Okamih zlomu

Poprvé jsem Ryana Goslinga zaregistrovala v Zápisníku jedné lásky a od té doby sleduji, jak jeho popularita stoupá a to právem. Na place se zde setklali dvě věkově rozdílné filmové hvězdy a pro mě byl zážitek sledovat je, jak se se svou rolí poperou. Povedlo se. I když by se někomu mohlo zdát, že film se líně vleče, celou dobu je v něm jisté napětí a očekávání až do zajímavého konce. Výsměch a arogance v očích Anthonyho Hopkinse neměl chybu. Navzdory všem trojkám, já jim dám pět. (06.01.2012)

Poctivá prácička, i keď k plnému hodnoteniu tam čosi chýbalo. Nejaké hlbšie prepracovanie, menej scén s Rosamunde Pike a viac s Anthonym a Ryanom, ako už veľa užívateľov stihlo podotknúť. Mimo toho však vyjadrujem nadmernú spokojnosť, keďže som veľkým fanúšikom pána Goslinga a právnické prostredie ma ako študenta práv musí svojím vlastným spôsobom priťahovať. Ďalej by som chcel pochváliť prekvapivé rozuzlenie. Naozaj je mimoriadne ťažké, ak nie priam nemožné, odhaliť, kam sa vlastne vražedná zbraň podela, až pokým sa s pravdou nevyrukuje navon. (20.03.2014)

Scénář: Daniel Pyne, Glenn Gers .. Even a broken clock is right twice a day. Arogantní Gosling a důmyslný Hopkins v netradiční hře důkazů a právnických argumentů. Kde je pekelný Hopkins, tam je cítit napětí, avšak mnoho míst to není. Scénář se sice tváří hodně chytře, leč jeho obsah stěží stačí na celý film a tak je děj předkládán ve velice pomalém tempu, kdy režisér servíruje spousty malebných záběrů, díky nimž minuty ubíhají skutečně pomale až se člověk místy nudí. Když k tomu připočtu závěr, kde mi k dokonalé tuctovosti chyběl už jen skrytý diktafon, musím o filmu Fracture hovořit spíše jako o průměrném filmu, který v obdobně tematizovaných snímcích zapadne hodně hluboko. 50%. (25.08.2007)

Možno je to len náhoda, ale v poslednej dobe mám z väčšiny amerických filmou pocit Deja Vu. Tento výjav nepomohol ani tomuto snímku, kde je síce Hopkins sám diabol, a Gosling jeden z najsympatickejších mladých tvárí súčasnosti, no pointa padajúca hneď v prvých piatich minutách pokazila celkový, inač štýlový dojem. (28.04.2009)

„Měl byste to brát vážně. Být vámi…dám si na něj dám pozor, něco se mi na něm nezdá.“ - „Ale vždyť se doznal, ne? Vzal jste mu zbraň rovnou z ruky.“ - „Ano.“ - „Bezva. Je to hotový. Netrapte se tím.“ Jenže co když to ještě není hotové a důvodů k obavám je víc než dost…Proč zjevně inteligentní boháč zabije svou nevěrnou manželku a nechá se chytit při činu? Jaký je jeho záměr? To jsou otázky, které jsem si jako divák pokládal a zdánlivě nelogické chování vraha mě bavilo. Ostatně i na nějaký ten humor dojde (třeba takový moment, kdy obžalovaný nedává pozor a soudkyně ho musí upozornit, že má vznést námitku, mě upřímně rozesmál). Ačkoliv v popředí stojí hlavě 2 přebujelá ega a jejich souboj, který jsem si užíval (konfrontace Hopkinse a Goslinga patří k tomu nejlepšímu). Jistě, např. takové napadnutí u soudu či ona naivita ohledně kulky jsou chvíle, které film trochu sráží, přesto mě tahle vychytralá hra bavila natolik, že ty slušné 4* dám. „Já vás varoval. Nebo ne?“ - „Ne, varoval jste mě, že on je chytrej. Nevaroval jste mě, že vy jste blbej.“ (27.12.2020)