Kynodontas
Dogtooth
Dogtooth
Obsahy(1)
Dysfunkční rodina, odříznutá od okolního světa. Tři děti nemají jinou možnost než se podřídit pravidlům, která jim vnutil jejich otec. Jediná osoba, která je smí navštěvovat, je Christina, která uspokojuje chlapcovy sexuální potřeby... Otec, matka a jejich tři děti žijí v domě na okraji města. Dům je obehnán vysokou zdí, za který děti nikdy nechodily. Procházejí zvláštní formou vzdělávání a baví a nudí se tak, jak to jejich rodiče považují za vhodné, bez sebemenšího vlivu okolního světa. Věří, že letadla, která jim létají nad hlavou, jsou hračky, a že zombie jsou žluté květinky. Jediným cizím návštěvníkem domu je Christina, zaměstnankyně továrny, která pravidelně přijíždí uspokojovat synovy sexuální potřeby. Celá rodina si ji oblíbí, zejména nejstarší dcera. Jednoho dne jí Christina daruje čelenku, jež září v šeru jasnou barvou, a požaduje za ni protislužbu... (Cinemax)
(viac)Recenzie (295)
Já na tenhle klenot náhodou narazil na HBO a říkal jsem si, že to tu bude hodnotit pár lidí a on je to zjevně docela kult (protože film byl ve Varech no). Je to hodně ujeté a hodně super. Dalo se z celého námětu vytřískat rozhodně ještě víc. Chyběl mi větší vývoj, pomalé přicházení na stav věcí, hlubší proniknutí do motivací rodičů, ale bohužel je to v podstatě celou hodinu a půl úplně stejné. To mě na tom mrzelo nejvíc. Jinak je to ale jednoduchý přitažlivý nápad zpracovaný velmi sugestivně a má to spoustu skvělých momentů. Takže jsem nadšen, ale zároveň cítím zklamání, protože nechybělo mnoho, aby to byl jeden z nejlepších filmů vůbec :-) ()
Návod k použití: Konzumovat jen na vlastní nebezpečí v krajní nouzi při akutním nedostatnu jiných kvalitnějších produktů. V případě nevolnosti vyhledejte lékařskou pomoc. V případě, že vám bude tato pomoc z jakýchkoliv příčin odepřena, dostavte se neprodleně na nejbližší psychiatrické oddělení. Nezapomeňte si zapsat jméno filmu a režiséra. Budete bezprostředně ošetřeni. (Překlad řeckých titulků v závěru filmu.) Za tak vzácnou sebekritiku dávám jednu hvězdu. ()
Moje druhý setkání s šíleným Řekem a tentokrát už trochu moc cáknutý i na mě. Hlavně je škoda, že film není přímější spoustu toho pouze naznačuje a vlastně nic neřekne. Jako úlet určitě dobrý, ale vypovídající hodnota nula. Kočka zmasakrovaná zahradníma nůžkama, matka co brzy přivede na svět dvě děti a psa, ryby puštěný do bazénu, aby je pak starej páprda proháněl s harpunou. Jo a kunda je velké světlo a když se vypne, tak svět zhasne. Že se v tom nechytáte? To je v pohodě já taky ne i proto je moje hodnocení takový jaký je.55% ()
"Kynodontas" je exemplárnym príkladom diela na ktoré v Angličtine pasuje multifunkčné slovíčko Raw a to hneď v jeho niekoľkých prenesených významoch. Prvým z nich je Hardcore, tj. prevládajúca tvrdosť/surovosť v dejovom navršovaní telesne ubližujúcich, mozgy vymývajúcich a dôstojnosť dehonestujúcich praktík, ktoré ani nemožno považovať za znechucujúco brutálne, ale skôr bodavo šokantné. Podaktoré, napr. ony sexuálne orientované skopičiny do tejto škatulky nespadajú - sú akýmsi bizardným zmäkčením na pozadí prebiehajúceho psychologického teroru a predovšetkým tie "olizovacie" občasne nabádajú k nárazovým mini úšklebkom. Druhým synonymom je Serious, tj. vážnosť/skutočnosť a to vďaka priliehavému metaforizmu, ktorý skrz až surreálnu podobizeň izolovaného domu na čele s despotickým fotrom nastavuje spoločnosti zrkadlo odrážajúce dedičné zlozvyky slepej poslušnosti, nezdravej nadradenosti a vypočítavých klamstiev. Silným sa stáva tiež politický podtext v ktorom jasne rozpoznateľná paralela s globálnym trendom "ochraňovania od zlého" hovorí za všetko… "The politicians only want the best for all of us. But the little brother outside the garden isn't dead, he has grown up. We are at the end point of development. Where Zombies are little yellow flowers, there is slavery freedom." Tretím je výraz Cool, tj. aj štýlový/výstredný, čož možno považovať len za moju subjektívnu domnienku, ale ja sa fakt neubránim dojmu, že sa tu hrá málinko na efekt. Nevadí mi ak niekto modifikuje postupy ostrieľanejších fachmanov (Haneke), ale nechápem onu roztržitosť/sílenosť v ich implementácii…človeku až zíde na um: wannabe? Ďalej, nechcem krivdiť, no mám taký divný pocit, že ona "grécka pošahanosť" zaobalená do strohej formy sa v poslednej dobe stáva marketingovo ošetreným trademarkom z ktorého si každý druhý kritik sadne na riť len kvôli tomu, že je to od "pošahaných Grékov" a už sa nerieši, či to má aspoň základný pacing, dôkladné rozpracovanie nadhodených tém či nebodaj šancu na dlhodobejšiu katarziu. Rozhodne sa jedná o lepší priemer s viacerými pamätihodnými scénami i odkazmi, ale do kategórie postmoderných a myšlienkovo utriedených podobenstiev ("Holy Motors", "Bothersome Man") by som tento počin neradil. ()
Nikdo nemohl čekat od Yorgose normální film. 75% ()
Forma ctí Hanekeho filmy, což je ku prospěchu věci. Samotný příběh téměř neexistuje, k vidění je pouze výtažek ze života absolutně izolovaných potomků hyperdespotického otce (poněkud Quinnovský Christos Stergioglou), jehož motivy neznáme. Nicméně fakt, že tvůrci začátek i konec všeho jen velice letmo naznačují, je sympatický - patrně si byli vědomi, jak ožehavou otázkou by mohly případné dějové kontury být. Atmosféra neuvěřitelná, sterilizované zlo. Člověk se až děsí, co se za bělostnými zdmi domů zbohatlých parchantů může odehrávat. Totální tyranie si patrně najde cestu k autokratickému ostrůvku i v moři sebeprosazenější demokracie. Stačí mít prostředky... ()
,,Vaše matka porodí dvě děti a psa.",,S dětmi si to možná ještě rozmyslím, ale pes už je na cestě." Artové snímky mám rád, ale tomuhle jsem na chuť nepřišel. Záměrně pomalé tempo je ještě podtrženo absencí hudby. Každodenní rituály v rodině magora, kde slova zvenčí, co jsou tabu, dostávají jiný význam, kde rodina drží pohromadě prostřednictvím strachu. Psychologické drama místy okořeněné incestem nebo vyrážením zubů mě příliš nezaujalo. Snad že na téma šikany v rodině existují mnohem lepší filmy, snad že přes míněnou děsivost mi zas až tak hrozný nepřipadal... ()
Rodinný film trochu jinak. Tohle si pusťte s příbuznými místo Pelíšků. ()
Aneb co se nestane když laskáte poštěváčky a sledujete VHSky s filmy 'Rocky' a 'Úsvit mrtvých'.... Špičák je jednoduše definicí a esencí sociální satiry, která lukrativně využívá paradigma dominového efektu z hlediska gradace narativu. Pointa zprvu není jasná, a divák tak ani zhola nemá sebemenší ponětí, vo co tady vlastně jde - a nepomůžou vám k tomu ani unáhlený dedukce, natožpak predikce. Snímek totiž na první pohled vzbuzuje dojmy spontánní improvizace či mystifikace, která nectí jakoukoliv pragmatickou zákonitost či hierarchii fikčního mikrosvěta - mnohdy až bizarními dialogy a jejich atektonickou výstavbou počínaje, absurdní hereckou choreografií a expresí protagonistů konče. Ta zvrácená pečlivost, s kterou Yorgos vede své aktéry jako epileptické karikatury, je de facto totální bizár (viz. scénka s tanečkem), ovšem jeho pojetí minimalismu je excelentní - totéž platí pro vztahové peripetie a destrukci rodinných vazeb.... Nakonec se z tohoto prapodivnýho kolotoče vyklubal dechberoucí a zcela atypický milník dystopického subžánru, geniální sociologický experiment, a v neposlední řadě rafinovaná kritika rodičovské diktatury, kterej prostě nemá sebemenší chybu. Je to zvrhlý, klaustrofobický, nesnesitelně provokativní. Pokud tedy existuje originálnější řecká žánrovka s tak kuriózní premisou, zabalte mě do athénského saténu a upalte mě zaživa extra panenským olivovým olejem. Tak ženiálně vypointovanou scenáristickou perličku, která si navíc zaslouží nejedno zhlédnutí, nevidíte každej den - Yorgos má kreativní fištrón jak málokdo! Yorgos je král. ()
Nic tak ujetýho jsem jaktěživ neviděl, a to už mi ujelo tolik vlaků, že bych je nespočítal. Bohužel, stavění všeho, ale absolutně všeho na hlavu a dovádění všeho na hlavu postaveného do absolutní, ale absolutní absurdnosti ještě neznamená, že kolem toho budu nadšeně skákat a vřískat blahem, jakou že krásnou satiru jsem to viděl. Jo, pochopil jsem, o co komu šlo; to by docvaklo i magorovi, který si myslí, že ku*da je vážně světlo. Jenže čeho je moc, to mě neba. P.S: Ten odborník, který jako první přišel s teorií, že když žena řekne ne, myslí ano, musel být Řek. (Challenge Tour 2015, film č.21) ()
Čekal jsem větší prasárnu. Jedna kočka probodnutá zahradnickými nůžkami (poté jsou jí vypreparována střeva) to nezachrání... ()
Totální úchylárna, která se navíc děsně vleče, ale pravdou je, že něco takového se jen tak nevidí. Mešuge rodiče drží dospělý děcka v jejich sausforku a nutí je dělat nemorální prasárny. O nějakým přesahu díky hláškám se nehodlám bavit, je to zvrhlá kokotina. Tři wtf hvězdy a neutrálních 50%. Nedoporučuju. ()
Alegória na totálne ovládanie jedinca. Risk, ktorý sa Lanthimosovi myslím celkom vyplatil. Ako celok síce toho snímok nemá veľa čo povedať - až moc povrchné a myšlienkovo nedotiahnuté, no jednotlivé postavičky a ich jednanie sú dostatočné bizarné a čudné, aby film zaujal a nenudil. Ide vlastne o takú jednoduchú hru na efekt s priamym ťahom na bránu bez nejakej hlbšej pointy. Avšak v tomto smere aspoň záver mohol byť premyslenejší. Slabší nadpriemer. 70/100 ()
Dlouho jsem tenhle snímek odkládal a kdybych věděl co z toho vyleze ani bych se do něho nepouštěl. Tenhle film se snaží za každou cenu šokovat, ale nemá na to koule. Je to neskutečně divná a hlavně nudná záležitost. Fotr byl magor a tím pádem i všichni z jeho rodiny. Víc bych to nerozmazával. Nechápu komentář uživatele J*A*S*M - cituji : Tohle v jistým smyslu skoro překonává i ten nechvalně proslulej Srpskej film - konec citace. Jen se chci zeptat J*A*S*M na čem jedeš ? Nechápu jak vůbec někdo může tyhle filmy dávat do spojitosti. ()
"Izolace bez legrace, za zdí kočka vrčí, bratr sestry porovnává, do lampy ho strčí." Guilty pleasure všech propagátorů domácího vzdělávání dětí aneb co všechno jste chtěli vědět o životě, ale báli jste se svých despotických rodičů zeptat. Pár postřehů od rodinného krbu: Proč celá rodinka štěká? Musí, venku za zdí číhají krvelačné kočky! Proč nemá dospívající řecký mladík ustláno na růžích, ale na sestrách? Protože Au-Pich-Pair začala plnit své povinnosti iniciativně, nad rámec smlouvy. Což vedlo k lízání lokte i lampy, poté k výskytu rodinných Čelistí v bazénu a nakonec k boxerskému ringu v dívčím pokojíčku. Btw, Rocky Loli Balboa válel! A co oznámila těhotná máma, čekající dvojčata a psa (:-), svým dětem? "S novými sourozenci se podělíte o pokojíčky. Ale pokud od teď budete hodné, možná si porod rozmyslím. Jen o psovi diskutovat nebudeme, ten už je na cestě!" Sice nemám vůbec ánung, které žhavé společenské problémy chtěl Yorgos Lanthimos tepat tentokrát (single tepajícího Humra jsem už viděl), ale ten pošahaný tatík, ředitel fabriky, rodiny i zeměkoule a jeho výchovné metody k "dobrému charakteru" mě zaujaly. Vítejte v Řecku, v kolébce civilizace. Napusťte si vanu. A lízejte "klávesnici". Čtyři minuty. ()
Tak som myslel , že Haneke je hard core , ale ked' som videl teraz toto, skoro ma jeblo! ()
Raz som sa na jednom diskusnom fóre celú noc hádal s istým anonymným vysokoškolákom, že rozkladajúce sa žraločie mäso vo vitríne (autora diela si nespomeniem), nie je umenie. Došli sme k tomu, že pravdu má on. Umenie to je, pretože umenie je prakticky všetko, čo zaňho divák považuje. A práve preto týmto druhom artu pohŕdam, pretože rozdiel medzi normálnou a artovou úchyláčinou, spočíva iba v uhle pohľadu. Kynodontas je vlastne taký divný mix Siedmeho kontinentu, Betónovej záhrady a soft porna (v dobrom), pričom vo svojej podstate nič nerieši, iba poukazuje na faktá a ich bezvýslednosť. Zrovnanie so Srbským filmom je prehnané, nejaký ten penis predsa nenahradí znásilnenie novorodenca, a tak to, čo u Spasojeviča beriem ako mínus, Špičáku trochu chýbalo. Najhoršie pocity vyvoláva čo nevidíme a teda to chcelo ešte pritlačiť na pílu. Kladom tohto snímku je predovšetkým fakt, že svoj obsah berie so samozrejmosťou, čím vytvára pekne chorú, zvrátenú atmosféru, ale chýbala mi tam nejaká katarzia, prípadne spoznanie okolitého sveta, alebo záverečný masaker, alebo čokoľvek, čo by mu ako filmu dávalo hlbší zmysel, a nielen hodinu a pol poukazovalo na fakty, ktoré šlo zhrnúť jednou vetou. Ale bavil som sa. "Mami, našiel som dve malé zombie..." ()
Z fantastického námětu Lanthimos vytěžil několik skutečně vynikajících (a neuvěřitelně černohumorných) momentů, jako celek mě ale film až tolik neoslovil. V rámci bizarního artu ale nepochybně vysoký nadprůměr. 70 % ()
Asi sa nezhodnem s väčšinovým názorom, že Alpy boli po Špičáku sklamanie, Lathimosov slávnejší a starší film mi pripadal trochu jednoduchší a ako metafora priamočiarejší. Cieľom bolo zrejme jeho fungovanie na dvoch úrovniach, na tej rodinnej, ktorej sme priamym svedkom a na tej synekdochickej, keď extrémny systém fungovania rodiny môžeme chápať ako čisto politický autorský zámer. Lathimos tak asi nemá rád ani to, ako funguje dnešná inštitúcia rodiny, ani ako fungujú totalitné systémy a nemusíme si tu dosadzovať zrejme iba tie oficiálne diktatúrami označené. Bez podobných širších chápaní film nefunguje, preto ani Lathimos nemôže byť nikdy masovo obľúbeným tvorcom. ()
Nedovedu si představit, kolikrát se každá scénka musela točit. Pronést například s kamenným výrazem větu: "Vaše matka porodí za chvíli dvě děti a psa.", to musel být takřka nadlidský úkol, který by činil problém dokonce i mně. Rozhodně bych nechtěl v tomto filmu figurovat, a to nejen proto, že by se můj falus jen tak snadno nevešel do záběru. Zvolený synátor byl tak z tohoto pohledu vhodnější volba. Veškerá obvyklá tajná místa zde nejsou tajná ani trochu. Podobná hojnost bobrů byla k vidění snad jen tady. Ale dokonce ani v tom Prasoliniho skvostu se nesměňovalo jejich olizování za svítící čelenku, a to už jsem si myslel, že jsem viděl ledacos. Co vám budu povídat? Moje puritánství trpělo! Tvůrci mysleli i na ochránce zvířat, takže i ti nepřijdou zkrátka. K vidění je moc pěkná vycpanina mrtvé kočičky. Asi každých 10 minut dojde na koitus, ze kterého je k vidění více, než by si snad člověk přál. Jinak je to celé prostě tak bizarní, že člověk nemá tušení, zda je vhodnější se smát, cítit se znechucen, či se dát rovnou do pláče. U závěrečného tanečku při oslavě výročí zadrží smích zřejmě jen ti nejodolnější jedinci. Velice pozitivně oceňuji originalitu a hlavně obrovskou odvahu vypustit něco podobného do světa a zanechat u toho své jméno. Se svým hodnocení se zabydlím někde ve středu. Nechci vypadat jako prasátko, ale myslím si, že byl prostor k zajití ještě do větších extrémů. Každopádně Řecko překvapilo. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatelka eLeR. ()
Súvisiace novinky
Hotel pro smetánku za hranicemi Hollywoodu
Řecký režisér Giorgos Lanthimos před několika lety šokoval a bavil svým unikátním filmem Kynodontas, který ve festivalových kruzích rozděloval diváky a poutal pozornost ke kvantitativně velmi skromné… (viac)
Oscar 2011 - výsledky
Stejně jako každý rok, i letos nám akademici připravili nějaké to překvapení. Letos je ve znamení obrovského neúspěchu Opravdové kuráže, která neproměnila ani jednu z deseti nominací a podobně… (viac)
Nominacím na Oscary vládne koktavý král
83. udělování Cen Americké filmové akademie proběhne v neděli 27. února. Do té doby můžete tipovat, kdo bude vítězem. A nebude to lehké, letos se v pomyslném pelotonu setkali velmi silní běžci.… (viac)