Môj nepriateľ

Základní osa je jasná. Střet zástupců dvou kultur, kteří musí v kritické chvíli spolupracovat. ostatně na toto téma už byl natočen nejeden film. Tím, že Petersen zasadil děj do budoucnosti a zakomponoval do něj mimozemskou rasu, získal takřka neomezený prostor pro fantazii a rozvinutí děje. A popasoval se s tím víc než výborně. Stvořil dojemný i napínavý příběh o přátelství, které překonalo i smrt, to vše na pozadí zdařilé sci-fi atmosféry, kterou vytvořil takřka bez výrazných speciálních efektů. Trefou do černého byl i Dennis Quaid, ktreý odvedl nadstandardní práci. 85% (11.09.2012)

Nesourodý žánrový odvar ze snad všeho co vás napadne (Peklo z Pacifiku, E.T., druhý Indy, Crusoe), který na sotva pětadvacet let starý snímek stárne (s výjimkou hudby) až nezdravě rychle. A mám-li být zcela upřímný, tak nebýt úcty k tomu jak se mi to v dětství líbilo, tak jdu s hodnocením podstatně níže. (09.08.2010)

Když jsem tenhle film viděla prvně, bylo mi sedm let. Tenkrát běžel na německé televizi PRO 7. Tajně jsme ho sledovali s bráchou pozdě v noci. Vůbec nám nevadilo, že nerozumíme ani slovo. Seděli jsme před obrazovkou jako přikovaní a báli se, že se někdo z našich rodičů probudí. To byly časy. Včera jsem na film po téměř dvaceti letech narazila znovu a úplně náhodou. Taková náhoda to zase nebyla, místo Růžovky jsem brouzdala na internetu. Název mi hned nic neřekl, ale fotka Dennise Quaida a Draka všechno objasnila. Bez přemýšlení jsem si film pustila a nechala se unášet příběhem. Byl to stejný zážitek jako v dětství, jen s tím rozdílem, že jsem nepokukovala po přivřených dveřích a nebála se, že se každou chvílí ve dveřích objeví táta nebo máma. Pokud chcete vidět lehce zapomenuté sci-fi. Zapátrejte po něm a neváhejte si ho pustit, možná, že i vy máte podobné vzpomínky jako já. Zkouknutí filmu rozhodně stojí za to. (23.10.2009)

Daleká budoucnost, vesmírné putování, zlověstní mimozemšťané a meziplanetární válka jsou osvědčené dílky na složení spaceoperního puzzle. Petersen nám vypálil mlhovinu a složil z nich nenápadný příběh o dvou příslušnících znepřátelených stran, nucených v zájmu přežití složit zbraně a překonat vzájemné rozdíly, aby během té mnohokrát oboustranně prokleté snahy zjistili, že k překonávání toho zase tak moc není. I když je jeden z nich člověk a druhému byl přisouzen vzhled přerostlé latexové ještěrky s orientálním životním postojem a schopností partenogeneze, což jejímu/jeho lidskému společníkovi řádně zamotá hlavu a divákům se postará o citovější náplň příběhu, nejsou nám problémy, které řeší, nikterak cizí. Protože když se jeden tak dívá, jak se s cizím elementem na cizí planetě hledá společná řeč, nacházejí první malé skulinky v hradbě nenávisti a předsudků, postupně se ty skuliny zvětšují a za nimi se objevuje schopnost porozumění, přátelství a soucitu a mluví se o domově, který je po letech v cizím a studeném bitevním vesmírném poli už jen mlhavým pojmem, nedá mu to a zavzpomíná si na všechny války našich dějin a proklamace národních vůdců, že ti lidé, které jsme v životě neviděli, jsou naši smrtelní nepřátelé. A tiše zadoufá, že se v každé z nich našli nějací Willis a Jeriba, kteří aspoň pomyslně kopli ty rádoby státníky přímo do jejich nafouklé... megalomanie. (19.12.2007)

Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Sci-fi až fantasy tak trochu startrekovského typu, která řeší psychologii soužití dvou inteligentních ztroskotanců - člověka a draka na opuštěné planetě. Tahle robinsonáda je ale obtížně stravitelný pokrm pro milovníky současné sci-fi kvůli slabým trikům a místy i scénáři. Podobné téma navíc zpracoval zajímavěji např. Steven Spielberg ve slavném E. T. Mimozemšťanovi již o 3 roky dříve. Přesto Enemy Mine za shlédnutí stojí - kvůli zajímavé cizí planetě, perfektním maskám draků a hlavně výtečným hereckým výkonům dvou ztroskotanců, kvůli kterým filmu odpouštím všechny chybičky. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=RB87kN6UTLg (17.08.2011)