동감
Ditto
Obsahy(2)
Příběh se točí okolo dvojice studentů ze stejné university, kteří spolu začnou mluvit přes radiopřijímač a rozhodnou se setkat. Po nevydařené schůzce zjistí, že je od sebe dělí 21 let. So-eun (Ha-Neul Kim) žije v roce 1979 a In (Ji-tae Yu) v roce 2000. Jejich neuvěřitelná komunikace ale pokračuje a nabere nečekané otáčky. (venus)
(viac)Recenzie (86)
Nějak jsem se nebyl schopný do děje vpravit. Na mě to bylo moc vykonstruované. Není to špatný film, ale jsou lepší. Alespoň co se jihokorejské produkce týká. ()
Frekvence převedená do romance. Hlavní klad je ten, že to dalo parádní smysl a navíc to přesně odpovídalo mojí představě o cestování v čase, takže z tohohle pohledu super. Ta romantická linka je tam pro mě navíc, ale holt když je to téma filmu, tak se to dalo přežít. Plus tam bylo pár zajímavých myšlenek. 80% ()
Nezbývá mi, než souhlasit s Tsuki : ) ()
Mam pocit, ze uz jsem podobny namet nekolikrat videl. A i tak me zapletka bavila. U korejskych romantickych filmu umim omluvit i ty jejich "kudrlinky", ktere tam jsou pro ceskeho divaka trochu navic. ()
Záběry na hlavní hrdinku v dešti jak se trápí láskou mě opravdu nezaujali a film doplácí na pomalé tempo... Jinak je ve filmu spousty zajímavých i roztomilých momentů... Ničím neurazí, ničím nenadchne. Ta sci-fi linie film ozvlášťňuje dělá ho tím maličko originální. ()
Sice nejsem takovej síťa, ale u tohoto sem se ani tolik nenudil, dobrý nápad, 70%, ale kvůli Ha-Neul Kim dávám 4* ()
[Druhé zhlédnutí] K Ditto mám zvláštní, velmi osobní vztah. Přestože patří do první korejské romantické vlny, té která většinu z nás k filmovému průmyslu Jihokorejského poloostrova přivedla, tak na mě vůbec nepůsobí. Režie je naprosto unylá (což potvrdil Jeong-kwon Kim i v jeho, mnou nedávno viděné, novince Miracle of Giving Fool), Bach sem do soundtracku vůbec nepadne a ani hvězdné obsazení nepomáhá. Námětově podobné Il Mare je prostě kompaktnější, u tohoto rozhovoru skrze rádio prostě nuda převládla. 60 % ()
Už od zaznění prvních tónů klavíru jsem věděl, že to bude vyjímečný zážitek. První třetina byla ještě pozvolnější. Ke zlomu dojde v okamžiku, kdy se dívka zprávou z budoucna dozví, že jí není předurčeno být se svým vysněným milým. Byl to smutný, ale překrásný film o nenaplnéné lásce, která se týká asi každého z nás. Ale my máme alespoň tu naději, o kterou Soeun přijde..........."ale tak plyne čas" :-) ()
Není nad to podívat se do půlky filmu, a pak si ho omylem smazat .. proto nemůžu hodnotit, těch 85 procent se mi zdá nějak podezřele moc, protože za to co jsem viděl bych dal nejspíš 3*, ale druhá polovina plus konec mohli být lepší.. nápad s rádiem, že by Frekvence? ()
Čekal jsem větší emoční ždímání, ale i tak nemohu popřít interesantní děj (v okamžiku onoho zvratu dosud nicmocnijaké emoce vylítly o 150%) a pár opravdu silných momentů (setkání po letech). Jo - bolnou romantiku - tu Korea umí. ()
Překvapilo mě, že ve stejném roce vznikl i americký film Frekvence, základní myšlenku mají obě sci-fi stejnou. Tohle je však v příjemném romantickém kabátě, trošku smutném, ale dojemném. ()
Žhavé peklo plamenů (Frekvence) nebo vůně studentských lásek (Donggam)? Obojí je možné, Američané i Korejci vyrobili rozdílným přístupem k stejnému nápadu dvě výborná dramata. 75% (79% je hodnocení 543 uživatelů přede mnou). ()
Moje romantická čidla zůstala tentokrát relativně v klidu, ale zase nutno uznat jistou dávku originality. Asi jsem si od úvodní zápletky sliboval více než nakonec mohla poskytnout. Nejspíše to bude otázka pocitu, co je kažopádně jisté jsou sympatičtí herci (zvlášt Ha-neul Kim) a teskné piáno, které mi přišlo otravné už od půlky (neplatí nicméně o skladbě Air). ()
Jak jsem nepotkal svoji matku. Asijské romantické filmy se na začátku zdají zdlouhavé, ale vždy to stojí za to. A v tomhle výjimečně nikdo neumře. V jednom hlavní postava zemřela dokonce dvakrát, jiný začíná trojnásobnou vraždou a snad v jednom jediném, co jsem viděl, se jen zdálo, že hlavní postava zemřela. V tomhle si jen si lámou končetiny (a to hlavní postava mohla být taky mrtvá…). ()
Uz davno jsem prisel na to ze v Asii se toci skvele filmy ruznych zanru ale musim pripustit ze opravdu moc skvelych romantickych filmu nemaji. Bohuzel i tenhle je toho prikladem. Kdo vi jestli to byla pradloha pro americkou frekvenci nebo jak to vubec vlastne bylo. Tenhle film je proste ve vsech smerech naprosto prumerny. Ano ma co nabidnout ale pribeh na 110 minut to rozhodne neni videl bych to tak na 80. Chvlilemi to bylo zajimave chvlilemi dost nudne zvlaste to nekonecne citove pitvoreni. No nevim dokazu si predstavit ze to pro nekoho bude neco naprosto neuveritelneho, ale u me proste tuctovka v rade. ()
Základní chyba byla možná, že jsme film kouskovali. Nicméně dostává jen za 3. Na můj vkus byl hodně romantickej což nevadí pokud hodně chytne, ale tady mi přišlo že bylo i trochu amatérský jak přecházely záběry mezi sebou. Řekl bych ne uplně zvládnutý korejský melodrama. ()
Az na hlavniho hrdinu, ktery me naprosto nabavil, se jedna o dobre obsazene melodrama. Pribeh jsme sice videli uz stokrat, ale ja osobne nedam dopustit na legendarni Il Mare. Tohle mi prislo jen mirne nadprumerne. 3+ ()
Vcelku originálne, nežné a precítené.Typická juhokórejská romantika, ktorá neomrzí ani po x-tom prevedení. ()
Prvních několik desítek minut v podstatě úplně o ničem, už už jsem zvažoval, že od toho uteču. Kdybych se řídil fiozofií pana Svěráka st., který je filmu ochoten dát 15 mnut, tak jsem se ochudil o krásný filmový zážitek, postavený zejména na geniálním námětu. Na tento film nezapomenu, stejně jako se mi dostala pod kůži na podobném principu vystavěná Frekvence. ()
Kolísala jsem mezi 3* a 4*, nakonec se spíš přikláním k těm 4*. Bylo to dlouhé a kolem poloviny jsem měla pocit, že se to táhne jako sopel. To však dost zastínilo vyvrcholení příběhu. Je to vlastně dobrý film, jen mi přišel tak trošku nemastný, neslaný, mě jednoduše chybí akce. Možná jsem si to prostě nepustila v tom správném psychickém rozpoložení. o_O I tak dávám 4* ()