Mishugex

Film, ve kterém hudba převládá nad dialogy, ach, jak dlouho já jsem si takový film přála. Nolanovo znamenitý umění vtáhnout diváka do děje a Zimmerova nervydrásající hudba je prostě excelentní kombinace. Dunkerk je neskutečný zážitek, odpočinkové scény v něm nehledejte, vše se neustále stupňuje. Není tu v podstatě žádný hlavní hrdina, zato spousty drobných, avšak tolik důležitých činů, plných lidskosti a boje o holý život...a abych tu jen nevychvalovala, jediné, co bych trochu pozměnila, je část děje s Cillianem Marphym, dala by se mnohem více rozvinout. Jinak za mě se Dunkerk jednoznačně zařadil mezi nejlepší válečné/historické filmy.

Vyloženě odpad bych tomu nedávala... Sem tam se nad tou hloupostí i zasměju, sem tam je to zase tak tragické, že by jsem si nejraději poplakala. Ale tak...já se na to občas podívám, poněvadž jsem hold člověk zvědavý a zajímá mě, jak se v určitých situacích různí lidé chovají. Mohli tedy vložit daleko větší úsilí do výběrů vhodných kandidátů, kteří by to tam rozjeli. A nebo je to opravdu to nejlepší co se tam hlásilo? Jedinej 'tak trochu taktik', co ze sebe vylouskne i něco, co dává hlavu a patu je ten Viktor, ale to bohužel teda opravdu nestačí. Na to, jaká na to byla reklama...koukat na to pravidelně, nebo tam snad někomu fandit, tak za chvíli úplně zmagořím.

Jedním slovem, perfektní. Vlasy jsou mou srdcovou záležitostí, pro mě se jedná jednoznačně o nejpůsobivější muzikál vůbec. Květinová dítka byla odjakživa mému srdci velice blízko, myšlenka filmu je zkrátka krásná...Scéna, kdy jde Treat Williams vstříc svému osudu, je jedna, pro mě, z nejpůsobivějších scén vůbec. O hudbě nemluvě. Krása, krása.