One Piece

Bohužel, jak dobře to začalo a s jakou vervou jsem se do úvodních dílů pustil, tak nasraně, unaveně a otráveně kráčím od Luffyho bandy směrem vzad po 206. dílu, zděšen perspektivou, že bych se na něco takového měl vydržet dívat ještě několik set (!) dílů. Nevěřil bych, že to někdy napíšu či řeknu, ale zlaté fillery u Naruta, Bleache či Fairy Tailu, byť jsou sebehorších kvalit. Takové fillery může aspoň člověk přeskočit, nikoli ovšem dlouhé, předlouhé, jak zločinec na skřipci natahované epizody plné vyčerpávajících rekapitulací předchozího děje, jež jedou podle mangy. Právě ty rekapitulace předchozího děje a otravné natahování soubojů jsou asi tím největším zlem, kvůli němuž jsem byl nucen One Piece zahodit. Než se někdo odhodlá na někoho zaútočit, než někdo úplně na kaši vstane ze země, než se někdo vykecá a pronese několik květnatých vět plných patosu či vět o soudržnosti přátel, než někdo zevrubně popíše jednu ze svých hissacu waza… tak si kolikrát stihnu jít udělat kafe nebo čaj a napětí je náhle fuč. Smutné přitom je, že nějakých prvních sto epizod bylo vše výše uvedené přítomno v rozumné míře, nezabíjelo to tolik akční potenciál scén, hezky to šlapalo a seriál si mě dokázal pevně udržet u obrazovky, leč od časů dobrodružství v Alabastě a zejména na Skypieji (!) pokleslo mé nadšení jak loď Titanic do hlubin oceánu. Co si však dokázalo aspoň těch prvních sto dílů získat si mou přízeň? Zkrátím to: postavy, hudba a humor. Byť jsou hlavní postavy vesměs schematické, nezpozoroval jsem u nich nějaký hmatatelnější vývoj a mají většinou jen málo výrazných rysů, jimiž si snaží získat diváka – jak píše Subjektiv, s jehož komentářem se z velké části shoduji –, jako skupina fungují velmi dobře a umí si diváka získat a pobavit. Vždy optimistický a vtipný ňouma Luffy, odhodlaný a věrný Zoro, vychcaná Nami, sarkastický a nadržený Sandži, postava vtipálka Usoppa a tajemná Nami. K náboru dalších členů Slamáků, dalším zdlouhavým dobrodružstvím a dalším gagům jsem však již ztratil chuť se dostat. Možná až se někdy budu nudit a budu chtít zkusit dát One Piece ještě jednu šanci, tak zjistím, že díly od 206. dílu jsou opět vynikající, ale momentálně si to nemám chuť ověřovat. Lepší a dospělejší než Fairy Tail, ovšem podobně repetetivní. Chytřejší než Bleach, ale mému srdci kvůli své umělé natahovanosti méně bližší. Ať se na to dívám sebeobjektivněji, Naruto mi z této čtveřice navzdory mnoha Kišimotovým přehmatům vychází stále jako vítěz. Na neotřesitelný piedestal nejlepšího šónenu bych tak One Piece na rozdíl od mnoha fanoušků rozhodně nepostavil. (16.06.2012)

Romance Dawn Arc: 2/5 Orange Town Arc: 2/5 Syrup Village Arc: 3/5 Baratie Arc: 4/5 Arlong Park Arc: 5/5 Loguetown Arc: 4/5 Reverse Mountain Arc: 3/5 Whiskey Peak Arc: 4/5 Little Garden Arc: 4/5 Drum Island Arc: 5/5 Alabasta Arc: 5/5 Jaya arc: 4/5 Skypiea arc: 3/5 Long Ring Long Land arc: 3/5 Nejoblíbenější postavy: Zoro, Smoker OST: 4/5 Nejlepší OST track: Overtaken, Uunan and the Stone Storage room (15.12.2012)

Nejsem ani v polovině, ale nadšenej jsem tak, že si nemůžu pomoct, abych nehodnotil. Kdo z Vás rádi sledujete seriály, určitě znáte to, jak vám ostatní říkají, že takhle budete sedět u obrazovky a nic neprožijete. V tomhle případě omyl. Pokud máte dostatečně velkou televizi, zažijete daleko větší dobrodružství, než jaké byste kdy mohli. Seriál je plný scén, jako sjíždění hory na voru s drakem, rychlojízda na obřím krabovi, let lodí směrem do nebe, či plachtění po poušti. Je tu tolik monumentálních scén, že velká obrazovka hodně pomůže. Rozhodně ale nejde o to, čím by chtěl seriál jen zaujmout. Je tu spousta takových drobností, jako malá panda s netopýřími křídly, pouštní čápi, co geniálními způsoby okrádají nebohé pocestné nebo telekomunikační šneci. Tohle je zrovna asi vtip, protože mushi, jak se jim říká, znamená i brouk a zároveň i oslovení do telefonu, jako je naše haló. Z tohohle pohledu je seriál prostě dokonalý. Postavy a jejich hlášky nejsou o nic horší, takže co bych tak mohl zkritizovat? Snad jen občas protáhlé díly během soubojů, což se týká hlavně začátku. Můžu s klidem ujistit, že dál se seriál postupně zlepšuje a zlepšuje. (05.07.2010)

Jak to tak vypadá... vyrostl jsem z anime. Už mě to prostě nebaví, nudí a unavuje dívat se v podstatě na to samé. Hlavně shonen vám začne po pár seriálech připadat jeden jako druhý, obzvlášť co se týče soubojů, odhodlání a postav. Vydržel jsem u toho tak osm dílů. A uvědomil jsem si, že když to vypnu, o nic nepřijdu. - 60 % (13.05.2011)