SallyZen

Nevím, pořádně co napsat. Snad jen, že celý film je hrozně naučný, každá část nám předkládá nějaký problém nebo vlastnost, která nám škodí. Předkládá nám, jak život může být nenáročný a přitom prožitý šťastně. Jak krásná je příroda, které si skoro ani nevšimnem. V jakém žijeme světě, který má opravdu trpkou příchuť. Opravdu nejvíce mě tedy bavily Jara, kde se potvrzuje přísloví "Nečiň ostatním to, co nechceš aby činili tobě". Ostatní také moc povedené. Balada na srdce, hĺuboká myšlenka k zamyšlení a možná i světlo do života. Tak vidím tento film. 100%

Film mě uchvátil po všech stránkách. Spolupráce Mifune - Kurosawa funguje a tenhle snímek je toho zářným příkladem. 4 různé úhly, 4 dějové linky, kterému věřit? Drama, které rozebírá povahu a psychologii lidí ve zcela přirozené a filmově Kurosawovské podobě. Tohle je prostě úžasnost sama o sobě. 100%

Skvělé, úžasné, velkolepé. Nolan mě zase odrovnal, ale tentokrát asi úplně nejvíc. Do filmu se mi absolutně nechtělo a jsem moc moc rád, že jsem to změnil a překonal se. Největší filmový zážitek za hodně dlouhou dobu. Téměř vše mi sedělo. Ta hudba, Hoytemova kamera, herecké výkony všech (dokonce i mnou neoblíbené Hathaway), zpracování vesmíru a jeho tajů, střídání scén země-vesmír a těch odkazů na filmy, jména, díla. Popisovat takovéto umění nemá cenu. To se musí vidět, slyšet, cítit. 100%

Velmi silný film. Hluboce lidský příběh, který spojuje více časových linií, více prostorů, učí nás lásce, respektu, pokoře. Odkrývá nám některé pohledy do judaismu a do Izraele celkově. Stopáž snímku neuškodila, ba naopak. Přes dvě hodiny jsem jenom zíral a užíval si každičký záběr a každičký herecký výkon (všichni svoji úlohu zvládli na výbornou). Samozřejmě film občas chybuje. Například mi přišlo dosti zmatečná poslední třetina filmu, kdy některé scény byly řazeny velmi zvláštně a nemuseli úplně vyvolat ten okouzlující nebo potřebný efekt. Ale to je to nejmenší, co tomu vytknu. Va, vis et deviens nese obrovské poselství. Milujte bližního svého, pomáhejte, jak jen to jde, a neohlížejte se na barvu kůže nebo náboženské či sexuální vyznání. 95%

Musím souhlasit s MeSSiáŠem. Tento film jde vlastně obecně proti takový tý obecný klasický formě, kdy ve filmu čekáme na dramatické okamžiky, situace, čekáme zápletku, rozuzlení, vyvrcholení, závěr. Jde vlastně proti teorii, kdy film má za úkol nám ukazovat to nejdůležitější, ty milníky, které jsou podstatné pro příběh, aby fungovala gradace a snímek směřoval k nějakému jasnému závěru. A to je vlastně ten důvod, proč tenhle film mám v TOP10. Linklaterova narace a práce s filmovými prvky zde funguje jinak. Asi nevidíme to nejdůležitější ani ty nejklíčovější body v Masonově životě, ale právě scény, které by kupa jiných režisérů a scénaristů vyhodila, protože jsou pro příběh nepodstatné, zde Linklater ponechává. Chlapectví plyne naprosto poklidně, nikam se nežene, nejde tu o závod s časem, ale o rozvážné skládání scén, jednu za druhou. Chlapectví má i výbornej soundtrack a celkově herecký obsazení. I když o tom ten film vlastně není. Vnímám ho jako něco opravdu uklidňujícího se silným pozitivním nábojem mezi kopami snímku plných rychlosti, uhánění, zápletek, kdy "se musí stát něco velmi dramatického". Je to totálně pozitivní film, ačkoliv konec může vyznívat trochu melancholicky či smutně. Děkuju Linklaterovi, že je tu někdo takovej, kdo pracuje s filmem jako dynamickým, živoucím uměním, které nemá hranice a dá se posunout i mimo klasické filmové formy. 100%