Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě aneb Máme dobrý scénář i herce, takže můžeme vše. Shodou okolností tenhle film má něco, co nemá žádný novodobý historický film, a naopak postrádá to, čím se pyšní skoro každý novodobý historický film. Abych nebyl tajemný jak hrad v Karpatech, teda Zlenicích, tenhle film má ducha doby středověku, obsahuje velmi dobře podané reálie (povolení ke stavbě hradu!) a vy máte pocit, že tohle se opravdu na počátku 14. století odehrává. Zkráceně řečeno, film má dobovou autenticitu, což je komodita, kterou nenamícháte jen tak. A co mu oproti novodobým historickoidním filmům schází? Výprava. Hrozné kulisy i kostýmy. Jak vidno na mém hodnocení, výprava dobrý film nedělá, což si ale bohužel dnes málokdo z filmařů uvědomuje. Vypíchnout musím Otakara Brouska a Eduarda Cupáka. A trik s kočkou. A svíčku. A prostě všechno. (07.12.2015)

Tým, ktorí to nevideli a nemajú nič proti dobrým detektívkam, Zločin na Zlenicích hradě možno len odporučiť. Na knihu to ale rozhodne nemá a nebudem zapierať, že ja by som zo samotného filmu poriadne nepochopil, o čo napokon šlo. A do pamäti by sa mi to dielko nepochybne taktiež hlbšie nevrylo. Historické kulisy sú tu dosť naivné, herecké prejavy ak nie priemerné, tak aspoň československy televízne. Na druhej strane, tí herci v čiernobielej podobe mali predsa len istú charizmu. A na tváričku akejsi pani Karly Chadimovej sa tu taktiež nepozeralo zle. (01.11.2010)

Moje srdeční záležitost. Jako kluk jsem do Zlenic jezdil na prázdniny za dědou a babičkou. Měli tam na chatě knížku Zločin na Zlenicích hradě l.p. 1318 (edice KOD - knihy odvahy a dobrudružství, s těmi proužky na hřbetu, červená byla). Vždy navečer jsme si nahlas četli na verandě, a tam za řekou, skrytá v lese, byla ta Hláska, věž bývalého Zlenického hradu, kde se stal ten mord... Vidím to jak dnes a naskakuje mi husí kůže, jak to bylo krásný... Četli jsme tu knížku každé prázdniny znovu. A názvy dalších hradů a tvrzí z knihy - Mrač, Týnec, Český Šternberk... - to je prostě krásné Posázaví a moje dětství... Pak až po létech jsem viděl film, a musím říct, že mě v nejmenším nezklamal, naopak, kdykoliv se na něj podívám, zase si vše připomenu... Takže - hvězdiček klidně 10. (18.10.2011)

Záhada zamčeného pokoje. Lze sice obecně polemizovat o smyslu a provedení středověkého zločinu tak, jak jej vylíčil Šimáček i filmoví tvůrci, nicméně základní půdorys zůstal zachován. Ba co víc, v mnohém byl doslova předběhnut. Svíčka, závěs, ukradená listina, jehla napuštěná jedem, obarvená kočka... a k tomu poirotovské vyšetřovací metody Petra Ptáčka z Ledců. Z družiny vynikajících českých herců, na které dnes už nelze nevzpomínat s jistým okouzlením a fascinací, bych rád upozornil na neprávem opomíjeného představitele charakterních postav Viléma Bessera, jemuž kolegové a přátelé neřekli jinak než Míla. Jeho role, nevelká rozsahem, ale důležitá svým významem, dokazuje, jak skvělým hercem byl. (31.10.2010)

Nevím o trapnějším zabíjení času, než je četba tzv. středověkých detektivek. Ale jako film pěkný, pěkně zahraný, odhlédnu-li od toho, že je to jeden velký anachronismus a taky od těch několika fejlů, z nichž největším je fakt, že přepadení v lese nebyli zabiti, nýbrž jen spoutáni. Finální rozuzlení si přímo říká o nějaký ten hlubší ponor do duše doby, ale to bych chtěl po kriminálce trochu moc. Viz též kom. vypravěč. (27.03.2016)