4 mesiace, 3 týždne a 2 dni

Film mne nijak extra nezaujal, asi jsem postradal festivalovou naldau, ktera je k tomuto snimku evidentne nutna. (15.01.2008)

Ve filmu nezazní jediná nota... (20.12.2008)

4 mesiace, 3 týždne, 2 dni sa zaoberá delikátnym problémom, pričom nepoužíva veľké slová, nechce zbytočne tlačiť na divákove emócie, pomalým príbehom, bezchybnými hereckými výkonmi a super hlbokými dialógmi, jednoducho je to len vyrozprávaný príbeh o jednom neľahkom drsnom období cez malých jednoduchých ľudí. Film sa rozbieha dosť divným tempom, ale už mrazivou atmosférou. A asi pol hodina musí prejsť, aby sme sa dozvedeli, že čo majú v skutočnosti hlavné hrdinky v pláne. Predtým, ale ešte dostaneme kusý obraz o živote v Rumunsku, o tichu pred búrkou. Dôraz sa nekládol na nič, a preto diváka to mohlo mierne zmiasť, ktorý nevie na čo sa má sústrediť a v akom duchu sa to celé ponesie. Náhle, ale udalosti maximálne naberú obrátky zrovna vtedy, keď už divák stráca záujem o dielo. A tu sa začínajú extrémne naturalistické scény a rozhovory, počas ktorých divák zatajuje dych, a od tohto momentu akoby tvorcovia nechali všetko už len na hercoch. Anamaria Marinca ako Otília podáva bravúrny a prirodzený výkon ako aj druhá hrdinka filmu. Pochválila by som aj nezostrihanú večeru, kde môžeme byť svedkami toho, ako sa Otília bez slov vysporiadava s touto neľahkou úlohou, všetko to napätie, frustrovanosť, strach a to všetko len preto, aby sa v dobrom svetle ukázala pred rodinou, s ktorou asi nikdy nič nebude mať do činenia. Jediné, čo by som vytkla je, že niektoré podľa mňa dosť základné otázky neboli zodpovedané a pripadalo mi to miestami nedotiahnuté, ale film sa asi týmto smerom nemal ani uberať, ale mal nám len vyrozprávať príbeh o jednej krajine, kde možno tento problém je jedným z mnoho. Kruté, ale nie dokonalé majstrovské dielo, druh tvorby, ktorý neodporúčam, ale mal by ho vidieť každý. (11.06.2010)

Chladně a cynicky na mě působil tenhle rumunský snímek. Hlavní téma filmu je sice potrat a útrapy tehdejšího režimu s ním spojené, ale jen kvůli tomu si ho nebudu nejspíš pamatovat. V paměti mě zůstane díky úžasné ruční kameře, která nabízela jeden krásnější záběr za druhým…na zátiší na stole, na akvárium, na nesnesitelného doktora snímaném jen od pasu po krk chystajíc si své nástroje i na nekonečnou rodinnou večeři. Film plyne jednoduše bez překrucování a vytáček jako jakýkoliv jiný den, jen se tam připletla tato mimořádná událost :-). Vše téměř bez hudby a s velkým množstvím scén bez dialogů, kde vysoko nad ostatními čněla ta závěrečná, zbavujíc se v temných uličkách nechtěného plodu. Hodně lidí to svojí pomalostí a rozvláčností vyděsí, ale mě se můj první shlédnutý rumunský film hodně líbil. (20.03.2014)

Takový nervydrásající masakr se jen tak nevidí. Kam se hrabou pitomé hollywoodské horory - všechny je předčí tenhle syrově naturalistický kousek. Když jsem napoprvé dokoukal, nebyl jsem několik minut ani schopen nic říct - film mě doslova odpálkoval, odmrštil, rozložil, nevím jak jinak bych to ještě popsal. Tolik realistična, tolik emocí, které pronikají skrz řadu statických záběrů. K tomu si přidejme ty správné zatraceně uvěřitelné herecké výkony a "pointu", která se nese zcela v duchu celého filmu a je to jedna z Těch Point.__________Napodruhé jsem byl poněkud zklamán - přeci jen sám v sobě jsem si film velice vychválil a očekával jsem od něj to, co už mi nemohl dát - překvapení, gradaci napětí, která pramenila z nevědomí a tak podobně. Velmi pravděpodobně jeden z oněch filmů, které je nejlépe vidět jen jednou. Ačkoli.... (16.01.2008)

„Hlboká bolestivá sonda", povedané explicitne, do života dvoch rumunských študentiek počas jedného dňa meniaceho definitívne ich život.... Film sa vyznačuje polodokumentaristickými filmovými postupmi a zdanlivo chladným konštatujúcim negativizmom, ktorý ale nenecháva chladným nikoho. (15.04.2008)

Velmi syrove drama "ze zivota" odehravajici se v komunistickem Rumunsku roku 1987, kde se vysokoskolacka rozhodne pro protizakonnou interupci v "domacich podminkach" hoteloveho pokoje. Film ukazuje vse presne tak, jak to v te dobe chodilo, nesnazi se o nejake umele prehnane dramaticke vlozky. Kamera je hodne nadprumerna, a dlouha staticka scena bez strihu odehravajici se u stolu na rodinne oslave se proste musi videt. (21.05.2008)

Úžasne silná privátna výpoveď dvoch študentiek - kamarátiek, ktoré sa dostanú do nezávidenia hodnej situácie. Film veľmi pekne vykresľuje rumunskú totalitu, ktorá je však len backroundom, na ktorom sa odohráva kontroverzný príbeh len pre silné žalúdky. Celý film pôsobí veľmi sklúčujúco a depresívne a tento pocit je vystupňovaný na maximum v stiesňujúcich priestoroch hotelovej izby, kde prebieha ilegálny potrat. Silné a depresívne. (17.06.2008)

Tento film bol taký dobrý, že ho už nikdy viac v živote nechcem vidieť. Podvedome pri výbere filmov vyhľadávam drámy a pravá realita vo filmoch je pre mňa sviatkom. Teraz si pošliapem po vlastnej kapuste, musím povedať, že som rada, keď sa nedarí točiť tak často a toľko takýchto kvalitných snímkov, lebo by som na film asi zanevrela. To nebol nepríjemný zážitok, to bolo miestami až utrpenie. (16.11.2008)

V době, ve které se film odehrává, mi bylo přesně tolik co dívkám ve filmu. Paměť mi slouží dobře - ani u nás to nebyla procházka růžovým sadem. K ději nemám výhrady, je to střízlivě věcné a velmi pravdivé. Dokumentární zpracování, zacházející až do naturalistických detailů, to je to s čím mám problém. Opravdu nemusím vidět všechno, potřebuju si něco občas domyslet (a věřte, že moje fantazie mě vůbec nešetří). Ta doslovnost na mě působí tak neosobně a snižuje tím účinek jinak zajímavého filmu. Viděno v rámci Challenge tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (03.04.2015)

Podle anotací jsem čekal drsné, psychicky vyčerpávající drama, ale on je to vcelku odtažitý, nepříjemě upřímný a chvílemi až syrově realistický film. Dojmu hodně pomáhá skvělá kamera. Občas hrdinky pronásleduje z těsné blízkosti a občas stojí nezúčastněně opodál. Film osciluje mezi polodokumentem o trudném životě v pomalu se hroutícím Východním bloku a intimní psychologickou sondou. Výsledný zážitek je i díky perfektním hercům pekelně silný. Top 10 za rok 2007. (20.05.2021)

Jak by asi vypadala holywoodská verze? Litry krve, plodové vody, detailní záběry potratu, šokující "znásilnění" atd. Mungiu se po celou dobu laciným záběrům vyhýbá. Zaujala mě postava doktora byznysmana, Otilie, která byla opravdovou Přítelkyní s velkým P a prostředí Rumunska konce osmdesátých let dýchající zatuchlým komunistickým pravěkem. Škoda, že můj osobní emocionální barometr zvyklý na pořádné depky (vyžadující, očekávající je) osciloval kolem lehkého nadprůměru a pouze jednou dosáhl absolutního maxima. Takové mrazení v zádech už tu ale dlouho nebylo. Celkem 3,5* (11.02.2008)

Silné, depresivní, temné, syrové potažmo i kruté. Statická kamera, dlouhé scény v rámci stejného interiéru, ponurý tón, nálada i světlo a barva, dialogy, dlouhé a pomalé. Tenhle kousek jsem odkládal a nějaký pozitivní den a udělal jsem dobře. Alespoň se to vynegovalo a já se mohl na konci v klidu nadechnout. (16.08.2008)

Bolestivé, kruté, strašné, do toho naivita hlavní hrdinky, chudoba Rumunska... jééé jak mě je na blití. (25.12.2008)

Typický příklad relativně dobrého filmu na jedno jediné podívání... Na mě místy až moc rozvláčné.. (30.11.2009)

Naopak. Zdálo se mi, že jsem celou dobu svázaný v dlouhých záběrech a že z nich není cesty ven, ani na chvíli. Tím nemyslím tísnivou atmosféru filmu. Myslím tím příznačnou uzavřenost otevřeného vnímání filmu. (13.06.2011)

tak prirodzené a uveriteľné že až...fakt skvelá práca...film sa nesie nie v moc príjemnej atmosfére ale tak to už býva keď zobrazujete krutú realitu...a tie okamihy napätia som prežíval s hlavnými postavami (12.01.2012)

Jakkoliv je ústřední příběh silný, tak bych řekla, že je jen slabým odvarem tehdejší reality. Rumunsko za Ceausesca muselo být děsivým místem pro dívky a ženy v plodném věku. Aby se zvedla porodnost, byl zrušen dovoz antikoncepce a zakázány potraty. V důsledku toho se samozřejmě porodnost zvedla, nicméně současně s ní i úmrtnost těhotných žen. Takovýto systém nemohl kvalitně fungovat, protože pro některé dívky či ženy vždycky bude lepší alternativou dítě nemít, i za cenu rizika vlastního zdraví nebo vězení. Metody, kterými se potrat prováděl, byly nechutné, nespolehlivé a vysoce rizikové. Ti, kteří je prováděli, nemuseli mít ani zdravotní vzdělání. Ale když jsou lidé dostatečně zoufalí, jiná alternativa není. Poptávka vždycky najde svoji nabídku. Proto byla tato doba výrazně horší pro ženy, neboť omezila jejich sexuální svobodu a donutila je využívat skutečně těch nejkrajnějších řešení, za která často zaplatily svým životem nebo svobodou, zatímco jejich partneři nic takového řešit nemuseli. A to myslím tento film hezky ukazuje. (29.01.2013)

Silná pravdivá naturalistická dráma, s minimalistickou kamerou, s prostou realitou, obyčajným prostredím, a krutou výpoveďou... Jednoduché a účelne natočené. (3,5*) (08.03.2017)

Zařizování, sjednávání, ponížení, vypořádání… Hektický jeden den pro mladou studentku, která pomáhá svojí spolubydlící absolvovat nelegální potrat v hotelovém pokoji, utlouká diváka syrovou tíživostí jejich životní situace (a přeneseně i totalitního systému) naopak v minimalistických, předlouhých, často téměř statických záběrech. Ve druhé polovině film pomalu rezignuje na dějovost a trochu rozvlekle, do morku kostí, nechává p(r)ocítit (depresivní) duševní pochody protagonistky. (17.12.2021)