Meno ruže

Není to Ecova kniha. Film, stejně jako kniha má různé prostředky projevu, z nichž plynou jeho klady i zápory. Oproti jakékoliv knize je každý film limitován svou stopáží. A na to často adaptace knižních předloh naráží jako na těžko překonatelnou překážku. Není to případ jen Jména Růže, ale i dalších více či méně, horizontálně či vertikálně mnohovrstevnatých knih (například Pána Prstenů atd.). Ty tam jsou díky stopáži dlouhé (v knize mnohostránkové) dialogy jednotlivých postav, narážky na různé historické události či propracovanost charakteru ješitného Viléma z Baskervilu. Jakkoliv chápu většinu změn, které byl nucen film podstoupit, změna Vilémova charakteru a značné! zjednodušení detektivní zápletky mě u filmu dost zamrzela. Zatímco v knize je Vilém člověk chybující, a do poslední chvíle se ubírá svými dedukcemi špatným směrem načež mu ke konci, k jeho velkému překvapení, dopomůže náhoda, ve filmu získává základní představu o pozadí zločinu již v první třetině. Mimo jiné i touhle změnou dochází k značnému sploštění Vilémova charakteru. Stává se z něj jen další Colombo, který pomocí intuice a dedukce odhalí vraha, ale divák, snažící se nahlédnout pod povrch, může najít spoustu dalších možných cest a řešení, kudy se jeho dedukce mohly ubírat. Nicméně, film je pěkně natočen; je podmanivý, atmosféricky temný a do poslední chvíle se člověk nenudí, takže (protože se jedná o film, a jak už jsem podotknul, ten je limitová svojí stopáží) se všchny nedostatky oproti předloze dají s pochopením přejít. Proto * * * * (21.11.2006)

Vynikající historická detektivka, ale nesrovnávejte ji s knihou U.Ecca. (31.01.2007)

slabsich pet ale tak hutnz realisticky stredovek jsem na filmovem platne jeste nevidel..zamrzi jen posledni minuty filmu kdy je se vyreseno zkratkovite a do pozadi ustupuje detektivni linie ktere se film venoval po celou dobu stopaze a je vyresena "postranni" uloha na ukor poradneho objasneni a vysvetleni divako one hlavni:) (02.07.2008)

Bylo by zbytečné, kdybych zmínil, že kniha je lepší. Adaptace se docela dobře povedla. Velkým plus je obsazení Seana Conneryho. Vadilo mi, že všichni mniši byli po vizuální stánce spíše jako spolek vězeňských vyvrhelů. (21.04.2009)

Pěkný historický thriller, ale žádná událost. Na adaptaci Umberta Eca je to příliš jednoduché a přímočaré. (17.08.2009)

Skutečně výborný film se stejně tak výborným Seanem Connerym. Nemám příliš ráda krimi filmy, ani historické filmy a nezbožňuji ani mysteriózní filmy, ale Jméno růže mě opravdu dostalo. (26.04.2011)

Kedysi davno som si precitala knihu a nezdala sa mi tak temno-eroticky naladena, ale to tipujem, ze tomu potrebovali dodat stavu. Miestami az groteskne a tak conneryovsky vazne. Pytam sa sama seba, co asi Eco povedal na tento film a osobne si myslim, ze sa mu nepacilo, co sa z filmarskej dielne vygulalo. Ale ak budem hodnotit z pohladu priemerneho divaka, ktory o existencii kniznej verzii netusi, bolo to pozeratelne a fajn. (28.08.2011)

Tak asi 2,5*. Ale kam se přiklonit? Já bych radši spíš dolu, protože mě to zrovna moc nebavilo, když si ale vybavím ty kostýmy, prostředí a atmosféru filmu s detektivním příběhem, tak snad asi i nahoru, ale fakt nevím. Jen nechápu co všem na tom přijde tak úžasný. (31.12.2012)

Kniha je geniální, ale nelze ji, už z principu, v celé své velkoleposti a mnohavrstevnatosti (knihy v knize, stačí změnit čtenářskou perspektivu) převést na filmové plátno. Slovo je téměř všeobjímající (všepopisující) prostředek pro vyjádření myšlenek. Obraz či zvuk by mohl být taktéž, ale jakákoliv transformace byť jednoduchého grafu či melodie vyjádřená slovy je mnohdy těžkopádná. Totéž platí ale i obráceně (ztraceno v překladu). Pokud někdo svede z jednoho smyslového světa převádět do druhého na úrovni, která diváka, čtenáře či posluchače nezanechá chladným, tak nechť mu patří svoje místo v historii, tj. proto tyto transformace často vzbuzují zklamání a neúspěch (problémem často bývá i transformace jazyk-jazyk...vezměte si překlady idiomů apod.). Pakliže se nebudeme držet předlohy v celé své komplexnosti a vezmeme, co je v pohyblivých obrazech zvládnuté dobře - příběh - a ten je zde originální a zajímavý, pak lze se zaujetím očekávat, jak byly zvládnuty i ostatní filmové náležitosti a ty se myslím podařily nadprůměrně. ___ Navzdory celkovému zploštění obsahu knihy, nemůžu dát měně než 5. (08.05.2014)

Annaud a Eco rozehrávají strhující detektvní jízdu v nejtemnějším období lidských dějin. Autenticky zobrazenou dobu plnou špíny, kamene a inkviziční honby ještě umocňuje neustálé sychravo a mlha, z které jde jen od pohledu chlad. Kvalitu snímku zvedá výběr hlavních rolí, skvělého františkánského Sherlocka Holmese v podání Seana Conneryho a už na pohled ďábelského inkvizitora F. Murraye Abrahama. V té době by asi nikdo žít nechtěl. Sháním knihu, to musím číst. (09.05.2014)

Růženka je krásně špinavá,s luxusní výpravou (jak málo stačí),přenádherným obludáriem a atmosférou moroleprověku,která z toho čpí jak chlív lajdáckého statkáře.Plus vynikající Connery.Film nepůsobí nijak staře a tak je to možná fuk,ale stejně nechápu,že sem ho viděl až ted' poprvé,páč tohle je moje(knihu nečet).Skoro 5. (17.05.2014)

Je to filmová adaptácia knihy, teda automatický sa musí film porovnávať s knihou. Kniha je tisíce kilometrov pred filmom, ale film má svoje neopakovateľné čaro aj keď je to v podstate " len dobrá detektívka " (13.03.2017)

Koukatelnější a přijatelnější drsná taškařice ze středověku než o rok starší  Verhoevenovo "Maso a krev". Zvětšího z jiných filmů zprofanovaný anglo-americký ansámbl na autentičnosti snímku určitě nepřidá, ale byznys je holt byznys! Výprava i dusná atmosféra děje velmi dobré. Podivný a celkem nepříjemný konec=láska k bohu zvítězí nad láskou(?) k dívce a ta je pak ponechána svému osudu v chudobě, ač mladý učeń sní a blábolí téměř polovinu filmu o úplném opaku. Při prvním zkouknutí dosti zajímavý a zábavný počin, každé další sledování jde ale rychle od deseti k pěti. (25.06.2021)

Nebylo to tak špatně jak jsem se bál, ale nejspíš je to dobou vzniku a jistou podobností s mým příběhem... (24.12.2023)

Ach bože! To jste se všichni zbláznili - nebo jen neznáte knižní předlohu.... Ovšem četle jsem zde i názor, že je to LEPŠÍ než knižní předloha ... to je ale bullshit! Úžasná bohatost knihy je okleštěna na úplnou kostřičku - na detektivku! A ten konec, jak je zlo potrestáno - ble! (scéna s Bernardem Guim) Přímo z něj crčí amerikanizmus! Sorry nejsem tak tolerantní jako Douglas (ikdyž s jeho názory vcelku souhlasím), některé knihy se nemají adaptovat! (26.12.2003)

Film je výborný, ale kniha aj tak ešte o tri triedy lepšia. Do filmu by sa však nedal poňať ten filozofický rozmer knihy, ak by z toho nemal byť nezrozumiteľný "intelektuálny" film pre úzke percento diváctva. (12.06.2005)

Byl bych k týhle adaptaci smířlivější - koneckonců Ecův román se stal bestsellerem nejen kvůli tzv. mnohovrstevnatosti (jak plochý slovo :) ), ale právě díky napínavý detektivní zápletce a atraktivním kulisám - obé se filmu podařilo zdařile reprodukovat (což není málo). Spleť literárních odkazů patří do literatury ne do filmu (není jakkoli zobrazitelná) - samozřejmě, čestným způsobem jak tuhle stránku románu do filmu přenést by bylo naplnit ho odkazy na klasická filmová díla...škoda, že se tak nestalo...ledažeby..nezemřel snad Charles Foster Kane ve "jménu růže"? ;-) (16.11.2006)

Zhlédnutí tohoto filmu jsem dlouho odkládal, jako bych věděl, že se mi nebude líbit. Předesílám, že ačkoliv čtu docela dost, Ecova kniha se mi doposud vyhýbá a Jméno růže jsem viděl bez znalosti předlohy, což u mě nebývá zvykem. Hodnocení filmu si dovolím začít ze široka. Nejsem historik, ale jak si tak čtu zdejší komentáře o „realistickém, špinavém, temném, škaredém, syrovém, mrazivém středověku“, okamžitě se mi vybavila slova spisovatele Crichtona, podle kterého taková představa zakořenila až v pozdějších dobách, kdy na sebe lidé pochopitelně chtěli pohlížet jako na daleko pokrokovější a uhlazenější generaci. Ve skutečnosti středověk položil základy všemu modernímu; vývoj společnosti je kontinuální proces a rozhodně si nelze myslet, že černý, hrůzný a pomýlený středověk nahradila zčistajasna jednoho dne barevná, milá a rozumná renesance. Například místnosti na středověkých hradech bývají předváděny jako téměř nezařízené („jedna truhla a dost“) ne proto, že by tomu tak tehdy bylo (bohatší vrstvy společnosti, včetně některých řádů, opravdu nežily v pokojích popsatelných jako „kamenné jeskyně“), ale protože se z dané doby nedochovaly kresby interiérů a historici si při obnově zařízení nechtějí vymýšlet… To by jako skromný výklad stačilo. :-) Přese všechno zmíněné uznávám, že atmosféra filmu je vždy uměleckou licencí a konkrétně na Jménu růže jednou z mála věcí, která se opravdu povedla. Co mě velmi zklamalo, byl příběh sám. Věřím, že zdůraznění detektivní linie by filmu oproti knize prospělo, to by ovšem celé pátrání nesmělo protéct jako „citrónová šťáva“ „chaotickým labyrintem“ a skončit na „hranici“ s tupou prázdnotou. Je to jako splácaný dort pejska a kočičky – chtěli filmaři vyprávět o tom, že lze svést novice (asi nejuvěřitelnější scéna Christiana Slatera, jinde předstírá zděšení dost neobratně); či chtěli poukázat na dodnes živý filozofický i praktický problém hromadění majetku církvemi; anebo šlo jen o zápis do Guinnessovky pod heslo „nejvíce ošklivých lidí převlečených za mnichy shromážděných na jednom místě“? Z celých dvou hodin stopáže mohu upřímně pochválit jen Seana Conneryho, hraje bezchybně a především jeho zásluhou je film Jméno růže vůbec dodívatelný. Děkuji za dočtení mého dlouhého komentáře; snad alespoň trochu objasnil, proč tu jsem poměrně osamocený s nízkým hodnocením. (07.07.2008)

Originál skrývající se v knižní předloze od Umberta Eca jsem na radu všech, kteří to číst zkoušeli, do ruky nebral a rovnou si pustil toto filmové zpracování a líbilo se mi natolik, že si říkám, že ta kniha snad tak hrozná být nemůže, ne?! :) Zajímavá „detektivka“ z prostředí opatství na severu Itálie v první polovině 14.století. Vynikající Connery a překvapil mě mladičký Slater. Když člověk dává pozor, může záhadu rozluštit sám, ale chce to zapojit šedé buňky mozkové a dávat pozor. Jde již o starší film, přesto doporučuji těm, co ho jako já do nedávna neměli příležitost vidět. (10.01.2009)

Smích zabíjí strach. A bez strachu nemůže být víry. Protože bez strachu z ďabla není třeba Boha. (10.01.2009)