1612: Kronika smutných časů
1612: Chroniki smutnogo vremeni
Réžia:
Vladimir ChotiněnkoScenár:
Arif AlijevKamera:
Ilja ĎominHudba:
Alexej RybnikovHrajú:
Marat Bašarov, Pjotr Kislov, Michał Żebrowski, Violetta Davydovskaja, Alexandr Balujev, Michail Porečenkov, Dmitrij Uljanov, Artur Smoljaninov (viac)Obsahy(1)
V neklidných časech po smrti cara Borise Godunova se odehrává tento velkolepý historický příběh. Rusové jsou ve válce s Polskem a v Moskvě právě probíhá povstání proti polskému vojsku. Působivé zpodobnění historických událostí Vás ohromí dokonalou vizuální podobou a strhne svými napětím nabitými scénami. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (124)
Na jednej strane ani vyblýskané, na druhej ani nie prehnane drsne špinavé. Na to, aký dlhý film je, neponúka okrem lásky na pozadí boja za oslobodenie Rusi nič prevratné. Boj tu je, ale nejaké veľkolepé divadlo v štýle Bondarčukovho Waterloo nečakajte. Ruský Orlando Bloom, Pyotr Kislov je určite zaujímavou postavou a ako Španiel mi miestami rozhodne pripadal, no zvyšné postavy neboli extra charizmatické a ani tie mýtické postavy a deje okolo napríklad s jednorožcom ma nezaujali. Toto obdobie veľkých zmätkov, či ako mu to vlastne hovoria sa dalo isto spracovať v takom veľkofilme inak, na mňa tu bolo dosť motívov, ktoré mi pripadali, že som ich už niekde videl. ()
Hovoriť o tomto filme, že sa mu dá toho viacej vyčítať než chváliť by nebolo úplne miestne, je však pravdou, že ak by bol režisér nápaditejší a scenár prepracovanejší výsledok mohol byť ohromujúci. Porovnávanie s rovnako starým Mongolom je z mojej strany diskutabilnejšie; i keď je tu Bodrovov film dosť podobne hodnotení na mňa spravil oveľa lepší dojem ako 1612 a pokiaľ ide napr. o Ohňom a mečom tak kvality tohto filmu sú oproti 1612 nespochybniteľné. Škodou filmu je že inak dosť zaujímavá látka tu bola podaná spôsobom len pre určitý región a možno ani niektorým Rusom či Poliakom už zašlá sláva nič nehovorí; tobôž nie zvyšku krajín do ktorých sa film distribuoval, takže zisťovanie na koľko je historicky presný nie je pre našinca ľahké. I samotný názov filmu nič bližšie neprináša. Veď komu sa už pri vyslovení letopočtu 1612 vybavia súvislosti uvádzané vo filme? To čo treba na filme pochváliť je jeho slušná výpravnosť (pre nás určite hanba, že Bathory i keď z väčším rozpočtom s týmto filmom v mnohom prehráva) veľmi pekne približujúca dobu, taktiež aj slušná kamera, ktorá najväčší priestor dostáva hlavne pri nasmímaní davových a bojových scén. Osobitú kapitolu potom tvorí krásna brutalita príbehu umožňujúca veľmi dôrazne spoznať ako to vyzerá keď vás trafí delová guľa, niekto vám usekne nohu, či ruku a pod. V tejto oblasti sú potom vynikajúco spracované bojové scény (hlavne bitka o ruskú pevnosť), ktoré aj cez svoju reálnosť dávajú filmu i emotívnejšie vyznenie; no a nijak nevadia ani mýtickejšie pasáže. Tu však klady filmu asi končia a handicapmi 1612-tky sú jednak rozvláčny a hlavne v prvej polovici nudnejší dej, taktiež i väčšina hercov hrá tak leda bolo, čo dozaista zamrzí. No a nijak tomu nedopomáha ani množstvo postáv pri ktorých sa dá hovoriť o ich zbytočnosti (vatikánsky mních, starý svätec...). Nanič je tu aj strih, ktorý skôr veľa vecí pokazí čo je úžasne vidieť v záverečnej bitke o Moskvu, kde ani nevieme ako sa zrazu Zebrowski ocitol na šibenici. To či je film veľmi antipolský rozoberať nebudem, skrátka film musí mať svojich dobrých a zlých. Vo výsledku tak skôr zamrzí, že sa nevyužil ponúkaný potenciál čo by z filmu spravilo veľkolepý historický epos, ale to už moc kecám. Takže asi toľko o tomto filme. ()
Trochu zmatek, chaos, nepochopitelné ruské hluboké myšlenky a zbytečně douhé a zpomalované scény. Nechutné krvavé scény byly ale zase vymakané a ke konci se objevilo i trochu humoru. Film co si hraje na ruskou klasiku s megarozpočtem. ()
Ruský film...do Nočnej Hliadky pre mňa veľká neznáma (ZSSR filmy sa nerátajú, to je iná kapitola). Ale po Hliadkach, som mal dôveru v ruskú kinematografiu...a prišiel hit 1612... Musím povedať bol som prekvapený, videoklipovosť, úžasné bitky, vidno, že Rusi sa neserú s prístupnosťou, chyba bola len trochu dlhá minutáž, ale zatiaľ je to to najlepšie, čo som z Ruska videl (mimo Hliadok)....dík distribútorom...že tieto filmy vychádzajú ()
Nezáživné, zbytočne zveličené, herecky mdlé. Prvú polhodinu sledujeme ruské dejiny 17teho storočia vo forme extrémneho nadnesenia a nevyváženosti resp. neprehľadnosti flashbackov, ktoré ničia už tak skomolený koncept. Nič, čo by pôsobivosť a záujem o veci minulé tvorcovia upiekli, niet. Následne prechádzame druhým levelom násilia, krvi a otravných rečí. V tomto mi Rusi pripomínajú lacnú televíznu produkciu s o čosi vyšším balíkom peňazí, ale ani základné akčné motívy a prvky ako kvalita strihu a prehľadnosť scén sú len zbožným prianím v tejto enkláve pátosu a nezvládnuteľnosti základných princípov potrebných pre tvorbu historického filmu. Najviac teda trpí divák a námet, resp. jeho potenciálny náčrt v pohyblivých obrazov, kde každá chyba je viditeľná, pretože ju nejde prekryť všeobecnou kvalitou. Hotová strata času. ()
Zajímavé, dobře obsazené a kus ruských dějin o kterých se zde u nás mnoho neví. A zajímavá postava Španěla. ()
Svérázná kombinace pohádky, dobrodružného a pseudohistorického filmu ve stylu telenovely pro teenagery. 1) Líbila se mi vícejazyčnost a moderní kamera, střih i režie._____ 2) Pěkní 25letý Pjotr Borisovič Kislov (sluha Andrej) a 24letý Artur Sergejevič Smoljaninov (tatarský sluha Kostka) rovněž dodávají snímku alespoň trochu šarmu._____ 3) Překladatelé názvu se zřejmě domnívají, že když už film si na historický jen hraje, tak i oni mohou po libosti nakládat s jeho jménem. Смутное время neboli Смутa je totiž zhruba patnáctileté období začátku 17. století v Rusku (na přesné vročení mají historikové různé názory), pro něž je typická občanská válka, války s Poláky a Švédy a samozvanci o ruský trůn. I když to nesporně byly "smutné" časy, překlad je nesprávný a zavádějící. Смутный totiž znamená nejasný, mlhavý anebo neklidný či vzrušený, ale rozhodně ne smutný. ()
Od tohoto filmu som očákavál masovú ruskú masakru a nič. Ale i napriek tomu je tento film veľmi dobre urobený a po únavných hollywoodských produkciách je to príjemná zmena. Rôzne mystifikácie a symbolizmy síce vyrušujú v deji, ale bez nich by to nebolo ono. Namiesto masových scén, sledujeme osudy hrdinu, z radu nevoľníkov, ktorý (ak sa necháte chytiť) s vami rozohraje pestrý a miestami brutálny skvelý historický film. ()
Zdrsnený Mrázik s príliš uhladenými ruskými hercami. ()
S velkorysou výpravou a smyslem pro krvavý detail natočený dobrodružně- historický snímek s nezbytnou dávkou "aktualizace"- po letech chaosu přichází konečně znovu řád...a Gruzie o tom už ví svoje. ()
Tři plus. Skoro čtyři. Nevím o tomto období nic moc a co se dělo v Rusku mi také zůstalo utajeno, proto si nejsem jistý, jestli můžeme tomu filmu důvěřovat (že bych rusáci chtěli na trůn dosadit španěla? no nevim) Ale jestli se někdo snažil o velkolepý film, nebyl daleko od cíle. Dobývání města je úžasná demostrace dělostřelectva a některé souboje též nejsou k zahození. ()
Je to skôr fantasy ako historický film.Určite to nie je historický epos,ako sa niekde udáva.Prvá polovica ja slabšia,ale potom je to už lepšie.Ale niektoré akčné scény tu sú naozaj dobré.Napätie tu ale je hodne slabé.A čo sa týka toho jednorožca,tak toho si mohli naozaj odpustiť.Bol tam skôr na smiech.Najlepšie momenty z filmu sú boje okolo pevnosti,tie sú fakt dobré.Ak niekomu nevadia historické nepresnosti,tak sa to dá pozrieť. ()
Je to dobré historické drama, s bojovými scénami jak mají být. Výprava a hudba výborná. Vtáhlo mě to děje a je to přeci dílo srovnatelné s historickými filmy američanů, japonců či angličanů. Pravdou je, že pobíhající jednorožeč, či dokonale trefený sklad střelného prachu z podivuhodně vyrobeného děla trochu tahají za vlasy, ale nějak přeci tu přesilu poláků porazit museli :-). ()
Prva polka filmu bola neskutocne nudna, potom aspon boli nejake velke bitky. 50 % ()
V non us svete mame novu vlnu blockbusteru. Remeselne ako tak zvladnute b-ckove historicke filmy. Rusko, Cina, Japonsko, Anglicko... ()
Ruský historický veľkofilm o Poľsko - Ruskej vojne. Na východoeurópsku produkciu veľmi slušné. Film sa začína pomaly ale neskôr sa to rozbehne. Krásne scenérie, dobové kostými a zbrane dávajú tušiť že režisér to myslel s týmto film vážne. Perfektné bojové scény z ktorých vyčnievali prepadnutie na moste a záverečné ostreľovanie pevnosti, zábery na lietajúce končatiny oddelené hlavy a všade naokolo veľa krvi. Nečakal som až takú historickú lahôdku a preto som potešený, film pre každého historického nadšenca. 85% ()
Uaaa, tak tady to Polaci v cele se zaklinacem dostali ve velkym stylu:o))))) Kazdopadne dejove velmi prumernej, vypravnej a neprijemne dlouhej a rozvlacnej historickej bijak s klasickou ruskou poetikou michajici realitu s mytologii. Historickou hodnovernost se hodnotit neodvazim, bo na to nemam nacteno, ale romantickej zavoj z tohohle filmu vlaje na vsechny strany. Nebylo zle, ale rozhodne neni nejmensi duvod videt tenhle film podruhy. A ta propaganda je fakt zbytecne okata. Carsky podrucenstvi proste nerad. ()
Škoda trochu té přepálené stopáže a roubování fantasy prvků (ten jednorožec už později fakt štve), které zabijí snahu filmu být historický, když nás na začátku a na konci neustále bombarduje fakty a daty. Jinak vynikající obléhání, ostřelování pevnosti s chuťovkou v podobě "řetězové" střely (neumím to popsat). ()
Aspirace, které film od první chvíle naznačuje z výtvarného hlediska, jsou neustále rozmělňovány tu stylovými zcizeními, tu odbytými vedlejšími rolemi provedenými v detailu nebo okatými kulisami. Scénáristicky obratně vypracované prolínání osudů mnoha jednotlivců v bouřlivé době je "upgradováno" úmorně ostinátním omíláním už tak triviální symboliky na sto způsobů, uměřeně pojatá neutrální hudba film příliš nepozdvihuje, ale chvalbohu mu hlavně neubírá, střih si s natočenými záběry pohrává překvapivě kreativně. Nade vším ovšem vysoko trůní aktualizující národní duch, snažící se mobilizovat čisté domácí zdroje proti vnějšímu (světskému i církevnímu) a vnitřnímu nepříteli v dobách národního úpadku. Wolodyjowski, Vojna a mír, Piráti z Karibiku, Černý Tulipán + Velká vlastenecká. Snad to dnešní Rus opravdu potřebovala. ()
Kdyby to natočili v Holllywoodu, nemohlo to být jiné - velkolepě pojatá, výpravná, vizuálně úchvatná popcorn kravina. No, možná by to bylo ještě o chlup lepší (nebo spíš "lepší") ve všech uvedených ohledech, ale v zásadě stejné. Spíše než o historické drama jde o fantasy okořeněnou skutečnými historickými událostmi, které jsou těžce vytržené z kontextu a poupraveny k obrazu ruskému. A teď trochu spoilerování, takže kdo se na to chcete dívat, přestaňte okamžitě číst dále! Bylo nebylo za devatero horami v mrazivém Rusku žil malý chlapec, který se v mládí zamiloval do carevny, když jí šmíroval při koupání. Byv nachytán starou ruskou babicí, skočil do vody, kde si pokecal o životě s kaprem. Carevna si ho už tehdy také všimla a darovala mu dřevěný roh jednorožce, který mladík od té doby střežil jako oko v hlavě. Následně se stal svědkem masakru vlastní rodiny, carské rodiny a asi ještě několika dalších rodin polskými husary. Chlapec nám pak vyrostl a stal se nevolníkem. A co čert (zde vlastně spíš jednorožec) nechtěl, potkal svojí milovanou carevnu, když tak jednou odpoledne táhl s dalšími nevolníky loďku po Volze. A světe div se - zatímco chlapec, Andrej se jmenoval, vyrostl ve statného pohledného mužika, carevna nezestárla ani o den... Autor scénáře se zřejmě inspiroval podobnou blbostí, kterou nám předložil již G. Lucas v Epizodě II. Carevna tu však Andrejovi nepadla okolo krku, ale sprostě ho práskla a Andrej dostal pětadvacet bičem na záda. Tím pohádka končí, jelikož z mladíka se nám stává něco jako ruský superman, kterého učí šermovat duch mrtvého španělského žoldnéře, za nějž se po jeho smrti přestrojí a všichni mu to děsně žerou (do chvíle, kdy zachrání prosté ruské děvče před znásilněním). Po jedné letmé ukázce šermířského umění od tohoto španělského ducha zvládá Andrej v boji zamordovat až tři soupeře (zkušené vojáky) a ani se u toho moc nezapotit. Potom, co poprvé v životě uvidí dělo, je z něj schopen vystřelit s takovou přesností, že by i Israel Hands zbledl závistí. Andrej se nám prosazuje i v roli geniálního konstruktéra, když s bravurou sobě vlastní sestrojí v obležené pevnosti malé kožené dělo (na kterýžto nápad ho přivede opět jeho přítel duch). Dělo má navíc tak neuvěřitelný dostřel a přesnost, že s ním lze vyhodit do vzduchu sklad munice skrytý za nepřátelskou linií (čili dále bledne i Leonardo da Vinci) - no a jak jinak, než jediným přesným výstřelem (rozžhavenou dělovou koulí z koženého děla...ehm). Následný výbuch pak zmasakruje odhadem asi 2/3 polského vojska, čímž končí veškerá sranda a před Andrejem bledne i Ilja Muromec. Kožené dělo slaví ale ještě další úspěch, když (naládováno čímsi, co mi přišlo jako větší licí kleště) zastaví útok polské kavalerie a zároveň způsobí zasypání proražené brány do pevnosti. Nikoho tedy zřejmě nepřekvapí, že pod Andrejovým vedením se pevnost ubrání a ztráty, které polskému vojsku způsobil, sehrají rozhodující roli v bitvě u Moskvy. No a samozřejmě také to, že v této bitvě velel náš Andrej dělostřelectvu - jako další nám tedy bledne i Napoleon. Pak to Andrej ještě skoro dotáhne na ruského cara, zabije za pomoci ducha - učitele hlavního padoucha, svoji životní lásku nechá odejít do kláštera a šmitec. Přičtěte k tomu po lese pobíhajícího hippie jednorožce, pravoslavného poustevníka - jasnovidce, který ve volném čase obrací na pravou víru katolické misionáře, ruského vidláka - ninju, který místo šakenů používá podkovy (ovšem s takovým smrtícím efektem, že jako poslední v řadě blednou i ninjové), silně zjednodušenou démonizaci Poláku a naopak silně zcestnou heroizaci Rusů (ta sovětská agitační tradice holt jen tak nezmizí), neuvěřitelně otravné vzpomínkové sekvence (tady to Rusáci obzvlášť přehánějí), na můj vkus trochu moc přesycenou barevnost a můžete si říct, že jste zase móóóc pěkně zazdili 2 hodiny života. Pokud tedy nepočítáte to, že jste zhlédli úchvatný životopis generalissima Andreje Nepřemožitelného, potomka Rurika, Čingischána a francozského krále Jindřicha užnevímkolikátého, spasitele Ruska a prapředka Chucka Norrise. Takže raději se koukněte na dva díly nějaké mexickou telenovely. Bude to asi zhruba stejně duchaplné, ovšem alespoň kratší. Resumé - 1,5*, s vypnutými titulky a bez znalosti ruštiny a polštiny možná i 2*. () (menej) (viac)