Men About Town
Réžia:
Zdeněk Podskalský st.Scenár:
Vratislav BlažekKamera:
František ValertHrajú:
Jiří Sovák, Vlastimil Brodský, Jan Libíček, Jiřina Bohdalová, Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Jiřina Šejbalová, Oldřich Nový, Ilja Prachař, Vladimír Menšík (viac)Obsahy(1)
Česká komédia o troch vidieckych fasádnikoch, ktorých snom bolo prežiť aspoň jedinú noc vo víre veľkomesta ako praví svetáci. Traja vidiecki fasádnici pracujú v Prahe na obnove domov. Láka ich nočný život veľkomesta, ale ich prvá návšteva luxusného podniku Diplomat Grill nedopadne najlepšie a napokon musia utiecť. Ani to ich však neodradí. Dajú si ušiť kvalitné obleky a na výučbu spoločenskej výchovy si najmú bývalého učiteľa tanca Dvorského. Keď ich Dvorský považuje za dostatočne pripravených, vydajú sa opäť do Diplomat Grillu, kde sa zoznámia s troma slečnami. Netušia, že sú to ženy na love bohatých pánov, ktoré majú za sebou podobnú spoločenskú prípravu od šatniarky, ktorá im zároveň poskytuje byt na ich "zárobkové aktivity." (STV)
(viac)Recenzie (630)
Tři debilní vidláci na výletě do Prahy. To nechceš. Je smutným mementem doby že toto bývalo považováno za vrchol českého komediálního umu... a to při vší úctě k těm hercům, které mám jinak vážně rád. V druhé polovině už ten příběh a pár gagů na poměry lehké komedie docela funguje, ale ten důraz na chválu "hřejivě lidského" proletariátu a odsouzení a výsměch všem bohatým, oportunistům, inteligenci a buržoazii, ten je pořád bolestivý - a hlavně ta trapnost vůkol všeho i přes to že má jít o satiru. ()
Již úvodní sekvence složená ze záběrů na neonové nápisy s nesvítícími písmeny symbolicky předznamenává vyznění celého snímku: podstatné není pozlátko na povrchu, ale to, jaký je člověk uvnitř. Stačí, aby v neonovém nápisu coby zprofanovaném symbolu "nočního života" vypadlo jedno písmeno, a celý efekt je v tahu - ze symbolu se stává obyčejná nefunkční reklamní trubice. Snímek tak usvědčuje snobskou společnost z její povrchnosti, falše a hraní na dojem, kdy šaty dělaj člověka a podstatné není to, jaký je člověk "uvnitř", ale zda si osvojil nějaká pravidla hry a zda disponuje dostatečným příjmem. U Světáků jsem si musel bezděčně vzpomenout na známý citát J. B. Watsona: "Give me a dozen healthy infants, well-formed, and my own specified world to bring them up in and I'll guarantee to take any one at random and train him to become any type of specialist I might select – doctor, lawyer, artist, merchant-chief and, yes, even beggar-man and thief, regardless of his talents, penchants, tendencies, abilities, vocations, and race of his ancestors." Jakoby se Světáci k tomuto behavioristickému optimismu hlásili, a to v době, kdy komunismus všechny navlékl do montérek a zničil prvorepublikovou tradici intelektuálních kaváren, vysoké gastronomie i pravidel etikety (což je ve filmu relativně otevřeně kritizováno postavou knihovníka). Přes všechny kvality, kterému tomu filmu nejde upřít, musím bohužel napsat, že Světáci jsou komedií, která mě nedokázala rozesmát, která zestárla (obzvláště otravná hudební čísla), a ve které mě nejvíce zaujaly dobové záběry na noční Prahu na konci 60. let, kdy ještě jezdily po Václaváku tramvaje. Obávám se, že Podskalského filmům už asi nikdy na chuť nepřijdu. UPDATE 2.4.2022 - Když jsem viděl Světáky podruhé, trefily se mi do chuti mnohem víc. Přišlo mi to opravdu vtipné a dobře jsem se u toho pobavil. Ta hudební čísla mi sice stále přišla otravná, ale to skvostné obsazení a dialogy prostě přebijí vše. ()
Proslulá komedie, která asi byla na svou dobu odvážnějším počinem. Dnes působí lehce úsměvně, nikoliv však jako nějaké vrcholné dílo kinematografie, za které je pokládána. Situační humor je zde zvládnutý skvěle, ale gagy by nikdy nebyly tak dobré, kdyby je nepronášely brilantní herci a právě herecké výkony zde zastiňují nepříliš definovatelný scénář, a do jisté míry těžkopádně pojatou režii. Brodský, Sovák, Libíček a spol. byli zkrátka nepřekonatelní herci a tomuhle celkem průměrnému filmu dokázali vtisknout punc neopakovatelného. 60% ()
nepřekonatelná klasika o partě venkovských fasádníků ("chlapíků protřelých životem"), přijíždějících za prací do Prahy a toužících alespoň na jeden večer vyrazit do víru nočního velkoměsta, popustit uzdu (nejen) své fantazii a touhám a užít si společnosti "dámiček na úrovni z lepší společnosti". Základem budiž brilantní scénář Vratislava Blažka, co slovo (věta) to perla, vrcholem potom budiž "zasvěcený intelektuální rozhovor" (tj.nenucená konverzace) ústřední šestice protagonistů u večeře. Dalším položeným základ. kamenem ke konečnému úspěchu snímku budiž nepřekonatelné trio Libíček-Sovák-Brodský a k tomu jim více než zdatně sekundují (přihrávají) dámy Jirásková- Bohdalová- Janžurová. V neposlední řadě se jedná o vysoce intelektuální a poučný snímek (zážitek). Ostatně posuďte sami, kde (v jakém jiném snímku se divák (člověk) dozví tolik informací najednou, jako např. jak má vypadat nenucený rozhovor, základy etikety (byť býv. pan mluvčí hradu L. Špaček by měl zcela jistě "drobné" výhrady, horké novinky ze světa sci-fi, fyziky, parapsychologie, střípky ze života španělského surrealistického mistra S. Dali, fragmenty ze života madam "Kurý", či zabrousíme mezi impresionisty v čele s Vojtou Hynaisem a jeho podílem na ND, či se dozvíme, kdo byl pan Pinkasa, pardon Pisako... to vše pevně ve svých rukou třímající (a umně kočírující) Zdeněk Podskalský. Závěrem si neodpustím (jednoduše si nemůžu pomoct), ale do mysli se mi vkrádá myšlenka, jak by asi vypadal (dopadl) v dnešní době remake, pokud si ho "do parády" a pod patronát vzala a zaštítila taková Tv Nova (popř. Prima). Místo luxusního podniku Diplomat Grill děj zasadila např.do podniku Infinity na Flóře a herecké obsazení se přímo vybízí: Hanychová-Mašlíková-Lounová versus Šimůnek- Podhůrský-Mádl a alternativa za O. Nového? Že by Jirka Pomeje.... dialogy (repliky) bych klidně ponechal, mám totiž silný pocit, že by šli dotyčným přesně "do úst" a nepřišli jim "zcestné" (především by nešlo v jejich případě o dialogy jako takové.) Zpět k původ. filmu. Nemám co vytknout. Trefnou nadčasovou satiru, která navíc (po)baví si JÁ osobně dám Kdykoliv, kdekoliv a rád....98% ()
"Konečně můžu dát někomu do držky a von zas nemá klíče!" Iritujícím způsobem satirická komedie, které jsou slova jako klišé či "závěrečné morální ponaučení" zcela lidská - nebo snad cizí?! ;-) Můj oblíbený styl humoru (konfrontace buranství a snobismu má nevyčerpatelný potenciál, viz třeba Chytilové Dědictví), chytrý scénář plný skvělých situací a kultovních hlášek a v neposlední řadě přehlídka dokonalých výkonů plejády legendárních herců. Zasloužená klasika, která navíc dobový režim spíš podvrací než omlouvá, podporuje či dokonce oslavuje. "Hernajs..." - "Hynais!" 85 % ()
Film ako určený pre rozbory salónnych intelektuálov. Čo by sa z nich ale nakoniec vyklulo? Svetáci sú dobrá komédia asi práve preto, že je maximálne nereálna. Jednotlivé sekvencie a scénky by asi ťažko mohli v realite dospieť až do takých absurdných konverzácií, ale to je vlastne dôvod, prečo ich pozeráme. Zažiť niečo podobné živote je väčšinou nemožné. ()
Ačkoli mám výhrady ke zpracování (třeba některý z písničkových vsuvek se podle mě do filmu moc nehodily, stejně tak pojetí několika jiných scén mi moc nesedělo), ale humor a nadhled, se kterým je film natočenej, na těchhle pár nedostatků dává zapomenout. Výbornej film plnej hlášek a skvělých herců, kteří si svý role očividně užívají. ()
Celý příběh je absolutně ubohý. Vtip naprosto žádný. Hudebně strašné. Z pozitivních věcí snad zůstaly pouze herecké výkony, což není překvapení vzhledem k faktu, že hrálo to nejlepší co bylo tehdá k dispozici. Nebudu jako ostatní film vynášet do nebes, protože se to zalíbilo někomu jinému. Hodnotím čistě dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, a tak mi naprosto nic nebrání udělit ODPAD. Nudu, v které se nic za zmínku stojícího neděje a nudu, která disponuje nulovým vtipem snad ani jinak hodnotit nelze. Takže asi tak. Třeba někdy zešílím a hodnocení změním. Při plném vědomí to rozhodně nehrozí. ()
Když jsem v prvních pěti minutách slyšel už asi čtvrtou versi písně o neonech v Praze, dostal jsem neblahé tušení, že Světáci dobře nedopadnou. Naštěstí mne pánové Sovák, Brodský a Libíček (a později i dámy Bohdalová, Jirásková a Janžurová) záhy přesvědčili o opaku. Sice se mi ke konci to jejich hraní, že jsou něco víc, začalo přejídat, ale i tak jsou Světáci velmi přijemným, sympatickým filmem... 80% ()
Film o přetvářce. Když ze sebe člověk dělá to co není může to dopadnout nějak takto. Skvělá česká komedie. 90% ()
Pamätám si, ako sme sa s priateľmi na tomto filme dobre zabávali počas jeho premiérového uvádzania v kinách. Predstavoval pre nás také falošné uistenie, že napriek všetkému bude pokračovať aspoň dobrá zábava. Preto sme si neuvedomovali (a aj keby, tak by sme boli ochotní prepáčiť), že celý film je iba vynikajúco zahraným úbohým scenárom. Dnes patria Světáci k filmom, u ktorých moje mladícke spomienky výrazne kontrastujú s aktuálnym zážitkom. Aj pridelené tri hviezdičky sú najmä výrazom mojej konformnosti. ()
Kdyby tato báječná komedie vznikla v době Českých lvů, kdo by byl nominován v hlavní roli? Těch nominací by muselo být hned šest najednou. Opravdová esa českého filmu zde rozjíždějí herecký koncert, který dějově graduje až k onomu vysněnému večeru strávenému ve vinárně - „kde číšníci chodí ve fraku.“ A kdo jiný by měl tři fasádníky společensky vyškolit než prvorepublikový elegán Oldřich Nový?! Při scéně v zahradní restauraci s písní Hřeším, hřeším, musí snad každého napadnout: Tak takhle to umí jen Zdeněk Podskalský. A mne ještě napadá, že je to jedna z nejlepších českých komedií, ne-li nejlepší vůbec. ()
Je zvláštní jak některé komedie vůbec nestárnou a kdykoli si je pustíte, tak se pobavíte. A když už tu hlavní šestici dobře znáte, máte čas soustředit se na detaily a vedlejší postavy a zjistíte, že třeba Oldřich Nový je ve své roli naprosto geniální, o to víc, když si ho člověk zasadí do souvislostí s jeho rolemi třicátých a čtyřicátých let a tím co následovalo. Vedle Libíčkova Petrtýla asi moje nejoblíbenější postava téhle skvělé chytré zábavy. ()
Ja osobne film Světáci milujem. Podľa mňa má absolútne skvelý humor, vynikajúce postavy, veľmi dobre spracovaný scenár a tak skvelý výber hercov a réžie, že je vidno všetku tú radosť z filmovania. Je vidno, že každý z trojice chlapov do toho dal niečo svoje a nedá sa to nevychutnať. Je úžasné, že sa tu stretli Sovák, Brodský a Libíček a priniesli skutočne fantastickú komédiu, kde si dokázali skvele nahrávať a ich gagy sú vtipné nech to človek vidí koľkokrát. Osobne sú podľa mňa najlepšie scénky večera v nóbl reštike, kde padne toľko skvelých hlášok, že dovi-dopo, hneď na úvod ich je pár vynikajúcich, no celý film je tak príjemne sledovateľný a zábavný, že človek sa nedokáže ubrániť smiechu. A to je na tom to najlepšie. Keby môžem povedať skromnú kritiku, tak niektoré hudobné čísla mohli pokojne vynechať, ale to je len drobnosť. Světáci je podľa mňa absolútna klasika, môžem to vidieť miliónkrát a nikdy nemať toho filmu dosť. Radosť pozerať. Hodnotenie: A+ ()
Já jsem je znal všechny, osobně. ()
Kultovní film. Podskalského majstrštyk vcelku symbolicky uzavírá uvolněné jepičí období Pražského jara, jehož nejsilnější ozvěnou je právě tento rozverný pygmalionovský experiment. Pásmo nestárnoucích gagů a replik, připisovaných na vrub socialistického vladaření, sice ve všech ohledech odpovídá svému komediálnímu poslání, ale onen kýžený smích je ve skutečnosti jízlivým pousmáním nad sebou samým. Příběh graduje v okamžiku závěrečné společné večeře, během které se šestice hlavních hrdinů historicky a nezvratně znemožní tak, že jejich kouzelné průpovídky budou milovat ještě generace těch, kteří se narodí dávno potom. Brodský, Sovák, Libíček, Jirásková, Bohdalová, Janžurová, Šejbalová, Menšík, herecká sestava, která se sešla ve správnou chvíli na správném místě a vydala ze sebe to nejlepší a nejšťavnatější. A samozřejmě báječný Oldřich Nový, který prostřednictvím emeritního profesora tance a společenské výchovy doslova vrazil pokřivené socialistické morálce kudlu do zad. Všichni se nevydařili, ale přesto jsem vychoval ze stovek mladých rozpustů gentlemany a z tisíců neposedných čiperek dámy, které mohly klidně vejít kamkoliv. Bohužel tedy jaksi rok 48 učinil přítrž tomu mému snažení. Byla to radost, ale kupodivu tanec se příliš tenkrát nežádal. Ale nejvíc mě mrzelo, že několik svých vynikajících žáků - absolventů jsem viděl v pozdější době pojídat celý oběd lžící. ()
Jelikož tu spousta lidí opěvuje ústřední šestici, dovolím si oponovat, protože těch hlavních postav je osm: Oldřich Nový a Jiřina Šejbalová jsou pro příběh natolik důležití, že by to bez nich vůbec nefungovalo. Populární komedie s nenápadně podvratným scénářem. ()
,,Přece nenecháme ve štychu lidi, kteří byli v tisku vyzvednuti jako vzory socialistické morálky!!" Komedie mnoha rozměrů: vrcholní filmové dílo mistra Zdeňka Podskalského, režiséra mnoha legendárních hudebně-zábavných pořadů i několika lidových komedii tohoto typu a současně jeden z jeho dvou příspěvků (Bílá paní) do nové filmové vlny 60.let; zábavní veselohra o třech fasádnících ve velkoměstě s intelektuálním humorem a nezapomenutelnými hláškami a také s kriminálním motivem jedné staré vdovy zaměstnávající tři svůdné zlodějky; herecký koncert úžasných herců a hereček (co jméno, to legenda), jaké jsme kdysi měli a bohužel už asi mít nebudeme; ale také vynikající satira na rok 1969, na život v době po zhroucení Pražského jara a právě se blížící nastupující normalizací spojenou se silnou prorežimní ideologií. . . . Jako dítě jsem se neskutečně bavil nad celým průběhem (tragi)komického příběhu, později jsem třeba začal obdivovat originalitu vizuálních nápadů (napůl pokažené svítící nápisy po noční Praze) a hudebních čísel (např. když nechal Podskalský v průběhu prvních minut zaznít úryvek té samé skladby Když Praha za noci... hned v pěti různých verzích), teď začínám vnímat i všechny ty narážky na politickou situaci v roce 1969. Víc než legendární "intelektuální" konverzace a kabaretní písně mě při opakovaném zhlednutí s odstupem několika let dostala scéna schůze se strhujícím projevem Vlastimila Brodského o občanech a práci coby satirické podobenství Hitlera. Geniální! Stejně jako obsáhnuta kritika společnosti, gradující během celého filmu, vyvrcholující poslední replikou o socialistické morálce. Velkolepý filmový večírek v retro stylu s navázáním na prvorepublikový styl i víc než dvě dekády po 2. světové válce, ovšem se značným poznamenáním společensko-politickými tragediemi roku 1948 (explicitně zmínka v podání Oldřicha Nového) a čerstvě duchovně 1968. Výjimečně musím souhlasit s uživatelem woody, protože mě taky mrzí házení Světáků do jednoho pytlu kultovních komedií spolu s normalizačními výplody typu "Kulový blesk" nebo "Já už budu hodný, dědečku!" Přes velkou oblibu Světáků jako nezapomenutelné komedie vnímám tento film z jistých aspektů jako nedoceněný. 100% ()
Po mém fenomenálním zážitku u Kulového blesku jsem očekával, že Světáci by mě při takovém hodnocení a při takovém kvantu vynikajících herců mohli též nadmíru pobavit. Asi mám retardované uši, ale hudební stránka filmu se mi spíše protivila a mé nadšení každou chvíli kazila a možná jsem jediný, kdo si to myslí, ale Vladimír Menšík dostal málo prostoru, ovšem při každém jeho výstupu se bylo čemu smát. V mém případě spíše zklamání než potěšení, ale jedná se nadprůměrný film, čehož jsem si plně vědom. ()
Súvisiace novinky
Zemřela herečka Jana Andresíková
Včera odpoledne opustila svět českého filmu herečka a dabérka Jana Andresíková. Bylo jí 79 let. Zprávu o úmrtí sdělil médiím její manažer René Kekely spolu s informací, že herečka, zotavující se po… (viac)
Když srovnám, kolik jsem očekával a kolik jsem dostal, jsou pro mne Světáci spolu se Svatbou jako řemen nejpříjemnějším překvapením z filmů 60. let (tím neříkám, že nejlepší). Ta konfrontace socialistické morálky (částečně karikované, částečně myšlené vážně) s nostalgií po prvorepublikové noblese se mimořádně povedla nejen prvotřídní komikou a přehršlí "krutých hlášek". Rok vzniku (1969) udává jednoznačně i mně, mladšímu a nejistému, pokud jde o přesnou atmosféru doby, že muselo tehdy jít o nikterak nevinný historicko-politický výpad (původně jsem myslel, že je film poněkud starší a vnímal jsem ho tedy víc "prosocialisticky", čemuž napomáhala i vdova po bankéři jako zlodějská kuplířka). Mimochodem: při závěrečné scéně v bytě se tancuje na Přenosilovou, která v té době byla už v emigraci. Zmíněná konfrontace každopádně zůstává co do hodnocení obou protikladů zcela otevřená, což oceňuji jako nezvykle hluboké vyznění této jinak lehké lidové komedie. Velmi zdařilé nasazení Oldřicha Nového do role dějinami semletého "učitele noblesy" pak hodnotím jako jeden z nejsympatičtějších a "historicky nejuvědomělejších" počinů v historii československé kimenatografie (celý film lze také vnímat jako nostalgickou poctu této legendě a troufám si tvrdit, že bez něj by Světáci byli sotva tříčvrteční). A jeho smutné připomenutí "Vítězného Února" působí bombasticky ještě dnes. (Pamětníci mohou také srovnat jeho vyjádření, že o tanec tehdy jaksi nebyl zájem, s titulem budovatelského šlágru "Zítra se bude tančit všude".) Trio dělníků - světáků Brodský - Sovák - Libíček bylo k sežrání. Dobrým nápadem bylo postupné uvádění stále "krotších" a noblesnějších verzí flamendrovské písně o noční Praze, ačkoli interpretu té "hoch" verze, Karlu Hálovi, by slušela solidnější píseň. Jeho přítomnost i přes to byla jedním z nejpříjemnějších momentů. Trochu kritiky: Zatímco scénky, dialogy a hlášky stavějící na oné konfrontaci staré noblesy se současnou uvědomělou dělnickostí mě odbourávaly, tak dialogy vyplňující či posouvající děj byly poněkud slabé. Rovněž dámské trio je zde v celku slabší než trio mužské - jednak působilo poněkud nesourodým dojmem, jednak si s využitím jeho chytře-komického potenciálu tvůrci bohužel nedali takovou práci. (Tím nemám na mysli herecký výkon tria Bohdalová, Janžurová, Jirásková.) Muzikálový prvek v celém filmu působil dost neorganicky, místy spíš rušivě (ačkoli jednotlivé písně nebyly špatné). Pěkné to bylo při příchodu do restaurace v "den D". Závěrečné minivypointování (rozhovor zasádrovaných s předákem) neurazilo, ale taky nebylo nic moc. Nicméně geniálnost nosného námětu a jeho zpracování natolik převažuje všechny jen průměrné momenty, že bych i přes tyto nedostatky neváhal s nejvyšším hodnocením. Za jednu dost zásadní věc ale hvězdičku ubrat musím. Jak už tady uvedl Matty, většinu filmu čekáme na jednu určitou scénu, ta se pak odehraje zcela dle očekávání a dost. Autoři žel zcela rezignovali na možnost nosné téma nějak dramaticky rozvinout, případně diváka překvapit nečekanými konsekvencemi. Přitom "konverzace na úrovni" v den D je sice k popukání, ale ve srovnání s tím, co porůznu vidíme a slyšíme v předešlém průběhu filmu, to až taková síla není. Potomní rozhodnutí lehkých dam tyto kořeny neokrást je pointou sice sympatickou, ale dosti plytce vystavěnou. Avšak i přes to Světáci patří k tomu zcela nejlepšímu z české filmové komedie. A pánové nezapomeňte, že není prohřeškem proti bontónu, zapáiti cigaretu dámě i zcela neznámé. () (menej) (viac)