Vojna a mier

Je to viac rozprávkové než veľkolepé. Henry Fonda o 30 starší od svojej postavy a nevidí to len dobrovoľne oslepený, napríklad volič Matoviča. Audrey samozrejme vo svojej role bezchybná a bez nej by táto verzia nebola tak úspešná, hoci vyšlo neskôr oveľa lepších aj v seriálových podobách. A vzhľadom na stopáž je toto bez rozdelenia a v celku veľmi do nudy vodiacou záležitosťou. (31.01.2024)

Můj vztah k adaptacím podobných těžnotonážních klasik vyjadřuje myslím jasně hodnocení filmů jako Anna Kareina, Jana Eyerová či Pýcha a předsudek. Vojna a mír má navíc naprosto vražedné tři a půl hodiny, takže po týdnu sledování a 4násobném usnutí si můžu odškrtnout další klasiku. Klady jsou jasné - krásná výprava, úchvatné kostýmy, některé kouzelné scény (balet) a herci. Mel Ferrer, Henry Fonda a především skvělá Audrey Hepburnová. Mínusem je smrtící nuda po celý film. První dvě hodiny jsou milostné tokání, melodramatické výlevy, tuny nezajímavých vedlejších postav a žvanění, žvanění, žvanění. Třetí hodinu odpálí v podstatě jediná delší válečná scéna, Napoleon vtrhne do Ruska a začne se konečně trochu něco dít. Vypálená Moskva, pochod smrti ledovou pustinou, stále zoufalejší Napoleon. I tak je to stále šílené melodrama, těch pár válečných scén je kratičkých a zoufale statických. A já budu klidně za barbara a sestřelím "klasiku", protože postavy mě nebavily, děj mě nebavil, dialogy mě nebavily, táhle se to a nudilo a nudilo. Herci, kostýmy a pár slušných scén to vytáhnou pro mě na 2*, ale více ani ťuk. (16.09.2020)

Asi nejvice to připomíná hodinu literatury: milí žáci, dnes budeme probírat Vojnu a mír, takže si otevřete sešity a nadiktujeme si hlavní postavy, pak si z učebnice opíšete stručný děj a příšti hodinu si z toho napíšeme. A neptejte se mě proč, já jsem jenom učitelka / Ani tento trojhodinový "výcuc" nedává odpověď na otázku, proč je Vojna a mír světovou klasikou a proč se musíme její obsah biflovat k maturitě. A přitom děj knihy není až tak podstatný - co je u Tolstého důležité, je komplexnost obrazu a přitom důraz na každý detail. Když jde Nataša na svůj první ples, Tolstoj zachytí podrobně každý záchvěv její duše a harmonicky ho vplete do detailního realistického popisu typického plesu v Moskvě. To dělá z Tolstého genia - jeho schopnost zachytit vše podstatné z myšlení a dění dané doby a vytvořit z jednotlivostí ucelený obraz jedné epochy v dějinách. Film sráží Tolstého na úroveň telenovely, což je zde umocněno tím, že film produkovali Američané. Hepburn zase hraje ztřeštěnou ďiblíkovsky roztomilou dívku (takto by se ruská aristokratka chovat určitě nemohla), Ferrer se soustředí na to, aby vypadal melancholicky a vznešeně,a tak vše zachraňuje Fonda, který přesně vystihl Pierrovo hledání smyslu života (jeho pohled při bitvě u Borodina, jak se snaží najít to "proč"), aby nakonec pochopil, že život je smysl sám o sobě. (16.01.2011)

Co čekat od tak starého filmu o lásce, válce, staré romantické době a v produkci hollywoodu padesátých let. Herci standardně lehounce přehrávají, tak jak bylo v době vzniku filmu obvyklé. Jinak Fonda a Hepburn byli samozřejmě skvělí a jedni z nejlepších, kteří se na plátnech kin objevovali. Nezapomenutelná je také výprava, ve starých filmech přeci jen má jiný nádech, než v současných. A k uživateli Numasovi a jemu podobným: Opravdu mi nepřijde fér, takový komentář, protože si nemyslím, že do zpracování knižních a divadelních předloh ( popř. postav z historie), by se měli pouštět výhradně filmaři stejné národnosti, jaké je autor předlohy. Nevniklo by tak spousta vynikajících filmů a to by byla myslím škoda. Jen tak namátkou Statečné srdce, Gladiátor, Vlasy, celý seriál Dobrodružství kriminalistiky, 1492 – Dobití ráje, pokračovat takhle, tak se dostanu do stovek. A co teprve italské westerny? A obecně se knihy pro film musí na ději okleštit, pokud nemají mít 5 hodin a více. A co píše Lima u ruské verze? To je hodně smutné. Oskary totiž neudělují ti „Američani“ ale Akademie filmového umění a věd USA, stejně tak film nenatočili ti „Rusáci“ a režisér S. Bondarčuk a jeho štáb. Zajímalo by mě, co by na takové škatulkování řekl práve Tolstoj. Mimoto, fenomén studené války byl komplex vlády SSSR z USA, obráceně to platilo jen velmi zřídka, stačí nahlédnout do historie. Zajímalo by mě jestli by Ruská verze byla tak náročná, nebo jestli by vůbec vznikla, nebýt té americké. (21.08.2009)

Film se mi velmi líbil. Ale k tomu je třeba mít rád staré americké velkofilmy, odmyslit si jakékoli triky a užívat si báječných herců. Nevím, nakolik byla původní předloha Tolstého zprzněna nebo dodržena, ale z čistě filmařského hlediska jsou především davové scény velmi dobře udělány, kulisy jsou velmi milé, přestože Moskva nevypadá jako ruské velkoměsto a u mnoha scén jde vidět, že jsou natáčeny ve studiu a ne v reálu. Ale to přece nevadí, důležité je, jak film na vás působí. A já jsem měl z něho upřímhou radost. (30.10.2003)