Vojna a mier

Další z velkolepých amerických velkofilmů. Má skvělé obrazové kompozice, vynikající výpravnou stránku a příjemné herecké výkony. Tolstého literární předloha je obsáhlá a tak musí být obsáhlý i tento film. Jako mnoho dalších jedinečných literárních klasik, je i tato velkou výzvou pro filmaře a King Vidor se s tím popasoval velmi dobře. V historických knihách a filmech bývá život zúžen pouze na ušlechtilou vrstvu, jako by snad obyčejný lid nepatřil mezi představitele lidí. Na druhou stranu pouze aristokracie měla čas a prostředky na lásku, na válečné rozmíšky i oslavy života. Ruská duše byla a je široká, což je patrné i na tomto díle. Jsou zde tři hlavní postavy. Je zde hrabě Pierre Bezuchov (solidní Henry Fonda) s věčnou filozofickou otázkou o životě, odmítáním násilí jako řešení konfliktů, tápáním a hledáním smyslu. Je zde hraběcí dcerka Nataša Rostova (dobrá Audrey Hepburn) s živelnou touhou po životě a lásce, sebetrýzněním, hledáním, chybováním i vykoupením. A také kníže Andrej Bolkonský (zajímavý Mel Ferrer) se státnickou i vojenskou zodpovědností, očekáváním, zklamáním a odpuštěním. Z dalších postav: charismatický a svádějící kníže Anatol Kuragin (Vittorio Gassman), zpropadený i geniální francouzský dobyvatel Napoleon (dobrý Herbert Lom), ruský velitel ozbrojených sil polní maršál Kutuzov (Oskar Homolka), hřešící a přelétavá kněžna Helene Kuragina (Anita Ekberg), bujaře oslavující vojenský důstojník a ctitel krásných žen Dolochov (Helmut Dantine), veselý Natašin otec hrabě Michail Andrejevič Rostov (Barry Jones), ctihodná Natašina sestřenice Soňa Rostova (May Britt), Natašin bratr a vojenský důstojník Nikolaj Rostov (Jeremy Brett), mladý, odhodlaný a neopatrný Péťa Rostov (Sean Barrett), přísný a tvrdý Andrejův otec kníže Bolkonský (Wilfrid Lawson), či prostý Platon Karatajev (John Mills). Všichni hledáme lásku, podléháme svodům, vybíráme si nepravé, litujeme, bouříme se, trpíme, svádíme, zneužíváme, zatracujeme a přesto stále doufáme v nalezení čisté a pravé lásky. Válka je zničující věc pro lidi i pro země. Nejvíce pro ty nejprostší. Válka nemá své vítěze, pouze poražené. Taktika trvalého ústupu a následného napadání při ztížených bojových podmínkách je pragmatický krok, který ale též zavání zbabělostí a zákeřností a chce především potupit. Život je krásný, dokáže být velkolepý ve všech svých krásách hledání a nalézání lásek. Byť mají pouze přechodnou životnost. Ale ty chvíle jsou jedinečné a neopakovatelné! (25.02.2016)

Vidorovu verziu Vojny a mieru; následne vnímam najmä, ako teda i skoro nikdy nekončiacu, resp. akúsi mimoriadne »zdĺhavú záležitosť«, ktorá bola vo svojej podstate rovnako intenzívne vyčerpávajúcou, ako aj nemenej podstatné, čiže «vyčerpávajúce ťaženie» jednej z ústredných postáv, čo je vskutku v spoločnej kombinácii naozaj obzvlášť dosť zvláštnym zážitkom; dokonca ešte zároveň ukotveným skrz hollywoodske pozlátko, čo bolo mimochodom na moju náturu ozaj miestami už aj asi veľmi veľa, keď som sa znovu a znovu zase prizeral na akýsi silne sentimentálny, a k tomu i gýčovitý proces, pri ktorom som rozhodne neuveriteľne [pocitovo] strašne trpel, čo snáď stále umocňovala i účelová, astronomická minutáž v podobe 109 minút + 95 minút = 204 minút, čo inak predstavuje až nejaké 3 HODINY a 24 MINÚT!; áno, totižto tento zvlášť nudný a vyčačkaný titul bol akosi nerovnomerne rozdeleným na dva diely, kedy som zrejme úplne naivne uveril zrovna i tomu, že by sa to s príchodom druhého dielu mohlo napokon konečne zlepšiť, čo bohužiaľ boli vari len minimálne náznaky v rámci celkového zlepšenia, ktoré možno predsa trocha aspoňže niekedy bádať, povedzme napríklad: epická bitka pri Borodine? • Vezmite si, že na danom preteku, totiž som chcel teraz povedať, projekte, sa ["naraz"] zúčastnilo až 6 scenáristov, čo automaticky dopredu predznamenávalo nielen iba to, že pravdepodobne tu čosi dôležité [scenár] nebude fungovať na plné obrátky, čo sa inakšie s každou uplynutou scénou neustále len potvrdzovalo, že takmer z každého jedného kúta daného [umelého] prostredia, na mňa postupným spôsobom súčasne dychčalo i »melodramatické klišé«, s ktorým si nielenže tieto tri ústredné postavy vôbec nevedeli dať žiadne rady, ale väčšinou taktiež zachádzali až kamsi do totálneho extrému; inými slovami povedané: bývali naprosto nevkusne obsadenými, a preto pôsobili tak neznesiteľnými dojmami! • Ani Audrey Hepburnová, ba ani Ferrer s Fondom, sa do svojich rusky stelesňujúcich protagonistov absolútne nehodili, a to ani nehovoriac o ostatných postavách, kde by som mohol jednoznačne spomenúť i francúzsky náprotivok vo formáte Napoleona Bonaparta v podaní pôvodom českého predstaviteľa Herberta Loma, čo vo mne občas vyvolávalo až komický charakter. • Ani dočasné okorenenie situácie s Gassmanom či s Ekbergovou nakoniec neprinieslo pozitívnejšiu náladu, a tak už zostáva azda len skonštatovať, že prvú * udeľujem za opulentnú kompozíciu obrazu Jackom Cardiffom, pričom tú druhú a poslednú - po pravde ani nijako extra netuším, za čo vlastne, keďže tým pádom je len jedna žalostne málo? PS: Odporúčam originálne a rozsiahle spracovanie VOJNY A MIERU, odborníkom na slovo vzatým: S. Bondarčukom, než práve tento ťarbavý mišmaš, ktorý je veru [ne]obyčajnou stratou času. (19.03.2024)

Moje první setkání s veledílem Lva Nikolajeviče Tolstého dopadlo nadmíru spokojeně. Neočekávejte žádné "ryanovské" válečné běsnění, tohle není primárně válečný film jako spíš romantický, resp. vztahový, přesto jsou dobové bitvy natočeny vkusně a líbivě (pokud se to dá tak napsat). No nebudu předstírat, že by mě až tak zajímala ruská literatura anebo samotné napoleonské tažení, důvod, proč jsem "obětoval" tři a půl hodiny svého drahocenného času, se jmenuje Audrey Hepburn. Už jen to, že dokázala každou scénu, ve které se objevila, doslova prozářit, mluví, myslím, za své. Ale to není nic výjimečného, jelikož to platí u 99% jejích filmů. A ještě pár slov k Melu Ferrerovi, tehdejšímu partnerovi Audrey, chápu, že si to jeho role žádala, ale byl to prostě tragéd, který mě na celém filmu vytáčel fakt ze všeho nejvíc (anebo jsem možná jen žárlil, já vím, holt obsese :-). (23.06.2013)

Konečne som si pozrela aj toto spracovanie Vojny a mieru, a na rozdiel od názoru niektorých užívateľov sa mi páčilo oveľa viac ako Bondarčukovo - natočené o niekoľko rokov neskôr. Áno, je to síce typicky hollywoodske a menej ruské, ani výpravou sa Bondarčukovmu nevyrovná, ale nemôžem si pomôcť - oveľa viac tu cítim Tolstého. U Bondarčuka je síce atmosféra výraznejšie ruská, herecké výkony, výprava a réžia perfektná, ale v scenári predsa jasne cítim vtedajší ideologický vplyv. Mladšia generácia, ktorá nezažila každodenný život s komunistickou absurdnou ideológiou asi nebude vedieť o čom hovorím..... ale to je dobre!! (Aspoň že o tom vie z dejepisu). (16.04.2009)

Instantní Tolstoj, který rozhodně neurazí je vizuálně líbivý, velmi dobře obsaný (Hepburn, Fonda, Ferrer, Lom), jen bohužel trochu prázdný. Nejspíš za to může i to, že se tvůrci snažili nacpat děj do tří hodin, což zákonitě nejde. Trošku mě i nudila forma vyprávnění, styl klasického velkého Hollywoodu, který se podle mě pro Tolstoje nehodí. Ve srovnání s Bondarčukem je tato adaptace jen slabým odvárkem, tak proto dávám nižší hodnocení. (23.11.2012)