Vojna a mír
War and Peace
War and Peace
Réžia:
King VidorKamera:
Jack CardiffHudba:
Nino RotaHrajú:
Audrey Hepburn, Henry Fonda, Mel Ferrer, Vittorio Gassman, Herbert Lom, Anna Maria Ferrero, Oskar Homolka, Anita Ekberg, Tullio Carminati, Barry Jones (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Americký film Vojna a mír vznikl podle stejnojmenné předlohy spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, která patří k nejrozsáhlejším románovým skladbám světové literatury. Vystupuje zde více než 250 postav hlavních a epizodických, ale obtížnost tohoto díla spočívá hlavně v tom, že zachycuje složitý společensko-historický vývoj. Odehrává se v době napoleonských válek a předkládá také vojensko-politický pohled na širší evropskou scénu. První část téměř tříhodinového snímku zachycuje události v letech 1805–1812, mezi dvěma Napoleonovými ruskými taženími. V období mezi těmito válkami prožilo Rusko několikaleté období nejistého míru. Hrdinové procházejí řadou důležitých změn. Nataša Rostovová vyrostla z vytáhlého dítěte v neobyčejně hezkou dívku a zažívá několik milostných vzplanutí. Nakonec svoji největší lásku, knížete Andreje Bolkonského, zrazuje pro obyčejného, rozmařilého světáka Anatola Kuragina. Pierre Bezuchov se stává dědicem ohromného jmění a bez lásky si bere za ženu krásnou Helenu Kuraginovou. Jejich vztah se po svatbě brzy hroutí. Pro nevěru své ženy se bije v souboji s bezohledným důstojníkem Dolochovem. Andrej Bolkonský zůstává těžce zraněn v bitvě u Slavkova a vyrovnává se se smrtí manželky, která zemřela při porodu... Druhá část románového přepisu díla Lva Nikolajeviče Tolstého líčí události roku 1812 od prvních okamžiků Napoleonova vpádu do Ruska přes bitvu u Borodina a obsazení opuštěné Moskvy až po závěrečný útěk demoralizované francouzské armády a její porážku. V té době se rozvíjí osobní život jednotlivých hrdinů. Nataša Rostovová se stává svědkem smrti Andreje Bolkonského, jenž byl těžce zraněn v bitvě u Borodina. Nikolaj Rostov se zamiloval do Andrejovy sestry Marie Bolkonské a pro ni se rozchází se sestřenicí Soňou, s níž byl dosud zasnouben. Péťa Rostov nachází smrt v bitvě před Berezinou. Pierre Bezuchov prodělává velkou duševní změnu, účastní se také bitvy u Borodina, kde se neúspěšně pokouší spáchat atentát na Napoleona. Později v Moskvě, v přestrojení padá do zajetí nepřátelských vojsk a po nesčetných útrapách je osvobozen oddílem někdejšího soka Dolochova. V závěru se znovu setkává se svou první a jedinou láskou – Natašou...
Film natočil významný tvůrce a klasik americké kinematografie King Vidor, který musel zachytit neustále se prolínající dějová pásma literární předlohy. S citem ukazuje vysokou aristokracii, scény utrpení ruských hrdinů, jeho mistrovství se však projevuje hlavně v bitevních scénách. Film se natáčel pro americkou distribuční společnost Paramount v Itálii a dohled známých producentů Dina De Laurentiise a Carla Pontiho ovlivnil i mezinárodní složení tvůrců. Hudbu napsal známý filmový skladatel Nino Rota, za obrazovou část ručil britský kameraman Jack Cardiff. Křehkou a půvabnou Natašu Rostovovou ztvárnila Audrey Hepburnová. Úlohu nevyrovnaného, rozevlátého Pierra Bezuchova ztěsnil Henry Fonda, knížete Andreje Bolkonského hraje Mel Ferrer, jenž byl v soukromí několik let partnerem Hepburnové. Roli světáka Anatola Kuragina představuje Ital Vittorio Gassman, lehkovážnou a nevěrnou Helenu Kuraginovou vytvořila švédská filmová hvězda Anita Ekbergová.
(Česká televize)
Recenzie (80)
Můj vztah k adaptacím podobných těžnotonážních klasik vyjadřuje myslím jasně hodnocení filmů jako Anna Kareina, Jana Eyerová či Pýcha a předsudek. Vojna a mír má navíc naprosto vražedné tři a půl hodiny, takže po týdnu sledování a 4násobném usnutí si můžu odškrtnout další klasiku. Klady jsou jasné - krásná výprava, úchvatné kostýmy, některé kouzelné scény (balet) a herci. Mel Ferrer, Henry Fonda a především skvělá Audrey Hepburnová. Mínusem je smrtící nuda po celý film. První dvě hodiny jsou milostné tokání, melodramatické výlevy, tuny nezajímavých vedlejších postav a žvanění, žvanění, žvanění. Třetí hodinu odpálí v podstatě jediná delší válečná scéna, Napoleon vtrhne do Ruska a začne se konečně trochu něco dít. Vypálená Moskva, pochod smrti ledovou pustinou, stále zoufalejší Napoleon. I tak je to stále šílené melodrama, těch pár válečných scén je kratičkých a zoufale statických. A já budu klidně za barbara a sestřelím "klasiku", protože postavy mě nebavily, děj mě nebavil, dialogy mě nebavily, táhle se to a nudilo a nudilo. Herci, kostýmy a pár slušných scén to vytáhnou pro mě na 2*, ale více ani ťuk. ()
Velký Hollywood,co byl pokořen ještě větší a lepší ruskou verzí o pár let později ()
Co čekat od tak starého filmu o lásce, válce, staré romantické době a v produkci hollywoodu padesátých let. Herci standardně lehounce přehrávají, tak jak bylo v době vzniku filmu obvyklé. Jinak Fonda a Hepburn byli samozřejmě skvělí a jedni z nejlepších, kteří se na plátnech kin objevovali. Nezapomenutelná je také výprava, ve starých filmech přeci jen má jiný nádech, než v současných. A k uživateli Numasovi a jemu podobným: Opravdu mi nepřijde fér, takový komentář, protože si nemyslím, že do zpracování knižních a divadelních předloh ( popř. postav z historie), by se měli pouštět výhradně filmaři stejné národnosti, jaké je autor předlohy. Nevniklo by tak spousta vynikajících filmů a to by byla myslím škoda. Jen tak namátkou Statečné srdce, Gladiátor, Vlasy, celý seriál Dobrodružství kriminalistiky, 1492 – Dobití ráje, pokračovat takhle, tak se dostanu do stovek. A co teprve italské westerny? A obecně se knihy pro film musí na ději okleštit, pokud nemají mít 5 hodin a více. A co píše Lima u ruské verze? To je hodně smutné. Oskary totiž neudělují ti „Američani“ ale Akademie filmového umění a věd USA, stejně tak film nenatočili ti „Rusáci“ a režisér S. Bondarčuk a jeho štáb. Zajímalo by mě, co by na takové škatulkování řekl práve Tolstoj. Mimoto, fenomén studené války byl komplex vlády SSSR z USA, obráceně to platilo jen velmi zřídka, stačí nahlédnout do historie. Zajímalo by mě jestli by Ruská verze byla tak náročná, nebo jestli by vůbec vznikla, nebýt té americké. ()
Typický, solídní hollywoodský velkofilm natáčený v Cinecittà v 50. letech. Ústřední trojice herců je velmi dobrá. Nataša v podání Audrey Hepburn měla náběh na úžasnou, oduševnělou mladou ženu, ale ve scéně po válce je z ní najednou kvočna-hospodyňka. Na dnešní poměry směšně vyzní výlet Pierra Bezuchova podívat se na válku. Z objemné knihy Lva Nikolajeviče Tolstého zůstal srozumitelný výběr scén událostí a zvratů. Všechno skvělé zapadá do sebe, scény utíkají jedna za druhou. 3 hodiny při sledování filmu uběhly jako nic. ()
jo, já vím, jsem povrchní, Hollywood pak klasicky dementní a sebevědomý bez mezí, filmu chybí mi ta pravá intelektuální hloubka, ale viděl jsem ho asi 5x (prostě se na něj hezky kouká) a klidně ho uvidím i pošesté, zatímco román jsem nikdy nečetl a ani číst nijak neplánuju, panebože, to jsem se zase doma ale shodil :-) ()
Nie je to zlý film, ale Bondarčukovi to nesiaha ani po päty. ()
Musím říci průměrné zpracování, protože jsem viděl Bondarčukovu verzi a tohle je oproti ní slabý odvar. Nebudu tu rozvádět co všechno bylo horší, to by vyšlo na několik stran, tak spíše vyzvednu to co bylo skvělé v této verzi a to jsou dvě slova - Audrey Hepburn. ()
Co mě překvapilo je, jak moc Henry Fonda přehrává Audrey Hepburn. Co mě naopak nepřekvapilo je, jak "mimo" se tenhle film zdá být - hollywoodský bol a ruský bol jsou prostě dvě naprosto odlišné a nespojitelné věci; což jedna strana stále nechápe a druhá se o to snad ani nesnaží... (Asi nejlepší, přesto však zdaleka ne dokonalé, imitace dle mého zatím dosáhl Doktor Živago 1965...) Z "mimosti" je na jednu stranu opět nutné vyjmout Henry Fondu, na druhou je ale nutno říct, že s postavou kosmopolitního Pierra Bezuchova (který je především člověk, a teprve potom Rus) to měl notně lehčí než ostatní. ()
Velmi dlouhý, výpravný film o tom, jak to vypadalo v Moskvě v období Napoleonských válek. Na tento film se člověk musí podívat jen tehdy, je-li zcela odpočinutý a soustředěný. První polovina filmu je poměrně nudná a utahaná, ale dobře slouží k poznání jednotlivých postav. Ve druhé polovině je pak velmi zajímavé sledovat Napoleona se svou armádou, jak vpadne do opuštěné Moskvy a posléze z ní utíká zpět za hranice Ruska. Výborný film, na který se však musí člověk vyspat, aby ho dokázal pozorně zhlédnout. ()
Velmi pěkný film, skvělé kostýmy a nenucené podání příběhu. Audrey klasicky rozkošná a oba dva její hrdinové se skvěle hodili do jejich role. Starší ztvárnění jsem neviděla, ale toto mě bavilo. Film má díky rozsáhlosti románu svižné tempo a ty tři hodinky mi uběhly, ani nevím jak. Klidně někdy ještě "obětuju" 205 min svého života a podívám se na to znova. ()
Dielo Vojna a mier myslim netreba nikomu predstavovat,rusky spisovatel a autor tohto romanu Lev Nikolajevic Tolstoj je velmi znama osobnost literatury,nevidel som rusku filmovu verziu z roku 1966,kedze je rozdelena do styroch casti a ako celok ma 427 minut,na co si momentalne netrufam,uz ta americka 205 minutova stopaz,ktoru som zhliadol je extremna a da cloveku zabrat,ale zvladol som to a s vysledkom som nadmieru spokojny,milujem stare velkolepe historicke filmy,lebo tie dnesne im nesiahaju ani po clenky a aj prave preto nemam nad cim rozmyslat...:-) ()
Vždy mi bolo a je záhadou, prečo sa Američania či Briti snažia točiť filmy z ruskej histórie alebo klasiky. Videl niekto niekedy, že by Rusi natočili Sever proti juhu alebo nejaký western či film o Lincolnovi??? A presne o tom to je. Američania nemôžu pochopiť ruskú dušu a podľa toho aj to spracovanie vyzerá. A nielen toto, aj tie novšie. Totálne mimo. Dve hviezdy dávam za Audrey Hepburn ako Natašu. Tú jedinú ako tak typologicky trafili a ona to aj dobre zahrala. ()
Proč se probůh Hoolywood poští do Tolstého? Jejich demence a sebevědomí nezná mezí. ()
Přehodnocovat film jenom protože je založen na skvělý knížce je stejný, jako když lidi dávaj 5 Resident Evilu protože hra byla super ("hue hue"). A z těch snových scén a metafor bych se zastřelil, takže hrdě prohlašuji "nie radši knihu". ()
Přestože na tehdejší dobu skvělá výprava, výborná kamera a práce s barvou a vše dobře režijně zvládnuté, je tohle dílo, podle mne, naprosto nesrovnatelné s Bondarčukovo realizací. Americká VaM je typický Hollywoodský produkt, kde mne americké hvězdy - sice první velikosti, ale americké - chtějí přesvědčit, že jsou ruské národnosti. To i hvězda největší velikosti u mne nedokáže a tím film ztrácí na věrohodnosti. Přidáme-li k tomu době poplatné líčení a filmovou řeč, nejsem schopen tuto verzi, právě ve srovnání s verzí zmíněnou, akceptovat. K těm kladům bych ještě připočetl výbornou hudbu od Nino Rota, ve které jsem poznal motivy, které za 14 let ještě zdařileji rozvedl ve Waterloo S. Bondarčuka. Celý film tak za 3 a půl hvězdičky. ()
Povedený filmový přepis Tolstého epopeje, který je přesvědčivě monumentální, a to i přesto, že se na rozdíl od Bondarčukova veledíla odehrává převážně v kulisách. Ovšem pokud jde o velkolepost, Bondarčukova verze tuto americkou samozřejmě ještě převyšuje. ()
Onehdá povinný školní filmový opruz dnes působí poněkud vybledle, to však nic nemění na tom že filmový přepis klasické ruské literatury, je barevnou a zajímavou sondou do duše Tolstého. ()
Americká verze Vojny a míru má oproti velkolepěji pojaté sovětské verzi také nějaké klady, aby to nevypadalo, jakože je to pouze nudné historické drama. Mezi největší klady samozřejmě patří herecké obsazení, které je mnohonásobně lepší než to ruské. Porovnávat Audrey Hepburn a tu šerednou hnusku Ljudmilu snad nemusím, stejně tak Fondu a Bondarčuka, který je sice skvělý režisér, ale jako herec už to tak skvělé není. Dokonce co se týče interiérových scén, tak ty jsou lepší než téměř o dekádu novější "domácí" zpracování, protože je děj kratší skoro o polovinu, takže není tak nudný. Bitvy taky režisér Vidor nenatočil špatně, hlavně pak tu u Smolensku, která byla moc hezky pojatá, žádné velké monstrozity. Na to, že Tolstoj opravdu není můj šálek, tak fajn. ()
Americké historické filmy 50. a 60. let opravdu stojí za to a většinou jde o poctivou filmařinu. Málo triků, ale hodně herecké práce. V případě tak rozsáhlé fresky, jakou Vojna a mír je je to ještě patrnější. Já opravdu nemám srovnání s jakoukoli jinou verzí, takže jako plus pro mě je jednoznačně Audrey Hepburn, kterou prostě miluju. A pak velké válečné scény, jež vskutku stojí za to. Naopak Herberta Loma bych jako Napoleona nebral, ale tady naopak srovnání mám a viděl jsem lepší představitele. Pravda, některé scény trochu nudí a to King Vidor ještě nepoužil většinu scén z lepší společnosti a dává nám do ní nahlédnout jen okrajově. Na druhé straně to vyváží právě výjimečné obsazení, kdy Henry Fonda opět dokazuje, jak skvělým hercem je, ačkoli typologicky je pro roli jasně starý. Jisté scény působí jako by byly natáčeny ve studiu a nejspíš i byly, ale pak přijdou i velké válečné obrazy, v nichž vidíme pěchotu strašně daleko, ale přec se tam něco odehrává. Na těchto věcech si tvůrci dali velmi záležet. A výsledné dílo je jistě nadprůměrné. ()
Strašně dlouhý, chvílema nudný film, ale davové scény na rok vzniku velmi dobré. No a jakmile se ve filmu objeví Audrey Hepburn - jako by se rozsvítilo!!! ()