僕の彼女はサイボ-グ
Cyborg Girl
Réžia:
Jae-yong KwakScenár:
Jae-yong KwakKamera:
Džun'ičiró HajašiHudba:
Naoki ÓcuboHrajú:
Haruka Ajase, Keisuke Koide, Ken'iči Endó, Masató Ibu, Naoko Nija, Naoto Takenaka, Juriko Jošitaka, Kenta Kiritani, Jošikazu Ebisu, Hiromasa Taguči (viac)Obsahy(1)
22. november 2007: Osamotený študent Jiro Kitamura (Keisuke Koide) má narodeniny, no jediný darček dostal sám od seba. V tento deň sa ale stane niečo neočakávané - stretne dievča svojich snov (Haruka Ayase), ktoré však ešte tú noc zmizne bez stopy.
22. november 2008: Jiro oslavuje narodeniny a znovu stretáva tajomnú dievčinu. Teraz však zistí celú pravdu: Kráska je cyborg z budúcnosti, vytvorený iba pre jeho potreby. Je krásna, má nadprirodzené schopnosti a pre Jirove šťastie by urobila čokoľvek. Má ale jednu chybičku: Nevie cítiť a opätovať lásku. Podarí sa Jirovi naučiť ju ľúbiť?
(koba)
Recenzie (85)
Pěkný snímek, kde hraje velkou roli láska a cestování časem... Přesuny v čase vás však nakonec můžou trošku zmást. :) Boku no kanojo wa saibôgu se sice určitě řadí mezi zajímavá a nadprůměrná díla, přesto se mě to nedotklo tak jako jiné filmy. Spokojenost na čtyři hvězdičky. ~(4,0★)~ ()
Cestovanie v čase s príchuťou romantiky. Teda vlastne romantika s cestovaním v čase. V podstate to bola taká blbinka, ale veľmi milá ... a na Haruku sa úžasne pozeralo, tá je snáď prototyp dokonalej Japonky. Pred koncom na nás vybalili riadnu hromadu sci-fi ... a úplny záver ani nemuseli dávať, mne by smutný koniec nevadil. ()
Miluju "My Sassy Girl" (první velký režisérův počin a zároveň ten nejlepší) ale přestože má "Cyborg Girl", spoustu podobných aspektů (dominantní je opět žena a hlavní hrdina je nesmělý panic) chybí jí ona romantická lehkost a svěží a reálně působící příběh (což je u snímku, který neskryje podobu s "Terminátorem" pochopitelné). ()
2,5*/5 Čo to chcelo byť??? Začína to ako nejaký light filmík, pridáva sa "japonská groteska", všetci prehrávajú až des..asi to bude komédia, trochu akčná..nieee, zvážnieva sa, môžme si pozrieť citlivo nasmímanú retrospektívu na detstvo hlavného hrdinu, plnú atmosférických obrazov, slzy sa tisnú..aby prišlo zemetrasenia ako od Emmericha, všetko je v troskách, riadna apokalypsa, do toho sfi-fi po roku 2100 a divná robotická romantika nakoniec...Uf! Nič proti filmovému a originálnemu filmovému eklektizmu a žánrovým presahom- naopak vyhľadávam ich a mám ich rád! No film Cyborg Girl je zložený z čiastočiek mozaiky (niektorých skutočne extrémne vydarených), ktoré síce zaujmú, ale ani náhodou nedržia pri sebe. A keď už ich chce režisér "akože zlepiť", tak to pôsobí umelo, násilne a vypočítavo. Sympatická šikmoočka sa ešte dala zniesť, ale herectvo hlavného hrdinu a zvyšku je, diplomaticky povedané, dosť zlé. Na papieri ten film vyzeral nesporne zaujímavo a originálne, idea preniesť ho na plátno nebola márna.. ...ale NIEKDE sa každopádne stala chyba! ()
Zprvu se film tváří jako komedie (dětinsky hloupoučká), ale to divák netuší, do jaké pasti právě spadl. Ty připitomělé vtipy si bude ještě rád připomínat, až se snímek přemění v uslzené melodrama uprostřed katastrofy. Já osobně jsem akorát počítala, kolikrát ještě může na robotku spadnout barák, aby byla pořád plně funkční. Dost odolný model. Finální hrátky s časem chvilinku slibují, že přece jen příběh chtěl něco vyprávět, aby pak několikanásobný zvrat ukázal, že tyhle ambice snímek neměl o nic více, než měli jeho autoři mozkových buněk. SHRNUTÍ: Pokud si začnete románek s robotkou, skončíte vycpaní v muzeu a budou vás tam očumovat školní výpravy. A dobře vám tak! ()
Japonci do Cyborg Girl splácali skoro všechno: Terminátora (včetně doslovné citace), Supermana, sci-fi, paranormální romaci, katastrofický film, komiksové hrdinství, filmovou telenovelu i romantickou komedii. Chyběla snad už jen human-cyborg erotika. Hlavně díky výkonu Haruky Ajase, povedeným trikům a občasné zábavnosti, tím vším projdete docela v pohodě, přesto film tu a tam poskytne vaší mysli volný prostor začít se nimrat v zákoutích cestování časem a logické (ne)posloupnosti odvíjeného děje, což je, společně s přestřelenou stopáží, trošku problém. ()
Překvapivě dobrý film tož toto jsem nečekal ženská robot konečná destrukce paráda. ()
Jeden z najkrajších filmov aké som v poslednom čase videl. Pripadal som si ako v nejakej knihe od Haruki Murakamiho. Kwak po ťažkopádnom windstrucku a hlúpom my mighty princess natočil neskutočne krásny film o cestovaní časom, prelínaní dvoch rozdielnych svetov, zemetrasení, minulosti, láske a robotovi. Hlavny hrdina je sympatický rovnako aj robotka v podaní fenomenálnej Haruke Ayase. Emotívna rovina je ku koncu neskutočne silná, a naopak začiatok je neskutočne krásne odľahčený typických Kwakovským humorom, ktorý tu ale funguje dokonale. Nemám žiadne väčšie výhrady. ďalší z neskutočných filmov. A apokalypsa alá Kwak mi príde omnoho skutočnejšia a menej hrajúca sa na efekt. Majster rozprávač opäť vyrozprával príbeh ktorý ma rozosmial a pohladil na duši. bravo. ()
Prekrásny romantický film. Začiatok ma nebavil, lebo som nechápala, čo sa tam deje a dokonca je pravda, že až na tretíkrát som sa dostala do prvej polhodiny - ale potom ma to dostalo. A vôbec si nemyslím, že je to "žánrovo chladný film", najmä koniec bol až priveľmi.. žánrovo nechladný. Dodám, že je jedným z mála romantických, čo si u mňa vyslúžili 5*. ()
Na tomto filme už vidno Kwakov úpadok z ktorého sa dodnes nespamätal. Najlepšie funguje úvod, ktorý ma kvalitou blízko ku Kwakovým romantickým klasikám. Ona je roztomilá a on je typický ňouma. Perfektne sa k sebe hodia a chémia medzi nimi funguje na jednotku. Na tento skvelý úvod dojímavo nadviaže aj záver, ktorý dodá filmu peknú pointu. Lenže medzi krátkym úvodom a záverom je dlhý úsek v ktorom sledujeme síce nádherného Cyborga v podaní dokonalej Haruky, ale keďže je úplne vygumovaná a všetko o ľudskom správaní sa musí učiť, tak medzi ňou a hlavným hrdinom nefunguje žiadny vzťah. Čo je logické. Jak nadviažete vzťah s tupým robotom, ktorý nič nechápe. Túto časť filmu mali pravdepodobne naplniť komediálne scény v ktorých Cyborg stvára rôzne trapasy. Ale väčšina z nich bola len trápna. Keby tam nehrala Haruka na ktorú sa dobre pozerá aj keď len stojí pred kamerou, tak by to bola neznesiteľná nuda. Sem tam poteší len nejaká tá akčná scéna. Sklamaním je aj nevýrazný soundtrack na ktorom si predtým dával Kwak záležať. Takže výsledné kvality tohto nevyrovnaného filmu sú priemerne. Proste film tak na jedno pozretie napriek tomu, že záver mal asi dodať úvodu pointu vďaka čomu by mal film na druhýkrát fungovať lepšie. U mňa sa stal opak a tretíkrát si to pravdepodobne nepustím ani kvôli Haruke. 5/10. ()
Nádherný film! Moc přijemní herci. Skvělý příběh a hudba. Už dlouho jsem neměl nutkání pustit si hned ten stejný film znovu. ()
Kwak navařil neobyčejný japonský ajntopf – ovšem přesně podle mého gusta! Smlsla jsem si. Já ty jeho věcičky prostě zbožňuju a ujíždím na nich jako na marjánce. Okouzlující dívenka s volným atlasem, implantovanou promítačkou, tvrdými pěstmi a probíjením při polibku mě nenásilně zmákla a srolovala do křesla. Takže můžu jen vysmrknout pochvalu, vyplavit slzu a hvízdnout za čtyři. Arigatou. P.S. Kdyby to byl „on“ a ne „ona“, bylo by to za pět. P.P.S. To probíjení by stálo za bližší prouzkoumání.. ()
Velmi, ale skutečně velmi zváštní film, který ve mně vyvolal ohňostroj všemožných emocí a trochu mi připoměl A.I. Asijci mě stále přesvědčují, že jejich filmy, ačkoliv jsou tak trochu jiné, stojí za pozornost. ()
motivy a téma z My sassy girl-vybroušené do dokonalosti a navlečené do hezky přitažlivé sci-fi formy s velmi rozumnou minutáží.....Prostě Superromantika :) ()
Vždy sa čudujem koľko rôznych pocitov vo mne dokážu vyvolať tieto ázijske filmy. Navyše tentokrát zmixované žánre, ktoré by asi nikde inde takto do seba nezapadli: Sci-Fi /Komédia /Romantický /Akčný /Drama /Katastrofický. Prekvapivo to fungue po každej stránke. Jednoducho krása 5* Nieje potrebné to ďalej rozpisovať. ()
Předem varuji, komentář se neobejde bez spoilerů. Pakliže jste film neviděli, doporučuji vám, abyste jej nečetli. S "Cyborg Girl" mám dva problémy, pro které budu v hodnocení skoupý. Avšak věřte, že mě to samotného mrzí. Čistě pro oko, na úrovni prostých vjemů to byly hody (třebas zemětřesení dává vzpomenout na to nejlepší z tvorby R. Emmericha, tedy to nejlepší z katastrofických filmů + choreografie bojových scén a pohybu robotky + na Haruku Ajase se fakt dobře kouká, takhle si představuji holku, pro kterou by kluci chodili i po střepech...), ale... 1) Cestování časem (sci-fi linka). Troufám si tvrdit, že "Cyborg Girl" nedostatečně vzalo v potaz, že čas je něco jiného, něco mnohem komplexnějšího než jednoduchá přímka o třech autonomních rozměrech (minulost, přítomnost a budoucnost). Nelze cestovat z budoucnosti do minulosti (respektive přítomnosti), změnit ji a čekat, že budoucnost zůstane táž. Pokud člověk změní minulost (přítomnost), místo, odkud poslal posla dát událostem jinou tvář, se stane jiným. A už nebude odkud, někoho někam poslat. Rád bych vám to přiblížil na dvou kruciálních scénách filmu (za a) kdy se Jiro od svého budoucího já "videopřenosem" dozvídá, že tajemná dívka je kyborg; b) úplný závěr, v němž "originál" překvapí truchlícího Jira). a) Kyborga vytvořil znetvořený Jiro. Problémem je, že H. A. Jira zachrání, nikdy k jeho znetvoření nedojde. Kdo tedy kyborga poslal, za jakým účelem, aby zmařil již zmařený útok? Respektive, jak můžeme vidět mluvit útokem šílence zjizveného Jira, když útoku byla zabráněno? ;-) b) Ještě zajímavější (kacířská) otázka: Proč, když se Jirovi zjevil předobraz jeho milované robotky, bylo tak důležité kyborga opravit? Zasvětit tomu celý život, dokonce spolu zemřít (idylicky vypadající smrt + byli spolu vystaveni v nějakém tom muzeu)? Ano, možná to bylo nutné proto, aby se celá ta událost mohla odehrát, avšak nebylo smysluplnější, kdyby nám tvůrci nabídli nějaké indicie, že spolu tenhle pár stárnul (a zestárnul). Vím, mohlo to být matoucí, každopádně já bych to ocenil. Jinak by mě docela zajímalo, zda spolu Jiro a starší H. A. žili, když Jiro posílal kyborga do minulosti (současnosti). ;-)) 2) Konstrukce cyborg girl. Přichytil jsem se, že mně vlastně dost vadila ta oscilace, kdy se jednou zdá, že postava H. A. toho ví víc než všichni ostatní (že je nejvědoucnější postavou s bůhvíjakým posláním; pro důkaz: naprostá zbytečná scéna návratu do rodné vesnice), a pak se chová jako tabula rasa, nepopsaný list (vyjma studu a určité panenské nevinnosti). Nějak nevím, co si mám myslet o její roli v této romanci. Věděla například, že přijde zemětřesení? (předpokládám, že ano) Byla její smrt součástí plánu, nebo náhoda? (i tu se dá uvažovat, že k tomu muselo dojít... jelikož už k tomu došlo; i když k tomu mohlo dojít i náhodou) Avšak, co její probouzející city? Měla to naprogramováno? Nebo to byla naopak výchylka? To je to nejvíc provokativní, zde je ten film zdá se mi až moc povrchní. Docela mě mrzí, že tohle film vůbec (respektive za mě nedostatečně) nenaznačuje. 55% () (menej) (viac)
Velká očekávání. Co taky jiného, vždyť Cyborg Girl je zatím posledním filmem režiséra výborného The Classic či úžasné My Sassy Girl, na kterou právě celý film svou zápletkou odkazuje, respektive odkazuje na filmové náměty jedné z hlavních postav. Celá Cyborg Girl je pak drtivou většinu stopáže umírněnějším klonem My Sassy Girl, který perfektně funguje především ve vtipných pasážích, ale v emocionální rovině se zpočátku drží spíše zpátky a to i přesto, že hlavní postavou je emocemi zmítaný Jiro a ne tajemná Cyborg-dívka. Vše ale vynahrazují řekněme hned tři konce z nichž každý posouvá do té doby jen nadprůměrnou Cyborg Girl do roviny parádních scénáristických kousků, největší rozměr dá filmu až ten poslední a s ním se do diváka drtivou silou zakousnou i všechny ty do té doby pečlivě hlídané emoce. 90 % ()
Už jsem se bál, že budu muset snížit, ale konec to dorazil. ()
Tak toto jsem vážně nečekal. Myslel jsem, že jdu sledovat pouze film o rozvíjejícím se vztahu mezi cyber dívkou a osamělým chlapcem Jirem, přičemž se bude více zaměřovat na adaptaci robotí holky bez emocí do společnosti. Šíleně jsem se mýlil a zároveň byl mile překvapen. Ze začátku se Boku no kanojo wa saibôgu sice tváří, že se výše zmíněným způsobem bude rozvíjet, ale v průběhu se dostáváme do hrátek s časem, za jehož zpracování by se ani Nolan nemusel stydět. ■ Boku no kanojo wa saibôgu je dalsi z případů, kdy si o jeho jedinečnost řeklo mé tělo a ne mysl. Jae-young Kwak spojil více žánrů dohromady a fungovalo to báječně. ■ Líbilo se mi jak na mě jedna a tatáž scéna působila jinak u začátku a u konce filmu. ()
Mnohem lepší, než jsem očekával! Místy vtipné, zajímavé, nepáře se to (zloduch může nepěkně skončit, domácí zvířátko může být podáváno k večeři), teče to (ve smyslu "děj plyne rychle"). Jak jsem nad Harukou Ajase nemusel vzdychat v Happy Flight (na rozdíl od některých komentujících), o to víc se mi líbila tady (tedy, líbil se mi cyborg, kterého stvořila). A na závěr, když člověk čeká cokoli, přijde vysvětlení, které neočekával. Celkově pro mě super film. ■ POZOR BRUTÁLNÍ SPOILER vysvětlující všechny "časové smyčky". Pouze pro ty, co už viděli a potřebují se zorientovat v posledních dvaceti minutách! Ještě jednou SPOILER vysvětlující obsah filmu Cyborg Girl: Na začátku vzpomíná hlavní hrdina, jak potkal před rokem dívku. My si všichni myslíme, že cyborga. Strčme toto setkání dočasně do šuplíku a nechme ho tam ležet. Děj ve skutečnosti začíná v tu chvíli, kdy hlavní hrdina vzpomíná a "znova" se před ním objeví dívka-cyborg, kterou poslalo jeho starší já někdy z roku 2070. Má ho ochránit, zabránit zranění a zachránit pár životů. Tento cyborg je zničen později při zemětřesení a hlavní hrdina (nezraněn) stráví život snahou ji opravit, což se mu podaří a vrátit jí vzpomínky, což se mu podaří také. Hrdina někdy po tom roce 2070 zemře. Rok 2133. Cyborga nachází dívka, která shodou okolností vypadá identicky, jako on. Cyborg je už nefunkční, ale paměť je zachována v čipu. Dívka cyborga i s čipem kupuje a implementuje si jeho vzpomínky. Touží poznat onoho muže a touží ho potkat dřív, "než ona". Dostane povolení cestovat časem a ... vytahujeme setkání ze šuplíku ... ona je tím, na koho hrdina vzpomínal na začátku filmu. Čili první setkání nebylo s cyborgem, ale skutečnou ženou (takže cyborg byl vlastně vyroben podle ní - "dívky jeho snů" - čímž se sice v argumentaci dostáváme do kruhu, ale nevadí, neboť to vysvětluje, proč byla dívka v budoucnu stejná, jako cyborg) a my ho sledujeme ještě jednou, zkrácené, z jejího pohledu. Po zemětřesení se ona, skutečná dívka, objevuje na místě, kde hrdina objímá zničeného cyborga a je rozhodnuta s ním zůstat. Takže hlavní hrdina bude žít svůj život potřetí jinak (poprvé byl zmrzačen a vyráběl cyborga, podruhé nebyl zmrzačen a opravoval cyborga, potřetí si bude užívat se skutečnou milující ženou, pravděpodobně zplodí hromadu prťat a jediné, co komplikuje stav, že ona mu bude muset časem vysvětlit, že není cyborg). Co vám budu hovořit, aby mi vše docvaklo, jsem si musel konec pustit dvakrát (sleduji s anglickými titulky a občas nestíhám). Dost dobrá zápletka. Zajímavé je, že jsem si na začátku filmu neuvědomil, jak se dívka chová o hodně víc lidsky (navíc existovaly indikace - alkohol - 100 let vs. 60 let - takže člověka mohlo trknout). Asi to udělali dobře. KONEC brutálního SPOILERU. ■ Paradoxně hodnotím toto lépe, než MSG. ■ Při druhém vidění mě pobavil moment, kdy hrdina strhne ve svém bytě ze stěny plakát a roztrhá ho. Napoprvé jsem si nestihl všimnout, co na něm bylo a kupodivu ani napodruhé. Přitom je plakát slušnou chvíli v záběru. Kvalitní filmařské odvedení pozornosti :). () (menej) (viac)