Před soumrakem
Before Sunset
Before Sunset
VOD (2)
Obsahy(1)
Film režiséra Richarda Linklatera volně navazuje na jeho snímek z roku 1995 Před úsvitem (Before Sunrise). Film Před úsvitem je romantickým příběhem o lásce dvou mladých lidí, francouzské studentky Celine (Julie Delpy) a amerického mladíka Jesse (Ethan Hawke). Celine a Jesse se setkali ve vlaku z Budapešti do Vídně a děj filmu se odehrával v průběhu dvanácti hodin, po které trvalo jejich krátké setkání ve Vídni. Snímek končil rozloučením obou hrdinů po jedné společně strávené noci. Celine a Jesse se rozešli se slibem, že se znovu setkají ve Vídni po šesti měsících. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (547)
Podruhé a snad ještě lepší než předtím. Linklater opět převedl, že to s dialogy umí a udrží divákovu pozornost od začátku až do konce. Hawke a Delpy zestárli, zmoudřeli a připadají mi mnohem více optimističtí než v prvním díle. Pokud tedy nejste člověk, komu vadí film, který je jen plný dialogů, rozhodně se na tento film podívejte, zklamáni rozhodně nebudete. ()
Krása nesmírná. 80 minut téhle autentické konverzačky uteče tak zoufale rychle, že by člověk snesl dvojnásobnou stopáž. Kdybych se někdy dostal do situace, že mi Julie Delpy v pařížském podkrovním bytečku u CD Niny Simone bude muset připomenout: "Baby, you are gonna miss the plane", nebudu váhat s odpovědí. ()
Stejně dobré jako "Před úsvitem" ()
Totální orgie. Dokonalý film po všech stránkách. Konverzace bez jediného slova nazmar Každá věta má smysl. Vystřídá se několik témat a na všechny film odpovídá originálním nevtíravým způsobem. Dialog je sice tak dokonalý, že by asi ve skutečnosti ani nebyl možný, ale je zahraný tak lehce, že to člověku nepřijde. Woody může tiše závidět. Jeho upovídané (a brilantní) filmy jsou také plné jiskřících myšlenek, ale zároveň mají vždycky i x% balastu, který je tam právě proto, aby byly postavy přirozenější a jentak "žvatlaly". V Before Sunset žádný balast není a přesto je vše přirozené. Těch 80 minut vezme za srdce většinu diváků i proto, že se jedná o příběh pravdivý. Kdo z nás nemá v hrudním koši pohřbenou lásku, kterou při náhodném znovusetkání jen stěží krotí? Ošíváme se, snažíme se "o tom" nemluvit, a přece skoro v každé větě nezapomeneme vzpomínky oprášit nějákou bezděčnou narážkou. Film spěje nezadržitelně ke konci a vy se modlíte, aby to trvalo ještě o trochu déle. Atmosféra se zhutňuje, napětí narůstá a vše potom končí tak krásným momentem, že zustanete jen tupě zírat do titulků s přiblblým úsměvem na rtech a ušima plachtícíma v závěrečné melodii. Byli jste tam s nimi a oni byli s vámi ve vašich, tak podobných vzpomínkách. Dokonalá láska existuje - ta, které se nedá šance vyhořet. Většinou proti naší vůli. Before Sunset nemá jedinou chybu. ()
První díl je určitě za pět *, ale tohle asi radši nemělo vzniknout. Připadá mi to jako takový dárek pro divačky telenovel, které byly na konci jedničky zmatené otevřeným koncem: Podívejte, jak to nakonec šťastně dopadlo. Druhý díl prostě zpětně ubírá prvnímu na kouzlu a na nedořečenosti. Ale ani druhý díl není sám o sobě špatný, takhle nějak se opravdu dva lidé v podobné situaci mohou bavit. Jen to možná chtělo udělat jiný film s jinými hrdiny, samostatný, nenavazující na film původní. ()
Film, který vám rozsvítí den. Geniálně zpracovaný dialog ubýhá jakoby sám a vy jen sedíte a sledujete ty vodotrysky myšlenek. Úchvatné. ()
Spousta tlachání o ničem, navíc nepřesvědčivě podaná. Pro mě jen průměrná a celkem nezáživná romance, pardon. ()
JO! Lepší! Ještě lepší filmový dialog,než prvotina Před úsvitem. To stále se opakující "Co kdyby ?" dává filmu ohromný romantický a přesto v něčem smutný náboj! Třeba si byli opravdu souzení... ()
vynikající scénář ()
Smršť hlubokých myšlenek, která, ať se Vás dotýkají více či méně, Vás opět dostane do kolen.V tomto pokračování jsou hlavní hrdinové starší, s vyhraněnějšími názory a jejich konverzace je o poznání dynamičtější, než v díle předchozím. Pěkný konec, po kterém se určitě moc těším na pokračování, které má přijít letos. ()
Delikatesa cislo 2 Len pre labuznikov.. ()
Keby nebolo Richarda Linklatera, človek by ani neveril, že aj osemdesiat minút dlhý dialóg (v predchádzajúcom prípade dokonca sto minút!) na filmovom plátne dokáže zaujať. Tentoraz s podstatne nižšou dávkou romantiky, ale naďalej mnohými známymi, avšak vždy platnými životnými myšlienkami. Pred súmrakom je síce pre mňa osobne levelovo o trochu nižšie ako Pred úsvitom, je to ale čisto subjektívny pocit daný vlastnými skúsenosťami, keďže témy obsiahnuté v konverzácii hlavných postáv v prvej časti sa mňa dotýkajú bytostne viac. Opäť však ide o vysoko nadpriemerné dielo, ktoré svojou výstavbou nemá v rámci žánru obdobu. Spôsob snímania a celkové podanie sa výraznejšie nemení, len Paríž nahradila Viedeň a otázky vznikajúcej lásky a vzájomné iskrenie medzi postavami vystriedalo vymieňanie ich početných skúseností, sklamaní, bolestí. Snímka je dôkazom, ako pár navonok nepodstatných hodín dokáže zmeniť a ovplyvniť celý život človeka. Úžasná konverzačná romanca, pôsobiaca opäť mimoriadne úprimne, skromne a nenútene, znovu ťaží zo svojej neobyčajnej obyčajnosti. Celkový výsledok diela ale spočíva najmä na dokonalej súhre ústrednej dvojice postáv, kde Hawkeovi musíte veriť každé gesto, každé slovo a v jeho očiach vidieť priam neuhasiteľnú túžbu. Kým Delpy tentoraz pôsobí aspoň navonok väčšmi odtiahnuto, v ich vzájomnom vzťahu je badať túžbu okamžite sa vrhnúť na toho druhého, bránenú však akýmsi neviditeľným múrom, ktorým sú práve ich skúsenosti (o ktorých je prakticky celý tento film). Príbeh graduje síce jednoduchým, ale o to citovo vypätejším a silnejším záverom, kde pohľad do očí hlavného hrdinu a jeho dve slová dokážu vyvolať toľko emócii, ako niekedy nie celý hollywoodsky romantický film. Prakticky dokonalé. ()
Neuveriteľné, ako niektoré veci fungujú s úplnou ľahkosťou. Voľné pokračovanie Before Sunset je založené na dialógu dvoch duší, ktoré sa stretli po rokoch a ktoré sú šťastné, že sú spolu, ale nešťastné zo života. Tento film je dôkazom toho, že nepotrebujete premakané deje plné zvratov a happyendov, ale jednoduchý dialóg, ktorý vysvetlí všetko. Kvalitatívne porovnateľné s jednotkou a Julie Delpy je neskutočne sympatická. 90 % ()
Soulmate film. ''Baby, you`re gonna miss that plane.'' ''I know.'' ()
Ďalší diel odzbrojujúcej romantiky v podaní dvoch skvelých hercov, ktorí si na ploche 80 minút úplne vystačia sami so sebou. Stačia im k tomu krásne parížske uličky a prítomnosť toho druhého. Bolo skutočne zaujímavé vidieť postavy po 9 rokoch. Akoby sme stretli po rokoch svojich známych a počúvali ich životné príbehy. Filmovo aj emočne na úrovni jednotky... 70% ()
Najlepšia časť (zatiaľ) trilógie. Skvelé dialógy a úvahy o živote, v ktorých som sa toľkokrát našla. Jednoznačne zaraďujem medzi svoje najobľúbenejšie filmy. :) ()
Ne. Ne. Ne, ne a ne. Jednička byla ještě překvapivě inteligentní a naprosto chybějící otázku proč to všechno, bohatě nahrazovaly dialogy, nad nimiž o nichž bylo nutné přemýšlet. Dvojka už jen odhalila jakousi prázdnotu celého toho setkání, jež drží jen cosi jako vzájemná sympatie, která se snaží zakrýt i ono věčně klišé, jak si spolu výborně rozumíme a kdy jde celou dobu v podstatě jen o to jedno (což mě mimochodem trochu vadilo už v jedničce) a pokusy nějak definovat či redefinovat komplexnost osobností obou postav vyznívají celkem naprázdno a nikam jinam to moc nesměřuje. Jako film je to pěkný a romantické duše to zjevně potěší, ale od Linklatera bych čekal mnohem, mnohem víc. ()
Tisíce keců..., říkával kdysi jeden můj přítel o užvaněných lidech. Přitom prvnímu dílu trilogie, Před úsvitem, jsem dal hvězdy čtyři. Ale co bylo milé a zajímavé u romanticky založených a se životem začínajících dvacátníků, bylo myšlenky pusté u třicátníků. Scénář: snad jako konverzačka na divadle v jediných kulisách, ale ne film. ()
O hviezdu slabšie ako prvý diel. Chýbala mi tam romantická atmosféra. Už to neboli dvaja cudzí ľudia, ktorých dostala ich vzájomná atrakcia a túžba sa navzájom spoznať na potulky nočnou Viedňou. Už to boli dvaja vzdialení známi, ktorí sa rozprávali o tom, čo kto v živote prežil. Ďalšia zmena bola v témach konverzácií na pre mňa menej zaujímavé. Aj keď niekde v poslednej tretine ma to začalo extrémne baviť, keď prešli na rozoberanie životných právd. Čo sa mi vyslovene nepáčilo, bolo opätovné stretnutie hlavných postáv na začiatku filmu, ktoré bolo emočne aj obsahovo neskutočne slabé. Čo som absolútne nepochopil bolo to fajčenie v kaviarni. Tak veľmi mi to tam nesedelo, že to zabralo všetku moju vnemovú schopnosť a po minúte pozerania som musel film pretočiť, lebo som zistil, že som nespracoval jediné slovo, čo povedali. Napriek všetkému sa mi film páčil, veľmi príjemné pozeranie. ()
Súvisiace novinky
Natočí Linklater pokračování trilogie Před?
Málokterý režisér využívá plynutí času do takové míry, jako Richard Linklater. Jeho snímek Chlapectví se točil 12 let, romantická trilogie Před úsvitem, Před soumrakem a Před půlnocí zase vznikala s… (viac)
Hawke, Delpy a Před... třetím dílem
Jednou za čas neuškodí trochu kvalitní romantiky. V tomto případě dokonce špičkové romantiky. Ethan Hawke prozradil, že s Julie Delpy a Richardem Linklaterem už asi půl roku mluví o možnosti natočit… (viac)
Jakubisko, třes se!
...říká Julie Delpy, kterou známe především z dvoudílné konverzační romance Před úsvitem a Před soumrakem. Julie už několik let spřádá plány na film o Alžbětě Báthoryové. K němu si sama napsala… (viac)
Po devíti letech se Richard Linklater vrátil k látce a postavám, které jsou základem jeho tvůrčího úspěchu a slávy.. Když tehdy dal dohromady Jesseho a Celine, kteří spolu strávili jednu nezapomenutelnou noc na procházce po Vídni, slíbili si, že se po půlroce zase v evropském velkoměstě sejdou, ale čas byl neúprosný a oba se setkávají až náhodou po letech v Paříži.. Jenže oba už žijí svoje jiné životy, v nichž na první pohled není pro toho druhého místo.. Kdo si uzavřel v sobě příběh Před úsvitem podobně s nadějí, dostává tady její vyplnění a příběh ústřední dvojice pokračuje. Jenže už to nejsou ty stejné postavy, které mají celý život před sebou, nýbrž už oba mají něco odžito, už oba mají svoje vlastní životy zahrnující třeba i děti, v nichž úplně není pro toho druhého místo.. Proto, když Celine po letech využije možnosti se znovu střetnout s Jessem, nikdo neví, jak přesně bude jejich znovushledání probíhat.. V podobném duchu jako minule jsou tentokrát omezeni pouze ranním odletem Jesseho a mohou tedy celou noc strávit spolu jako minule a připomenout si onu nezapomenutelnou společnou noc a v tom si povědět, kam se za ty roky jejich životy rozešly... Zásadním rozdílem je skutečnost, kam oba za tu dobu ušli cestu v osobních životech, a jak se změnil jejich pohled na svět. Ani jeden už není mladý dospělý plný ideálů a představ, jak se jim všechno vydaří a jak dobře se budou mít, ne life sucks.. Oba mají vlastní životy, které běží bez ohledu na to, co jim dalo setkání ve Vídni.. Richard Linklater pokračuje v podobném duchu jako minule a drží se stanovených postupů. Jak Ethan Hawke či Julie Delpy v profesním životě ušli kus cesty a už nejsou pouze mladí herečtí talenti, mají slovo, mají výsledky a obzvlášť Ethan Hawke se svojí šance chopil možná jak nejlépe mohl, protože i oni sami s postavami už něco zažili, se spolu s výrazně vypracovanějším Linklaterem podílejí na scénáři, aby co nejlépe zachytili vývoj postav.. Linklater opět čerpá především ze svých vlastních zkušeností, ale i tady se nechá slyšet historkami ústředních protagonistů, které hravě zakomponuje do svého pokračování.. Není třeba vlastně nic měnit, a proto je i Před soumrakem jedna dlouhá konverzačka, v níž už ale postavy méně filozofují o životě, z něhož vyprávějí skutečné postřehy, ale naopak svoji fantazii obrací na vzájemný vztah, kde je si toho potřeba hodně vyjasnit.. Je to jiné než minule, naivita prvního filmu nahrazují výčitky k tomu druhému a především k nim samotným.. Po celou dobu už se příběhem nenese ona zasněná atmosféra, nýbrž se postav zhmotnil pocit až takového provinění, že nedaly tomu druhému větší šanci, či se oni sami nepokusili o něco víc.. Oba už jsou jinde mají vlastní rodiny, ale od první chvíle cítí, že to setkání před lety ve Vídni mělo skončit jinak, daleko více naivně, či růžověji. Jejich další předlouhé povídání je po celou dobu daleko hořčejší a v každém dalším tématu divák i postavy samotné cítí, že něco prováhali. Je tohle ještě ta stejná pohádka.. Pokračování ikonické konverzačky není slabší není lepší, je zkrátka jiné. Ohromná odvaha tvůrců splnit divákům a fanouškům přání, když se pokusili "dopsat" předešlý příběh dvou ústředních hrdinů a ten "vyspělý závěr" nechat po letech zase otevřít. Je to jako setkání na všech třídních srazech, nebo kdekoli jinde chcete, kde narážíte na tu svoji velkou lásku, se kterou vás třeba pojí několik vašich poprvé a společně jste prožili něco výjimečného a teď sedíte proti sobě a musíte se tvářit, jak jste šťastní, jak nejste vzrušení představou, co kdyby.. Uvědomují si tvůrci, že na konci minulého setkání udělali chybu? A chtějí ji teď napravit tím, že osudy dua nakonec přece jen za každou cenu propletou? A není to celé trošku sobecké? Vlastně nevím, ale nepřestává mě fascinovat se ptát od začátku do konce na podobné otázky.. Po celou dobu vidíte, jak se představy a sny tvůrců mění ve zkušenost, která ve velkém definuje tohle pokračování.. Opravdová láska je věčná, nedá se opakovat a tohle pokračování se úspěšně snaží dokázat, že Jesse a Celine se zachovali tak správně až to bylo špatně.. Jestli minule byla devadesátiminutová procházka Vídní emočně naprosto zničující, tak jeho "repríza" odehrávající se ve francouzské metropoli byla ještě o něco silnější. A po celou dobu jsem jako divák nemohl uvěřit, jak nefér umí láska a život být, ale i přesto jak vyspěle se k tomu oba umí postavit.. Na Před soumrakem se nedá dívat, pokud jste s postavami Vídeň ještě neopustili a čím více máte něco odžito, tím bude tohle pokračování ještě lepší, až pak jednou překoná první díl, dokud se to zase nostalgicky neotočí.. Co jsem si po prvním díle přál se tady splnilo, jen v tak syrové podobě, že se opět s dvojící rozcházím kompletně vyčerpán.. Tady není pro moji naivitu místo. 80% () (menej) (viac)