Nanking Nanking

Nazvať film Nanking, Nanking takým čínskym Schindlerovým zoznamom by vôbec nemuselo znieť nadnesene. Len ťažko by som ho doporučil slabším povahám a ženy by sa mu radšej mali vyhnúť. Nehovorím , že násilných a drsných scén je tam priveľa, je ich tam tak akurát. Tvorcom určite nešlo o to šokovať dlhými a brutálnymi zábermi , ale podať čo možno najkomplexnejší pohľad na túto neslávnu historickú udalosť. Na druhej strane, všetci čo máme vojnové filmy napozerané, až taký prekvapený nebudeme. Film je čiernobiely, čo pomáha ukázať surovosť a brutalitu ešte v temnejšom podaní a po filme budú zaručene mnohí chvíľu čumieť do prázdna. Ulice plné mŕtvol, odrezaných hláv, nahých ženských tiel, hromadné popravy či znásilnenia, to všetko je surové a keď po hodine vyhodí japonský vojak dieťa von oknom, divák tuší, že toto bude iba slabý odvar toho , čo sa tam dialo v skutočnosti. Vojnové scény sú prehľadne a kvalitne "ryanovsky" natočené a nebude problém, ako v iných ázijských filmoch rozoznať číňana od japonca. Vo filme sa vyskytuje aj skutočná postava nemeckého občana J. Rabeho /aj keď mi to meno vôbec neznie nemecky/, o ktorom je u nás dostupný, taktiež dobrý film John Rabe.Vo filme hudba zaznie skôr výnimočne, čo vo vypätých scénach iba pridáva na pôsobivosti a vierohodnosti. Najviac na mňa zapôsobila veta asistenta J. Rabeho tesne pred popravou:" A viete vy čo?...Moja žena je tehotná..." O masakre v Nankingu ešte asi dlho nič kvalitnejšie nevznikne. V rámci žánru vojnová dráma dávam plný počet. 100%. (05.07.2011)

V souvislosti se druhou světovou válkou se člověku vybaví rok 1939, evropský a americko-japonský konflikt. Málokdo však má povědomí o událostech v Asii po roce 1937. Tento opomíjený snímek o u nás opomíjené události se sice, dovolím si tvrdit, drží při zemi, přesto je opravdu velmi zajímavý, kvalitní a hodnotný! Pro mne vedle Welcome to Dongmakgol nejlepší asijský film. (08.08.2011)

Pro mě zatim asi nejvěrohodnější a nejzajímavější filmové zpracování ( ještě jednou podotýkám, že hodnotim v rámci ryze filmového zpracování ) nankingských masakrů... Černobílej kolor, ruku v ruce s ruční, roztřesenou kamerou, v mžiku přecházející do předlouhých ( možná až moc ), téměř statických záběrů..., minimální ( pokud ano, tak značně strohé ) dialogy..., kombinace, která jednoznačně dodává na celkové působivosti a autenticitě. Jo..., tohle filmové dílko mě docela dostalo a lidem, kterým téma masakrů v Nankingu ( nebo jiných válečných zvěrstev ) neni zas až tak úplně volný, mohu CITY OF LIFE AND DEATH jedině doporučit. Tady bych šel i vejš, takže spíš 4,5* P.S. Můj původní záměr srovnávat s T.F.Mouovým BLACK SUN : THE NANKING MASSACRE, filmem, zpracovávajícím to samé téma, jsem nakonec opustil ( čehož se možná s veškerou vervou za mě zhostí Mojmír, nemám pravdu .-)?), obě verze jsou totiž úplně někde jinde..., každopádně Mouův přímočarej, explicitně-exploatační přístup mi taky vůbec nevadil ( a asi nejen mě, soudě dle červeného, 80ti procentního hodnocení ) a ke shlédnutí doporučuji rovněž. (12.12.2009)

Asijské filmy moc nemusím, čínské dvojnásob, Nanking se ovšem liší. Je to film, bez zbytečných hrdinů, podporující činské vlastenectví a hrdost. Asijská Amerika se díky bohu nekonala. Už fakt, že film ukazuje příběh z japonské strany, mluví sám za sebe. Režisér dokázal, že má cit a um pro vytvoření akční, bojové scény. Tak kvalitně zpracovanou, jsem dlouho neviděl. Bohužel, akční scéna je pouze jedna, při dvouhodinové stopáži se mohlo najít místo minimálně pro druhou. Místo toho nám jsou představováni lidé, o kterých film bude. Masakry jsou udělány trikově, namnožení vojáci byli patrní, ale o to mi ani tak nešlo. Herci mě chvílema nedokázali přesvědčit, že to co sledujeme je "skutečnost". Jejich přehrávání mi občas vadilo. Po čase jsem se začal ztrácet v postavách, protože asiaté vypadají vesměs stejně a jména jsem si nebyl schopen zapamatovat. Ovšem celkově solidní, hodnotný film, který měl důvod být natočen. Svinstva minulosti se musí připomínat 80% 02.02. 2010 (02.02.2010)

Velmi drsné černobílé drama o zvěrstvech v Nankingu. Film nemá hlavního hrdinu, a tak sleduje během sedmi týdnů počínání několika obyvatel Nankingu a zároveň i japonského vojáka a samozřejmě Johna Rabeho. Tyhle dva filmy dokážou věrně a přesně dokreslit danou situaci v Nankingu. Film tak není pouze jednostranou záležitostí, což by nejeden od čínských tvůrců čekal. Je až s podivem jak moc se film dokáže vyhýbat patosu (i když ne vždy samozřejmě). Snímek je velmi naturalisticky a sugestivně natočen. Nabízí se srovnání s neméně silnými filmy o 2. Světové válce jako Jdi a Dívej se, Saulův syn či Oskar Schindler. A ani v této konkurenci se Nanking! nanking! neztratí. 9/10. (06.05.2021)