Pred súmrakom

Nevím proč, ale Ethan se mi tu vůbec nelíbil. S tou bradkou a přihlouplými řečmi. Začátek vypadal velmi slibně a konec se dal tušit a to mezitím bylo jako na houpačce, sem tam téměř k nebeským výšinám a vzápětí strmě dolů do pekel nudy a trapnosti. A proto hodnotím průměrnými třemi hvězdičkami. PS. Nejdřív jsem se dostala ke 2 dnům v Paříži též s J. Delpy, v obou filmech byla báječná, ale nebyla si obě dílka neskutečně podobná??? (10.11.2009)

Even being alone is better than sitting next to a lover and feeling lonely. (31.01.2010)

Hoci bez čara mladíckej naivnosti, opäť nádherný životný príbeh s totálne odzbrojujúcim koncom. Jesse a Celine kraľujú všetkým romantickým párom. (23.06.2011)

No nevím, sledovat chlápka, který evidentně chce a stále miluje ženu, která při hovoru s ním schválně mluví o něčem jiném, aby se vyhnula faktu že jej miluje také, mě nijak nenaplňuje, sledování filmu s nesympatickým Hawkem bylo tak trochu za trest, nicméně kus pravdy v tom je. (27.12.2013)

Druhá část trilogie přichází s dospělejším konverzačním dramatem, je střízlivější, naplněná životními pravdami, zkušenostmi a zklamáním. Jedna krátká zastávka a život může nabrat zcela jiný směr... tolik ze života v pouhých 80 minutách. Shit just happens. (17.03.2014)

Uplynulo 9 let a i když Jesse i Celine tvrdí, že se za ta léta nezměnili, není to úplně pravda. Oproti prvnímu dílu se značně vyvinuly jejich pohledy na svět, rozhovory dostaly trochu jiný náboj (řeší se manželství, děti, minulost), až mi tak trochu chyběla ta bezstarostná noc z prvního dílu. Sunset ale samozřejmě v návaznosti na něj musel být o něco vážnější a musím uznat, že to do sebe zapadá dokonale. Dosti mě překvapilo, jak málo je využito prostředí Paříže, naopak nesmírně potěšila závěrečná dvacetiminutovka. Celinin valčík i samotný konec byly dokonalý. (07.06.2015)

Pro mě slabé - jedná se pouze o 80ti minutový dialog nic víc. Není to natočeno nijak špatně, a herci se jistě zapotili, ale na film to nestačí - nuda...40% (15.06.2016)

Jo, teď už to tam je. Teď už je to perfektní. Asi to bude tím, že se Ethan Hawke nechal ostříhat. Jo, to bude ono... 10/10 (18.02.2019)

Jak jsem slíbil, tak jsem učinil. Tím narážím na svůj komentář k prvnímu dílu, kdy jsem byl tak nadšen, že jsem si slíbil, že při první volné chvíli kouknu i na druhý díl. Hodnotím ho též 5*, i když ho řadím malinko níž než díl první. Hlavně asi proto, že už to není ten snílek a ta romantička, ale oba jsou o 9 let starší, životem protřelí a zklamaní třicátníci. Jejich hovory se tak točí kolem jiných věcí a i kolem vzpomínek na onu osudnou noc. Je výborné sledovat oba herce, jsou naprosto výteční. Ten výraz tváří. Například Ethan Hawke, ze začátku pohodář, ale tím, jak déle si s Julií povídá, tím více je vidět, jak se mu vše vrací a jak ji obrovsky miluje. To samé u ní, která je více temperamentní, takže to jednu chvilku chce i zapíchnout. Ale těch 80 minut uteče jako voda. A závěr? Ten naprosto nemá chybu! Musím říct, že bez ohledu na to, že se 9 let neviděli, závidím těm dvěma, že našli opravdu životní lásku. Snad se toho jednou dočkám i já. (18.09.2020)

80% (18.07.2021)

V druhém díle toho nejde tolik recenzovat a rozebírat, nicméně mi to dalo silné myšlenky... Mnohem progresivnější a chladnější díl, než ten první, bez silnějších emocí a jiskry, je to sice pochopielné, ale chybělo to tam. Byl jsem celkem zaražen vývojem postav. Celou dobu se ovšem vedly opět příjemné nostalgické konverzace, ale ta s chůzí do schodů, kdy nikdo neřekl nic, vydalo za tisíc slov podobně jako posluchárna v prvním díle... Achjo... Co na to dodat, chce to prožít, a žít každým okamžikem našeho vědomí s nekonečným množstvím nevyužitého času, který mohl být naplněn jinak, než byl, no není to škoda, což? Ta představa mě děsí. Opět pěkná komorní režie s ústřední sympatickou dvojicí. Tentokrát je to čistě o nich dvou a není tu věnován prostor vedlejší záležitostem, byť trochu francouzského zákoutí to nastíněna je. Za mě určitě slabší, než první díl. Jsem zvědav, jak třetí díl vyústí! 7/10 (17.11.2021)

Od té noci uběhlo devět let, Jesse a Celine mají za sebou roky, které v mnoha případech dokáží vzít ideály. I oni jsou jiní, ale jejich cesta není tolik překvapivá, naznačila ji už ta noc. I na ni se každý dívá po svém, nebo to alespoň tvrdí, ale třeba si ji pamatují úplně stejně, třeba ji oba po svém umělecky ztvárnili, aby nezapomněli. Dlouho to tak však nepůsobí. Po jejich opětovném setkání je cítit nervozita z následujících minut, jestli budou témata k hovoru, jestli to celé konečně dopadne, nebo se snad vidí naposledy? Řeší se vše možné, včetně politiky, ledy se začínají prolomovat. Jesse nabírá jistotu, u něj jsou ty city jasně znát, Celine opět tajemnější, ale jsou chvíle, kdy se dokáže otevřít. Jejich posun a vzájemné otevření se během pouhé hodiny je famózní, přitom to celé opět neztrácí na reálnosti, ať už dialogy (vtipkování ve vážných situacích, jejich odlehčení), hereckými výkony (bezesporu oba opět fantastičtí), nebo snad až nenápadnou režií. Paříž dává zase jinou atmosféru, pouliční umělci však už nejsou potřeba, tak je to pouze na těch dvou. Loď, auto a především byt jsou bez debat. Jesse to nevzdává a Celine svým způsobem ničí, aby vzápětí dala naději... otevře se. Před soumrakem je v životě dál, je syrovější, dospělejší a samozřejmě z mnoha důvodů mně bližší. Čímž rozhodně nechci říct, že by Před úsvitem bylo slabší, to je totiž v životě také přesně tam, kde být má. 95% (15.09.2023)

Skvělé! Úžasné! Osmdesát minut čistě konverzačního filmu ukazuje sílu brilantně postaveného dialogu, opřeného o velmi přesvědčivé, civilní výkony a podaného "v reálném čase"... Romance? Ano. Hořká, sevřená v krizi ztráty iluzí. Nic se neděje - a přece je tu všechno... (06.07.2004)

atmosfera tohohle filmu me malem rozbrecela; naprosto spickovy herecky vykony a scenar, na kterym byla znat rukai ethana a julie. malokdy se podari videt ve filmu to, co opravdu hejba zivotem.a pred soumrakem je dukaz toho, ze filmy se muzou tocit i bez agresivnich svenku, a ze jeste porad muzou bejt o dvou lidech, aniz by nudily. patou hvezdicku nedavam, proto, ze oba byli (ve svy nedooknalosti) az moc dokonali. btw prvni "dil" sem jeste nevidela, ale o to byl pribeh dramatictejsi :) (20.10.2005)

Teda první díl se mi líbil víc. Tohle mi přišlo už jen jako blábolení o ničem (01.11.2007)

Mezi prvním a druhým filmem mě uběhnul měsíc, u postav 9 let, nedokážu si představit o kolik úžasnější by to byl zážitek, kdybych to viděl ve stejné časovém rozmezí než byl natočen druhý film - nejspíš splněný sen. Ale i tak tleskám, jak se herci znovu vášnivě vžili do svých rolí a tentokráte před soumrakem uskutečnili další krásný rozhovor. (19.03.2008)

Osudovosť až do morku kosti, film ktorý vám v jednej hodinke presne definuje pojem láska.Hardcore porno pre romantikov ;) (01.10.2008)

Stejně milý a ukecaný, avšak přeci jen ještě o kapku lepší pokračování filmu Před Úsvitem (vidět jej pro sledování této "dvojky" není nutné, přesto vřele doporučené). Celine a Jesse se znovu setkávají, procházejí se a povídají. Nejdřív se oba tváří jako spokojení a vyrovnaní dospěláci, avšak s přibývajícími hodinami roste i upřímnost a ke konci si oba pláčou na rameni, zoufalí ze své emocionální vyprahlosti a nenaplněných představ o "pravé" lásce. Stejně jako Úsvit, i tento film nabízí spoustu životních pravd a úvah k zamyšlení. No a abych to trochu odlehčila - Ethan už zde neplatí za slizounka, ale ta Julie by mohla trochu přibrat! (04.01.2009)

Říkám si, drama a romantický film a pouze 77 minut? Podívám se.... Nečekal jsem, že půjde o jeden dlouhý rozhovor lidí, kteří se dříve už potkali. Celá ta rozprava se odehrává za pohybu nebo sedu a já jsem měl zpočátku problém se na to soustředit. Ale pak mi to došlo. Je to věcech, které se staly v minulosti (nebo se nestaly) a vy byste je chtěli změnit, ale nejde to (ale hrozně si to přejete). Nutno vidět ještě jednou. A když jsem zjistil, že to má vlastně ještě první díl, tak mě to zajímá ještě víc. "Chlape, tobě to letadlo uletí". "Já vím".... (18.06.2009)

Opět skvělý film, odlišný od toho prvního přesně tím, čím se odlišují jejich postavy zamlada a zastara - jsou vážnější, už ne tak bezstarostní, dívají se více do své minulosti a bolestně si uvědomují, jak jsou krásné zážitky vzácné. Mohl by být delší, s titulkama jsem měl pocit, že jsem o něco ochuzen - o dalších pár minut v úžasné společnosti těch dvou. (17.11.2009)