Chlapčenstvo

Zvláštní snímek. Linklater po dvanáct let točil části ze života jednoho chlapce a ten stárl spolu s filmem. Někdo tu psal, že se tímhle píše filmová historie, někdo to označil za zbytečný film. Jako muž se definitivně ztotožníte ve spoustě částí, pokud mluvím za sebe, i já si jednu dobu natíral nehty (punk), nechal narůst vlasy, propíchl uši (i rty), tíhl k umění a spirituálnu (a pořád tíhnu), nevěděl (a pořád nevím), co se sebou. Komplikované rodinné vztahy, s otcem to mám prakticky nastejno, zažil jsem i partnera matky, co byl totální kretén, je to skoro až klišé, být brzké dítě, rozvod a ty víkendy, které přetaví pouto otec / syn v cosi jiného, mimořádného, čímž nechci říct, že to odloučení je dobré nebo špatné, jen je, jak jsem psal, jiné, mimořádné atd. Zkrátka, ve spoustě z toho se tu člověk uvidí, určitě ne ve všem, to bychom byli jak přes kopírák. Chlapectví je pozoruhodné období, ve kterém ať chcete nebo ne, zažijete nejvíc. A taky mě zaujalo těch "55 natáčeccích dní v průběhu 12 let", to je něco jako sraz jednou za dva měsíce, něco jako rodinná sešlost. Vyvolává to zvláštní pocity a Linklater opravdu zachytil ty highlight momenty(!) z Masonova příběhu, aniž by byly klišé, jak se jim sám chtěl záměrně vyhnout. Film není dokonalý, respektive úplně přesný, dokonalé není nic, ale definitivně mu fandím a dost pravděpodobně si ho někdy dám znova, jen nevím jak brzo to bude. Škoda, že já se na VŠ nedostal a touhle dobou to už ani nemám v plánu (22), u mě byl prakticky jediný rozdíl, že jsem doteď ještě nevypadl z baráku (a jak moc přitom chci). Uvidíme, co druhá projekce. Pět hvězd dávám jen za to, co ve mně osobně film probudil. Nemám moc často tyhle stavy. Pět hvězd jsem loni dal jen třem filmům z několika set. Letos toho taky příliš není. Tím chci říct, není to jen tak, dostat mě. ___ Linklater nepřestane udivovat, jak moc dobře s ním mám spjatý ten pojem "životní momenty" jednak se objevují v jeho filmech velmi často, ať už jde o trilogii Before..., nebo třeba právě Boyhood, chci říct, skoro jsem viděl jeho Před úsvitem s přítelkyní (10 minut, pak jsem to vypnul, protože mě to nebavilo, ona se chtěla dívat), rozešli jsme se... a já se k filmu dostal potom a když jsem ho viděl, říkal jsem si, jak moc by se jí i mě ve výsledku líbil a jak by náš vztah ovlivnil... ale vše je holt o načasování, jak říkám já a jak jsem rád slyšel i ve filmu. (01.09.2014)

Nejzajímavější na tomto snímku je, že se natáčel 12 let a nejsmutnější to, že i většina z nás má záživnější život. Bylo to opravdu dlouhých 160 minut. První hodina mě docela bavila, užíval jsem si jí a čekal, kdy něco příjde, jenomže ono nic nepřišlo. Takhle emocionálně prázdnej film jsem už dlouho neviděl. (07.09.2014)

Forma úžasná (filmový časosběr), obsah o poznání slabší. Ale na Ameriku ještě pořád naprosto vynikající. Zase tak moc se toho tady nestalo, ale nezaznamenal jsem žádné "falešné tóny", rozuměj žádné stupidní nebo zbytečně sentimentální kecy, žádné do očí bijící nesmysly. Osobně mi taky vadilo, že se už nikdo nezabýval zbylými dvěma dětmi zanechanými matkou (tady macechou) napospas věčně ožralýmu biologickýmu otci, jehož alkohol proměnil v psychopata. Z mýho života by ty děti už nikdy zcela vypadnout nemohly a 100procentně vím, že bych se kvůli tomu hroutil, dokud bych s tím něco neudělal. A pokud bych s tím něco neudělal, tak by mě to nasměrovalo rovnou do pekla. Nějakej "zachráněnej" Mexičan by to v mém případě rozhodně nevyvážil. Jinak celkově mistrná ukázka a příklad toho, že to na tomhle světě nemá jednoduchý ale fakt vůbec nikdo. Nádhernej počin, kdo si počká, ten se dočká - ovací. :) (21.09.2014)

je těžké se v tom občas nevidět. obzvlášť, když člověk celkem před nedávnem prožil to stejné. jen nevím, jestli otázky o hledání sebe sama někdy úplně zmizí. možná by to nebylo čistých pět, ale přístup a vytrvalost k látce a hlavně objížďka všech klišé a patosů - to je ta pátá hvězdička. (24.10.2014)

Třeštíková se scénářem...Linklater trpělivým vizionářem... (30.10.2014)

02. 11. 2014 (284.); takových filmů více (02.11.2014)

Mohu obdivovat cestu k cíli, pokud je tedy pravda to, co se o natáčení píše. Samotný výsledek však příliš chválit nemohu. Ano, život každého z nás by mohl být na filmovém plátně zajímavý. Pokud bychom ho šikovně sestříhali, vybrali dramatické a vtipné momenty, trochu okořenili a přibarvili. Linklater však vypraví příběh Masona hrozně dlouze a sterilně. Většina dialogů není moc zajímavá, chybí napětí, dojetí či humor. Možná je to opravdu příběh, který v podstatě zažívá spousta z nás, ale když ho žijeme, tak už chybí důvod sledovat, jak to samé prožívají ostatní. (16.11.2014)

Film je neobyčejný tím, že je naprosto obyčejný - zní to jako naprosté klišé, ale ono to tak skutečně je. Ten good feeling se mě držel po celou dobu a neuvěřitelně jsem si to užíval. Každý si v tomto filmu najde něco svého a ztotožní se z různými situacemi, ale to co jsem si tam našel já, si nechám pro sebe, přičemž dotklo se mě to neuvěřitelně. Překvapení roku. (16.11.2014)

Sice bylo pěkný, že tam hráli stejný herci a stárli tam spolu 12 let ale jinak je to jen obyčejné rodinné drama. Nic závratného. Potom co jsem o tom všude četl jsem čekal něco jiného teda. 55% (18.01.2015)

Tu snáď sú aj slová zbytočná. Pretože tento film, než ho opísať je lepšie ho prežiť. Prežiť spolu s hlavným hrdinom, pri ktorom máme pocit, že všetko je vlastne tak prirodzené, pravdivé, obyčajné, ale aj niečo naprosto výnimočné. Tak ako sme dávali palec nahor pri sledovaní časozberných dokumentov Heleny Třeštíkovej, tak Richardovi Linklaterovi dávam obidva. (24.01.2015)

Boyhood v sobě nese takovou nálož emocí, že by to jednoho roztrhalo. Linklater je zkrátka skvělý, strašně mi imponuje tahle jeho schopnost, vložit do filmu všechnu tu skutečnost života, kterou nacpal už do všech "Před ..". Jeden z mála filmů, od kterých očekáváte dokonalost, a ono to tak pak opravdu je. (05.03.2015)

Tak nějak dobře natočený i zahraný film o normálním dospívání chlapce a sestry s matkou, která se snaží zajistit rodinu a během toho než dovede děti k dopsělosti, vystřídá několik chlapů. Žádné výrazné poselství ani momenty, které by mě posadily na zadek. (08.03.2015)

Jenom proto,že se chlapectví točilo tolik let nemusí být zrovna moc zajímavé. Je krásné sledovat jak se herci mění,hlavně hlavní hrdina a jeho sestra. Pravda i Ethan,který na konci působí až ztrhaně a naopak Patricia,která naopak nabírá a nabírá. Tohle je koloběh života. Z Ellara Coltraneho se klube zajímavý týpek. Ale příběhově mi to nic moc nedalo, nuda, neemočno,plytkost. Kamera bylaa super a nápad taky,ale napodruhé už asi ne. (12.03.2015)

Experiment, který je možná o něco nudnější než většina filmů, ale také hodnotnější. Netýká se to ani tak použití stejných herců po období dvanácti let, jako celkové zachycení plynutí času a volba "nedramaturgie". Ale právě protože film zachytává hlavně plynutí času a různé epizodky na úkor jedné zápletky, stopáž měla být prostě kratší. Linklater se asi snažil zachytit hlavně esenci dospívání, zkrze dospívající je také celý film natočen a to je dobře. Jako dospělí diváci situacím rozumíme ze všech úhlů, ale zároveň nám Linklater dává připomenout naše dřívější zmatené pocity, které dospívání a hlavně konfrontace s dospělými problémy provázejí. Díky tomu, že se Linklater nesoustředí na dospělé postavy, ale vypráví skrze Masona, dává těmto situacím skvělý rozměr. Nejde jen o problémy svobodné matky vychovávající dvě děti - problémy s tím spojené nás moc nepřekvapí. Jde o dopad, který tyto problémy na děti mají a jak je ony chápou/nechápou. Přes všechny kvality filmu mám ale stejně pocit, že Linklater mohl zajít mnohem dál. S dětským osazenstvem se sice těžko píší intelektuální dialogy (i ta finální scéna prostě šustí), o to zajímavější a dramatičtější scény však mohl napsat. A tím nemyslím extrémní scény typu "opilý otčím mrská skleničky po nevlastních dětech", ale scény, které více vystihují dramata spojená s různými životními etapami všech hrdinů. Naštěstí jich tam ale pár je. (15.03.2015)

Zmínil už to tady asi každý ale to prostě nejde to nezopakovat. Dvanáct let natáčet jeden film to je jedním slovem prostě nářez. Nikdy by mě nenapadlo že takový film může vzniknout ale povedlo se. Zajímavé je hlavně sledovat jak se během filmu herci mění a to nejen děti, taková Patricia Arquette se změnila k nepoznání. Chlapectví se jinak zdá trochu jako nekonečný film a opravdu jsem chvílemi ten pocit i měl, protože za celý film se vlastně nic velkého neděje. Přesto se na to ale moc příjemně kouká a člověk si při tom hezky oddychne, což se mi zrovna při učení na maturitu moc hodí a proto dávám čtyři pěkně body. (17.05.2015)

Life :) (23.07.2015)

Nápad je to výborný, ale po obsahové stránce je Boyhood neuvěřitelně prázdným filmem. (50%) (23.10.2015)

Tenhle film se mi hodnotí těžce. Na jednu stranu mně přišel nevýrazný, bez zápletky a bez napětí. Na druhou stranu oceňuji snahu tvůrců, kteří s ním měli jistě mnoho práce. Přesto nakonec dávám vcelku nízké hodnocení. Pokud do něčeho investuji tolik svého času, budu se snažit, aby to bylo co nejlepší. Přeci jenom je výsledek prezentován jako film a proto jej hodnotím jako film - nic moc. Pravděpodobně by měl vyšší hodnocení jako časo-sběrný dokument - např. pohled dnešních dospívajících Američanů na svět. To by se ovšem nesmělo hrát vůbec, možná by to bylo díky tomu zajímavější. (22.03.2016)

Zajímavé a přitom fádní. (29.07.2016)

Neuvěřitelně krásný film, který je pohlazením na duši. Masterpiece! (29.10.2017)