Damnsinead

Začalo to jako silné drama o severokorejském uprchlíkovi, který nejdřív žije v Číně se svou matkou. Po její tragické smrti se musí vypravit do Belgie. Žádný ráj na Zemi ho tam nečeká, Přežívá na ulicích ze dne na den v hrozných podmínkách. A nakonec ho ještě okrade žena, kerá má sama problémů až nad hlavu. Až do téhle části by to byl film, kterému bych dala pět hvězd. Člověk prostě musí Ki-wanovi fandit a přát mu lepší zítřky. Pak ale jde kvalita filmu strmě dolů. Ki-wan má teď práci, střechu nad hlavou a dokonce i lásku, takže na všechno už není sám, Hezké, ale hrozí mu deportace, a jeho milá Marie je zapletená s řadou špatných lidí. Ki-wan se může přerazit, aby jí pomohl, a díky tomu dostane do řady těžko uvěřitelných situací  (největší haluz je útěk od soudu, ale je tam toho daleko víc.) A ten happy end tomu nasadil korunu.  Celý film se rázem přesunul do kategorie pohádek.  Je to vážně škoda, takhle to pohnojit. 50%

Znáte ty situace, když posadíte děcka k nějaké pohádce, aby na chvíli daly pokoj, a za nějakých 90 minut zjistíte že jste si tu pohádku užili víc než ty děcka? Tak hledejte dál, tady nic takového není.  Tady máte ruského emigranta Santu, vílu Zubatou, australského emigranta velikonočního zajíce, Sandmana, a nějakého Jacka Frosta. Jo, a ještě záporák Pitch. Který je za spousty poskakování a morálních ponaučení je na konci zmlácen. Koukatelné, ale nic pro lidi starší deseti let.

Ne že bych se válela smíchy, ale dalo se na to v pohodě koukat. Na rozdíl od komedií  podobného typu se jim podařilo vyhnout debilnímu záchodovému humoru, což je fajn, ale celý film se nese skoro ve vážném duchu. Pokud se tedy na obrazovce nevyskytuje slepý soused a jeho pejsek Chopi, co občas změní živočisný druh. Prostě neurazí, nenadchne a na 90 minut zabaví. 65%

Bohužel mi ke štěstí nestačí, že Belmondo vypadá dobře, nebo že Jean Seberg vypadá dobře, nebo že ty její pruhované šaty vypadaly dobře, takže moje hodnocení vysoké nebude. Tenhle film je úplně prázdný.  Hodně se žvaní, ale dialogy jsou úplně mimo. Každý si blábolí svoje a neposlouchá druhého. Belmondo s cigaretou na pantu se každých pět minut ptá, jestli se s ním jeho přítelkyně vyspí, anebo volá nějakému Antoniovi. Všechno naservírované tím nejnudnějším možným způsobem. 5%

Francouzská herečka a japonský architekt se setkají v Hirošimě a 90 minut spolu recitují poezii. Bez čehokoliv, co by tenhle páreček nějak přiblížilo divákům a umožnilo jim vcítit se do té jejich romance. To by se nejdřív museli přestat recitovat a mluvit jak normální lidi. Film postrádá cokoliv, co by z něj mohlo udělat zajímavou podívanou.  Nehorázná nuda.

Stand by me si zachovává atmosféru povídky a kluci v hlavních rolích působili přirozeně, ale film samotný vypráví příběh příliš rozvláčným tempem. Povídka taky není dost dlouhá, aby vyšla na celovečerní film. 80%

Rumunská vesnice si v poválečných letech žije po svém. Každý zná každého, mladý pár se chce brát, v hospodě se hodně směje a občas dojde i na potyčku. Partička komunistů se snaží naverbovat lidi do strany a "vzdělávat" je pomocí agitačních filmů. Každý se jim a jejich filmovému trháku vysměje. Jako by si nepřipouštěli, že za vesnicí jezdí ruské tanky. Život prostě jde dál a svatba bude,i když se objeví ledová sprcha v podobě zavražděné dívky a paranormálních jevů. Není proto divu, že svatební veselí pokračuje, i když soudruh Džugašvili ráčil natáhnout brka. Hlavně potichu. U samotné svatby jsem se pochechtávala, ale brzo mě ten smích přešel, stejně jako svatebčany, když jim bolševici přišli tu svatbu zatrhnout. Záběr na továrnu uprostřed zabláceného ničeho, kde dřív stávala vesnice, je jen hořká tečka za celým filmem. 75%

Neměla jsem moc možností sledovat fillmy z afrických zemí, tak jsem se ze zvědavosti podívala na tenhle. Jsem příjemně překvapená. Malá vesnice kdesi v Burgině Faso je pro Evropany úplně jiný vesmír. Přesto příběh o přátelství dvou dětí a staré ženy na mě působí autenticky. Jako byste se sami ocitli v malé africké vesnici na konci osmdesátých let. Trochu mě iritovalo rozvlášné tempo filmu, ale stejně jsem byla zvědavá, co bude dál. Neveselý závěr zapůsobil překvapivě silně.  80%

Tak jsem si na dvě hodiny zdřímla. Protože tahle telenovela mě uspávala  víc než písničky Lany Del Rey, a to je co říct. Abych jim úplně nekřivdila, občas jsem pootevřela jedno oko, abych se mohla pokochat pohledem na překrásnou Indiru nebo Ramona Tikarama, ten byl taky docela kus. Dění okolo nich zrovna zajímavé nebylo, tak na co jsem měla koukat. Občas mě probudila i překvapivě dobrá hudba a nejlepší budíček byl závěr, ten aspoň za něco stál. Bohužel, ty předchozí dvě hodiny tím nenapravil a moje hodnocení se moc vysoko nevyšplhalo. 30%

Velmi nepříjemný film o jednom učiteli, kterému pořádně zatopila masové hysterie. Těžko vinit malou Klárku. když vidíte jednání dospělých okolo. Klárka kecne pitomost. Bohužel jde o závažné obvinění, které se musí prošetřit. Tohle ještě beru. Následuje krátký rozhovor, který malou holčičku zažene do kouta a tutíž jim všechno odkýve. A katastrofa je na světě. Lucasovi sice policie nic dokázat nemůže, jenže to už všichni ve městě mají svoji pravdu,  A i když Klárka později potvrdí, že se nic nestalo, protentokrát ji nejenže nikdo neposlouchá, ale ještě ji zpětně zmanipuluje, (Možná si to nepamatuješ, ale to neznamená, že se to nestalo). Vlastně ta malá je oběť stejně jako Lucas.    Nezbývá mi, než pochválit herecké výkony, zejména Mads se opravdu činil. Bylo by to drama na 5 hvězd, ale jedna věc mi v tom filmu vážně neseděla: Když jedna z postav pronese "Děti nelžou". WTF, potkali jste někdy děti?