Diktátor
The Great Dictator
The Great Dictator
Réžia:
Charlie ChaplinScenár:
Charlie ChaplinHrajú:
Charlie Chaplin, Jack Oakie, Reginald Gardiner, Henry Daniell, Billy Gilbert, Paulette Goddard, Maurice Moscovitch, Emma Dunn, Chester Conklin (viac)Obsahy(1)
Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i holič a jeho přítelkyně Hana. (Isherwood)
(viac)Recenzie (423)
NFR 1997, Oscar 5 nominací: Nejlepší film, Herec HR - Charles Chaplin, Herec VR - Jack Oakie, Hudba, Námět a scénář ()
Na svoji dobu velice důležitý film. Chaplin v tomto filmu vytváří dvě dějové linie. V první představuje diktátora, který nápadně připomíná Hitlera, v druhé židovského obchodníka. Zatímco scény s diktátorem, kdy je Chaplin dechberoucí díky své dokonalé imitace Hitlera, jsou dokonalé, scény z židovské komunity nemají takovou výpovědní sílu. A závěr je trochu moc patetický, ale ve své době přinášel důležité poselství. ()
Je těžké hodnotit film, který musel být naprostý šok a nářez ve své době, ale na lidi, kteří válku nezažili na vlastní kůži, zase na druhou stranu nikdy nemůže působit tak sugestivně. Pokusím se tedy o kompromis - Charlie Chaplin je jako Hit... sakra, Hynkel neskutečný, jeho "němčina", drsné projevy, chování a psychická labilita, to všechno je prostě parádní. Minimálně stejně dobrý je i Muss... tedy Napoloni, žoviální italstký diktátor. O něco slabší mi připadaly scény z židovského ghetta (i když zase, některé Charlieho gagy jsou prostě k sežrání), ale hlavně nějak mi v určitých místech jednotlivé scény nezapadaly do sebe a film jako celek není tak nějak úplný. Ale dovedu si představit, že dívat se na něj (nejen) v Evropě ve čtyřicátých letech nebo i později musela být neskutečná bomba a že jestli ho viděl Hitler, tak mu asi musely potom hodně vzrůst účty za rajský plyn. Já tedy dávám silné subjektivní 4*, protože se prostě nedokážu vžít do situace, v jaké lidé tehdy byli, dokážu soucítit, dokážu si všechny ty hrůzy představit, ale nedokážu myslet jako oni, protože jsem to nikdy nezažila (a upřímně doufám, že nikdy nezažiju). V každém případě jde o výborný film, který patří na seznam MUST SEE. ()
V některých momentech bezpochyby zásadní film. V jiných momentech zcela idiotský pokus skloubit krutou dějinnou (tehdy soudobou) satiru s groteskou. Výsledný nesoulad korunovaný tím příšerným koncem "křiví ústa, láme vaz" a velmi silně mě odrazuje od druhého zhlédnutí. Nejdu nad 70%. ()
Zatímco u Světel velkoměst jsem si grotesku nedokázal vychutnat kvůli prvkům přesládlého melodramatu, Diktátor, drama o těch nejvážnějších věcech, mne bavil díky mistrně zakomponovaným prvkům grotesky. Velká poselství, v čele s tím závěrečným, kdy mizí hranice mezi Chaplinem a jeho postavou, nejsou zazděné fyzickými gagy. Ty zároveň – minimálně v případě Hynkela, zakomplexovaného adepta na psychoanalytické ležení – slouží charakteristice postav. Chaplinův smysl pro slovní humor, v mezititulcích němých filmů přítomný mnohem méně než u Keatona nebo Lloyda, prozrazuje proměnění i ostatních jmen pohlavárů ve slovní hříčky (Herring, Garbitsch, znějící stejně jako „garbage“). Diktátor je velký a důležitý film, nikoliv jen v rámci Chaplinovy kinematografie a jeho význam neskončil s válkou. Určitě se k němu vrátím. Podle aktuálního rozpoložení buď proto, aby mne dojal, anebo pobavil. Apendix: Při vší úctě k Chaplinovi, nejvtipnější byl Jack Oakie jako Napaloni, typ vrcholného politika, na jaké (ne)jsme zvyklí také v Česku. 90% Zajímavé komentáře: Radek99, berg.12, Pacco, Jordan, sportovec ()
-TO JE ZVLÁŠTNÍ, VŽDYCKY JSEM SI MYSLEL, ŽE JSTE ÁRIJEC. -SPÍŠ VEGETÁRIJEC. Vizionářské, vtipné i angažované dílo, jak je to u Charlieho Chaplina téměř vždy. ()
Určitě si moc cením, že Chaplin přesně v době, kdy to bylo potřeba přišel s tím filme a bylo zřejmý s ohledem na závěrečný proslov, že mu jde z celé srdce. Diktátorská část, byla samozřejmě díky paradování legračnější, např. popojíždění vlaku mě sundalo. Chaplin má za toto dílo můj velký respekt. ()
Scéna kdy se setká Hitler s Mussolinim je kouzelná ()
║Rozpočet $2milióny║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $1,180,000║ /90%/ ()
Scénář: Charles Chaplin .. Ne nijak výbušně vtipné, i když pár silně humorných momentů dekadentní grotesky se najde. Diktátor je už ze své posměšné podstaty prostě geniální, neuvěřitelně zábavný a zároveň mrazivý. Samozřejmě, má to své mouchy, jako je délka, nesourodost, někdy je popis tehdejší doby v Evropě očima Chaplina krajně účelový, ale ve své podstatě a jasném poselství je to skutečně silné ba věčné dílo. ()
Vizionářský Schindlerův seznam Chaplinovy doby, snímek přesně takový, jaký se dal na základě rešerší a informací roku 1940 natočit (a též jak to dovoloval vývoj kinematografie). Světová veřejnost ještě tehdy neměla autentické poznatky o situaci v koncentračních táborech (ty vyhlazovací ještě ani historicky nevznikly, konference ve Wannsee, kde o nich bylo rozhodnuto, proběhla až v lednu 1942), proto internace holiče a jeho přítele Schultze a vůbec scény z tábora nevyznívají autenticky (otázka je, jak by syrovost do koncepce filmu zapadala), něco jiného už je ovšem dějová linie týkající se židovského ghetta (norimberské zákony platily již od roku 1933), ta už ve struktuře vyprávění hraje podstatnější roli a je z ní cítit silné civilizační trauma. Chaplin si byl dobře vědom hrůz vyplývajících ze segregace a je to na jeho ,,grotesce" znát. A právě originální kombinace této lidské tragédie s osobitým pojetím situační komiky je na tomto snímku to nejcennější. Nejvýznamnější dějovou linií (která dala snímku i jméno) je existence diktátora. Tady je zřejmé čistě propagandistické vyznění filmu, který přesně zapadal do dobové antihitlerovské ,,kulturní fronty" (lze komparovat třeba s Osvobozeným divadlem...). Charles Chaplin však natáčí něco víc než jen prostou propagandu - jeho parodické kreace, jeho ,,němčina" (,,Wiener Schnitzel !"), celé uchopení postavy šíleného Adolfa Hitlera je nezapomenutelné... Metaforická scéna, kdy si diktátor Hynkel pohrává a žongluje s nafukovacím glóbem, je esteticky dokonalá, ale navíc při ní mrazí...ta posedlost a doslova erotické opojení mocí... Charles Chaplin postavil Diktátorem pomník své genialitě... ()
Chaplin byl unikát, který předběhl dobu. Jinak si nedokážu vysvětlit tenhle komediální, psychologický i dojímavý klenot, který si sám zrežíroval, aby v něm zahrál dva ústřední party. Úvodní projev Hynkela, jeho hádka s Napolonim v jídelně, holič pracující v rytmu hudby a na druhé straně závěrečná řeč. A všechno z toho na hranici dokonalosti, přehranosti i nadčasovosti. A právě k závěrečnému monologu - opravdu o něm dokážete říct, že je patetický? I po tom všem, co vám Chaplin v předcházejících dvou hodinách svým sarkasmem připomněl? ()
Cekal jsem Chaplinovo masterpiece a srandu k posrani, nedostal jsem ani jedno. Film to neni spatnej, to rozhodne ne, navic Chaplin je v dvojroli perfektni, jako trochu zmatenej holic je to takovej ten klasickej Chaplin, kterej tuhle zakopne, tamhle blbe cumi. Ale teprve kdyz nastoupi jako diktator, zacne si to nalezite uzivat, neustale na nekoho nemecky rve, sice to je ve vysledku furt trochu hovadko, ale prekvapive charismaticky. No a potud by bylo vse v pohode, problem je, ze film neni jen nejaka vymleta groteska, ale normalne mluvenej film, kde se nehraje jen na nejaky jednoduchy forky, ale i na pribeh a tak se casto stava, ze film nejen, ze neni vubec vtipnej, ale zaroven se ani nic moc nedeje. Proste pridat nakej ten for, film zkratit o pul hodky a je to pecka, takle ale jen 4*. ()
"Máte rybičky ve stěnách? Jak je krmíte?" "Nijak. Jsou mrtvé." :-) Při mé zálibě v humoru všeho druhu je vlastně zvláštní, že Chaplinovi jsem musel dlouho přicházet na chuť. Cenil jsem si ho vždycky víc jako filmaře, který posunoval hranice filmové řeči rychlejším tempem než většina jeho "vážných" vrstevníků, ale nikdy jsem se mu moc nesmál. Diktátor je výjimka, která nepotvrzuje pravidlo, ale testuje jeho platnost. Mimořádně vtipný film (NEJEN vtipný, samozřejmě). Zvlášť společné scény diktátorů Hynkela a Napoloniho jsou k popukání. A při jeho sledování si uvědomíte, jak silný vliv měl na jiné komedie a komiky. Při určitých scénách si vzpomenete na filmy jako Císařův pekař, Myš, která řvala, Banáni, Pošetilost mocných a podobně. 100% ()
Jedna ze 140 nejlepších komedií - 140 Greatest Comedy Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Famózní parodie nacismu i Hitlera samotného. A k tomu Chaplinova dvojrole - diktátor a židovský holič. Nyní už vím, že císařův pekař byl až druhý, po Chaplinovi. Zeměkoule, která se točí po dvojitým křížem a praská v rukou diktátora Hynkela. Emocionální diktátorovy projevy pronášené chroptivou umělou němčinou, chvála árijských blondýnů černovlasým vůdcem, tlustý maršál Herring shazující při úkloně diktátora se shodů, rozčílený diktátor strhávající maršálovi medaile - ve filmu je všechno to pohrdání nacisty a Hitlerem vyjádřeno dokonalou situační komikou. Chaplin byl génius, co víc k tomu říci. Geniální prvky grotesky obsažené v tragédii - holič perfektně holící v rytmu Uherského tance č.5, to jsem musel vidět čtyřikrát: http://www.youtube.com/watch?v=BaaDiCwfTxY ()
Nádherná komedie v níž přímo exceluje Charles Chaplin. Vždy jsem ho považoval za komediálního herce "tuláka" s buřinkou a paraplíčkem, ale zda mne přesvědčil, že je to charakterní herec par excellance. Jeho imitace Hitlera je neuvěřitelná(!!!) a setkání s Mussolinim pro mne navždy zůstane jednou z nejlegračnějších scén v historii kinematografie. Skutečně si nepamatuju, kdy jsem se naposledy takhle zasmál. Navíc ve své době se muselo jednat o velice důležitý snímek, který alespoň trochu odlehčil pohled na druhou sv. válku. Jeden z filmů, který považuji za čest a zároveň povinnost pro každého filmového nadšence........ ()
Nádherná dobová protihitlerovská propaganda. Chaplin se mluveného filmu obával, a tak ještě v roce 1936 v Moderní době pouze zpíval. Ale jeho ztvárnění Hitlera je geniální a jeho komika je stále nepřekonatelná. Film má poselství světu, že každý režim, který je založen na potlačování práv určitých skupin obyvatelstva, je předem určen k záhubě. Važme si demokracie! ()
V komediích mi obvykle vadí dramatické okamžiky a v dramatech zase fóry jakoby vystřižené z grotesky. Diktátor nabízí obojí a přesto se nad to dokážu povznést. Patrně za to může ta neuvěřitelně pozitivní výzva k tomu, aby se lidé k sobě chovali slušně, žili si šťastné životy a zbavili se diktátorů. Přesto si dovolím vyjádřit jednu výtku, neboť se nemohu zbavit pocitu, že Hynkel zdaleka nedosahoval Napaloniho charismatu a já tak nějak nemohu uvěřit, že nejmocnějším diktátorem světa je právě on. Napaloni zkrátka vypadal tak, že by si Hynkela dal k obědu společně s Tománií, Osterlichem i Tramtárií a slova žádného holiče by na tom nemohla nic změnit. Přesto jsem rád, že změnila. ()
U Diktátora jsem se místy přestával smát a běhal mi spíš mráz po zádech. Nemyslím si, že by Chaplin nenatočil lepší filmy (hlavní slabinu vidím hlavně v přílišné délce), ale když si člověk domyslí, kdy a s jakým účelem vzniknul, nelze než obdivovat. Velmi dobrý a hlavně DŮLEŹITÝ film. Dodnes. ()
The Great Dictator/Diktátor spatřil světlo světa v roce 1940. 2. Světová válka tou dobou aktivně probíhala a Chaplin si ve svém nejnovějším filmům neodpustil utahování si z Třetí říše. Skutečné historické postavy Adolfa Hitlera a Benita Mussoliniho ve filmu nahradil Adenoidem Hynkelem a Benzino Napalonim. Německo a Itálii ve filmu nahradil Tomanií a Bakterií. Chaplin si zde utahoval jak z vůdce Nacistů a vůdce Fašištů, tak také z fungování spolupráce Německa a Itálie. Díky faktu, že šlo o první Chaplinův mluvený zvukový film si tak mohl Chaplin s touhle látkou vyhrát dost možná více než by mu mohla poskytnout ,, pouhá´´ němá klasická grotesková verze. O tom svědčí i fakt, že film trvá 124 minut a samotná délka přes 2 hodiny je na Chaplina výrazná. Platí zde, že si Chaplin napsal scénář, produkoval, režíroval a především ztvárnil hlavní dvě role- Adenoida Hynkela a židovského holiče, který je zapleten do židovského hnutí, které usiluje o odstranění Hynkela. Chaplin tak ve svém filmu zpracovává nejenom z 1.řady pohled na vedení diktátora ale zaobírá se i pohledem na to jak pod Hynkelovou vládou reaguje židovská třída. Hynkel totiž zrcadlí Hitlera a na židy tudíž mají úplně názor. Chaplin ve své klasice opravdu dokáže skvěle pobavit, zároveň se mu ale povede občas dokonce předvést, že mu nedělají problém vážnější scény. Chaplin svojí dvojroli zvládá skvěle, především jeho imitování Adolfa Hitlera je prostě fenomenální. Paroduje Hitlerovy emotivní projevy, utahuje si z jeho hloupé ideologie a dokázal tak opravdu ve své době lid, který prožíval válku pobavit. Sám Chaplin za životní úspěch bral historku o tom jak Hitler po zhlédnutí Diktátora dostal záchvat vzteku a není se čemu divit, protože si Chaplin ve svém dost možná skutečně nejslavnějším filmu opravdu nebere s Hitlerem servítky. Diktátor dokáže diváka pobavit a ve své době opravdu musel spousta lidem alespoň na chvíli chmury z probíhajícího konfliktu zvrátit. Chaplin následující léto sice opět na Oscarech ostrouhal, sám ale řekl, že mu ke spokojenosti stačil fakt, že dostal Hitlera do záchvatu vzteků. A jistě ho navíc potěšil fakt, že šlo v jeho kariéře o film nejvýdělečnější. K zajímavosti o příběhu o filmu kde se scénárista, producent, režisér a hlavní hvězda vysmívá nacizmu a fašizmu může ještě stačit fakt, že on sám byl nařčen z podpory komunizmu. Chaplin po nařčení z komunizmu strávil druhou půlku života v exilu ve Švýcarsku v Evropě. Až v roce 1972 byl návrat povolen a Chaplin se následně dočkal té úcty největší možné- A tím nemyslím Oscar za celoživotní dílo. Ten pravý poklad, kterého se Chaplin mohl dočkat byl potlesk ve stoje, který publiku trval 5 minut. Až o 5 let později 25. 12. 1977 odešla ve věku 88 let jedna z největších legend stříbrného plátna, která je dodnes známá. Hvězda, která dala zrod postavě tuláka Charlieho a filmy jako Cirkus nebo právě Diktátor. Ve své době důležitý film, který dodnes ukazuje, že i v těžkých časech se dá správně utahovat a dohnat tak nepřítele nepřímo k šílenství a k rudosti. Chaplin tímto krokem dal tehdy Hitlerovi velmi silný úder, který možná nedal vůdci Třetí říše zásadní ránu a nezastavil ho, rozhodně mu ale nezanechal lehké spaní. A není se čemu divit, že právě toto byla pro Chaplina ta největší životní odměna, které dle sebe mohl dosáhnout…. () (menej) (viac)