Protector
Réžia:
Marek NajbrtKamera:
Miloslav HolmanHudba:
Midi LidiHrajú:
Jana Plodková, Marek Daniel, Richard Stanke, Jiří Ornest, Klára Melíšková, Tomáš Měcháček, Sandra Nováková, Martin Myšička, Simon Schwarz, Josef Polášek (viac)Obsahy(1)
Co všechno jste ochotni zradit pro lásku? Příběh osudového vztahu dvou lidí, kteří na pozadí válečného dramatu prožívají vlastní drama soukromé. Příběh o skutečných citech, o lásce, která v extrémních dobách může vést až na samou hranici sebedestrukce, a přesto má v sobě sílu a naději. Riskantní hra o kariéru, cit, lidskou důstojnost a nakonec o život v temných časech Protektorátu... Rozhlasový reportér Emil Vrbata a herečka Hana jsou manželé. Píše se rok 1938, atraktivní Hana slaví první úspěchy ve filmu, je obletována ctiteli. Emil žárlí. Německá okupace a začátek války obrátí jejich životy naruby. Hana je konfrontována se svým židovským původem, z výšin nadějně rozběhnuté kariéry padá na dno společenského žebříčku. Emil využije šanci zachránit a zároveň ovládnout Hanin život. Odmítne rozvod, v zájmu Haniny ochrany setrvá v „rasově smíšeném manželství“ a stane se hlasem německé propagandy. Smlouva s ďáblem si ale vybírá daň. Emilova sebeúcta se hroutí, láska k Haně se mění v „protektorství“, manželství se propadá do lhostejnosti. Osud na Emila přichystal past. Na útěku od milenky ve spěchu ukradne cizí kolo a šlápne do pedálů. Jenže z rozhlasu už drnčí poplašná zpráva: "V Praze byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Heydricha, jeden z pachatelů ujel z místa činu na bicyklu...". Náhodný kontakt se zdánlivě banálním předmětem odstartuje Emilovu zběsilou jízdu o život, o odpuštění v očích milované ženy... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (837)
Hned po výbuchu atomové bomby v Hirošimě vyrostla v ocelovetonové suti plné mršin a nechutností, křiku, nářku a zoufalosti květinka. Krásná, cizokrajná a téměř bezchybná. Nikdo nevěřil, že je něco takového možné. Zasadil ji Marek Najbrt. Při pohledu na listy té květinky lze vidět text. Píše se v něm o ubohé, křivé a nehrdé povaze těch, co si vylévají srdce nad vlastní malostí. Podporují hnojení, jež zabíjí krásné květiny a žerou shnilotiny v té beznadějné půdě pěstované. Erekcehodná podívaná. ()
snímek v žádném případě není bez chyby,ovšem na poměry české kinematografie se jedná o malý zázrak.Protektor je svým způsobem "obyčejným" filmem,s příběhem,který už tu několikrát byl,ovšem tentokráte se to všechno podařilo tvůrcům zabalit do opravdu výborné a vizuálně působivé kombinace,kterou budete chtít vidět ještě několikrát.Suma sumárum si Protektor plný počet (asi) nezaslouží,ale v mých očích je tím nejlepším co v českém filmu vzniklo od Karamazových a doufejme,že je i příslibem do budoucna.Je vidět,že dobré filmy stále ještě umíme... ()
To co se odvyprávělo za 100 minut, by se hravě zvládlo za polovic, takže tady bylo všechno takové natažené a pomalé. Sice nemůžu říct, že jsem se nudila, ale připadalo mi to celé úplně o ničem. Jenom takové plácání na místě a žádnou lásku a osudový vztah, o kterém píše distributor, jsem tady nenašla. Spíše než film to byla hodně dlouhá reklama na cigarety. ()
Film, který rozhodně nezklamal má očekávání. Protektor jako kometa českého filmu pro rok 2009 se jako kometa ukázal. Ač jsem byl asi více chycen Normalem a jeho až surreálnou atmosférou. Protektor je českým filmem na světové úrovni. Proplouvání mezi jednotlivými klišé a jejich ostentativní míjení, netlačení na pilu, co se citů týká a neokoukané herecké obsazení, mi dojem z filmu jen podtrhují. A pak je tu forma... ()
Sympaticky film, a dokonca aj ta retronuda az tak nevadi. 60 % ()
Neuvěřitelné ()
40%.Asi tomuhle nerozumim.To je zábava? ()
Na české poměry rozhodně kvalitní film, o to víc, když v něm nejde o komedii, nýbrž o povedené, a teď si troufnu říct, že i ve světě konkurence schopné, drama, které je podpořeno výbornými hereckými výkony, v čele s vynikajícím Markem Danielem. Film mě vtáhl do děje, samo sebou i díky kameře a hudbě, působivě stísňující dobovou atmosférou, jenž spolu se zajímavým námětem s německou okupací v pozadí příběhu, dělají z Protektora podívanou nečeských (patrioti prominou) rozměrů. 85% ()
Po Mistrech tu máme další zajímavý počin Marka Najbrta, který podle mě stojí opravdu za to. Vztah odvážné (ne)Židovky-herečky a bezpáteřního hlasatele na pozadí druhé světové války, jejich soukromé problémy, okupace. Vizuální stránka filmu mě naprosto nadchla, také hudba Midi lidi je skvělá a rozhodně i herecké výkony Jany Plodkové a Marka Daniela. Zato Sandra Nováková se moc nepředvedla. 80% ()
Nevím přesně co, ale něco tomu chybělo. I když zase takovou tu "strohost" mám moc ráda, obzvlášť u českých filmů. ()
Moc jsem se těšil na tenhle film a po shlédnutí jsem byl vyloženě zhnusený. Z technického hlediska to je paráda, ale ten scénář je tak neskutečná sračka, že jsem celou dobu jenom nevěřícně koukal a na zdejším serveru kontroloval ta celková procenta. Nevím, co na tom kdo viděl, ale o Heydrichovi to vlastně vůbec nebylo. 30% ()
U mě velké zklamání. Nic nefunguje, herecké výkony trapné, scénář psalo asi dvou leté dítě... "Cyklistické" scény sice působí originálně, ale rychle omrzí. ()
Tak toto splnilo moje očekávání vrchovatě. Zde je vidět, že film z období 2. světové války, téma, které bylo zpracováno snad tisíckrát, lze natočit jinak, netradičně a přesto s vysokou vypovídající hodnotou, zejména díky perfektnímu obrazu a skvěle vybudované atmosféře, ale hlavně díky zachycení jednotlivých charakterů a jejich deformací zapříčiněnou tlakem doby a nově poznaným nejistotám, které se dají možná odsoudit a nebo třeba i pochopit - rozhodnout se musí každý sám, tento film hodnocení, narozdíl od jiných snímků zachycující tuto dobu, neposkytuje. ()
A pak, že se v té naší kotlince netočí dobré filmy. Najbrt vtiskl tomuto filmu osobitost a dobovou uvěřitelnost. Nelze zapomenout ani na výborný hudební doprovod od Midi Lidi. Smekám svůj klobouk před asi nejlepší český film minulého roku. ()
Jeden z nejčastějších způsobů jak napsat příběh, je zasadit obyčejného člověka do pro něho nestandardního prostředí. Nemusí to být nutně přílet mimozemšťanů, nebo epidemie vraždícího viru. Leckdy stačí třeba dovolená v Chorvatsku. V tomto kontextu je válka a protektoriát skvělé období. Nikdy jindy se lidský charakter neprojeví tak, jako v ohrožení života. Jenže takových filmů je už na můj vkus dost. Za těch 65 let od konce války se natočilo tolik filmů a dokumentů které líčí hrůzy té doby, že po té faktické stránce, se už nic nového nedozvíme. Ale po tom humbuku okolo Protektora, to vypadalo, že se Najbrtovi něčím povedlo pozornost diváků přilákat. I když jdu se svým názorem proti proudu, tak pro mě je Protektor zklamání. Je to další vybledlá fotka z období protektoriátu, pouze zasazená do líbivého rámečku. Hrátky s kamerou, zajímavé hudební prokleslení, zajímavé záběry na cyklisty, výborná Plodková. To jsou atributy, které dělají Protektora víc než průměrným filmem. Ale po emocionální stránce mi film nedal vůbec nic, především díky nevěrohodné postavě Vrbaty. Díky tomu, že nám postava nebyla ani pořádně představena, býl její vývoj podivně klopotný a ve finále pro mě neuvěřitelný. Moje hodnocení je 60% Pokud máte rádi filmy z té doby, přidejte si 20%. Ale bylo by dobré se zamyslet, jestli se opravdu chceme ve světě prezentovat jako země, která na Oskary posílá jen filmy z období 1937-1950. Trochu to vypadá, jako by se u nás zastavil čas a filmaři hráli jen na jistotu. Tak jako Emil Vrbata v Protektorovi. PS: Jedno smutné konstatování. I tak je Protektor jeden z nejlepších filmů, který v poslední době CZ produkce nabídla :o( ()
Po delsi dobe opet vydareny cesky film, diky za nej. Jedine co bych vytknul je slaba vyprava ( pusobi to strasne plosne ) a pomalejsi rozjezd. Filmu vsak nechybi napeti, je zde rada solidnich hereckych vykonu v podani neokoukanych hercu, dobra hudba, ma to atmosferu a osobity styl nataceni ( strasne se mi libily vsechny sceny ve filmu, kde prim hral bicykl ). Po case zase cesky film, ktery ma smysluplny pribeh. ()
Když nad tím přemýšlím, tak pokud se v posledních patnácti letech objevil nějaký zajímavý film z české produkce, bylo to většinou buď neotřelým zpracováním (Marhoul, Ševčík), originálním scénářem (Zelenka, Svěrák) nebo nevšedními nápady (Vorel). Jestli se ale nemýlím, tak nikdy se vyvedenost těchto atributů nesešla u jednoho stolu jako právě teď. Spolu s Kouřem je tento film asi nejlepší ohlédnutí se za určitou kapitolou naší historie, která mě zaujala nejen tím, že popisuje období mladými filmaři prakticky netknuté, ale i svým vykreslením - protektorátní Praha je skutečně ztělesněním jedné velké kostky ledu, nejedná se vůbec o idylický či veselý film, což mi maličko vadilo u Hřebejka, tu méně, tu více. Obdobné to bylo i v jednání postav, na čemž má zásluhu neotřelé herecké obsazení - nemám nic proti Trojanovi, Polívkovi či jiným dobrým současným hercům, nicméně změna v tomto případě byla jednoznačně pozitivem. Dokonce si myslím, že (především) filmoví manželé Plodková a Daniel ze sebe vydávají více, než zmíněná špička v posledních pár letech. Ale i vedlejší role až na nějaké to zaškobrtnutí celkem ušly (mile překvapil Polášek, kterého jsem poznal až po hlase) a dá se říct, že mají podíl na tom, že dramatická scéna skutečně pohne s žaludkem a nevyvolává pocit trapnosti. Děj jako takový má celkem tempo - po odchodu z kina jsem sice měl pocit, že to celé uběhlo až příliš rychle, nicméně znenádalý konec ve mě vyvolal paralelu s jedním prvkem totalitních režimů - ani nemrknete a další pokračování všeho okolo má utrum. Nejedná se o takový zázrak, jak by se z některých recenzí mohlo zdát, na druhou stranu se po nějakém čase natočil v tuzemsku snímek, který splňuje veškeré základní požadavky, jako je například rozumně vystavený scénář či vedení herců na úrovni. Jasných pět hvězd. ()
----- "To není moje vina, že jsi Židovka.“ ----- Národní film světového formátu - nadčasový, stylový příběh s jedinečnou dobovou atmosférou. O tom, jak lehce se může všechno zvrtnout, jak rychle a bez náhrady se vytratí pocit relativního bezpečí - najednou není vůbec jisté, kdo přežije … za jakou cenu … a koho lze ještě zachránit. Příběh, který vám nenápadně, ale zároveň s neobyčejnou naléhavostí podsouvá jasnou a jednoduchou otázku, na kterou ale neexistuje jasná a jednoduchá odpověď : Co byste udělali vy ? ()
marek daniel! ()
Protektor, nelze se divit nadšenému přijetí domácím publikem. Film je výrazný po vizuální stránce a v obrazech lze zachytit a vnímat touhu a nadání k činnostem uměleckým. Vládce obrazu zaníceně vybudí pocit výjimečnosti, což se také stalo. Zaklínání motem národní reflexe a nalézání symbolů je z části ospravedlnitelné a pravdivé, ale z části též dětinsky zveličené. Scénář si s příběhem a osudy cynicky pohrává, někdy zaškobrtne a zakoktá, ale stále jde vstříc svému nejlepšímu přesvědčení. Nepovedl se skutečný citový prožitek a nedokáže se plnohodnotně vstoupit do myslí a duší protagonistů. Hloubka se nahrazuje gesty a dává se přednost morbiditě zvratů domněnek. Jsou to drobné šoky, nikoli prožitky. Po shlédnutí Protektora jsem se cítil zdánlivě naplněn. Ale jen okamžik a vzápětí po stržení viditelné masky efektu přichází mírné zklamání. Hlavní postavou zlomyslného příběhu je Emil Vrbata (zajímavý Marek Daniel), obezřetný a ustrašený zaměstnanec rozhlasu. Doba se radikálně mění, ostražitost je vždy na místě. I podstata strachu se nabývá jiných rozměrů, žárlivost je vystřídána národní nesvobodou. Ale i v těchto podmínkách lze zažít chvíle společenské slávy. Každé podlehnutí lze omluvit, vždy je možné se vzdát. Ostatní mohou mluvit o morálním dilematu, ale já ho tam nevidím, ani necítím. Katarze přichází po vnějším zásahu a rozpadu všech jistot i nadějí, nikoli po vnitřním boji. Hlavní ženskou postavou je Hana Vrbatová (zajímavá Jana Plodková), Emilova manželka. Ve chvíli vzestupu manželovy kariéry začal i její pád společenského uznání a lidské důstojnosti. Svérázně projevovala nesouhlas s dobou, s bezstarostnou provokativností dává svůj vzdor veřejně najevo. Chvilkový obrat je způsoben nedorozuměním a po vyjasnění už není možná cesta zpět. Velmi výraznou postavou je Věra (dobrá Klára Melíšková), bezelstně pragmatická pracovnice rozhlasu. Opouští neopatrné a bláhové, přiklání se k mocným a úspěšným. A vždy dostává to, co chce, s elegantní samozřejmostí. Důležitou postavou je Tomek (zajímavý Richard Stanke), nový a pevný německý šéf rozhlasu. To on vymezuje pravidla hry podivínského chování populárního reportéra. K výraznějším postavám patří také Petr (Tomáš Měcháček), lehkomyslný promítač filmů s mladicky naivním zamilováním. A Krista (Sandra Nováková), vskutku slaboduchá novinářka. Rozvrat způsobí v příběhu i ve smysluplnosti. Z dalších rolí: neopatrný rozhlasový moderátor, Věřin snoubenec a Emilův kamarád Franta (Martin Myšička), předválečná filmová hvězda se slabostí pro Hanku a se špatným původem Arnošt Fantl (příjemný Jiří Ornest), méně viditelný a bojácný Emilův kolega (Jan Budař), sebejistý vyšetřovatel gestapa Köppe (Simon Schwarz), slušný domovník Swittacek (Štěpán Rusín), či velmi opatrný filmový producent (Josef Polášek). Obraz je fascinující, příběh se chytře rozvíjí. Na druhou stranu je mnoho siláckých slov kolem, cesta reflexe se kymácí v jízlivosti a prožitek je nahrazen efektní tváří. Alespoň jsem našel obrazové umění, když samotný příběh se cestou k divákovi zadýchává. A většině to k plné spokojenosti postačuje, inu co máme vyžadovat jiného? () (menej) (viac)