Občiansky preukaz

Neradím sa medzi pamätníkov, nemôžem posudzovať čo vo filme bolo a čo nebolo presne také aké si daná doba zažila. Viem len dve veci. Viem, že som sa výborne bavil a viem, že mi na základke chýbala učiteľka ako Lenka Pivonková. (28.08.2014)

Krásně vymazlený film - místy hřejivý, místy ostřejší než žiletka. (06.11.2010)

Máničky rock it! Doporučuju! (10.05.2016)

Tenhle film je tak úžasně srdcařsky natočená obžaloba té příšerné doby, že člověk prostě nemůže při jejím sledování nebýt opět nasranej na všechny komouše. A když jsem to teď viděl v telce podruhé, bavilo mě to úplně stejně jako tehdy, když to bylo nové v kinech a kdy jsem ještě měl Šabachovy knížky v oblibě, než se můj literární vkus změnil, ale nic to nemění na tom, že mi to prostě opět strašně sedlo, a i když to má své mouchy - například herecké výkony představitelů čtveřice kamarádů jsou dost rozpačité - tak mi to zde ani nějak nevadí, protože to dokonale vyvažuje krásná Kristýna Boková, kterou zde zachytili pravděpodobně na vrcholu jejího mladistvého půvabu (btw. Občanský průkaz je její nejlépe hodnocený film na ČSFD), a stejně tak její sestra Jenovéfa je zde moc sympatická, a celkově je to prostě strašná sranda, u které je ale člověku často hodně smutno - z toho, co se tady tenkrát dělo, a třeba i z toho, že to letos bude už 5 let, co Šabach odešel tam, kde skončil i chudák filmový Míťa. (05.01.2022)

Máničky & česká kinematografie ain't dead. (29.03.2011)

Pohodový film, na českou komediální tvorbu poslední doby dokonce velmi dobrý. Kdyby nebylo místy do očí bijícího přehrávání herců a tendence schromáždit co nejvíc dobových hlášek, bylo by to skvělé. No v každém případě jsem se nejednou zasmál a nejednou cítil soucit s lidmi, kteří žili v těžké době. Herecké obsazení se vcelku povedlo. Je to, jak říkám, velmi povedený český snímek. (05.09.2011)

Občanský průkaz lehce trpí tím, že stěžejní úlohy dostala čtveřice mladíků, která na to přes upřímnou snahu chvílemi prostě nemá. Druhým největším problémem je špatný sestřih (nebo scénář, kdo ví, kdo za to přesně může). Spousta motivů, které v jednu chvíli působí stěžejně, najednou beze slova mizí, aby je nahradily příběhové linky úplně jiné. Některé scény jdou pak bokem úplně, asi slouží pouze k dokreslení doby. Řadu z nich by navíc šlo libovolně přesouvat nebo dokonce ubírat, aniž by to zanechalo vážnější následky. Zkrátka by to ještě chtělo trošku doladit celkovou strukturu. Ale kdo ví, třeba šlo autorům jen o to, zachytit na jednotlivých mikropříbězích realitu dané doby a na nějaké komplexnější vyprávění rezignovali. Samy o sobě jsou ty mikropříběhy ale perfektní. Spolu s hrdiny zažíváme jak klasickou pubertální vzpouru, tak vzpouru proti marnosti doby. Mrazivé výjevy se rytmicky střídají s těmi bezstarostnými, jindy se vám sice chce smát, ale nemůžete, protože trpíte spolu s hrdiny. Mezi totalitními tragikomediemi většina lidí volí Pelíšky. Já volím Občanský průkaz! (23.11.2010)

Nekdy trochu hluche, ale celkove moc pekne. (12.04.2011)

Slušný středněproudý film, neurazí, nenadchne, žádné velké umění, ale taky žádná katastrofa. Určitě bych vytkla občasné nesrozumitelné pasáže, ale jinak jsou herecké výkony neherců velmi přesvědčivé. (31.07.2011)

Mladí rebelové se rozhodli revoltovat proti komunistickému režimu. Přehnuli stránku v občance, a ani z toho neměli moc rozum. Hlavně, že tahle komedie srší důvtipem, a to český divák má rád. A pak že nebyla sranda. Klady: originální pojetí, nej scény jako je soulož učitelů v tělocvičně nebo starší brácha, co přijel domů z vojny na "opušťák", ale nenašel doma svoje "Stouny", snaha o společenský přesah, režie ve stylu "cinema verite", dobré herecké obsazení, neokoukaní mladí rebelanti v hlavních rolích. Zápory: nepropracovaná výprava nabízela spíše mix dob sedmdesátých a osmdesátých let, mladí herci nedobře artikulovali, nedostatečně využitá scéna zásahu policejního sboru při nepovoleném rockovém koncertu, bolševici nebyli zase až tak blbí, jak se to z nich film snaží udělat. 80% (06.02.2013)

Není moc filmů, které by dokázaly období komunismu zobrazit pravdivě, nijak přehnaně, bez křečí a hysterie. Naposled se to podařilo Pelíškům (Pouta opravdu nepovažuju za pravdivý a především atraktivní film), teď nastupuje Občanský průkaz. Je ale dost možné, že v kinech si moc peněz nevydělá. Je dlouhý (a přitom nenudí), od pro davy málo známého režiséra (Troška baví přece víc), s nebulvárním tématem (ne jako monsieur Jákl s Kajínkem). A nebo mu lidé dají šanci. Pak se mohou těšit na svěží komedii, kde ukápne i nějaká ta slzička. (07.11.2010)

Páčilo sa mi to i napriek tomu, že ten Šabach je už prečítateľný ! (28.10.2011)

Výtečná syntéza divácky vděčné a líbivé hřebejkovské hořkosladkosti (známé hlavně z PELÍŠKŮ a PUPENDA) a nekompromisní syrovosti a neučesanosti Nikolaevova ...A BUDE HŮŘ, která dokáže ladně přecházet z uvolněných veselých studentských příhod (podávání ruky při předávání občanky) až do skutečně mrazivých okamžiků (návrat bratra z vojny, podchod). Překvapivě silný zážitek, jenž sice nepřináší nic nového ("pouze" nadstandardně povedené variace dříve již mnohokrát viděného), ale jemuž i přesto rozhodně přeji velký kasovní úspěch a i nějaká ta ocenění... "BLACK SABATH!" 85% (26.10.2010)

Konecne jsme se dockali filmu, ktery tady chybel (pokud nepocitam Pelisky, ktere jsou z let trochu drivejsich). Je to opravdu verne vyobrazeni doby, ktere zaujme i ty, kteri ji nezazili. Pohrali si v nem i s temi nejmensimi detaily (jedine, co bych vytkla, je oholene podpazi :)). Je to vtipne a drsne realne zaroven. Prvni pulka je pro me trochu slabsi nez ta druha, ale celkove je to uzasny pocin. Herci-neherci jsou skvela volba (zvlast Matous Vrba coby Popelka) a ti znami jako Geislerova, Taclik, Sulcova, Dulava, Machacek, Kopta a dalsi snad meli role napsane na telo! Mile me prekvapila nadherna Kristyna Bokova-Liskova (Liska je stastny muz) a Martin Mysicka. Zkratka vyborny film, ktery by mohl uspet i v zahranici, a kdo ho jeste nevidel, at se stydi! (13.12.2010)

Na jednu stranu nostalgie jako sviňa (viz dlouhá hára, červené trenýrky a bílé nátělníky, žluté „radioaktivní“ limonády, šlichty v jídelnách (UHO), na stranu druhou mírné zklamání (pravda je to pouze můj osobní problém), že jsem očekával mnohem častější a vyhrocenější tlačení na vážnější strunu, což ale zřejmě ani nebyl Trojanův záměr. Přitom když už k tomu tvůrci sáhli (viz odhalení na hranicích a zmlácení mániček v podchodu před koncertem Plastiků), nemám nejmenších výtek. Ten zlom a vytržení z „ bezstarostnosti a idylky“ byl vždy úderný a měl patřičný dopad. Herecké výkony: Myšička příjemné překvapení, Aňa Geislerová (byť nepatří k mým oblíbenkyním) zde bez nejmenších námitek (notně sympatický výkon), potěší Jaromír Dulava v luxusní teplákovce a kotletami a my chlapi alespoň můžeme držet palce a soucítit s „ Frankistkou“ Kristýnou Bokovou-Liškovou. (Škoda, že tak poměrně brzy mizí ze scény.) Co se mladých herců týče, ani jeden nějak výrazně nezaujal, což je zejména v případě hlavního průvodce nejen škoda, ale zároveň i určitý nedostatek snímku. Výsledný resultát: musím přiznat určité zklamání. Jednoduše když už někdo přijde se snímkem z doby totality, tak nějak vždy očekávám a vyžaduji kritičtější tón nebo (pokud se tvůrci vydají odlišnou cestou) vtipnější reflexi doby. Neříkám, že bych se nudil (ten potutelný úsměv jsem měl téměř po celou dobu snímku na rtech), nicméně Ondřej Trojan a jeho Občanský průkaz (u mě) na body jednoznačně prohrává s Hřebejkovými Pelíšky, Kawasakiho růží, či nejnověji také s letošními Špačkovými mrazivými Pouty. Tohle je (jak trefně píše uživ. Radek99) příliš smířlivé. * navíc za „5-ky pod trikem“ a závěrečné titulky. NE, (je mi to i líto) ale srdci člověk neporučí. Na 4* to u mě tentokrát není. 70% (16.03.2011)

Tak to mě překvapilo víc, než poslední rozchod Agáty Hanychový. Občanský průkaz je nejlepším filmem o "té" době, jaký jsem kdy viděl. Dokonalá směs humoru a zároveň právě té bývalé hrůzy. Oba tyto prvky se střídají líp, než naši obránci v nároďáku a já po záverečných titulcích musel napsat tento neoriginální verš: Ze sedačky Sonnery vstal a pak na celý sál zatleskal! (30.10.2010)

Na začátku velký potenciál (skvělý soundtrack, výprava, vtipně napsané), ale na konci rozčarování. Aby film fungoval dramaticky, musí mít alespoň náznak většího příběhu (mohl to být boj kluků za krásnou paní učitelku, měnící se vztah hlavního hrdiny s jeho otcem, téma života, který kluky odtahuje od sebe, ale oni si k sobě stále nacházejí cestu) - to všechno klidně zabalené do humoru. Ale Občanský průkaz je vlastně jen průlet několika lety v životě party pubertálních mániček, které se vzpírají komunistickým 70. letům. Některé historky jsou fajn, ale jsou jen právě tím - historkami. Na konci se film nesloží do něčeho většího - hořkosladkého a melancholického a posmutnělého, jak by se slušelo na vzpomínkový film na tvrdá sedmdesátá, kde člověk musel bojovat za to, aby mu zbylo alespoň trochu svobody (a to často humorem). Na tohle všechno si stěžuju, protože vidím, čím Občanský průkaz mohl být a není. I tak ale kvalitně odvedené řemeslo bez trapnosti či uprděnosti jiných českých komedií. Martin Myšička v roli otce hlavního hrdiny je skvělý. (28.03.2016)

No môže byť.... nič úžasné ale ani nič hrôzostrašné.... (18.11.2012)

Hneď na začiatku musím povedať, že ani Občiansky preukaz nepredstavuje spôsob, akým by sme sa mali vyrovnávať s komunistickou minulosťou. Lenže v tomto mainstreamovom filme je dosť tŕňov, ktoré dokážu diváka občas poriadne pichnúť. Do pamäti sa zaryje najmä "rozohnávanie" mladých obuškami. Predstavitelia režimu nie sú (až na jednu negramotnú výnimku) necitliví dementi, ale iba necitliví ľudia. Čo je ale najdôležitejšie, funguje tu vzťahová rovina. Nie sme svedkami prvoplánových hláškovacích epizódiek, ale normálneho fungovania rodiny s niekoľkými úsmevnými, alebo čiernohumornými scénkami. Určitý nostalgický feeling je myslím právom ospravedlnený teenagerským pohľadom na vec, každý ako mladý viac vnímal spolužiačky, prvé popíjanie v krčme a hudbu, ako represívnosť režimu. Občiansky preukaz ale aj ten berie do úvahy a robí to v rámci filmu, ktorého účelom je aj zarobiť veľké peniaze, vyvážene. (18.11.2016)

Takový nepříliš výrazný děj zasazený v zajímavé době. Herecké výkony, dá -li se to vůbec hereckými výkony nazvat slušně řečeno podprůměrné. Ale veškerá omáčka kolem byla výborná. Výkony vedlejších postav slušné. Hudba výborná. Atmosféra pěkná. Takže ono to nakonec jako celek působilo pěkně až velmi pěkně. Prostě takové to tradiční české nic, tentokrát ale moc pěkně naservírováno. Ani ta příšerně dlouhá stopáž mi zde nevadila. Nevzpomenu si na úsek, kde bych se vyloženě nudil. * * *, tedy jejich horní hranice. (24.03.2011)