Chlapčenstvo

Tak nevím jak moc jsem těch 160 minut vnímal po noční, ale nepřišlo mi to zase tak dlouhé. Ze zajímavostí jsem vyčet, že toho materiálu k sestříhání o moc víc nebylo - v tom asi vidím kámen úrazu tohodle filmu. Že možná nebylo z čeho vybírat a tak nekteré pasáže prostě tolik netáhnou. Tím nechci říct, že se mi film nelíbil. Očekávání jsem měl po trilogii "Before..." převeliké. Soundtrack jsem měl už před puštěním naposlouchaný a vůbec jsem se na to klepal jako malý kluk. Dialogovky mám rád. Nevadí mi, že ve filmu není ani akce, ani násilí, když je to prostě něco ... Tady to pro mě fungovalo, ale tím, že šlo o scény na sobě moc nezávislé, postrádalo to nějakou souvislost. Více než příběh chlapce, který se rodí v muže, mě zujala linka jeho biologických rodičů a to asi hlavně kvůli tomu, že prožívaly nějaké dramata a byly dobře obsazeni. Chápu, že film měl ukázat i to, že z perspektivy kluka se ty rodinné tragédie trochu rozmělní a nejsou tak intenzivně prožívané a v mnohém co a jak prožívala hlavní postava, jsem se viděl. V tom je proto, myslím, tenhle film hezky pravdivý. Fakt, že se vyhnul většině klišé scén a pokračoval až za nima, jen zmínkou o nich, nebo následující scénou, tím si mě film získal. No, každopádně, jsem rád, že jsem na to koukl. Je to takový filmový experiment a tak mě zajímalo, jak to dopadlo ve finále. Bylo by zajímavé o tom 12ti letém natáčení vidět nějaký dokument, rozhovory s herci a tak. Možná by to bylo zajímavější, než film samotný. :-) (03.09.2014)

Boyhood mě okouzlilo a vytvořilo mi na rtech celodenní úsměv, ale neuhranulo až do té míry, abych skloňovala zlom ve filmařině ve všech pádech. Možná jsem chybovala v hltání všech nadšených ohlasů před příchodem do kina a čekala něco víc, než přišlo. To, že dialogy absolutně nešustěly papírem, nebo osvěžující přirozenost herců, případně 6 zapamatování hodných citátů v mém sešitě, ještě nepovažuji za hodné pěti hvězd. Ale celý ten čas jsem nemohla setřást pocit, že to má v sobě něco, co objevím za pár let při dalším zhlédnutí. Už se nemůžu dočkat... (19.09.2014)

Příběh o transformaci, dospívání a zrání nikoliv pouze jedné osobnosti, zahrané v průběhu let tím samým chlapcem, který skutečně fyzicky vyroste v mladíka, a který se mi kvůli své laskavosti líbil. Chtělo by se téměř říci, že to není dramatizace, je to život, a tudíž jeho zákruty a existenciální roviny nejsou vždy vyhnané do zřetelných, zvlášť vydělených point, za což Linklaterovi blahopřeji. Za to, že se mu podařilo vyhnout se klišé a nepodat na konci rozhřešení, krom prosté lidské spokojenosti a vědomí, že vše půjde dál. Mysleli jste si, že toho bude víc? Nebude. Tohle je všechno, co je. Tohle je život. Masonova matka a otec nejsympatičtější herecké výkony snímku. (28.10.2014)

..... Příběh o dospívání jednoho obyčejného kluka chtěl režisér Richard Linklater (Před soumrakem, Před půlnocí) natočit co nejpoctivěji, i proto na něm pracoval dvanáct let. Každý rok, na tři až čtyři natáčecí dny, se sešla tatáž sestava herců a tvůrců, aby natočila další střípek do jedné životní mozaiky. ..... Hodně zajímavý počin, bezvadný scénář, souhlas Radek99 : Linklaretovi se podařilo uměle zachytit cosi z esence skutečnosti. (09.11.2014)

Ojedinělý film, jež vznikal celých 12 let, přičemž právě díky tomuto faktu můžeme během necelých třech hodin sledovat, jak se z malých dětí stávají dospělí jedinci, lidé v jejich blízkosti se mění, stárnou... Film, který ukazuje obyčejné věci v autenticky nepříjemném tempu, jež v divákovi vyvolává melancholické pocity a smír nad svou vlastní životní cestou. Film plný dialogů s minimálním počtem dramatických scén, jakožto reálné okno do života. Linklater vytvořil citlivý a hluboký snímek, zabývající se vztahy v rodině, problémy s dospíváním, v lásce, atd.. Prostě neobyčejně obyčejný a obyčejně neobyčejný. (10.11.2014)

Navzdory vražedné stopáži je Boyhood výjimečným snímkem, který ani na chvíli nezačne nudit. Jednoduchá/neakční zápletka má hluboký přesah v kterém se dost možná leckterý divák sám najde a připomene mu jak život postupně nezadržitelně plyne kupředu. Osobně jsem si celý film říkal, jak fantasticky zapracovali maskéři a jak výborně vybírali dětské/ pubertální herce, kteří si byli pobní jako vejce vejci. Zjištění skutečnosti, že se film natáčel během celého 12letého chlapectví Ellara Coltrana byl pro mne po skončení filmu velmi unikátní třešničkou na dortu, díky které si u mne snímek vysloužil i pátou hvězdičku. (18.11.2014)

Nemyslel som si,že z USA bude pochádzať tak dokonalá psychologická sonda do duše jednej rodiny. Nepotrebujeme drámu k tomu aby sa nám ťažko žilo. (29.11.2014)

Chlapectví mi v lecčems připomíná má oblíbená Báječná léta. A nepřišlo mi to ani nijak dlouhé, ta obyčejnost mě opravdu bavila.. Spousta momentů ze života Masonovy rodiny mi byla hodně povědomá a rozhodně to nebylo z kina. Jistě je ale potřeba mít na tenhle kousek náladu (a dost možná i ten správný věk). Já do toho určitě půjdu znovu. (14.01.2015)

"You know how everyone's always saying seize the moment? I don't know, I'm kind of thinking it's the other way around, you know, like the moment seizes us." Nádherný film. Rozvláčny, pomalý, ale ku koncu si uvedomíte ako to vlastne rýchle ubehlo. Presne ako v reálnom živote. The moment seizes us. (19.01.2015)

To, že po filmařské stránce se jedná o jedinečný snímek (který znovu asi jen tak neuvidíme, možná za dalších 12 let), nemá cenu dále rozmazávat. Obdivuji Richarda Linklatera i celý realizační a herecký tým, že se rozhodli do toho pustit. Samotný film je neskutečně banální, s předvídatelným dějem (jestli se tomu tak dá říkat), s žádným koncem, zvratem... prostě něco, co si po 160 minutách odnesete. Ty necelé tři hodiny sice díky civilnímu podání a skoků v čase uteče docela rychle, ale nemůžu se zbavit dvou pocitů 1) mohlo to být o hodinu kratší 2) cítil jsem se pak ochuzen o tři hodiny svého života bez nějaké satisfakce. Ellar Coltrane je sympaťák, stejně tak Ethan Hawke překvapil hereckým výkonem. Ale pro mě je oba převálcovala geniální Patricia Arquette. Skvělá!!! Boyhood asi musí vidět každý filmový fanoušek, stala se z toho již taková "povinnost". Ale ani originální filmařský nápad nemůže vyvážit banální děj. Ale jestli máte rádi takové ty "lidské rodinné příběhy", možná vás uspokojí i ten děj. (19.01.2015)

165 minut a jedine, co si z toho zapamatam je otravne pseudofilozofovanie nesympatickeho hlavneho hrdinu. Ked uz film nema poriadny dej a tvari sa ako uprimna mozaika zivotnych pribehov, mal by mat aspon nejake silne zapamatatelne sceny a autenticke emocie. Namiesto toho sa tam dookola odohrava presne to co ocakavate, a to vo forme absolutne umelych dialogov z ust postav (casto zosobnenych naozaj nepresvedcivymi hercami, vratane toho hlavneho), ktore na mna posobili, ze si nemaju co povedat. Jedine co v tom filme funguje je Ethan Hawke a vsetky tie nominacie a pozitivne ohlasy mi pridu ako zly vtip. (19.01.2015)

Sorry, ale málem jsem se unudil. Sice všechna čest za opravdovou Linklaterovu oddanost a poctivé zpracování, ale jinak přidaná hodnota nikde. Snímek o ničem, nikom (zajímavým). (01.02.2015)

Takový film o ničem, a přitom milý. Svým způsobem naprosto jedinečný. Hlavní hrdina je sympatický, vlastně celé obsazení je super a celkově z toho filmu vyzařuje Linklaterova práce, protože ten "milý" pocit jsem měla i při trilogii "Před ....". 3,5* (17.02.2015)

Achjo.. Mě to tak strašně nebavilo, nepamatuju kdy se u filmu tolikrát zívla, co to se mnou je? koukám na ty hezké a milé komentáře a prostě sem snad viděla něco jiného protože tohle bylo nezáživný s obyčejnýma lidma na obyčejné vlně a nevzpomenu na jedinou pasáž z filmu. Zabte mě. (22.02.2015)

Ač se tento film natáčel neskutečných dvanáct let, je značně zrychlený. Ústřední postavy v něm vyzrávají mnohem dříve než v běžném životě. Názory, které zastupují, skýtají moudra, k nimž se lidé kolikrát prokopávají i celý život. Už nejen z důvodu vyslechnutí si těchto osvíceneckých pouček stojí snímek Boyhood za zhlédnutí. Inu, jak pravil Mason senior „Získáš před ostatními pěknou výhodu.“. Co bych vytkla – ke konci mi vadilo, že se celý film poněkud proměnil v příručku pro dobrou mámu. A též ten lepkavě sladký závěr. (26.02.2015)

Každopádně klobouk dolů režisérovi, 12 let točit film, na to bych asi nervy neměl. Určitě ale skvělá práce. Sledovat jak všichni stárnou a vyrůstaj je bomba, na dospělých to sice není tolik vidět, krom Patricie, která nabírá a shazuje svoje kila, ale že by si zasloužila oscara za nejlepší vedlejší ženskou roli, to si nemyslím. 165 minut uteklo jako nic a klidně bych se koukal dál. Dobrej filmeček a hlavně zajímavej a výstřední. 82% (27.02.2015)

Tento film se nijak scénářem neodlišuje od ostatních, příběhem jemu podobných. Má ale úžasnou sílu v opravdovosti dospívání postav. Je to jednoduchý nápad a dělá hodně. Za tři hodiny se člověk na konci filmu cítí, jako by právě prožil něčí celý život. Při scénách jako je oslava maturity atd. cítíte stejné pocity, jako dramatické postavy. Nostalgie. To už vážně takhle vyrostl? Takže - síla filmu není ani tak v příběhu, jako v autentičnosti a možnosti skutečně vnímat pocity, myšlenky. Je to barevné leporelo dospívání, kterým si každý prošel a zde se jím může listovat. (03.09.2015)

Efekt časozberu je samozrejme pekný, ale nemá v sebe toľko sily, čo dokumentárne časozbery. Sfilmované situácie sú totiž v zásade banálne, kvalitatívne skáču z extrému do extrému od príjemnej nenútenosti (hlavne v ranom detstve) až po neprirodzené, umelé a papierom šustiace pseudofilozofické dialógy v puberte. S postupujúcim časom sa stráca i čaro hereckých schopností predstaviteľov, ktorí už jednoducho nezvládajú pasovať sa s absenciou scenára. Najkonzistentnejší výkon podáva herec, ktorého postava sa vo filme nijako nezmení. Overrated. (07.11.2015)

Život plynie presne ako Boyhood. Pomaly sa vlečie, ale neustále nás pritom unáša divokým prúdom ďalej a ďalej. Neexistujú v ňom skoky "o päť rokov neskôr", nevraciame sa o "tri roky predtým", neprežívame expozície a klimaxy, proste kráčame v ústrety istej smrti. Neprestajne vzhliadame k budúcnosti, čakáme na "míľniky", ku ktorým by sme sa mohli prichytiť, lenže tie nikdy neprichádzajú. Vidíme ich až spätne, keď sú už nenávratne za nami. Preto žime teraz, lebo teraz je len v tomto okamihu a už viac nebude. A snažme sa aj z tých najobyčajnejších chvíľok a situácií spraviť míľniky, na ktoré budeme môcť spätne s úsmevom hľadieť. :) (03.06.2016)

Jedinečné dílo, které je přitom tak prosté. Dvanáct let obyčejného života obyčejného chlapce. (12.09.2017)