Sněžné bratrstvo

Mrazivé intenzivní katastrofické survival drama, natočené podle světoznámé skutečné události, které diváka provede největší leteckou tragédií v dějinách Uruguaye. Snímek, stejně jako obdobný dva roky starý film Třináct životů, pracuje s udržením napětí diváka po celou dobu stopáže. Ta je však lehce přepálená, a první otázku, na kterou si budete muset před projekcí odpovědět je, zda pro Vás není 144 minut dlouhý film s drasticky pozvolným tempem za hranou únosnosti. Pokud se nakonec pro Sněžné bratrstvo rozhodnete, doporučuji se teple obléct a pořádně najíst, protože chlad a hlad Vás budou sužovat po jeho celou dobu. Film vzdává velmi empatickým způsobem hold všem obětem, které si toto letecké neštěstí vyžádalo. Pokud máte rádi filmové příběhy, zpracované na motivy skutečné události, která je v mnohých ohledech šokující, nebudete zklamáni. Režisér J.A. Bayona nám po úspěšném fláku Nic nás nerozdělí s Naomi Watts a Ewanem McGregorem servíruje druhý velmi dobře zpracovaný katastrofický film. V tomto žánru se tak zmíněný režisér dostává, v mém osobním žebříčku, na pomyslný Olymp. Čtyři hvězdy a jedno velké doporučení.👍 (04.01.2024) (04.01.2024)

Příběh mě vtáhl do sebe a vůbec jsem si nevšiml, že celé to trvalo přes 2 hodiny. Sice pád letadla byl po vizuální stránce trochu kostrbatý, ale to je snad jediné mínus, které mohu říci. To dilema jak se chovat v takového to situaci, co vlastně v tom tak moc dlouhém čase dělat a nad čím přemýšlet, vše bylo alespoň částečně ve filmu probráno. Za mě určitě doporučuji. (27.01.2024)

„Pablo byl dobrý chlap. Diego je naprosto nechutný. Pedro je fešák xežrání.“ Tyto věty mohou v kontextu této předělávky filmu Přežít o světově asi nejproslulejší partičce lidožroutů opět nabývat zcela nových a neotřelých významů. Z technického hlediska je to samozřejmě předělávka modernější, exekučně hezčí, jazykově autentičtější, a i kulinářsky mnohem pestřejší a odvážnější. V roce 1993 si američtí kluci po dvouhodinové etické filipice jen ke konci decentně ukrojili podměrečný stejk z trenéra. To tahle skupinka  Hispánců jako poleno je mnohem víc při chuti, všichni žerou, až se jim dělají boule za ušima, ohlodávaj kosti, základní kodexová hamletovská otázka tu místo „Žrát či nežrat?“ zní spíše jestli „Se zelím či se šípkovou omáčkou?“ a kluci dozajista značně gastronomicky odlehčili čilým čilským záchranářům v tahání těžkých pytlů s obětmi havárie. Nasraně druhé bych ale Bajóně napálil tak minimálně třicet minut až do konce zápasu za zdržování! Je nade vši pochybnost prokázáno, že taková kohorta andských ztroskotanců může maximálně tak mrznout, plahočit se po horách, sem tam se odkopávat z laviny nebo si dělat tatarák z lidské svíčkové. Na což vyčerpávajícím způsobem audiovizuálně bohatě stačí řekněme takových sto, maximálně ještě jakž takž prdelfrendly sto dvacet minut i s kecama. Je rovněž zřejmé, že takový průměrný traumatizovaný uruguayský ragbista sedmdesátých let minulého století, byť s kompulzivním pocitem, že má co říct, rozhodně nebyl žádný Emanuel Cunt. Čili navatit to na dvě a půl hodiny doslova úmorným pičoidním blábolením, je dost krutým prohřeškem jak proti divácké trpělivosti, tak proti sysluplné rétorice, a dalo se to dramaticky i obsahově zvládnout mnohem rychleji a chytřeji. A v neposlední řadě velmi rozhořčeně vytýkám Bolševizi, že půlka letadla nebyla teplá, ta druhá ebenově černá a pilot se nejmenoval Milada. Holt si pokrytečtí zmrdi účelovým kurvením reality i historie vyskakují jen na již kulantně vypláchlé anglosráčské a eurodementní stádečko, protože pěkných pár stovek miliónů konzervativních latinských Američanů rušících předplatné by jim udělalo solidní čáru přes rozpočet na to tolik korektní budování komunismu. (14.01.2024)

Neznat příběh a nemít doloženo, že se to vážně stalo, tak by to jako samotný film neobstálo a divák by si říkal, že to je hodně přetažené za vlasy. Je ale neskutečné, že toto se vážně dělo! Velmi povedený film, který já osobně neberu jako remake, protože Přežít jsem neviděl a díky tomu jsem nebyl donucen porovnávat a jen jsem si "užil" film. Skvěle natočeno, dojemné, drsné a neskutečné, co ty kluci zvládli... (07.01.2024)

Vždycky, když koukám na starší americkou verzi ze třiadevadesátého, cítím u té zastaralé podívané trochu zklamání a lituju, že ještě nikoho nenapadlo o tomhle velezajímavém a silném příběhu natočit remake. A voila, moje tužba se tímto splnila. Cením si nejvíc toho, že ve filmu se konečně mluví španělsky a ne anglicky, a že je prostý nějakých těch drobných hollywoodismů, kterým se původní zpracování nevyhnulo. A i když se tam na můj vkus příliš řeší divácky atraktivní kanibalismus, líbí se mi nová verze určitě víc než stará, takže musím hodnotit maximálně. Každopádně tá pátá hvězda je ale hlavně za ten příběh. Mmch. ve filmu je jedna větší odchylka od reality - po nalezení trosečníků byla do civilizace obratem přepravena jen polovina z nich, zbytek musel ještě vydržet jednu noc na místě, i když se zásobami a v přítomnosti záchranářů. A pro zájemce přidávám i odkaz na místo tragédie na mapě (mapy.cz nebo google maps). (15.01.2024)