RyxiraAmy

Tyjo, to byla docela hra na city. A v mém případě nezůstala bez odezvy. Keira mě ale svým výkonem kupodivu moc nezaujala, Ralph Fiennes naopak hluboce zapůsobil.

Hej, tohle jsem fakt jako moc nepochopila. Ale Beverly je úžasná.

Hudba, klip, úvodní monolog... něco to ve mně probudilo. I believe in country America used to be. I believe in kindness of strangers. Jo... to bude asi ono.

Záhada, proč jsem si to vlastně pouštěla. Kitt "Štěnátko" Harrington nepatří mezi mé oblíbence (jako skalní fanoušek Hry o trůny nechápu, co na něm sakra všichni (nebo spíš všechny? že by jádro problému? vidí), katastrofické filmy nejsou můj oblíbený žánr a vůbec. No ale stalo se. Přežila jsem ve zdraví, což budiž přičteno tomuto výtvoru k dobru. Nicméně mé počáteční skepsi se dostalo zadostiučinění - pitomoučké dialogy, klišé míchané s klišé a solené s... klišé, ukazatel věrohodnosti se zastavil asi tak na 15%. Do roztomiloučkého Kitta se pouštět nebudu, bo vím, že jsem proti němu zaujatá a ostatní herecké výkony byly takové neslané nemastné, že pořádně nevím, co k tomu říct..... Svůj účel film nicméně splnil (pokud tedy - jak doufám - byl účel pobavit a umožnit vypnout a ne natočit seriózní drama o (ne)hynoucí lásce dvou mladých nešťastných - a samozřejmě pohledných - lidí).

Teda to je psychárna :o :D. A to, co předvádějí Jackman a Gyllenhaal, to je prostě... prostě jenom za herectví těch dvou by si film zasloužil tak 10*. Konec mě donutil zírat na ztemnělou obrazovku s otevřenou pusou. Prostě... nemám slov.

Tak jo, nemám ráda horory, kde je hlavní hrdina tupec a dvě třetiny záhad zůstanou nevysvětlený.

Tak jo, možná to bude tím, že jsem se dívala v deset ráno slunečného dne, kdy ze zákona není možné věřit na duchy pozvracených dívek. Trhla jsem sebou všehovšudy jednou. Dobrá filmařina, ale označení horor trochu přehnané. A tolik vyzdvihované rozuzlení mě celkem minulo (možná kromě objevení možného zdroje inspirace Těch druhých). Nic převratného.

Asi jsem tele, že jsem od toho něco čekala.

Některé scény byly vyloženě pitomé. Každého diváka musí vyloženě bít do očí zaujatost scénáře, který dělá z osadníků anděly a mormony připodobňuje k ďáblu. Skoro je mi trapné to říkat, ale všechno to má jediný důvod - ještě zvýšit působivost a bestiálnost konečného masakru a přimět k slzám i ty nejotrlejší. Tento fakt má efekt poněkud jiný. Pokouší se nám snad autoři namluvit, že životů obyčejných lidí není třeba litovat tolik jako životů těchto pokrokářů a feministů (ano, mluvím o Nancy, která - inteligentní, vnímavá a bystrá žena v kalhotách - jako jediná v celém táboře tuší nadcházející nebezpečí na základě jakéhosi šestého smyslu, který zjevně chybí všem ostatním)? SPOILER A druhý osvícený, tentokrát v opačném táboře - neodvolatelně zamilovaný Johnathan jako jediný pochopí bestiálnost a zrůdnost názorů svého otce. K vzepření vůči dvacet let trvajícímu vymývání (zdá se nepříliš bystrého) mozku mu stačí jediný pohled do průzračně modrých očí pohanky a dar v podobě koně, kterého nikdo jiný nedokázal zkrotit (!). A když se konečně osvobodí a unikne z domácího vězení za pomoci svého pološíleného bratra, doklopýtá na místo údajného masakru, kde nalézá své bratry neobratně obírající panáky ze slámy, soudě podle toho, že na celém prostoru je rozstříkaný tak decilitr rudé barvy. Nejsem vyznavačem krváků, ale když někoho zastřelíte, tak má sakra krvácet, ne? Oproti tomu se nám naskytne dojemný pohled na děti, které jsou chudinky od krve zamazané od hlavy až k patě, jako kdyby bojovaly víc než jejich rodiče. Přičtěte k tomu patos a místy až neuvěřitelnou topornost dialogů, křečovité vzlyky hlavního hrdiny a výsledný dojem rozhodně nebude takový, jaký by měl divák mít po shlédnutí filmu s tak náročnou tematikou.

Těšila jsem se na to jako blázen a proto si neumím vytvořit nezaujatý názor, přesto mě Imaginaerum maličko zklamalo. Čekala jsem to víc... promyšlené? Ne tak prvoplánové? To přesné slovo mě nenapadá. A hlavně - hudby poskrovnu. Je sice pravda, že mě to znovu přimělo vrátit se k nejnovějšímu CD a nehrabat se nostalgicky jen v "Once" a "Century Child", ale když bych se chtěla hrabat v něčí fantazii, pustím si radši Alenku v říši divů.