Chlapčenstvo

Výborné. Celý čas som bol v napätí, čakal kedy vybuchne dáke auto, spadne meteorit, niekto príde o nohu, tragicky zahynie alebo akýkoľvek z klasických dramatických všadeprítomných momentov. A to myslím vážne v dobrom. Takmer tri hodiny sledovať detaily, niečo, čo sa natočiť a vidieť nedá, ale ani netreba, no napriek tomu sa baviť a nebyť urazený, počet takýchto filmov sa dá zrátať veľmi rýchlo a mňa teší, keď vidím niečo, čo sa podarilo tak, ako malo. Aspoň podľa mňa. Celá produkcia klope na dvere vysokému umeniu. (12.08.2014)

hviezdička za poslednú scénu alá Before Sunrise (18.08.2014)

Linklater hladí po duši. Tam, kde mohl rozvíjet dramata, zasunuje bolest a trauma do pozadí a používá velmi civilní, nenápadné prostředky. Nerve duši, ale spíše povzbuzuje. Obliba filmu nepochybně spočívá v jeho pozitivním ladění. Jednotlivé epizody by v jiném pojetí mohly být těžkým dramatem. Nadhled, úsměv, netrápit se tím, co nejde změnit a prožít každou chvíli života. (23.08.2014)

Já tam to domácí násilí čekal, ale to bylo jediné klišé filmu, jinak je tak neskutečně autentickou podívanou podpořenou skvělou hudbou. Strašně rád, jsem při koukání pomocí Masona znovu dospěl. (04.09.2014)

Zpočátku spíše nenápadný film, u nějž se s přibýváním minut objeví kouzlo... vyprávění... života... Od dětství přes rozpad rodiny, novou rodinu, alkoholismus, dospívání až po dospělost, film je svým způsobem jedinečný, protože neservíruje vše polopatě, ale mnohdy jen naznačí a navíc jen tak bezděčně uděluje lekce žití. Scény, které mě rozesmály/dojaly: otec vysvětluje pubertální dceři důležitost ochrany při sexu, matka se rozpláče s odchodem svého druhého dítěte na vysokou školu, neboť se jí v podstatě hroutí svět. (02.10.2014)

Analogicky k hudbě mi to připomíná takový ty skladby od Nymana jako Time lapse a Memorial (a navzdory těm názvům rozhodně ne obsahem, náladou, ale vyloženě jen formou, přístupem)… ; A mimochodem klíčovej je poslední záběr filmu. Mění perspektivu, opouští průběžný, dětský, prožívání času a tim, že odkazuje na scénu z Before sunrise (jak poslouchaj desky), kterážto etapa logicky následuje, obsahuje nostalgii - po budoucnosti. Což je poměrně geniální :) (14.10.2014)

Je to síce predlhé, ale to je zrejme jediná chyba tejto rodinnej konverzačky. Film, ktorý ma dojme a navyše je americký, musí byť setsakra dobrý. A tento je.. (16.11.2014)

Strašně dlouhé a strašně nudné. První polovina filmu je čiré utrpení, naštěstí jsem vydržel a druhá polovina je o poznání lepší. Přesto to již nestačí na lepší než průměrné hodnocení. Kdyby první polovina filmu byla stažená do řekněme 15-20 minut, mohl by Boyhood aspirovat na nejvyšší hodnocení, takto bohužel. (17.11.2014)

Jako život sám. Bez pointy, téměř bez děje (myslím tím expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa), ale fantastické co se týče přínosu "světové kinematografii". Co k tomu říct víc? Nebojte se toho, tři hodiny utečou jak voda a mutace Masona vás odrovná (natožpak stárnutí P. Arquette). - 80 % (06.01.2015)

Forma přebijí obsah. Jediný pocit, které ve mě film zanechal, bylo tísnivé, sžíravé poznání o rychlosti života, především dospívání. Jinak zdařilá filmařina, ale nijak více nezasáhla. (12.01.2015)

Režiséra Lintlatera budu mít navždy rád za vynikající trilogii, kterou natáčel vždy po devíti letech se stejnými herci. "Chlapectví" je jeho další unikátní projekt, který si zaslouží pozornost. Známe časosběrné dokumenty, ale natočit časosběrný hraný film, to je originální. Dvanáct let v životě obyčejného chlapce jménem Mason je souhrnem nejdůležitějších událostí od jeho šesti do osmnácti let. Nečekejte žádné vyjímečné drama, režisér jen ukazuje všechny radosti i bolesti po všechen ten čas, které musel kluk až mladý muž prožít. Jsou tu silné prožitky, které se střídají s obyčejnými fádními, prostě takovými, jaké život přináší. Přesto jsem doufal v nějakou větší zápletku, tak je to jen popis událostí, bez nějakého nosného děje. Ne, že by to nestačilo, ale doufal jsem, že mě to chytne za srdce více, než se stalo. Proto "jen" čtyři hvězdy. (17.01.2015)

Oceňuji 12tiletou snahu tvůrců natočit věrohodný film, více takových v budoucnu! Na počátku příběhu matka samotná s dvěma dětmi a mužem, který je nezodpovědný, nezajímá se o děti a raději si cestuje po Aljašce. Neuvěřil bych, že nastane tak uhrančivý progres u rodičů, matka si dodělá magistra, stane se nejoblíbenější profesorkou na škole, je nesmírně liberální a otevřená, pořádá večírky, na které zve i své studenty. Otec "jde do sebe", začne se o své děti více zajímat, navštěvuje je, posléze si najde sympatickou ženu, založí si s ní rodinu. Matka ne zrovna šťastně dokáže narazit na správné manžely, kteří by netrpěli alkoholismem a brali její děti za své. V moment, kdy první manžel bez dovolení nechal oholit vlasy Masonovi, bych ho nejradši uškrtil, arogantního idiota! Líbí se mi, že si máma nenechala líbit agresivitu od manželů a dokázala s nimi skoncovat i za cenu odstěhování a jistého risku sebeobětování se pro lepší život. Líbí se mi výběr muziky, která má na atmosféru velký podíl. Masonova transformace od nevinného kloučka hrajícího si videohry, až po intelektuálně vysoko situovaného prváka na vysoké škole, jenž ví, co od života chce a kým chce být, je neskutečná! Silný dojem střídá další ještě více intenzivitou překypující, wow! A celkem nestandardně dlouhá stopáž v tomto případě nesymbolizuje absolutně žádnou nudu. (18.01.2015)

Ak tento film dostane oscara za najlepsi film, tak neviem... Asi presedlam z filmov na videohry :-) Je to pozeratelne, ale tiez po hodine otravne a dost nudne. Ano, obdivujem rezisera za to, ze tomu dokazal venovat 12 rokov svojho zivota, ale pre nic ine si tento film obdiv nezasluzi. (19.01.2015)

Film o ničem. Absolutně o ničem. To nic znáte. Nejspíš to máte za sebou nebo si aspoň dokážete vybavit někoho, kdo má nebo by mohl mít. Jeden z "nejlidštějších" filmů, ať už si pod tím představíte cokoliv. (28.01.2015)

S rukou na srdci musím priznať, že som si tento rozťahaný film bez jediného závratného okamihu pozrel len preto, že je nominovaný na Oscara. Chválim prístup a odhodlanie režiséra, že sa tomuto filmu a hercom venoval takú dobu. Nanešťastie však úmorných 2h a 45 minúť neprinieslo žiadny dramatický, šokujúci ba ani extra zábavný okamih, je to len plynutie životom, a mňa vo filme nezaujalo absolútne nič. Na filme ma zaujala iba jeho originalita v rámci reálnych časových období. A to je na tak dlhokánsky spracovávaný a takmer 3 hodiny trvajúci projekt velice málo. 2** za trpezlivosť režiséra. 45,673% (21.02.2015)

Filmik, ktory je snad uplne jedinecny (?) formou. Odporucam kuknut, je velmi pristupny, ale necakat zazraky. Takisto nenechat sa odradit dlzkou. Pribeh paradne ubieha (i ked je mozne, ze u niekoho sa dostavi trochu nuda) ale hlavne je skvele sledovat vyvoj postav. Kto pozrie film pochopi preco. Asi v ziadnom inom filme som nemal ten pocit, akoby som velmi dobre spoznal jednotlive postavy. Mozno v tom je prave ta krasa, ako neobycajne natocit obycajny pribeh. [#15/2015] (25.03.2015)

Dlouho jsem váhal, než jsem si tento film pustil. Nevěděl jsem co si mám o něm myslet. Když jsem si dneska řekl, že se na něj podívám, tak jsem tohoto rozhodnutí nelitoval. Velmi zajímavě natočený film (tento styl točení vidím poprvé a rozhodně mě to nadchlo :) ! ). Režisér musel mít odvahu něco takového započít a ještě větší film po dvanácti letech dokončit :). Film je sice "delší" což mu u mě trochu hodnocení ubírá, ale celkově vyvážený a zajímavý. Za mě 90% :) (19.04.2015)

Film, ktorý sa točil dvanásť rokov a ktorý zachytáva život malého chlapčeka až do nástupu na univerzitu. Film Chlapčenstvo je výnimočný svojou dĺžkou natáčania a skoro trojhodinovou pasážou. Ale všetko, čo je výnimočné, týmto skončí. Aj keď sa mi to nepáči, ale je to tak. Samotný príbeh by potreboval väčšiu dynamiku a väčšiu emotívnosť od hercov. Nomináciami na Oscara viac-menej súhlasím. Osobné hodnotenie: 79% (***) (10.08.2015)

"Milý deníčku, je mi 6 let, maminka od nás vyhnala tatínka a moje sestřička je další zdegenerovanou obětí Disneyho cajdáků, které mi cpe každé ráno horem dolem do hlavy, asi mi z toho jebne." O nějaký čas později: "Milý deníčku, maminka se začala kurvit s tím starým dědkem, patrně se chce k němu nakýblovat a jelikož by mohla kojit vodníky z mostu, asi je mu sympatická. Tak z toho dědka se vyklubal pěkný psychouš a maminka se rozhodla, že na to sere, zas se stěhuju, tentokrát už mi fakt jebne." O pár let později: "Milý deníčku, matka má zřejmě slabost pro vypité idioty a tak si pozvala dalšího mezi nohy, abychom se k němu mohli nastěhovat a ze mě se pomalu stává pravý americký kokotský teenager s fialovými nehty, už mi totiž definitivně jeblo." Příběh jedné labilní rodiny, která se má tvářit jako normální a vy jakože hrozně důležitě sledujete jejich vývoj. Přičemž je to akorát sbírka naprosto obyčejných momentů, unylých dialogů a nezajímavých scén nacpaných do šílených 160 minut. Sice velmi oceňuji výdrž režiséra, se každý rok scházet znovu a znovu s těmi lidmi, ale určitě mi nepřijde, že nám nakonec nabídl něco zajímavého, natož převratného. Pro mě bylo nejsympatičtějšíchprvních 25 minut a pak už se to řítilo jen jedním směrem - do sraček. (12.12.2015)

Pro někoho nuda a pro někoho téměř životní zážitek. Film má skoro 3 hodiny a v podstatě se v něm nic vážného neděje. Jen sám život. Umět předat všednost života tak, aby výsledek sám příliš všední nebyl, je velký dar, kterým je podle mě režisér obdařen. (05.10.2016)