Réžia:
Jean-Pierre JeunetKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Yann TiersenHrajú:
Audrey Tautou, Mathieu Kassovitz, Rufus, Jamel Debbouze, Clotilde Mollet, Isabelle Nanty, Dominique Pinon, Yolande Moreau, Maurice Bénichou, Claire Maurier (viac)Obsahy(1)
Amélia žije v parížskej štvrti Montmartre, kde pracuje ako čašníčka v miestnom bistre. Jedného dňa objaví vo svojom byte ukrytý poklad - starú škatuľu s pamiatkami na detstvo niekdajšieho nájomníka. Rozhodne sa, že mu škatuľu po rokoch doručí a zároveň zistí, že môže pomáhať zlepšovať a naprávať okolitý svet. (RTVS)
Recenzie (1 578)
Krásný, okouzlující, milý, příjemný...asi tak bych popsala mé pocity po shlédnutí tohoto zcela vyjímečného filmu, u kterého musí snad i ti největší pesimisti pookřát. Ty barvy, hudba, Francie, drobné detaily....Audrey Tautou, coby Amélie, je naprosto kouzelná.. A scéna se slepcem, při níž hraje asi ta nejkrásnější hudba na piano, jakou mé uši kdy slyšely, je zkrátka naprosto dokonalá. tento film je příjemné pohlazení na duši. ()
Nepatrím medzi romantické typy, ale Amelie ma dostala ... milá a originálna, mierne poetická haluz, v každej sekunde prevoňaná optimizmom a francúzskym šarmom. Dúfam, že altruizmus hlavnej hrdinky je všeobecne nákazlivý a že nie som jediná, ktorá má po opätovnom zhliadnutí tohto dielka chuť rozdávať mince a prevádzať slepcov cez cestu :-) ()
Tento film mě dostal! Musíte se na něj soustředit, jinak to nemá smyl. ()
Nádherná poetická feéria s krásnym, citlivým a jemným humorom. Audrey Tautou to zahrala geniálne. Režisérov nápad s trpaslíkom a jeho cestovaním pokladám za neprekonateľný.Tutovka ()
Po víkendu stráveném v deštivé Paříži jsem v rámci filmového večera dostal chuť na něco typicky francouzského a zároveň hřejivého a tak padla volba na Amálii. Jde o nevšední filmový zážitek, který svým obsahem i zpracováním dokáže pohladit po duši. ()
Příjemný snímek, který září barvami a oplývá přenádhernou hudbou. Naplní vás dobrou náladou a upřímným nenuceným smíchem. Jste v depresi? Tenhle film vás vyléčí. Audrey naprosto jedinečná! ()
Během sledování se mi pořád měnily pocity unešení a fascinace s kýčovitostí a nudou. Největším kladem je hudba Yanna Tiersena. ()
Neobyčejný film o obyčejných věcech. Poezie a radosti všedního života. Svět je krásný... ()
Kouzelny film. Po zhlednuti jsem opravdu mela nutkani si koupit trpaslika (ale nejakeho poradne velkeho) a mozna i se stat lepsim clovekem:) ()
Dlouho jsem Amélii z Montmartru přehlížel a považoval ji jen za další přeslazenou dívčí blbost. Po delší době tedy velice milé překvapení a určitě doporučuji vidět. Už jen způsob, jakým je celý film poskládaný a podaný, se musí zamlouvat každému. Práce kameramana je více než excelentní a Audrey Tautou vám zlepší náladu s každým jejím slůvkem nebo pohledem do kamery. Trochu jsem váhal s hodnocením, ale tento roztomilý, pozitivní, možná trochu prvoplánový snímek si 5* zaslouží. ()
Zajímavý zážitek z filmu. Po celou dobu na mně film působil jako průměrný, ale na konci jsem si uvědomil, že jsem viděl fakt skvěle natočený film plný optimismu. Hlavně se mi líbilo to vypravování a Audrey luxus. ()
Dosti zvlastni snimek, nekonzistentni, roztrhany, chvilemi az nudny, ale posledni tretina je vyborna, konecne se neco zacne dit a skonci to prijemnym a nekycovitym happyendem. ()
Nestává se u mnoha filmů, aby se mi po shlédnutí změnila nálada a rozpoložení o 180 stupňů k lepšímu. Amélie to dokazuje vždy, už nevím ani pokolikáté. Skvělý příběh nonkonformní, trochu zvláštní dívky a její hry s lidskými pocity a osudy, k tomu přidejme okouzlující atmosféru sladké Paříže, krásnou a stylovou hudbu Y.Tiersena a vzniká jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. Je t´aime, Amélie! ()
Filmová poezie. Láska jak jí vidí optimisté. Lék na deprese. Nádhera, dechberoucí, vůle do života. ()
Asi najkrajší a najmilší film čo som zatiaľ videla. Neskutočne krásne podaný, jedinečné obrazy, námet, hudba... tak veľmi som túžila vstúpiť do filmu a pocítiť tú atmosféru priamo na vlastnej koži. Audrey bola absolútne očarujúca v roly Amélie, a celkovo každá je postavička v tomto diele je jedinečná a krásna. Veľké plus za výborného rozprávača a skvelé sekvencie s predstavovaním postáv, ďalšie obrovské plus za nádhernú hudbu Yanna Tiersena.. Skrátka, tu fakt niet čo vytknúť! ()
FIlm-liek na dušu. Videl som ho minimálne toľkokrát, že sa mi ŽIAĽ už začína zajedať. Rád by som ho videl znova nanovo- čo ale nebude možné, kým neutrpím úraz hlavy s totálnou amnéziou. Prenádherná Audrey Tatou, ktorá vyzerá ako mončiči skrížené s anjelom skríženým so srnkou, tancuje a ksichtíkuje presne ako Jeunet píska, lebo píska dobre a do detailu vie, čo robí. Znova jeho zaujímavá práca s fareb.filtrami, škoda, že som čiastočne farboslepý (nevnímam prechody farieb) ()
Rozkošné podívaníčko. Neuveriteľný štýl rozprávania a obrazovej kompozície, geniálne napísaný aj zrežírovaný scenár s neodolateľne dojemnými a komickými postavami/hercami a to všetko v krásnom oblečku Tiersenovej hudby a parížskej scény. Taký dobre natočený, vtipný, inteligentný ale súčasne aj ľahký film s tak krásnou pointou je naozaj ťažké nájsť. Ak potrebujete podporu a cítite sa nepotrebný, tento snímok Vám rozhodne pomôže aj zlepší náladu... "Ja mám kosti zo skla, no vy ste mladá. Ak si necháte ujsť túto príležitosť, čas potečie. Vaše srdce zmäkne a zmŕtvie tak ako moje kosti. No tak choďte." ()
Nejvíc mě dostalo, to, že ať se pokusíte převyprávět co jste viděli sebe lépe, nikdy to nepůjde. Vždyť film Amelie z Montmatre je o ničem. Ale tak neuvěřitelně lehce poddané nic mi vyrazilo dech. Audrey Tautou je roztomilá a naivní - přesně taková jaká má Amelie být. ()
Po shlédnutí filmu je NEzamilovat si Amélii téměř nemožné. Některé scény mě pobavily, jiné dojaly a ještě jiné nabídly námět k zamyšlení. Ale hlavně mám úplně najednou pocit, že celý svět je krásný, pořád svítí slunce (i když ve filmu občas pršelo) a všichni se mají rádi. Je to trochu jako pohádka, trochu jako komedie a trošku romantické drama. A tomu všemu vévodí Amélie se svými roztomilými nápady, nekonečnou fantazií a milou povahou ve skvělém podání Audrey Tautou. Nerada se přiznávám, že jsem se místy trošku nudila, protože děj mi připadal moc rozvláčný (hlavně na začátku). Naopak jakmile se děj přesunul do druhé poloviny, úplně jsem zapomněla na čas. A po posledním záběru zůstal jen skvělý pocit a radost pramenící zdánlivě z ničeho. Ale jen zdánlivě. ()
Film, který jsem viděla snad stokrát a ještě pořád mě nepřestal bavit, pokaždé dokáže dobře naladit a vykouzlit na mně nablblý úsměv. Soundtrack skvělou atmosféru filmu jen podtrhuje, prostě není co vytknout. ()
Reklama