Deň nezávislosti: Nový útok

Já nevím co se to se mnou děje, možná už mi opravdu měkne mozek, ale přestávají mi vadit úplně tupý filmy, ba co víc dokážu se na nich i zabavit. Emmerich servíruje pokračování který je ještě blbější než jeho předchůdce kterýho si budu muset taky zopáknout a eventuálně pozměnit hodnocení, protože jedno se tomu vocasátorovi megalomanskýmu upřít nedá a sice to, že i když jsou jeho filmy vraždou mozkových buněk, tak destrukci a akci má zmáknutou aspoň jede oldschol a všechno přehledně žádná rozhekaná kamera nebo megakokotskej střih a světe div se už i tohle dokážu dneska ocenit! to jsem teda hluboko klesl... Takže takhle samozřejmě, že to je další typická Rolandovina tudíž píčovina, až na to, že tady se to už nebere ultra vůbec vážně tohle už sklouzává do zábavnýho trashe a tenhle posun Emmerichovi schvaluji. Místy už prostě paroduje a dělá si srandu sám ze sebe. Ve White house Down to ještě nefungovalo, ale tohle je jiná guilty pleasure kategorie. Sračka, ale zábavná. Dal bych 2*, ale fláknu tam 3*, ať je Laco správně zmatenej.50% (23.06.2016)

Dvacet let po mega úspěšném celosvětovém hitu, se Roland Emmerich vrátil, aby divákům přichystal nášup mimozemské invaze. Je tady samozřejmě nové zpracování i efekty, několik nových postav a hlavně - NOVÝ ÚTOK. Není to vyloženě propadák, ale aura originálu i humor na správných místech, jsou prostě pryč. Chybí i nějaká větší chemie mezi postavami a některé věci se zde bohužel opakují. Vše jakž takž zachraňuje závěrečná půlhodina a hlavně vetrelčí královna, ne nepodobná té Cameronově, z legendárních Aliens. Kouzlo je pryč, slabší tři hvězdičky. P.S. Co to měl Bill Pullman na hlavě? (20.06.2021)

Asi takhle: Jeff Goldblum čeká ve školním autobuse plném opuštěných dětí uprostřed pouště, až naskočí opožděný psík, zatímco ve zpětném zrcátku pozoruje blížícího se obřího ufona a vypouští cynické hlášky. Víc 90s by to bylo už jen tehdy, kdyby tam s nima byla Xena. Probůh – vždyť si s sebou vezmou africkýho diktátora s mačetama! Emmerich se toho nebojí a kupí hromady humoru, který je poměrně infantilní, ale na mě zafungoval. Absolutní destrukce bylo sice překvapivě málo (relativně) a chyběly emoční vrcholy a jasný hrdina, jinak ale jde o poctivý popcorn, který je rozhodně přesně tím, čím by měl být. A obdivuju, že ten film zůstal přehledný i přes asi dvacet postav, z nichž každá má svůj příběh. Hodně se tomu dát nedá, ale fajn to bylo. 3 a 1/2 (21.06.2016)

Nejsem si úplně jist, co tamní divák očekával? Druhý díl Den nezávislosti zašel do absolutní lidské krajnosti, kterou bychom si jakožto diváci nedokázali ani představit. Tudíž se Roland Emmerich opět překonal a připravil si budoucnost s emzáky a se vším všudy kolem toho. Nejkřiklavější ze všeho je americký patriotismus, který vysloveně teče proudem snad z každé scény. Kdyby dodal, že film v jednu chvíli vysílá live TV Amerika do sto padesáti států světa, kdy na dvě hodiny zrušili všechny kanály a nechali by běžet jenom toto, nikdo by se mu nemohl divit. Na druhou stranu mě trošku mrzí, že si Roland neumí udělat legraci sám ze sebe a nedokázal z tohoto filmu udělat druhý díl Hvězdné pěchoty. Po straně scénáře v tom naděje rozhodně byla. Za to si ale připravil dokonalý digitální vizuál, který ho zachraňuje všude kde se dá a vlastně ho zachránil i po zbytek filmu. To jediné totiž zaručuje kvality tohoto filmu a vyvyšuje ho alespoň do standardní Emmerichoviny. Takže, co že jsme to vlastně vůbec chtěli? (10.05.2017)

Pôvodný Deň nezávislosti je pre mňa synonymum slova blockbuster, vo svojej dobe to bolo niečo nové a poriadne veľkolepé, takáto mimozemská invázia tu ešte nebola a aj keď ma už nebaví tak, ako kedysi, predsa len je to klasika, pri ktorej rád občas vypnem a pár scén si aj dosť užijem. Od tejto novej verzie som pre istotu moc nečakal, aby som nebol zbytočne sklamaný, ale aj tak to dopadlo veľmi zle, tu nefunguje absolútne nič. Ale aspoň mi to bolo jasné už po pár minútach. Nerozumiem tejto voľbe zasadiť dej akoby do budúcnosti, aj keď je to vlastne len alternatívna súčasnosť, kedy sa ľudstvo vďaka mimozemskej technológii výrazne posunulo, keď sa aj tak nejedná o vyrovnanú vojnu, ale opäť prakticky len o čisté vyhladenie, kde ľudstvo technologicky nemá aj tak žiadnu šancu. A pritom vo filmoch s tématikou invázie je podľa mňa aj tak najatraktívnejšia práve tá konfrontácia reálnych súčasných technických možností s vyspelou civilizáciou. No ani dejovo mi to vôbec nevyhovovalo, tu absolútne nefunguje to ideálne dávkovanie tajomna, informácií a akcie, ako napríklad aj v pôvodnom filme, ktoré malo ideálnu štruktúru, toto je celé úplne preplácané a tak aj keď sa tu toho odohrá relatívne dosť, je to len hrozná nuda. A nijak to nepodporia ani postavy, síce sa vráti takmer kompletné obsadenie pôvodného filmu, ale z nich za niečo stojí a má nejaký zmysel jedine Jeff Goldblum, zvyšok je tu len na to, aby sa nostalgicky objavil a pritom to aj tak vôbec nefunguje. A z nových postáv zase nesklame jedine William Fichtner, no nemá moc pristoru. Ten sa zbytočne dostal vlastne len mladej generácii a síce ani Liam Hemsworth a ani Maika Monroe nepatria medzi jej najhorších predstaviteľov, v takomto filme nemajú moc čím zaujať. Po akčnej stránke sa tu tiež moc chváliť nedá, za niečo stoja jedine tie rozsiahle deštrukčné scény, ako pristánie obrovskej lode, to aspoň bolo celkom zaujímavé, inak všetky tie prestrelky a letecké scény sú už len nepodarenou variáciou na scény z pôvodného filmu. Takže Roland Emmerich je síce stále megaloman, ale v tomto filme mu už okrem tej veľkoleposti nefunguje absolútne nič. Nový Deň nezávislosti je presne taký film, akého som sa aj najviac obával, typický príklad súčasného blockbusteru, kde ma bavili možno tak dve minúty, inak je to len nezaujímavá nuda. 35% (26.09.2016)