Atlas mraků
Cloud Atlas
Cloud Atlas
云图
Cloud Atlas
VOD (2)
Obsahy(3)
Filmová adaptácia svetového bestselleru Davida Mitchella rozpráva šesť žánrovo odlišných príbehov, ktoré sa odohrávajú v rôznych obdobiach a spoločnostiach, od začiatku 19. storočia až po postapokalyptickú budúcnosť. Všetky sú však istým spôsobom kontinuálne prepojené, tak ako celý náš svet, kde každý malý čin môže mať nedozerné následky a vyvolať epochálnu reakciu naprieč časom a priestorom, kde jedno jediné gesto v súčasnosti môže vyvolať revolúciu, ktorá zmení budúcnosť. Napínavé akčné príbehy plné tajomstva a nekonečnej lásky sa prepletajú v niekoľkých časových rovinách. Zabijak v jednom živote sa v ďalšom stane hrdinom, akt vľúdnosti a láskavosti rozhýbe vlnu reakcií a o niekoľko storočí neskôr sa stane inšpiráciou na revolúciu. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (2 552)
Ok, takže SPOILERY. Máme tu šest příběhů: 1. Chlápek v 18. století má v hlavě červa, doktora zloděje a na lodi kámoše Maora. (Vykradeno minimálně z filmů Petera Weira). 2. Homosexuální mladík dělá zapisovatele slavnému starému skladateli, ale touží složit vlastní symfonii. (Tak trochu vykradený Amadeus a nejen ten.) 3. Odvážná novinářka v 60. letech odhaluje spiknutí trustů. (Cokoliv od Pohled společnosti Parallax po Všichni prezidentovi muži.) 4. Stařík je po své chybě zavřen do despotického domova důchodců a chystá útěk. (Přelet nad kukaččím hnízdem.) 5. Roboti v budoucnosti mají city a utíkají. (Vykradený např. Já, robot i zmiňované Soylent Green). 6. Postapo zemědělci mluvící hovorovým jazykem a žena z technologicky vyspělejšího světa. (Třeba Planety opic nebo Je těžké být bohem). Takže originálního nic, jen moderní prostříhávání těchto příběhů současně, mozaikovitě, což osobně nesnáším už od Magnólie. Neoriginální, hloupý film bez přesahu, plochý jako kecy českých politiků. Celkovou koncepcí to navíc působí jako televizní seriál, u některých příběhů nebude problém jít na záchod nebo do ledničky pro pivo, nic neuteče. ------ Průběžné poznámky: Proč jen mi to už od začátku přijde jako obhajoba všech moderních hyperkorektních názorů včetně keců o statečných sebevrazích, emancipovaných ženách, multikulti, homosexualita atd.? Úvodní téma otrokářství pojaté klišé pohledem - zlý reverend, moudří Maoři. Film má zdá se našlápnuto stále stejným směrem, čehož se bojím, neb hrozí těžká nuda. Tom Hanks v mnoha podobách, až to vypadá jako jeho exhibice. Lidé bez možnosti většího seznámení se s nimi jsou mi celkem ukradení a nebudí žádné emoce. Přílišná zahlcenost postavami a příběhy dobře odvádí pozornost od celkového konstruktu a minima psychologie a pořádných charakteristik postav. Jak tu píše uživatel TETŘEF: "Prvoplánová plochá filozofie do kapsy...a to i filmově." Čím víc linií ve filmu, tím větší šance, že si divák nevšimne, jak jsou ty linie ploché, bezpohlavní a o ničem. Jediné, co u filmu stojí za zmínku je velmi dobrá kamera a výprava. ()
Není moc tříhodinových eposů, které se dají zhlédnout jedním dechem. Atlas mraků je mezi nimi výjimkou a v jistém směru geniálním dílkem, pokud dokážete prohlédnout jeho hloubku. Atlas mraků je rovněž odkaz lidstvu. Co se v něm říká? To si myslím musí každý zodpovědět sám. ()
Je to zmatené. Že by spojovací linkou příběhů byl vztah těch nejníže postavených (často otroků) k jejich vládcům? Právo na vzpouru na základě toho, že jsme si rovni? Dejme tomu, já jsem klíč a jasnou odpověď nenašla. Přesto pro mě všechny příběhy rozdělené časem i místem byly zajímavé. Co mi ale fakt vadilo, bylo maskování herců na odlišné rasy a stáří - takové masky asi ani dnes nejdou udělat dobře. Působilo to na mě rušivě a zpackaně. ()
Ja ani vlastne neviem, aký som mala problém s týmto filmom. Stále som mala dojem, že som kĺzala po povrchu. Neviem, či za to môže strih, ktorý mi nedovolil poriadne sa ponoriť do príbehu/príbehov, alebo je to tým, že som čítala predlohu. Stále mi v hlave bežalo: toto prečo vynechali, to by bolo lepšie ako to čo tam dali alebo nuda, naháňačka na efekt a podobne. Kniha sa mi nečítala ľahko, pasáže s notárom, post-apo a Cavendishom ma väčšinu času nudili. Film ma nenudil. Ale to je dosť málo. Masky boli perfektné, ale niekedy som viac sledovala, akú má kto jazvu alebo tetovanie a nedávala pozor, čo rozpráva. Ani ma to nedojalo, videla som, že niektoré scény /zo Sonmi časti/ boli pre niekoho prisilné mydlo, ale ja som vedela, čo sa stane. Ani za jednou postavou mi nebolo smutno. Ani za Frobisherom! Škoda, že zaujímavé charaktery, ktoré som si obľúbila v knihe mi vo filme prišli také fádne. Ani spracovanie nosných tém: otroctvo, sloboda, revolúcia mi neprišlo spracované dostatočne do hĺbky. Niektoré vety, ktoré odzneli slovo od slova, ako boli napísané knihe, zneli príliš papierovo a neverila som postave, ktorá ich vyslovila. Každopádne, mám svoj obľúbený moment filmu. Práve som pila slamkou svoje jahodové mlieko, keď dali záber na Sonmi, ako pije slamkou svoje mydlo. Tak to aby som začala hľadať svoju kakaovú skvrnu velikosti mexického dolaru. (Lumiere - 24. 02. 2013) ()
Atmosférické. Strašně pěkně se na to kouká i přes to, že část příběhů je vlastně ne-až-tak-zajímavá. Střih, kdy se dějové linie střídají klidně i po 30 sekundách, je zábavná a drží pozornost. Jo a Tom Hanks sucks, ale tady je docela dobrej. ()
Komentář detailně sepíšu po vstřebání celého zážitku a druhém zhlednutí. Jednu věc si ale neodpustím teď hned. Konci filmu chyběla nějaká větší pointa, která by ho uvedla na filmový Olymp. Takhle to je jenom velice povedená filmařina, která se opravdu extrémně vyřádila na maskování všech herců a má krásný vizuál. Nic víc, nic míň. ()
Kýč. Geniálnost Atlasu mraků spočívá v tom, že v podstatě nabízí jakési dějiny sci-fi filmu v kostce. Proto pak filmoví nerdové spokojeně pomlaskávají, když zaslechnou, že Soylent Green is made of people a podaří se jim identifikovat celou řadu dalších více či méně přímých odkazů a vykrádaček. Takže Wachowští jako vždy, opulentní forma střídá bezduchý obsah, kde jsou namíchány spolehlivé ingredience jako láska, věčný život, new age výcuc z hlavních náboženských proudů a nahodilé výroky známého myslitele (Hegela střídá Solženicyn). Jednomu by z toho praskla hlava, jen se nad tím ale nezamyslet. Nesnáším Hankse, ale je to pan herec. ()
Já vim, je to asi šílený barbarství, dát něčemu takovýmu něco mezi pěti hvězdičkama a univerzálním "nezaujalo", ale já prostě musim! Oceňuju elegantní skloubení všech možných žánrů, masky, hudbu, hereckej ansámbl (speciálně fešáka Sturgesse, oškliváka Weavinga a nejkrasnější Halle ever), akci Wachowských ... oceňuju toho ve skutečnosti hromadu - ale když se člověk zpětně zamyslí, zjistí, že ta žánrová mozaika vlastně obsahuje moře obyčejnosti (snad jen krom komediální linky). Škoda. ()
Vážně nevím, co bych si o filmu pomyslel, kdybych nečetl knižní předlohu. Dvakrát. Tohle je opravdu náročná látka na pochopení, natož na zfilmování. Wachowští se toho ale s Tykwerem ujali se ctí. Naprosto překopali v knižní podobě velmi nezvyklou stavbu příběhu, ale i přesto je pro mě příběh srozumitelnej a emočně fungující. V bestselleru Davida Mitchella se příběhy odehrávají vždy do půlky (kromě toho posledního) od minulosti do budoucnosti a pokračují v pořadí od budoucnosti zpět do minulosti. Hrdinové budoucích příběhů jsou diváky příběhů minulých a v první polovině knihy netuší, jak minulé příběhy skončí (nalezená polovina knihy apod.). Ve druhé polovině se pak příběhy těsněji proplétají, dějový rámec graduje a vyjevuje se vám hloubka, komplexnost a přesahy, ze kterých vám spadne čelist. A když to vše vstřebáte, tak si nejspíš jako bonus vychutnáte tenhle film. Wachovští jsou prostě vizionáři a průkopníci, kteří se nespokojí s jednoduchou látkou. Svými díly vždy nějakým způsobem posunou kinematografii někam dál, i když v době uvedení filmů to ocení asi převážně jen cinefilové a filmoví teoretici. BTW věříte na reinkarnace? Atlas mraků je velmi duchovně a filosoficky vyznívající kniha/film. Tam někde pod povrchem. ()
Špatný film od začátku, když na vás děj vrhne spoustu dějů najednou jen na pár vteřin. Trvalo mi minimálně hodinu, než jsem se v postavách a jednotlivých dějích jakž takž vyznala. Film na mne působí, že nabízí tolik příběhů pouze proto, aby se alespoň jedním divákovi zavděčil. Velké zklamání. 2 hvězdy dávám pouze za herecké výkony, tempo a výpravu filmu. ()
Atlas mraků je jistě úžasný film,ale mě nezaujal,protože nejsem dostatečně inteligentní,abych ho pochopil,nebo jsem příliš líný na to,abych téměř tři hodiny sledoval šest naporcovaných příběhů a snažil se toto puzzle poskládat tak,aby dávalo nějaký smysl.Při sledování filmu jsem si připadal,jako by mi někdo pustil píseň skupiny Kryštof,Krajčovy texty mi taky nedávají smysl a já sebekriticky uznávám,že je to mou nedostatečnou inteligencí.Film mi tuto mou slabinu znovu připomněl,ale určitě je výborný. ()
No nebyl jsem teda ohromen jakože z bomby pro mě normální ničím překvapivý film. ()
Domnívám se, že na front page ČSFD jsem četl, že se tenhle film odehrává v osmi časových úsecích, ale nakonec se ukázalo, že v šesti, což mě mírně nepotěšilo. Jinak ale fajn film. ✔ ()
Knihu jsem nečetl a co bych zapíral - první pokus o zhlédnutí tohoto filmu skončil tak, že mě zhruba v jeho čtvrtině přemohl spánek a usínal jsem s pocitem, že se v tom ději nějak ztrácím. No ale jelikož ráno bývá moudřejší večera, druhý den jsem si ho pustil znovu od začátku a hle - najednou mi zamotaný ani těžko koukatelný nepřišel, ba naopak se mi jeho dějová vrstevnatost a rozmáchlá epičnost velice zalíbila. A navíc je to film vizuálně převelice krásný. Všechny dějové linie jsou něčím zajímavé, ale mě nejvíc uchvátila ta předposlední Neo Soulská, fascinující a fantastická, kterážto by byla nanejvýš hodna nějakého aspoň dvouhodinového samostatného sci-fi filmu. Také poslední dějová linie se Zachrym - Hanksem byla úžasná. A výborně jsem se i bavil, nejvíc při scéně, ve které Dermont Hoggins (další z Hanksů) stylově vyřešil svůj problém s kritikem. Nebo když parta senilních gerontů rozpoutá rvačku ve skotské hospodě. Nebo když náplava Du-na Bae umlátí Weavinga hasákem. Vtipných momentů zde bylo dost, což jsem původně vůbec nečekal, měl jsem za to, že to bude suchopárná moralizující slátanina o karmě. Ze všech herců mě nejvíc zaujala Du-na Bae (nezapomenutelná rovněž jako Nafukovací panna), ale třeba i Halle Berry mě příjemně překvapila. A dokonce mi tentokrát vůbec nevadil ani uslzený happyend, zajímavé... Inu i muži mají své dny. ()
Po delší době vysoko hodnocený snímek, u jehož hodnocení se budu držet poněkud u země. Filmařsky sice bravurní počin, přesto tři hodiny a šest příběhů na mě asi byly moc, protože ve finále tolik spokojený nejsem. Je to zvláštní, perfektní herci, masky, zajímavý příběh a přece pořád něco ke spokojenosti chybí. Asi mě onen příběh tolik neokouzlil. Ono ze šesti příběhů se mi hodně líbil jenom jeden - ten komediální o důchodcích. A to je prostě málo. Palec nahoru za sextet, provázanost postav (buď zlý v minulém životě a stane se s tebe nakonec ďábel), ale pořád to je jenom na tři hvězdičky. ()
Veľký minuloročný filmový "boom", neprepočuteľné, neprehliadnuteľné, komerčná bomba ktorú nebolo možné si nevšimnúť. ATLAS MRAKOV je širokospektrálna, technicky dokonalá, paleta filmových farieb, rozliata do veľkolepých rozmerov v šiestich dejových líniách a je na divákovi, či v tejto farebne bohatej mase nájde zaujímavé tvary, body a odtiene, miesta a času má na to viac než dosť. Mne sa to nepodarilo. ATLAS MRAKOV vidím ako bublinu nafúknutú do abnormálnych rozmerov. Pekný (áno, len pekný, vyčačkanosť a patetickosť mu nemožno uprieť) film bez štipky iskry a s deficienciou zaujímavých odtieňov/tónov, čiže film monotónny, s prebytočne rozľahlými naratívnymi pôsobiskami, skoky medzi nimi pôsobia zbytočne rušivo, za čo môže široké časové a žánrové rozpätie. Je to megalomanské sústo a môj fanúšikovský žalúdok je asi primalý - tak by znela alternatívna odôvodňujúca " prečo sa mi nepáči" z pohľadu na vec v štýle "drvivá väčšina je nadšená", čiže z pohľadu odkopanej masy - ja sa prikláňam k alternatíve individualistickej, hádam až mierne solipsistickej - ATLAS MRAKOV je prázdna bublina. Knihu som nečítal, ale v živej pamäti mi stále zneje replika z filmu TRUE ROMANCE (necitujem, parafrázujem)-" Točia nepozerateľné filmy podľa nečíateľných kníh, za čo dostávajú Oscary." ()
Ono je to udělané pěkně, ale něco tomu chybělo. Toto je věc, z které ta osudovost měla nějak víc tryskat, ale místo toho kdyby o ní nikdo nepovídal, tak by mi možná ani nedošla. Což je škoda. Kdyby se tohle podařilo více vychytat, mohl z toho člověk mít nějaký silnější dojem, který by v něm rezonoval ještě hodně dlouho. Takhle jsem spíš ve stavu, že ty historky byly udělané celkem fajn, ale to je tak všechno ()
Po shlédnutí převažuje spíš pocit zklamání... Celý film jsem čekal na nějaký větší smysl, poselství, které tento snímek přináší - to ale bohužel nějak nepřišlo... I tak se mi ale tento film líbil, obzvlášť scény, ve kterých vystupovali Tom Hanks a Jim Broadbent... Tvůrci zaslouží uznání, protože i přes obrovské množství prostřihů se dalo ve filmu stále orientovat a jednotlivé sekvence se navzájem propojovaly... Hudební stránka filmu je v podstatě bezchybná, i když občas jsem měl pocit, že dost vykrádá jiné soundtracky (např. Inception)... P.S. Knižní předlohu jsem nečetl... ()
Román jsem četla před pár lety a líbil se mi, ale neuchvátil. Řekla bych, že film se mi líbil víc, rozhodně jsem se nenudila. To, že jednotlivé příběhy nejsou příliš originální, jsem věděla už z knížky. I tak solidní **** ()
Súvisiace novinky
20 největších propadáků poslední dekády
S blížícím se koncem roku se pochopitelně pojí vznik různých žebříčků, rok 2019 je ale specifický ještě v tom, že spolu s ním zároveň končí i celá dekáda, a to ohlížení proto bude místy větší.… (viac)
Když na filmový festival, tak do Hradiště
Letní filmová škola Uherské Hradiště letos totiž slibuje opravdu pestrou podívanou. A to nejen, co se filmů týče. Programové bloky, jakými jsou mimo jiné Fokus, zaměřený na Filipíny, či Inventura,… (viac)
Tykwer a Hanks vytváří hologram
Atlas mraků mnoho filmových fanoušků považuje za jeden z nejlepších filmů roku 2012, pravdou ale je, že z komerčního hlediska byla tato režijní spolupráce sourozenců Wachowských a Toma Tykwera velké… (viac)
Zlatý glóbus 2013 - výsledky
Letošní jubilejní 70. udělování Zlatých glóbů v hotelu Beverly Hilton je skončeno. Pod vedením "drzé" dvojice Tiny Fey a Amy Poehler se celý večer nesl v dynamickém tempu a až na pár dojemných… (viac)
Příliš komplikované pro masy,příliš myšlenkově prosté a hladce plynoucí pro intelektuály.Což ze mě vlastně činí ideální cílovou skupinu Atlasu mraků.A ani se nebudu snažit zapírat,že se mi líbil,chvílemi dokonce velmi,často mě fascinoval a rozhodně nezklamal.Přesto k němu mám haldu výhrad,které nelze přejít jen mávnutím rukou.Literární předlohu jsem nečetl,takže můžu jen hádat,jak je kniha vlastně strukturovaná.Wachowští s Tykwerem ji každopádně převedli do filmové podoby prostřednictvím šesti příběhu z nejrůznějších časových epoch,které se prolínají v tu kratších,tu delších sekvencích,spojují je témata,která se v nich řeší,herci,kteří v nich hrají a určité elementy z jednoho příběhu se dostávají do jiného.Ano,jde jen těžko zprostředkovat filmovou formu Atlasu mraků slovy,protože je jedinečná a člověk ji musí vidět.Na přepínání mezi příběhy si člověk rychle zvykne a posléze mu přijde zcela přirozené.Úskalí formy spočívá v tom,že jsem se kvůli neustálému střídání nedokázal ani do jedné roviny pořádně vžít ,protože jsem film nedokázal vnímat jako onen proklamovaný ohromující celek,který tam jistě byl,ale přesto se mi film spíš rozpadl do smršti vizuálně skvostných a zábavných momentů.Některé mi do sebe zapadly,ale jiné zůstaly ležet ladem,což je velký problém,protože v podobném typu filmu je třeba,aby klaplo vše.Díky často nepatřičným oslím můstkům,logickým přešlapům a nejasnostem se mi celek nejednou bortil před očima,aby jej nakonec zachránila následující velepůsobivá scéna.Wachowští se nezapřou v dynamické sci-fi z Neo Soulu,ve které si z Jima Sturgesse udělali druhého Nea a obalili ji do dalšího svého revolucionářského hávu (vzpoura je ostatně jedním z jednotících motivů celého filmu,ať už proti systému či proti nesmyslným předsudkům),Tykwer pak naprosto okouzluje mnohem intimnějším a hodně psychologickým příběhem geniálního skladatele,ve které Ben Whishaw opět naprosto září.Ale nemůže si krást pro sebe celý film,protože po herecké stránce jde především o spolupráci a spoluvytváření postav,protože s těmi se pracuje velmi složitě a ne každá postava,kterou hraje totožný herec,je inkarnací té,kterou hrál v jiném příběhu.Ale do toho radši nebudu zabíhat,úvahy nad jednotícími motivy a totožnými verzemi určitých postav by byly na velmi dlouho.A mám pocit,že by si bohužel často odporovaly.Což je úskalím vícerolí,které jsou často spíš matoucí než že by pomáhaly divákovi lépe se v příběhu zorientovat.A například Tom Hanks je někde vyloženě výborný,aby se jinde se svou postavou vyloženě pral.Stejně je ale fascinující,jak zvládla trojice režisérů vybalancovat šest žánrově i stylově natolik odlišných příběhů (od psychologického dramatu,přes konspirační thriller až k postapokalyptickému sci-fi) tak,aby se vedle sebe příliš netloukly.I když Broadbentovy komediální eskapády mi sem dvakrát nesedly a občas mě skoro až rušily,přestože mě i tato část mnohokrát dost bavila.Poměrně velkým problémem je fakt,že ve filmu ale vůbec nefunguje gradace.Příčina je nasnadě,každý z příběhů má své vrcholné chvíle v jiných částech,takže film má oněch pomyslných vrcholů až až.Obvykle jsou zdůrazňovány osudovými promluvami určité postavy v jednom příběhu,zatímco se díváme na veledůležitou scénu v jiném.Tím pádem je ale film až příliš rozkouskovaný na jednotlivé úseky s vlastním vyvrcholením,což vede k dalšímu problému,kterým je pro mě osobně nedostatečná katarze v závěru.Mnohé ze zmiňovaných vrcholných momentů mi dokázaly samy o sobě vehnat slzy do očí,cítil jsem z nich hmatatelné existenciální napětí,které jsem od filmu očekával.Závěr ale nenabídne vyvrcholení,které by člověka po všem,co předtím tři hodiny prožíval,skutečně uspokojilo,dalo by celému filmu důraznou tečku,která by protla všechny příběhy do jednoho bodu a završila celou tuhle rozmáchlou fresku odpovídajícím způsobem.Nechápejte mě špatně,každý jednotlivý příběh má zajímavý a leckdy velmi působivý či překvapivý závěr.Chtělo to ale ještě lépe doťuknout film jako celek,kterým by měl a podle všeho i chtěl být.Kdyby tam podobná a skutečně silná katarze byla,pravděpodobně bych zapomněl všechny výtky a nevyhnutelně bych dal plnou palbu.Takhle tu mám před sebou monstrózní,pro svou formu a rozmáchlost nepochybně jedinečný a úchvatný filmový kolos,který plyne velmi lehce,občas malinko zafilozofuje,ale nakonec stejně působí spíše jako složitější vyprávěnka,kterou zkousnout není vůbec tak složité,jak se na první pohled zdá,jen musí člověk chvíli vydržet.Má tři hodiny,ale uplyne překvapivě rychle a složitě vypráví poměrně jednoduché věci.Základní myšlenku Vše je propojeno ovšem vytěžil velmi působivě a kvůli všem těm příčinám a následkům,které jsem určitě všechny nepochytil,a také pro neodbytné zdání,že to celé bylo ještě komplexnější,než jsem ochoten si přiznat,se těším na nevyhnutelná další zhlédnutí,případně na přečtení knižní předlohy,která mi toho pravděpodobně osvětlí ještě víc.Každopádně respekt tvůrcům,kteří se na očividně těžko přizpůsobitelné látce nejen nevysekali,ale ještě z ní zvládli vytvořit dílo,které obstojí jako film a navíc jej člověk těžko dostává z hlavy. 80 % () (menej) (viac)