Novembrová romanca

Původně jsem se dívat nechtěla, ale nakonec jsem televizi nechala zapnutou a dívala se. Čekala jsem mnohem více a film mě nenadchnul. Rozhodně mě to nijak nechytlo a nedojalo, takže tímto dost ubírám body z celkového hodnocení. Charlize byla úchvatná ve Zrůdě, ale tady si mě moc nezískala. A Keanu pro mě navždy bude Neo. Nejiskřilo to mezi nimi a jako hlavní dvojice se mi moc nezdáli. Já nevím, tenhle film mě zkrátka moc nezaujal. Příběh by tam byl, ale za srdce mě nechytnul. Viděla jsem mnohem lepší romantické filmy. (Ale taky mnohem horší). To, že se mi Listopadová romance moc nepozdává, zaviňuje asi ten fakt, že mi moc nesedla ústřední dvojice. (16.06.2013)

Romance, od které si dlouho udržujete odstup. Kdykoli se uvolíte vzít ji na milost, provede se sebou něco, čím vás odradí - a tak jí nechcete naletět. Ale nakonec stejně podlehnete. Jako každá ženská je nadprůměrně rafinovaná: Přesně vystihne okamžik, kdy už od ní nic zásadního ani překvapivého nečekáte - a uštědří vám tvrdou a nesmlouvavou ránu pod pás. Na 4* to sice nestačí, ale může ve vás zanechat svůj otisk ... spolu s trochu nahořklou pachutí. Neboť nejenom život, ale ani scénáristé a režiséři nehrají vždycky fér. P.S.: Ne že by milému Keanu Reevesovi neslušely romantické role - kupříkladu proti architektovi Alexi Wylerovi z "Domu u jezera" (2006) nemůžu namítat ani to nejmenší - ale jako téměř nenapravitelný workoholik mě tentokrát tak docela nepřesvědčil. (07.11.2013)

Dharma A Greg, Lester Burnham a s nimi ještě strašák děsivější než Voldemort. Že to nejde dohromady? No, něco na tom je. Je to zkrátka divně rozpolcená a přeplácaná story o melancholickém hledání skutečných hodnot, lásky a štěstí (protože to spolu souvisí) a o temnotě, která to všechno obestírá. Zkrátka a dobře, ústřední dvojice má na mnohem víc než na tenhle dortík od pejska a kočičky, který sem tam velkoryse ignoruje logiku a izoluje se od reality a ze kterého si zapamatujete leda tak to, že Jasonu Isaacsovi zelená fakt sekne, že Enya se opravdu nedá použít do každé ptákoviny, a že Charlize je vážně zlatíčko. A tak se nějak stane, že se vydržíte dívat až do konce...a pak vás začnou napadat myšlenky a vybaví se vám tvář...úsměv rtů a hlavně očí, tak krásných a hlubokých, že to až vžene slzy do vašich vlastních očí...opravdu bych pro ni udělal cokoliv? TOHLE cokoliv? Myslet na tyhle věci docela bolí...tohle bude dlouhá noc... (21.04.2006)

Možná je mé srdce už zatvrdlé. Anebo možná je tohleto ten nejbanálnější příběh pod sluncem. Akorát jen střelivo pro lidi, pohrdající hollywoodem k obhájeních svých inteligentních evropských mlčecích dramat. Protože, jak se dá obhájit existence tohoto 100X a častokrát i lépe natočeného příběhu... Jedna hvězda za Isaacse v zeleném tu-tu. (29.06.2008)

Jeden z filmů, které mne po dvaceti minutách, mé magické hranici, nezaujaly. Že jsem se dodívala, za to vděčím nudě ve službě. Byť průměrně inteligentnímu divákovi muselo dojít, jak ta podivná dohoda dopadne, málokdo tušil takové melodrama. Ale nudné to bylo v podstatě dál a dál. Dabing – Dlouhý ušel, Laurinová kuňka jako obvykle. Jedním z vtipných momentů byla jména mužů dle měsíců. Jinak příběh připomínal od dámy s kaméliemi leccos. Já tu romantiku spíš klasickou než moderní. Reeves mi fakt víc sedí v Matrixu. A Theron jako Zrůda. Poslouchat se dala Enya. Byť nyní již poněkud inflační. Co chápu je radost z myčky. Mytí nádobí nesnášela už moje babička a dědeček jí říkal: „Boža, až někdo vymyslí stroj na mytí nádobí, já ti ho kópím.“ Nekoupil. Maminka také nesnášela mytí nádobí. Myčku jsme si pořídily až my se sestrou po revoluci a maminka hned po nás. To jsem sice odbočila, ale to byl pro mne nejlidštější moment. Ze skutečného života. (29.06.2008)