Kosti

Kriminálek jsou desítky, stovky - proto, když chce konkurence vyniknout, musí přijít s originálním konceptem, který by se stal pro seriál ikonickým, s vlastní poznávací značkou. A tou je právě zaměření se na neobvyklé pátrací metody, které nevyžadují živé svědky, či zbytky důkazů z místa činu - k dopadení zločince stačí pouhé kosti obětí. K tomu přidejte naprosto odlišné dva typy lidí a udělejte z nich zdánlivě nesourodé partnery - v tomto případě společensky nepoužitelnou doktorku (archeoložku a spisovatelku dobrodružné literatury) k světáckému agentovi FBI a máte namíchaný originální koktejl, který záměrně opominul hlavní přísadu: krev. A zaměřil se jen na lidský skeleton... Tím se však scénáristi snaží zakrýt fakt, že jakožto kriminálka jsou Bones zcela standartním seriálem, jehož nejlepší epizody se vyrovnají veskrze průměrným epizodám CSI. Způsob řešení případů je někdy až tak absurdní, stejně tak vyšetřovací metody (pokud vůbec nějaké proběhnou) jsou tak amatérské, že jim je může spolknout snad jen sváteční divák, co na tento žánr běžně nekouká. Kdo byl nakonec pachatelem zapomenete asi tak do půl hodiny po skončení dílu, jelikož živí kriminálníci a podezřelí jsou jen nutnou dekorací pro trestný čin, ze kterého vzejde opět další kostra, či někdy i pouhá kost. A jen s její pomocí je Brennanová schopna odhalit téměř celý její původ, což je hodně velká fikce. Stejně tak "moderní hi-tech přístroje", které využívají spolupracovníci Jeffersonova institutu působí nechtěně komicky, s jejichž pomocí dokáží vytvořit holografické vyobrazení během pár hodin (či dokonce minut), ve skutečnosti by to trvalo mnohem déle, asi tak pár týdnů... Ale pokud právě hledáte kriminálku, při které není důležité vyšetřování, ale samotné postavy, Bones jsou vhodnou volbou. Další odlišností je totiž právě zaměření se na svérázný tým, který obklopuje hlavní dvě hvězdy večera, na jejichž vzájemném pošťuchování (a s dalšími členy "podivínského komanda") je založena celá show. Co ale diváka láká k sledování dalších dílů především, je čekání na chvíli, kdy jiskření mezi "Kůstkou" a Boothem přeroste v něco víc, jako tomu bylo třeba u Scullyové a Muldera z Akta X. (24.06.2011)