RyxiraAmy

"Verunka čeká." "To je vydírání." Já nevím, napoprvé jsem to vypnula s tím, že to nedokoukám, ačkoli dokud Richard s Alicí neztroskotali, tak se to celkem dalo. Od té chvíle, jakmile děj bez nějakých velkých okolků ubíhal očekávaným směrem, mě to nudilo a hlavně mě začaly děsit romantické scény s Langmajerem, který ze svého pověstného sex-appealu (měl-li někdy vůbec nějaký) ztratil tak 99,99 % a zároveň se většinu filmu choval jako pěkný blb (Alice za ním zas tak moc v téhle disciplíně nezaostávala, abychom byli fér). Ale nakonec jsem to s velmi mírným zájmem viděla celé.

Mně se to celkem líbilo. Možná jsou moje nároky oslabené nemocí a některé momenty byly trochu slabší, ale bavily mě dialogy i herecké obsazení (byť Čvančarovou, Novákovou ani Prachaře moc nemusím).

Mám ráda příběh Tří mušketýrů, ale tahle adaptace mě úplně nenadchla. Myslím, že kdybych zápletku dobře neznala, budu se v tom trochu ztrácet a polovina postav (Constance, kardinál Richelieu nebo Buckingham, bohužel i D'Artagnan) pro mě postrádala charisma. Na druhou stranu se mi líbila Vicky Krieps, její král, Eva Green, ale především Vincet Cassel v roli Athose. Ten byl asi hlavním důvodem, proč jsem chtěla film vidět a zůstává jím i pro další díl.

No jak tady někdo psal, první půlhodina je jednoznačně nejlepší a solidně vás navnadí. Pak už se to trochu rozpadá, je to maličko únavné a jakž takž to drží pohromadě. Nicméně zápletka hezká, byť už během prvních 15 minut máte jasno, jak to dopadne. Dwayna i Emily mám ráda a líbili se mi tady, nicméně mi přijde trochu legrační, že The Rock na ty milostné scény asi moc není a ta chemie, která je mezi nimi vlastně docela hezká, vymizí, jakmile se mají políbit - možná proto taky k tomu dojde až v de facto poslední scéně, ačkoli se spolu x hodin plaví sami na člunu. Jinak nemám zásadnější výtky, Němci podle Američanů jsou vždy trochu srandovní, párkrát jsem se zasmála. Jenom jsem ráda, že jsem na to nešla do kina - a že jsem to měla plánu. Těch peněz by asi byla ve výsledku trochu škoda.

Mám ráda Jane Austenovou, knižní předlohu jsem četla (byť už to dávno) a líbilo se mi to. Je to zpracované osobitým stylem, rozhodně, Anna je trošku živější, drzejší a modernější než její knižní předloha, ale bavila mě (i její poznámky do kamery). Dakotu Johnson jako herečku nějak nevyhledávám, respektive od té podivné erotické série (jak se to jmenovalo?) k ní mám trochu odstup, ale tady mě bavila. Nic proti ani ostatním postavám. Ano, černoška jako Anina mentorka je zvláštní (a zajímalo by mě, jak by se na to dívala sama Austenová) a na Bridgerton se asi stejně nepodívám, ale prostě mi to tak nějak sedlo. Zřejmě jsem byla v tom správném rozpoložení. Paradoxně se mi nejmíň líbila postava Fredericka Wenwortha, protože mluvil divně, vypadal divně, koukal divně a charisma Madse Mikkelsena, na které tvůrci evidentně sázeli, se ho nedotklo ani z rychlíku.

SPOILER Jako upřímně řečeno, nic moc. Plusem bylo pár vtípků, Sokol jako pomatená parodie na Jiráska a David Švehlík coby fešácký Krakonoš s tajemstvím, které mi přišlo celkem zajímavé a hezky vymyšlené. Postavou, která mě naopak štvala ze všech nejvíc, byl Adam, což je u jedné z hlavních kladných postav trochu problém. Většinu času se choval jako idiot a ta poblázněná Libuška místo toho, aby zůstala s Krakonošem, jenom čekala, až mu přestane šplouchat na karbid (a že mu to trvalo).

Začátek mě navnadil, ale postupně mě to přestávalo zajímat, přičemž poslední díl byl už jen naprosto zbytečně ředěnou omáčkou, kde se do detailů rozpitvávalo vše. Zápletka jako taková mi připadala zajímavá a uvěřitelná. Žádné scénáristické přemety, prostě docela dobré vysvětlení Lauřina chování. Hodně mě i bavila chemie mezi Andy a Michaelem, ocenila jsem i postaršího Faramira v jedné z vedlejších rolí nebo herce v roli Charlieho (kde já jsem ho jen viděla?). No, myslím, že kdyby z 8 dílů udělali 5 nebo 6, mohlo to dopadnout fakt dobře, protože navzdory všem pozitivům ve mně po posledním dílu převládl pocit "uff, mám to z krku". Srovnání se Sedmilhářkami, Ostrými předměty nebo Mělas to vědět bych se nebránila, ale je pravda, že z tohoto čtyřlístku je Pieces of Her asi nejslabší.

Měla jsem či mám v hlavě uloženo, že tenhle film je dnes už skoro "klasika". Tak nějak mi připadalo, že ho všichni znají a že je jednoduše ikonický. A teď, když jsem ho konečně viděla, musím říct, že tak úplně nevím proč. Dívala jsem se na to nadvakrát, stopla jsem to asi po 40 minutách a dokoukávala druhý den, když se mi to tak nějak rozleželo v hlavě. Jako nebylo to špatné, ale asi mě to trochu minulo.

Hltala jsem každou scénu. Jako asi to není nějaký supermajstrštyk, ale příběh je velmi silný. Tvůrcům se podařilo vyhnout se klišoidním řečem a scénám, což nemuselo být úplně jednoduché, hrdinka nehalí svoje motivy do řečiček, a snad právě proto má její výpověď takovou sílu. O válce v Iráku bylo řečeno mnohé a myslím, že ukázka toho, jak to celé začalo, jen utváří obrázek. Sympatická Keira, sympatický manžel, sympatický Matt Smith i Ralph Fiennes. Fakt pěkný.

V pohodě jsem to dala během dvou dnů, děj celkem rychle ubíhá a v každém díle se divák dozví něco zásadního, co ho posune blíž k pointě, tahle stránka šlape trochu jak má. Popravdě mi ale celá zápletka, když se přede mnou rozprostřela v celé své kráse, přišla trochu banální. Cořina rodina je jak vytržená z nějaké stereotypní představy o fanatických věřících, a vzhledem k tomu, že Cořiny životní trable se započínají už právě tam, funguje to pro příběh tak jako... banálně? Fádně? Trochu to na mě působí dojmem, jako kdyby se scénaristi prostě neobtěžovali vymýšlet něco lepšího. Jinak seriál funguje po všech stránkách dobře, ale tohle mě trochu bilo do očí.