Vojna a mír
War and Peace
War and Peace
Réžia:
King VidorKamera:
Jack CardiffHudba:
Nino RotaHrajú:
Audrey Hepburn, Henry Fonda, Mel Ferrer, Vittorio Gassman, Herbert Lom, Anna Maria Ferrero, Oskar Homolka, Anita Ekberg, Tullio Carminati, Barry Jones (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Americký film Vojna a mír vznikl podle stejnojmenné předlohy spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, která patří k nejrozsáhlejším románovým skladbám světové literatury. Vystupuje zde více než 250 postav hlavních a epizodických, ale obtížnost tohoto díla spočívá hlavně v tom, že zachycuje složitý společensko-historický vývoj. Odehrává se v době napoleonských válek a předkládá také vojensko-politický pohled na širší evropskou scénu. První část téměř tříhodinového snímku zachycuje události v letech 1805–1812, mezi dvěma Napoleonovými ruskými taženími. V období mezi těmito válkami prožilo Rusko několikaleté období nejistého míru. Hrdinové procházejí řadou důležitých změn. Nataša Rostovová vyrostla z vytáhlého dítěte v neobyčejně hezkou dívku a zažívá několik milostných vzplanutí. Nakonec svoji největší lásku, knížete Andreje Bolkonského, zrazuje pro obyčejného, rozmařilého světáka Anatola Kuragina. Pierre Bezuchov se stává dědicem ohromného jmění a bez lásky si bere za ženu krásnou Helenu Kuraginovou. Jejich vztah se po svatbě brzy hroutí. Pro nevěru své ženy se bije v souboji s bezohledným důstojníkem Dolochovem. Andrej Bolkonský zůstává těžce zraněn v bitvě u Slavkova a vyrovnává se se smrtí manželky, která zemřela při porodu... Druhá část románového přepisu díla Lva Nikolajeviče Tolstého líčí události roku 1812 od prvních okamžiků Napoleonova vpádu do Ruska přes bitvu u Borodina a obsazení opuštěné Moskvy až po závěrečný útěk demoralizované francouzské armády a její porážku. V té době se rozvíjí osobní život jednotlivých hrdinů. Nataša Rostovová se stává svědkem smrti Andreje Bolkonského, jenž byl těžce zraněn v bitvě u Borodina. Nikolaj Rostov se zamiloval do Andrejovy sestry Marie Bolkonské a pro ni se rozchází se sestřenicí Soňou, s níž byl dosud zasnouben. Péťa Rostov nachází smrt v bitvě před Berezinou. Pierre Bezuchov prodělává velkou duševní změnu, účastní se také bitvy u Borodina, kde se neúspěšně pokouší spáchat atentát na Napoleona. Později v Moskvě, v přestrojení padá do zajetí nepřátelských vojsk a po nesčetných útrapách je osvobozen oddílem někdejšího soka Dolochova. V závěru se znovu setkává se svou první a jedinou láskou – Natašou...
Film natočil významný tvůrce a klasik americké kinematografie King Vidor, který musel zachytit neustále se prolínající dějová pásma literární předlohy. S citem ukazuje vysokou aristokracii, scény utrpení ruských hrdinů, jeho mistrovství se však projevuje hlavně v bitevních scénách. Film se natáčel pro americkou distribuční společnost Paramount v Itálii a dohled známých producentů Dina De Laurentiise a Carla Pontiho ovlivnil i mezinárodní složení tvůrců. Hudbu napsal známý filmový skladatel Nino Rota, za obrazovou část ručil britský kameraman Jack Cardiff. Křehkou a půvabnou Natašu Rostovovou ztvárnila Audrey Hepburnová. Úlohu nevyrovnaného, rozevlátého Pierra Bezuchova ztěsnil Henry Fonda, knížete Andreje Bolkonského hraje Mel Ferrer, jenž byl v soukromí několik let partnerem Hepburnové. Roli světáka Anatola Kuragina představuje Ital Vittorio Gassman, lehkovážnou a nevěrnou Helenu Kuraginovou vytvořila švédská filmová hvězda Anita Ekbergová.
(Česká televize)
Recenzie (80)
Předloha je příliš užasná.A já ji miluji příliš,abych se od ní dokázala skutečně oprostit.A myslím si,že žádná adaptace Vojny a míru mě nemůže plně uspokojit.Jedna z knih,které na plátně nikdy nebudou takové,jako na papíře. ()
Vojna a mír je krásny film ale Bondarčukuv ho v mnohém překonáva. ()
Jeden z prekrásnych filmov, ktoré vznikali len v USA a len v 50. a 60. rokoch. Samozrejme, nemá na Bondarčukovu dychvyrážajúcu epopeju, no napriek tomu je (aspoň pre mňa) oveľa krajším, živším pôvabnejším snímkom ako ťažkopádna ruská verzia. Spomeniem iba svoje najobľúbenejšie scény, ktoré ma prinútili si tento film zamilovať. Tak po prvé - tanec Nataši s Andrejom za zvukov romantickej Rotovej hudby. Potom ma dostala scéna útoku francúzskej kavalérie so všetkým, čo by taká scéna mala obsahovať - od bojovnej hudby až po pády kaskadérov z koňov. Len v tejto jednej vojenskej scéne podľa mňa Vidor prekonal Bondarčuka. Musím ešte spomenúť sugestívny pochod ruských zajatcov vrátane Pierra spolu s popravami tých, ktorí už nevládali ďalej. Potešila ma aj scéna, kedy Napoleon nasadne na sane a tečú mu slzy - konečne ho aspoň historickou nenávisťou nezaťažení Amíci zobrazili ako človeka, lebo v talianskej aj ruskej verzii pôsobil ako sám diabol. Pochváliť musím ako vždy Audrey Hepburn a tentokrát aj Henryho Fondu, Oskara Homolku (najlepší Kutuzov zo všetkých Vojen a mierov) a Herberta Loma (nalepší Napoleon zo všetkých Vojen a mierov). Krásny film, ktorý možno úplne nevystihuje ruskú dušu, ale zato vykresľuje charaktery hlavných postáv a vzťahy medzi nimi. ()
Ruská klasika v této podobě,podobě kostýmní i přes standardní herecký nadprůměr hlavních protagonistů nedosahuje k Bondarčukovi ani na dohled. ()
Sice patří k dobrému bontonu tvrdit, jak úžasně umělecký a procítěně ruský je ten Bondarčukův počin, ale mně se tohle líbilo prostě víc. Je to kvalitně a řemeslně dobře zpracovaný přepis klasického díla ruské literatury a nesnaží se být umělecký až k nesnesitelnosti a za každou cenu a ohromovat masou nasazeného komparzu. A Audrey tu pipinu Natašu vystihla daleko líp, než ona herečka u Bondarčuka.... ()
V dnešní době zbytečně natažené časově. Mnoho míst je nekonečně dlouhých, nezajímavých, nepoutavych, Bez jakékoliv atraktivity. Pravda je, že nejlepší filmy o Rusku nejsou ruské. Třeba např. Doktor Živago. To ale byla jina jizda. ()
Není to špatný film - taková ta typická americká freska, je výborně obsazený, ale postrádala jsem v něm takovou typickou ruskou atmosféru, kterou prý má ona druhá ruská verze, která v televizi zatím nešla... ()
Tak tenhle film mě tedy příjemně překvapil. Na plný hodnocení to asi neni, ale já ho dám, páč si myslim, že si tenhle tříhodinový filmeček zaslouží víc než 77 %. Na to jak je film starý, tak smekám před výpravnými válečnými scénami. Film má skvělou atmosféru a herci jsou také dobří. Citáty z Tolstého přinesou i motiv k hlubšímu dumání. Prostě příjemný a vyvážený film o komplikovanosti lásky, životu ruské smetánky a vůbec o hisorickém období, které zas tak často na filmových plátnech vidět není. ()
Hollywood na ruskou látku prostě nemá. ()
Na tomhle scénáři se prý podílelo sedm lidí – plus sám King Vidor. Naštěstí ani nepředstírali snahu vmáčknout čtyřdílný román do tří a půl hodin a místo toho natočili snímek předloze vzdálený, zato kvalitní. Tahle malá Vojna a mír je naprosto kouzelná – patří mezi takový ten druh filmů, co si člověk mívá chuť pouštět o Vánocích. Estetika hollywood filmů padesátých let diváka přímo hřeje. A tak mi ani trochu nevadí, že tu nevidím valný rozdíl mezi charaktery Andreje a Pierra. Nebo že jediným styčným bodem mezi Natašou Rostovou a Audrey Hepburn jsou černé lokny. Zato třeba scény vítání Nikolaje z vojny, a s Natašou nazítří ráno, anebo balkónová scéna nadšené Nataši a otrávené Soni a odposlouchávajícího Andreje, anebo celičký závěr počínaje návratem Rostových do Moskvy – jsou srdečné a velmi tolstojovské dle mého skromného soudu. Celý příběh je vystavěn tak, že i člověk notoricky obeznámený s dějem románu sleduje zaujatě. Ale čím mě tvůrci filmu potěšili ve vší vážnosti, bylo umné vkomponování velké části Tolstého filosofie dějin do replik Kutuzova a knížete Andreje – a pak že úvahové pasáže nepodléhají zfilmování. Tolstého světonázoru nahrává i shazování nabubřelé velkoleposti a jemná ironie, kterou cítíme ze zobrazení Bonaparta. Zprvu mě prostřed té krásy rušila jen ta zbytečně zvýrazněná zbožnost všech přítomných postav – jenže pak jsem pomyslela na kontext poloviny padesátých let, a ono zesílení ortodoxně-pravoslavného, nesovětského motivu, mi od Američanů začalo připadat hezké a pádné. ()
Nádherná historická freska s třešničkou na dortu v podobě mé milované Audrey Hepburn. Je to tak geniálně zrežírované, že i přes dlouhou stopáž jsem se ani chvilku nenudila. Pravda, na některých venku se odehrávajících scénách je hodně vidět, že je to točené ve studiu, ale to je dáno rokem výroby. Trochu mimo téma: když jsem si při scénách z bitev uvědomila, jaký to musel být masakr, moc nechápu, jak to může někdo pravidelně rekonstruovat (bitva u Slavkova apod.), připadá mi to trochu cynické vůči obětem... ale možná nechápu to pravé poslání těchto rekonstrukcí. Kutuzov byl geniální stratég! ()
Dlouhé místy děsná kecačka a vojenské scény oproti filmu z RU jsou o dost slabší. Nicméně H.Fonda je jako Piere mnohem lepší... ()
Literárna klasika zahalená do dôstojného hollywoodskeho hávu. Výborná produkcia a perfektné herecké výkony známych amerických hercov tak veľmi dobre prezentujú príbeh plný hlbokých Tolstojových úvah zabalených v klbku medziľudských vzťahov pouzlených spoločenskými konvenciami a predsudkami podobne ako Rozum a cit či Pýcha a predsudok. V druhej časti sa dostáva do centra pozornosti vojna a osudy postáv v nej zainteresovaných. Záver prináša Tolstojovu filozofickú odpoveď na hlbokú úvahu vojny a mieru. Odporúčam milovníkom klasiky. 75% ()
Přečetl jsem knižní předlohu a viděl jsem i ruskou verzi, takže si myslím, že mohu celkem objektivně posoudit jednotlivá díla. Kniha má něco přes tisíc stran a asi tucet hlavních postav - díky tomu působí poněkud rozvláčným dojmem, což ale u jednoho z klasických děl ruské literatury ani tolik nevadilo. Problémem ruské verze je, že tuto rozvláčnost beze zbytku přijímá - má totiž něco okolo sedmi hodin, a tak se občas stane, že se modlíte, aby daná scéna už skončila...a děj se mohl posunout doslova o jednu stránku dopředu. Americká verze působí proti tomuto ruskému eposu pomalu komorním dojmem. Ano je hodně zjednodušená, některé postavy přestaly existovat, ale už to nepůsobí dojmem nekonečného příběhu. Všechny mé oblíbené kapitoly z knihy zůstali zachovány, ty ostatní dostaly přiměřeně prostoru. Moje nejoblíbenější scéna je asi ta z moskevského plesu, když Nataša tančí s knížetem Andrejem. A mimochodem, zmínil jsem, že jsem velký fanda Audrey Hepburn? ()
Vizuálně hezké,i když první polovina byla zdlouhavá,většina děje byla nacpaná do té druhé.Samozřejmě se předloha nevyhnula zjednodušení a úpravám podle hollywoodských pravidel. A nějaké chybičky se vloudily (nevím,jestli by se podařilo vykopat v ruské zimě hrob). Ale podařilo se natočit celkem příjemný a koukatelný film. ()
Krásní herci, krásná výprava, vynikající knižní předloha. Zkrátka Hollywoodský velkofilm. Přesto mi to dohromady neladilo, film mi přišel takový chladný, strojový, jakoby bez emocí. Rušila mě hudba, ta s tím nešla dohromady už vůbec. Kdo mě zaujal, tak byl Herbert Lom v roli Napoleona. Jeho finální scéna, když mu došlo, že jeho vítězství bylo opravdu jen iluzorní, a že ze ztrát se možná už nevzpamatuje - tak tahle scéna byla opravdu dobře zahraná. ()
Absolutně nechápu zdejší hodnocení. Kdyby to byl milostný snímek z prostředí Divokého západu, asi bych řekla budiž. Jako zpracování skvělého Tolstého románu a jednoho z nejlepších děl světové literatury nikdy. Mluvit o věrnosti předloze jde v případě prvního dílu dost těžko, v druhém je to o něco lepší. Herci nehodící se pro své postavy (včetně Audrey Hepburn, na kterou se jinak kdykoli ráda podívám např. v Prázdninách v Římě), místy toporné herectví některých zúčastněných spojené leckdy ještě s patosem, typický americký projev téměř všech, nevěrohodné papundeklové kulisy, nerespektování historických faktů, otřesné kostýmy, bitvy ve stylu ,, deset vojáků kráčí někam do křoví" vyloženě směšné, snaha o podchycení filosofického rozměru díla nulová. Ne, ne a ještě jednou ne! Srovnám-li jen s o deset let mladší Bondarčukovou verzí (ač také není dokonalá a mám k ní výhrady), srovnávám nesrovnatelné. Tohle vítězství ve Studené válce je na straně Rusů, a to plným právem. Apeluji na všechny komentátory, přečtěte si knihu, stojí za to. Je plná hlubokých myšlenek a není ani těžká ani nudná, jak se traduje. A také jde podle mého názoru o daleko lepší dílo než častěji čtená Anna Karenina. Pouze vyžaduje cvik číst větší množství textu a schopnost mu porozumět, což obojí bohužel mnoha lidem dnes už chybí. Doslova mne totiž děsí, když pak čtu v komentářích u této i některých dalších nepovedených adaptací tohoto díla, že od Tolstého nelze stejně očekávat nic než nudu, a že člověk z filmů jako je tento, získá představu, o čem že to Tolstoj psal. Věřte mi, nezíská! Tento film je naprostou ztrátou času a neomlouvá ho ani doba vzniku. Jednoznačně nejhorší adaptace Tolstého románu, kterou jsem až dosud viděla. ()
Pěkný film, ale v paměti mi asi dlouho nezůstane. Z herců se mi nejvíce líbil Henry Fonda jako Pierre a Herbert Lom jako Napoleon. Audrey Hepburn jako vždy rozkošná, ale přiznávám, že se mi jako Nataša více líbila Clémence Poésy z televizního zpracování z roku 2007. Taktéž Mel Ferrer jako kníže Andrej mě úplně nepřesvědčil. Celkově se mi více líbila televizní série z roku 2007, protože byla emotivnější. ()
Zbytočne rozťahané a sama omáčka, úplne stačilo 90 minút na tento scenár. Nato ze je to rok 1956 celkom pozerateľné. ()
Historický román s romantickým podtextem tak se na to dílo musí nahlížet je značně rozsáhlé a komplexní. Pokud nejste fanda takového filmu jakože v dnešní době už takových lidí moc není, co se dokáží dívat takřka tři a půl hodiny na film, tak se na něj prosím nedívejte, protože vás může zradit. Však pokud to vydržíte myslím, že na světě není lidské bytosti, která by tento film neuznala za mistrovské dílo. Všechny herecké role jsou skvěle obsazeny a dokonale zahrány, snad jen Melu Ferrerovi se v komentářích nedostává takového ohlasu, který si podle mne zaslouží. Jistě občas je film tak trochu více přerušený válkou, než by třeba pro mne jako romantika bylo asi potřeba, nicméně nic mu nevytýkám. Právě kvůli té občasné nesouvislosti děje dávám 4,9 hvězdy, desetina hvězdy pro toho kdo by to vymyslel lépe. Inu film zobrazuje tehdejší dobu a prostředí přesně a přesvědčivě, také začlenění církve a rodiny do vztahů a když se na to s dnešní optikou dívám, kdy partneři nejsou schopni spolu vydržet, protože jsou to přerostlé děti, které nedokážou pochopit, že vztah je budován spíše oddaností a hyperbolicky řečeno disciplínou než rozkoší, protože taková rozkoš se dá opravdu nalézt na každém rohu. Prává láska spočívá spíše ve svém pomalém vývoji než v lásce na první pohled. Toto téma bylo osobně pro mne nejvíce důležité, ale ostatní jsou samozřejmě neméně lépe zpracované. ()