Vejdi do prázdna
Enter the Void
Enter the Void
Enter the Void
Enter the Void
Réžia:
Gaspar NoéScenár:
Gaspar NoéKamera:
Benoît DebieHudba:
Thomas BangalterHrajú:
Nathaniel Brown, Paz de la Huerta, Marina Stone, Olly Alexander, Emily Alyn Lind, Gaspar Noé, Tošio HanaokaVOD (1)
Obsahy(1)
Po tragické smrti rodičů při autonehodě jsou sourozenci Oskar a Linda rozděleni. Znovu se setkávají až v Tokiu – v rušném, tajemném a pro dva mladé lidi nebezpečném městě. Oskar pracuje jako drogový dealer, Linda ve striptýzovém baru. Oba si slíbí, že už se za žádných okolností nikdy neopustí. Jedné noci je Oskar při policejní šťáře zastřelen. Ale slib, který si dali, mu nedovolí opustit tento svět. Jeho duch bloudí nočním Tokiem a realita ztrácí pevné obrysy. Přítomnost se začíná míchat s minulostí i budoucností ve vizuálně úchvatný a přitom děsivý koktejl. Podmanivý film z prostředí tokijských nočních klubů, který vypráví o životě, o smrti a o lásce. Režisér Gaspar Noé v tomto snímku posouvá hranice filmu a nabízí divákům nevšedně silný zážitek. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (394)
Po vydařených úvodních titulcích, určitě ne zrovna ideálních pro epileptiky, sledujeme psychedelický trip o duši, která opouští tělo a přemítá nejen nad svým zpackaným životem. Bohužel se tento feťácký stav reinkarnace strašně natahuje a s ním spojené vizuální hrátky poletující kamery začínají být čím dál více monotónní a rychle se omrzí. Navíc s přibývající stopáží je na mě přeci jen toho halucinogenu trochu moc a tak jediná pořádná pochvala směřuje k mistru kameramanovi, který se při natáčení skutečně „nalítal“. Jestli se mám takto cítit po požití tvrdších návykových látek, tak děkuji, ale nechci. ()
Tak tohle bylo opravdu fenomenální !!!! Sice dost těžko stravitelné, ale to dobré filmy bývají. Každopádně takovou kameru jako v tomhle filmu jsem nikdy a nikde ještě neviděl celej film ! Je to o drogách, sexu a životě v jeho čistý podobě. Titulky jsem absolutně nepotřeboval, takže nevadilo že na mém promítání žádné nebyly :-) Jinak chválím režii, střih, a herce kteří nehraji ale prostě žijí své role, ono by se to ani jinak asi natočit nedalo :-) Kéž by bylo více takto udělaných filmů, třeba z úplně jiného prostředí a s jiným příběhem :-) respekt - himlego ()
Aj som váhal či mám vôbec písať tento komentár ale napokon mi to nedalo. Enter the void je vydarená vec ale zároveň neuveriteľne rozporuplná. Málo kto strávi to čo mu tieto necelé tri hodiny naložia a sám som mal čo robiť. Requiem za sen sa tu stretáva so záverom 2001ky od Kubricka a tvorí tak prapodivný guľáš plný halucinogénnych tripov, zruinovaných ľudských životov a sexu, veľa veľa veľmi veľa necenzúrovaného sexu. Jednoducho povedané kto má v kine instantný pocit zdieľanej trápnosti aj pri odhalenom prsníku tak nech sa projekcii vyhne oblúkom a radšej staví na pohodlie domáceho kresla. Ku koncu môžu mnohí pochybovať o zdravom rozume Gaspara Noého pretože scéna v Hoteli lásky presahuje Rkové hodnotenie o celé kilometre. Napriek tomu sa mi Enter the Void páčil pre jeho originalitu, špičkovú kameru a celkové umelecké poňatie filmu ale odporučiť si ho aj tak nedovolím. ()
Audio-vizualna extaza. Kino nepochybne umocnilo zazitok, no bezprostredne po zhliadnuti nemozem inak ako hodnotit najvyssou znamkou! A nikdy by som si nebol pomyslel, ze Bach a klubove techno zneju spolu tak dobre :) ()
nedal sem. off. tak. ()
To bylo pořádný psycho. Při představě, že jsem zhulená a dívám se na tento snímek, tak si snad v půlce hodím mašli. Podobný film jsem ještě nikdy neviděla (nejblíž k tomu měl asi Requiem za sen), ale udělal na mě ohromný dojem. Opět doporučený film od jednoho borce, co se očividně vyzná. Celým filmem se prolíná hudba, ze které tuhne krev v žilách, a bušení srdce. Do toho je tu velmi zajímavá kamera a efekty, ze kterých vás můžou i trošku bolet oči. Jako celek to působí téměř hypnotickým dojmem. Nejvíc se mi líbila ta úžasná surovost bez jakéhokoliv studu. Nevšimla jsem si tu ani žádných herců. Oni snad svoje postavy ani nehráli, ale byli jimi. Celkově jsem si odnesla úžasný, ucelený zážitek, na který budu dlouho pamatovat. EDIT 4.10.2023 po mém marihuanovém dýchánku musím připsat poznámku. Dokonce i v opojení opiátů jsem si na tento film vzpomněla a naprosto mi to potvrdilo genialitu tohoto snímku. Obzvláště konečné scény a popis extáze byly naprosto přesně a dokonale vystihnuté. ()
Je obrovská škoda, že tempo ze začátku nevydrželo až do konce, protože ve druhé části filmu už těch psychedelických výjevů bylo přespříliš. Nestalo se mi, aby lidé v sále tak hromadně odcházeli a aby na konci filmu tleskali, že je už konec. Já byl sice také rád, že to skončilo, ale jakmile jsem se zvednul ze sedačky, napadlo mě, že bych to chtěl vidět znova. Kamera a barevné podání naprosto exkluzivní záležitost, jestli byl celý štáb na drogách, tak je chci taky, protože takový pohled na kinematografii mě opravdu baví. Vizuální orgasmus. Jen kdyby se to prostě třeba o 20, 30 minut prostříhalo, těch 140 minut mi v závěru přišlo jako 140 hodin, proto za čtyři. Nicméně je to otevřené, těším se na druhou projekci. EDIT s odstupem času: Ne, bez další projekce hned pěkně za pět. Za kreativitu, za odvahu, za emoce, ten film mě dostal. ()
Vizuální onanie, která stojí na místě. Prázdnota není jenom naznačována, divák je ji nucen aktivně prožívat. Jenom mi je otázkou, jestli k takovému zážitku byla třeba tak dlouhá stopáž s řadou opakujících záběrů, při nichž si člověk jenom kousal nehty (většinou nudou)... ()
Vojdi do prázdna je silne neredukovateľná divácka výzva ktorá je pohybom duše medzi životom a smrťou experimentálne spojená s “okom” putujúcej kamery čoby jej reprezentáciuou. Geniálne. ()
Scény v klubu mi hodně připomínají něco od Atoma Egoyana, ačkoli jsem jeho filmy viděl před spoustou let. Po formální stránce je Noé, jako obvykle, famózní. Některá hluchá a repetitivní místa bych stříhal do přijatelnější stopáže, ale jako celek působí film hodně dobře a jeho vyznění je opravdu sugestivní. Konfrontace s potratem v Noého podání je hodně silná káva ... ()
Touha režiséra bylo zřejmě natočit porno, které by ovšem mohlo jít v kinech, takže jej točil z pohledu feťáků, kteří se snaží fylozofovat o Budhismu. Hádejte, jak toto celé mohlo dopadnout. Navíc používat klasickou kameru je také zřejmě podprůměrné, takže zde máme spousty experimentálních záběrů, které v prvních 15 minutách mohou být zajímavé, ale když se s nimi načíná již třetí hodina, tak je to úděs. Obvzláště přejíždění mezi místy jednotlivých scén pomocí zrychleného letadlového záběru všech zdí je hrozně zdlouhavé, nudné a u slabších jedinců může vyvolávat epileptické záchvaty. Doporučuji raději se podívat na nějakej jinej film o feťácích a pak si pustit pořádné porno. Výsledek bude výrazně lepší. ()
Nepomôžem si, no toto bol asi môj najhorší zážitok z filmu videného na veľkom plátne. Kým sa môj mozog adaptoval na tie psychadelické scény, myslela som, že sa asi dovraciam (bolesť hlavy a žalúdka) alebo si aspoň vypestujem epilepsiu. Čo sa deja týka, tak táto téma je spracovaná z pohľadu užívateľa, takže by to snáď malo byť premietané povinne na všetkých stredných školách ako odstrašujúci príklad. Neupieram dielu originalitu, svojský štýl, zaujímavosť námetu a chápem prečo sa to väčšine páčilo, ale ja som si to radšej mohla odpustiť. ()
Nádhera, celkově dvou a půl hodinové vizuální orgie, vhled do nitra který člověka nutí se stále zamýšlet nad smyslem jeho konání, a takhle dobře vystižené psychedelické vize jsem viděl naposledy ve Fear and Loathing in Las Vegas ()
Samotné 2 minutove titulky na začiatku filmu dávajú tušiť,že toto nebude jednoduchá jazda.A ani nebola.Určite originálna kamera i rezia,ale akosi sa nechali tvorcovia uniesť svojou jedinecnostou a tuto nekonecnu púť v opojeni DMT,LSD,durmanom a ktovie akými ešte halicinogennymi drogami si neuvedomili,že prepiskli stopaz o dobrých 30 minút. ()
Velmi mě potěšila kamera. Takhle z pohledu hrdiny by se podle mě měla točit spousta filmů. Dodává to nějakou autentičnost, osobní blízkost prožitku. Nicméně postupně se moje nadšení z filmu vytratilo spolu s tím jak se vytratil příběh a obsah se rozpadl. Po ani ne první hodině jsem měla pocit, jako bych byla na koncertě, který se změnil ve zkoušku. Umělci stále dobře hrají, ale nemá to obsah, příběh ani formu a přestalo záležet co na to divák. ()
Drogoporn. ()
Do prd*le... Tak až takovej meditativní-psychedelickej úlet jsem nečekal... "Co se stane, až zemřu?" "Staneš se duchem a budeš pozorovat co vše jsi prožil, než se reinkarnuješ.." A tak se jednou stane, že Oskar, bratr Lindy je zastřelen a Linda nezůstává v Tokiu sama, on ji(a další) jako duch stále pozoruje. Létá nad městem a cestuje časem... Vše je tu dá se říct na drogách, už na začátku, 10minutovej psychedelic výjev po použití DMT nebo co a už jsem měl pěknej točák, kamera ta je jak po chemickým večirku(myšleno v dobrým), to jsem ještě neviděl, uff. Dalo mi to zabrat a není to nic pro mě, určitě se ti správní diváci najdou a přesně pro ně je to natočeno. ()
Tohle je krásný film o ošklivých věcech. (SPOILERY) Ačkoliv nám ukazuje hnusné životní situace a odporná zákoutí Tokijské drogové scény, dělá to takovým okouzlujícím způsobem, že z toho mám úplně chuť jet do Tokia dealovat emko (dělám si samozřejmě srandu. Dealoval bych DMT). Ale ve vší vážnosti. To, že pohyblivá kamera, přelety nad městem a "procházení" lampami a zátylky postav není pouze estetickou manýrou a nese to i důležitý význam, no to je naprosto geniální (význam nesou i "orgie" na konci, které dost diváků kritizuje, ale tak sakra, nese to význam, vždyť se o tom na začátku filmu mluví!). Koukání se z očí hlavního hrdiny Oscara, a to i po jeho smrti, je na tomto filmu rozhodně nejzajímavější prvek. Možná jsem zpomalenej divák, ale došlo mi to až na konci, a musel jsem se na to pak podívat podruhé (a rozhodně mám v plánu se na to podívat potřetí, počtvrté, popáté,...). Film nás už od první vteřiny vtáhne do svého neonového, psychedelického, surového světa neotřelými titulky, které nám přivodí epileptický záchvat a v lepším případě nás navnadí na tuhle parádní jízdu. ()
Tak tohle je přesně film do kina!, na takové to domácí sledování je to moc náročné. Ale v kině mají ty epileptické pasáže úplně jiný feel, vidět ty lidi před sebou jak se koupou v té záři ... intenzivně cinefilní. ()
Zdali jsem hlavní myšlenku, kterou nám Noé předal skrze titulek filmu pochopil správně, a zdali byla skutečně myšlena jako hlavní myšlenka tohohle epochálního, existencialistického a psychotropního díla, jedná se o jedno z nejhlubších sdělení filmaře publiku co jsem kdy viděl. ()