Třináct životů

Ron Howard si odskočil od potížemi pronásledovaného a studiem ovládaného Solo: A Star Wars Story of the Ages k „relativně skromné produkci“. Relativně skromné je myšleno sarkasticky, protože tahle produkce musela být peklo sama o sobě. Hrozně se mi líbilo, že tohle nebyl příběh o hrdinských hollywoodských hvězdách, ale většinou jsme naprosto logicky sledovali, jak k problému přistupují thajští rodiče, děti, policisté, NAVY SEALs atd. Ano, Mortensen a Farrell mají ve skutečnosti status megahvězd, ale tady působí jako obyčejní lidé a taky se tak chovají. Howard je na tenhle typ survival příběhů v podstatě expert, takže dostáváme opět dávku napětí, emocí a radosti v krásném balení pod vedením thajského kameramana Sayombha Mukdeeproma. P.S.: Nic pro klaustrofobiky. (09.10.2022)

Velmi “nehollywoodsky” natočený snímek s pragmatickými hereckými výkony, který se místo soustředění na nějaký laciný patos primárně zaměřuje na samotnou záchranu. Thirteen Lives slovutného režiséra Rona Howarda právě díky tomu působí mimořádně dramatickým dojmem, přičemž by divák v některých pasážích mohl tento film snadno zaměnit za nějaký velmi podrobný dokument. Toto všechno tedy v kombinaci se zručnou režií, precizní kamerou a technickou stránkou vytváří skvělý filmový koktejl, který mohu bez sebemenších skrupulí doporučit i těm divákům, kteří o tomto neuvěřitelném projevu kolektivního humanismu dosud neměli ani ponětí. (Prime Video) „I can’t promise anything. But it will give the boys a chance.” (20.08.2022)

Frost / Nixon nebyl náhoda. Když Howardovi sedne formule (ne Formule), umí vykřesat ze schématu nevídané emoce a v tomhle případě na svoje poměry i neplakátový civilismus. Kupodivu to nijak neznásilňuje skutečný příběh, který skvěle zpracoval dokument The Rescue, naopak to s ním souzní sympaticky začleněnou metafyzikou lidových pověr a glorifikací hrdinů, jejichž největší silou se v určitém okamžiku stal jejich částečný autismus. Motiv osamělosti a zapouzdřenosti před okolním světem je pro mě dojemný. Nejhlubší jeskyní je nakonec Rick Stanton ve fenomenálním balení Viggo Mortensena. Dejte už tomu chlapovi Oscara! (02.01.2023)

Kdybych byl encyklopedie filmařskýho řemesla, posháním po světě všechny moje kamarády výtisky a jdeme hromadně zazvonit na Rona Howarda. V životě už bych totiž nechtěl ležet na jiným stole než na jeho, protože jestli tu encyklopedii nenapsal on, tak kdo proboha jinej?!? Famózní filmařina, až mě to skoro nutí napsat, že jsem rád, že kluci do tý jeskyně vlezli... Příběh silnej jako Viggo plešatej, tohle ve mně bude rezonovat ještě hodně dlouho. (20.09.2022)

Záchranná akce v zatopené jeskyni je v tomto filmovém balení strhující, dech beroucí a v neposlední řadě nesmírně tísnivá, tam bych tedy opravdu nechtěla být ani vteřinu.. Viggo Mortensen jako jeskynní potápěč úžasný a Colin Farrell mu zdatně sekunduje, jen o jednu ploutev za ním.. Každopádně z lidského hlediska krásná záležitost a jedna musí hluboce a v úctě smeknout, po pravdě slzy jak hrachy.. (08.08.2022)