lva, který povstal). Umíme ještě číst obrazový jazyk. Znamená zkažené maso upadající carskou monarchii? Rozbité hudební nástroje jsou symbolem neslavného konce jejich majitelů? Pád malého chlapce v davu a jízda onoho slavného kočárku po schodech jsou ukázkou pošlapané nevinosti a bezbranosti? Také nevím. Ale myslím, že to stojí za to, dát si práci a přemýšlet. - Opět si jednou dovolím hodit odkaz na svůj blog, kde najdete podrobný popis děje a i trochu toho rozboru. Moc mě za to nelynčujte. (16.01.2006)

Napriek pre mnohých hrozivo vyzerajúcemu dátumu vzniku filmu, určite sklamaný nebudete. Toto je naozaj veľké dielo a naveky ním ostane. Je pozerateľný aj dnes a mnohé scény sú silné aj po toľkých rokoch. Slávna scéna na schodoch je to najsilnejšie a dodnes tejto scéne vzdalo holt mnoho tvorcov, no Brian De Palma sa preslávil najviac. Sledovanie nemého filmu s titulkami sprevádzaný hudbou má zvláštne čaro. Viac ako pri inom filme si divák zráta ako ďaleko doba aj filmárčina pokročila a na druhej strane ocení, že tomuto nadčasovému dielu mnohé dnešné hovadiny nesiahajú ani po statív vtedajšej kamery. 90% (21.10.2010)

.......to by musela stát vedle televize domina s bičem, abych nezačal u němého filmu klimbat. Ani kafe a burácení smyčců při vzpouře na Potěmkinu mě nedokázali probrat. No teď možná kecám, ta hudba byla vážně úderná a líbila se mi, ale to mi nestačí. Určitě teď zuříte a říkáte si, co bys chtěl od filmu z dvacátýhopátýho ty satanáši co nenávidíš němou kinematografii. A já odpovídám, že bych potřeboval něco, co bych mohl vyprávět dětem až budu starej nemohoucí dědek. Nějakou scénu ze které by se zježili vlasy i Kojakovi. Pravda, když dojde na schodišťovou scénu, moje srdce zaplesá. Navíc geniální scéna kočár vs. schody vs. beznohý bojovník je to co dělá film nesmrtelným a kdyby se podobné scény objevili vícerokrát, byl bych spokojen. Na druhou stranu mě zase napadá, že by z toho byl nesmyslný guláš nicneříkajících obrazů a duch té doby by byl v lautě. Tak sakra, proč hodnotím jak hodnotím....? Stydím se to přiznat, ale já vážně nevím! (27.08.2008)

Ac nemy, tento film na filmoveho labuznika zapusobi. Scena s masakrem na schodech v Odesse je fascinujici... (03.09.2003)

Na tyhle filmy jsem asi už moc mladej... :) Každopádně se musí nechat, že je tu řada dechberoucích kompozicí, masových scén a kamera je výborná (ejhle, netušil bych, že si to dovolim říct o filmu z roku 1925). Kapitola Oděské schody je jednoznačně nejlepší. (04.01.2008)

Opět ne. Křižník Potěmkin je marnej. (12.01.2009)

Zde asi nemá cenu nějak polemizovat. Vzhledem k tomu, že patřím k tomu úzkému okruhu podivínů, kteří mají rádi staré černobílé, popřípadě i němé filmy, není co řešit. Tento film je dnes něco jako učebnice. Počátky filmové řeči v praxi. Mě osobně se moc líbila scéna vzpoury na palubě. I přesto, že se jednalo o neherce, je zde dokonale vystižena tíha jejich rozhodování prostřednictvím pár záběrů a střihů. Asi nemá cenu se rozepisovat o velmi působivé scéně na oděsských schodech, v této geniální pasáži už asi nic nepopsaného objevit nelze. (16.10.2007)

Zaujalo mě určitě zpracování, počínaje hudbou, přes záběry obličejů, invenci scén a konče prací se světlem. Po dějové stránce už mě to až tak nezaujalo. Možná se budu rouhat, ale nedovedu si představit režisérskou verzi, neboť já bych viděl jako ideální stopáž pro Křižníka Potěmkina kolem 40-50 minut. Zajímavé však je, že tento snímek nemá žádného individuálního hrdinu, hlavní postavou je dav, což je poměrně unikátní. Pamětihodné jsou jistě scény s masem nebo na schodišti, kde si kamera vychutnává záběr na kočárek. Křižník Potěmkin je velmi zajímavým filmem, který má ve světové kinematografii své čestné místo a jistě patří k těm počinům, které by neměly zarytým fanouškům filmu uniknout. Dávám sympatické 3*. (06.03.2015)

Stary ciernobiely skvost s veľkou výpovednou a umeleckou hodnotou. Tento nemý film bol navyše geniálne podporený hudbou reagujúcou na aktuálny obraz... na vtedajšiu,ale aj terajšiu dobu určite majstrovké dielo. (25.01.2006)

to nebyl pravý cumunismus? (23.06.2023)

Od boršče k povstání. Tady asi opravdu nejde použít jiné slovo než obligátní: působivé. Film, který navzdory svému stáří dokáže vtáhnout do děje a nutí nás uznale pokyvovat nad řešením některých scén, ale také mě tu poněkud vadí to ideologické vyznění. (19.10.2006)

Když budu objektivní, musím na Potěmkinovi nechat všech pět hvězd. Jedná se o obrazově naprosto odzbrojující majstrštyk, po technické stránce nesmírně vyspělý a scénicky natolik dobře vystavěný, že i bez dialogů dokáže opakovaně vyvolat mrazení a evokovat odpovídající, velmi okatě propagované emoce i myšlenky. A aby bylo úplně jasno - scénu "masakru na schodech" stavím stylisticky na stejnou úroveň jako to nejlepší od Kubricka a Spielberga.. 90% (09.04.2014)

Revolučný formou i obsahom - tak mohol pokojne znieť propagandistický slogan bojovej lode (pretože krížnik je nesprávny preklad) Poťomkina koncom roku 1925, pretože taká bola aj pravda. Je zbytočné vymenovávať všetky Ejzenštejnove prvenstvá pri diele, nad ktorým sa dovysoka čnie zaťatá päsť progresívnej filmovej reči. Stačí povedať, že úchvatnejší príklad majstrovského používania brilantne rytmizovanej paralelnej a asociatívnej montáže zladenej v kolosálnom príbehu nenájdete - čaro nemých filmov, vyjadrujúcich sa výhradne obrazom je tu zužitkované na maximum. Ejzenštejn tu využil prvky typické pre prvú etapu svojej tvorby, vďaka ktorým sa hovorí o priamych paralelách predstaviteľov sovietskej montážnej školy s neorealizmom, napr. naturščikov alebo námet založený na reálnych udalostiach. Pôsobivosť tohto veristického štýlu dokáže dokonca ešte dnes presvedčiť veľkolepou kolážou expresionistických (či skôr expresionizmom ovplyvnených) obrazov diváka o tom, že sa vzbura námorníkov a odeský masaker odohrali v tom istom čase. Som plne presvedčený o jeho genialite a za seba môžem prehlásiť, že ide o lepší "najlepší film všetkých čias", než Občan Kane._____Poznámka: Ideologický rozmer je nezávadný. Bronenosec Poťomkin agituje, i keď nutne čiernobielou optikou, len za tie správne idei komunizmu v správnom čase a na správnom mieste. Sergej M. Ejzenštejn sa podobne ako ďalší tvorcovia sovietskej avantgardy režimu nezapredal a ani zďaleka sa nepriblížil agitkám, ktoré vznikali za dôb Stalina a Hitlera. 100%_____P.S.: Nutné vidieť necenzurovanú režisérsku verziu so Šostakovičovým hudobným sprievodom. [Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou] (10.04.2015)

Křižník Potěmkin. Dá se snad napsat něco, co ještě nebylo řečeno? Tohle je prostě film, který by měl vidět každý, kdo se o film zajímá trochu hlouběji. Po stránce technické je jednoduše vynikající a působí mnohem "současněji" než spousta filmů z poslední doby. Jen po té stránce lidské mi tam něco chybělo, ačkoliv to už je spíše můj problém. Ale i tak mi tento film nabídl spoustu nezapomenutelných scén se stále výraznější hudbou. Ejzenštejn uměl a nebál se riskovat. Odvážný film sloužící myšlence, která nebyla tak úplně správná. (06.09.2007)