Mrtvý sníh

Obrovské zklamání, ale můžu si za něj sám, ve skrytu duše jsem doufal v solidní atmosféru, která je pro severské horory typická, přičemž skloubení s komedií by bylo podobné jako v Dead End. Však bohužel, Dod Sno je mnohem více komedií. S čímž bych se vyrovnal, kdyby to bylo komedie vtipná vícekrát než jednou za pět minut a netrvala by tak zarputile na klasické hororové dějové lince. Jediným ozvláštněním tak zůstává originální typ zombies, no na druhou stranu vyplejtvat takhle skvělý záporáky na pouhopouhou průměrnou komedii považuju téměř za zločin proti lidskosti. PS: Na Evil Dead II a Braindead to samozřejmě nemá, spíš si představte My Name Is Bruce odehrávající se na sněhových pláních. (24.03.2009)

Mrtvý sníh disponuje nudnou expozicí a zpočátku působí jako seriózní horor/slasher, přičemž v tomto ohledu moc nefunguje, neboť není schopen diváka pořádně napnout, natož vyděsit. S přívalem vražd se zábavnost filmu trochu zvyšuje, z hororu se najednou stává jeho parodie a přestože některé z mordů jsou celkem nápadité, klasikám typu Braindead nebo Evil Dead se Mrtvý sníh ani náhodou nevyrovná. Trvá mu příliš dlouho, než se rozjede a když se tak už stane, není to až takový nářez, jaký jsem si od námětu se zombie-nacisty sliboval. 50% (22.02.2010)

Sahat nemrtvým národním socialistům na zlatý poklad je jasná vstupenka do masomlejna. Někteří lidé si ovšem nedají říct a tak se prázdninová idylka na sněhu zvrhne v zasněženou mutaci několika starších vyvražďovacích klasik (Modří už vědí). Motorovka, brokovnice, sekera a nově i srp a kladivo. To vše namícháno s láskou k předlohám a záblesky černočerného humoru. Norway, fucking Norway. (18.01.2010)

MOVIE: „Dle GPSky to měla být k lunaparku zkratka, však místo kolotočů prdele, vnitřnosti a jatka. Než pak stihl rozšlapat přístroj v návalu hněvu, vykonal bungee na svém tlustém střevu“ aneb krvavý steak na sněhu bez oblohy a spousta mražených nacistů k tomu. Až mi z toho byla zima člověče. O svébytném kouzle a chladné osobitosti severské kinematografie kolují zvěsti už nějaký čas. Skandinávie expanduje do všech žánrů a tentokrát vystrčila omrzlý půlky směr stoosmdesátihektolitrový gore shit. Nutno podotknout, že nemálo šmrncovní! Tommy Wirkola určitě nezapře inspiraci v Jacksonově nenapodobitelné klasice Braindead (1992) , kterou přetváří v obdobně bizarní, lokálně podchlazenou řež za zvuků podladěných kytar, vyřvávaných textů v norštině s malebnou kulisou půvabných severských hor a fjordů za zády. Kde jste vy zbabělý svině? Bojíte se vyjít na přímý světlo? Kurva nebylo to příliš? Myslíš, že je to nasralo?“ Jako horor úsměvné s pár příjemně atmosférickými momenty a dvěmi, třemi lekačkami. Jako nekompromisní úlet účinné, bláznivé, zapamatovatelné a do jisté míry originální. Jako nadšenecké béčko slušně odvedené, svižně nasnímané, maskérsky kvalitní a i přes velký počet klišé do budoucna jistě vyhledávaný kousek v dvd sbírkách. Pokud k Død snø přistoupíte s tou správnou porcí nadhledu a nebudete se ho snažit příliš srovnávat či řešit, pobavíte se. Pokud nadhled nevlastníte, zkuste dobře vychlazenou sedmičku finské vodky, třeba se dostaví. MUSIC: Hudba je tu jako přesně padnoucí frak. Energický, dynamický mix metalu, severského rocku i akustiky, svižné soudobé elektroniky a pitoreskní úvodní motiv k tomu. Christin Wibe namixoval k danému tématu přesně to, co ho nebrzdí a s čím příběh (nebo snad „příběh“) funguje. RATING: atmosféra: 7/10, realizace: 7/10, originalita: 8/10, obsazení: 6/10, hudba: 7/10, vizuál: 7/10 [final rate: 80%] (19.07.2009)

I told you we should go to beach. Evil Dead II? Jedná se o hodnocení s minimální znalostí norštiny, rozumněl jsem zhruba 30% mluveného slova (ale snad všechny pro děj důležité aspekty stejně obsahuje už trailer), a dodatečným amtérským překladem jednoho portugalce, co se věnuje norštině terpve třetím rokem. Nicméně i přes tenhle handycap můžu říct, že se povedlo. Wirkola prostě drtí lavinami laciné béčkové zábavy á la Evil Dead a Braindead, vypiplanými ohnilými zombie nácky, několika vydařenými odkazy a hordou kvalitních gore efektů. Stranou nezůstane ani motorová pila a v závěru dojde i na srp a kladivo. Největším kladem Dod Sno ale zůstává, že většina útoků nazimbivců se odehrává za deního světla. Norsko letos válí a s přehledem strká do kapsy veškerou (ne)únavnou americkou produkci. (23.03.2009)