Kamera:
Daiči IsekiHudba:
Hirojuki SawanoHrajú:
Taito Ban, Reina Ueda, Bandžó Ginga, Makoto Furukawa, Daisuke Hirakawa, Genta Nakamura, Hiroki Tóči, Anna Kitamoto, Naojuki Ageiši, Miju Terašima (viac)VOD (1)
Epizódy(12)
-
I'm Used to It (S01E01)
-
If I Had One More Chance (S01E02)
-
It’s Like a Game (S01E03)
-
I've Gotta Get Stronger (S01E04)
-
A Pretty Good Deal (S01E05)
-
The Real Hunt Begins (S01E06)
-
Let's See How Far I Can Go (S01E07)
-
This Is Frustrating (S01E08)
-
You've Been Hiding Your Skills (S01E09)
-
What Is This, a Picnic? (S01E10)
-
A Knight Who Defends an Empty Throne (S01E11)
-
Arise (S01E12)
Obsahy(1)
Nejslabší lovec lidstva, Jinwoo Sung, se díky skrytému žaláři a záhadnému systému dostane k neuvěřitelné síle, kdy prostřednictvím nebezpečných úkolů nabývá schopností a začíná na sebe přitahovat nežádoucí pozornost. (mikki089)
Recenzie (12)
S tím, kolik jsem toho o Solo Levelingu slyšel ještě před začátkem vysílání, jsem to celé asi čekal přeci jen o něco lepší. U prvních pár dílů jsem vlastně ani moc nechápal, co ti lidé na tom vůbec mají. Příběh o tom, že se do našeho světa otevírají brány z jiné dimenze, nebo jiného světa není v anime ničím neobvyklým, a tak pro mě celý úvodní díl působil jen jako takový ne moc zajímavý edgefest plný krve s tím nejokatějším cliffhangerem na závěr. Ani další vývoj o tom, jak hrdina získal schopnosti, které mu z každodenního života dělají v podstatě videohru, mě moc nechytil a sestřičky sledující jeho postupnou proměnu mě bavily asi tak málo, jako ta proměna samotná. Ani po stránce animace jsem nebyl v tu dobu vůbec v hypu. Viděl jsem screeny z manhwy a srovnání s anime adaptací a když mám shrnout svůj tehdejší dojem – anime mě moc nepřesvědčilo. Souboje mě začaly zajímat asi až od bitvy s velkým hadem a příběh mě chytil až v momentě, kdy se začalo řešit, jak moc jsou tyhle portály do jiného světa vlastně šedou zónou, zkrátka co všechno se v nich může stát a na koho si také musíte dávat pozor. Videoherní mechaniky mě sice stále příliš nebavily, celý ten interface a jeho spojení s realitou pro mě pořád moc nefunguje, ale beru to jako snadný způsob, jak pro diváka mapovat hrdinův pokrok a podávat mu informace relativně známou formou. Co se animace týká, postupně se zlepšovala, v druhé půlce už opravdu bylo na co koukat a mnohé souboje jsem si užil, ale zase, když vezmeme práci MAPPY na druhé řadě Džudžucu Kaisen jako strop anime akce, jako pomyslný S-tier, tak to, co mi zde předvedlo studio A-1 Pictures, je pořád maximálně A-tier = mohlo by to být ještě lepší. Co mě tu také příliš nechytlo jsou postavy. Hlavní hrdina je fajn, baví mě ho sledovat, ale je to asi jediný charakter, o kterém vím opravdu něco víc. U většiny dalších vedlejších postav vím sice zhruba kdo to je, ale o jejich charakteru vím po dvanácti dílech minimum. Když si to shrnu, mám tu seriál, který si mě začal získával postupně, svému hypu zatím pro mě nedostál, ovšem jako slušný úvod – představení – relativně fungoval a v druhé půlce už se docela rozjel. Mám zájem vidět víc, očekávám víc, snad mě druhá sezóna nezklame. Ta první ode mě dostane 7,4/10. ()
První série ze začátku zaujala, ale nakonec jsem si ji dal až celou, protože ten přelomový zážitek, který byl hypeovaný, se ze začátku nedostavil. Navíc animace kouká na kvalitu Shibuyi z JJK jen smutně z povzdálí, i když se časem zlepšuje. Solo Leveling servíruje ultimátní klučičí fantasy, kde se z obyčejného loosera můžete stát cool badassem pomocí hraní hry. A to chceš! Dějově se to začne nějak rozvíjet do šířky až v druhé polovině, takže jsem skončil s pocitem, že tohle byla jen ochutnávka. Věřím, že se genialita předlohy teprve ukáže a nezůstane se jen u fajn anime. ()
Solo Leveling je sólo jedného charakteru Jin-Wooa, ostatní sú len do počtu, aby proste bolo krovie pre nášho hlavného hrdinu. Iné postavy, ich motívy, ich osobnosti, sa budujú minimálne, alebo vôbec, ešte občas som zachytil nejaký zámer s Joo-Hee, ale potom sa stalo niečo, že vlastne načo sa s ňou príbeh zaoberal. Či to je dobré, alebo zlé, že príbeh je zameraný na jednu osobu to neviem. Zároveň potom dostávame absolútne zbytočné zábery z toho čo sa deje vo svete, ktorým som nie všetkým rozumel, prichádzali len ako ozvláštnenie zaujímavého príbehu hlavného hrdinu. Áno je dobré, že máme nejaký obraz o tom čo sa deje, aj mimo záberu hlavného hrdinu, lebo zrejme sa do toho všetkého nejak zapojí v druhej sérii, ale tu to občas nudilo a boli to proste, len zábery na veci čo sa diali bez nejakého dôležitého vyústenia. Jin-Woo je dobrý hlavný hrdina, tá jeho zmena je uveriteľná, len a len z dôvodu, že aj predtým nebol nejaký zbabelec a keď sa jeho sila zvyšuje, zvyšuje sa aj jeho sebavedomie a zároveň sú badateľné, aj výčitky toho akou cestou sa dal a to hlavne v posledných epizódach anime. Áno výčitky toho, že sa dal cestou, kde už nemá návratu sú trocha skryté, nie sú povedané na priamo, ale sú tam zábery, kde to vyzerá, že hovorí jeho vnútro a samozrejme, aj preto tam bola umne pridaná postava Kang Taeshika. Smrť postáv je absolútne bežná vec v Solo Leveling a na žiadnej z postáv mi v podstate nezáležalo, príbeh je stavaný tak, že Vám záleží len na hlavnom hrdinovi, ešte možno tak na jeho sestre a matke. Herné "veci", obrazovky, questy, inventár, vyskakujúce obrazovky sú naozaj zábavné, aj keď nevieme prečo sa to deje a hlavne niekedy nevieme ani ako na tom hlavný hrdina je, aj keď mu naskáče päťdesiat levelov, netušíme kam sa vlastne posunul, lebo občas sú čísla a štatistiky, ktoré má klamlivé, hlavne z dôvodu, že my vôbec netušíme aké sú štatistiky iných postáv v anime a to sa možno nikdy nedozvieme. Ja tu samozrejme nachádzam len týchto zopár neduhov a znie to ako keby ma anime nebavilo, opak je pravdou a moje hodnotenie tomu zodpovedá. Animačne to na vrchole v konkurencii nie je a hudobne tiež nie, ale je to v konkurencii podobných bojových anime by som povedal dobrý nadpriemer. Koniec sa mi dosť nepáčil, ale keď to bolo úplne na konci a nevyhovovalo mi to, neviem ako sa s tým bude pracovať v druhej sérii rozhodol som sa nemeniť hodnotenie, len na základe toho, že anime vo mne zanechalo pachuť tým koncom. ()
Podobné hodnocení jako u Čiju mahó no mačigatta cukaikata. Taky zde máme kvalitní předlohu, které se dorovnat je takřka nadlidský úkon. Navíc i tady jsou úvodní části předlohy její asi nejslabší částí. A taky zde museli tvůrci pracovat s relativně omezeným rozpočtem. Ale i tady se to podařilo. Mám radost, že se rozpočet použil rozumně a nevyplácal se na prvním dílu. Tohle je totiž hlavně akční jízda, kde prim hrají epické souboje. A v posledních dílech už jsem cítit podobný feeling jako u předlohy. Vše okolo je vlastně osekané na minimum. Je upozaděné budování okolního světa, jelikož na to prostě při té krátké stopáži není čas. Hudba je také vcelku dobrá, ačkoliv nic úplně světoborného. Takže za mě spokojenost a těším se na další řadu. Jen bych byl rád za víc než 12 dílů. Arise Shadow Monarch 75% ()
Sakra, mě to mrzí, štve a pomalu i přestává bavit se vyhrazovat proti kvalitám každého druhého nového šónenu. Naposledy Jujutsu Kaisen nebo Frieren, byť není striktně šónen, který v jistých oblastech exceluje, ale není univerzálně skvělý na všech frontách. No a Solo Leveling je tak nějak jeho opakem - na téměř všech frontách průměrný, nejzajímavější v experimentování s mechanikami světa. Což o to, komiksová předloha se v tom moc neliší, jen díky svému formátu fungovala lépe. Hrdina/vypravěč byl více stravitelný, protože se překrýval se čtenářem, expozice byla vhodněji dávkována a ona známá videoherní okna nemizela po vteřině. Ale to všechno, včetně postav vynikajících spíš svým designem než charakterem, bych přešel, protože Solo Leveling stejně těžil primárně ze sakra uspokojivého boření hranic sil hlavního hrdiny a dechberoucí, dynamické a barvité kresby akce. Jenže ani tady anime adaptace úplně nestíhá, a s tím, co má teprve přijít, asi nemá ani šanci. I ten soundtrack tak docela nevytrhne, Sawano totiž většinu času volil spíše epicky znějící skladby namísto něčeho energičtějšího a živějšího. A navrch toho všeho ještě padají problémy národnostní otázky a vztahů Japonska a Koreje. Anime verze se totiž jakoby schovává a nechce 100% přímo přiznat zasazení děje do Koreje a celou značku, i když to z marketingového hlediska nedává tak úplně smysl, značně pojaponšťuje - název anime nebo protagonistova profláklá hláška "Arise" jsou japonsky. Což je docela zvláštní, jelikož "Jsem atomický" nebo "Jsem kostí svého meče" japonsky nejsou a raději sází na prodejnost angličtiny... ()
Anime vytvořené na základě opravdu populární korejské manhwy. Vzhledem k tomu, že manhwu už mám celou přečtenou až do konce, tak jsem od tohohle hodně očekával, protože tento příběh je opravdu suprový - i když má své určité malé mínusy. I když je to korejská předloha, tak je to zpracováno s japonským dabingem (stejně jak tomu bylo u anime "A Returner’s Magic Should Be Special" z minulé sezóny). Když už zmiňuju tento druhý počin, tak jsem se právě obával, aby to autoři anime opět trochu nezprznili, ale naštěstí se tomu tak nestalo a vcelku to odpovídá předloze. Příběh je zasazen do současného prostředí, kdy se v Koreji začaly objevovat jednoho dne portály do dungeonů a lidé tak museli uzpůsobit svůj život tomuto jevu a přizpůsobit se novým schopnostem a stylu boje, aby mohli tuto hrozbu zničit. Hlavní hrdina je tak jedním z lovců, kteří se vydávají do těchto portálu, aby si vydělal na své živobytí díky nasbíranému materiálu, který je v realitě žádaný a přeměnit ho na peníze, aby pomohl své rodině, kdy má mladší sestru, která chodí do školy, matku v kómatu a dlouho nezvěstného otce. Bohužel ale tento hrdina je tím nejslabším ze všech a dělá si spíše ostudu, kdy skoro nic nevydělá a je věčně zraněný. To se pak však změní po přežití jednoho opravdu nečekaného dvojitého dungeonu. Obecně to má velice dobrou dramatickou a akční stránku, kdy hlavní hrdina se postupně "vypracuje" z ničeho na super silného za pomocí speciálního herního systému, který je unikátní pouze pro něho. Tato první série je pomalejší, kdy člověk vidí ten frustrující začátek až po určitý bod, který změní úplně všechno, až do startovací bodu, ze kterého se pak bude odvíjet to další. První série je tak dlouhý úvod, kdy teprve to zajímavější přijde v dalších sériích. Anime odpovídá 45 kapitolám manhwy, kdy bych to tedy tipoval tímhle tempem cca na 4 série. Po animační stránce je to super a po hudební je to velice slušné. ()
S nadsázkou bych Solo Leveling nazval takovým pubertálním vlhkým snem. Vadí to? Mně ani upřímně ne, naopak jsem se docela zabavil. Z hlediska děje tady vesměs platí, že cesta je cíl. Asociace lovců, spolky, hmmmm. Manové kameny? Huh? Invaze na ostrov? Whatever. Jediné, co mě zajímá, je záměr oné "vyšší moci" a jak s nově získanou silou náš hlavní hrdina bude nakládat. Poslední díl mi tak nějak napověděl, že první série jen připravovala půdu pro to, co nás čeká. No já jsem ready. ()
Klíčové prvky a kvality seriálu rozebírám ve svých recenzích u jednotlivých epizod (E1, E6, E11). Zde se věnuji srovnání seriálu se stejnojmenným "komiksem", jimž oběma posloužila light-novel jako předloha. | [1] Kdybych od Solo Levelingu viděl jenom anime, vůbec bych si tento příběh tolik neoblíbil. V mých očích je manhwa lepší. Najdete v ní hromadu detailů, které ji činí daleko víc epic a edgy, při čemž tempo děje si určujete sami. V každém případě se nestane, že byste celých 20 minut četli dialogy (viz S01E08). [2] V "komiksové verzi" nikdy nenarazíte na expozici během akce (která si díky tomu udržuje napětí) a vždy se řeší výhradně jedna dějová linka - lačnění po odpovědích či zdržování neexistuje. Navíc v anime některé repliky působí neuvěřitelně trapně, zatímco na obrázku mi to vůbec nepřišlo. [3] V televizní adaptaci se přece jen objeví pár pochybných kamerových záběrů na ženské postavy [2/9] – ty v manhwě vůbec nejsou a díky tomu se můžete plně soustředit na protagonistův sigma-grindset, aniž byste si vysloužili titul Úchyl. [4] Jako třešnička na dortu, manhwa vám dovoluje předvídat dění, pakliže si pečlivě pročtete Sungovy schopnosti a popisky vybavení. Díky jistému fenoménu: "Když příběh zvládnu předvídat, víc se mi líbí," můžete obdržet ještě uspokojivější zážitek. Toto umocnění mi v anime chybělo, kde souboje často představují prosté "deus ex machina momenty“. Proto "komiksovou verzi" mohu doporučit, jak nadšeným, tak zklamaným divákům anime. Nadšenci si pozvednou svůj zážitek na vyšší level, kritici mohou Solo Levelingu přijít na chuť. Pro fanoušky ovšem přidám varování: "Pokud přečtete manhwu, anime Vás v budoucnu dost možná začne s*át a už z něj nezískáte natolik pozitivní zážitek." Manhwa: 11/10, anime: 8/10 ()
Nikdy jsem si nemyslela, že by snad měl seriál šanci se kvalitou vyrovnat tomu neskutečnému hypu, který kolem něj už od oznámení anime čtenáři manhwy vytvářeli. Stejně jsem do toho šla s tím, že si prostě užiju jednoduché akční anime - budu moct vypnout a soustředit se jenom to, jakou cool věc zase hlavní hrdina předvede. Jenže právě tady přišlo zklamání - ten dokonalý únik před realitou mi nakonec poskytly jenom poslední dva díly (animačně opravdu super), zbytek seriálu se pouze snaží působit jako něco strašně extra (přitom jsem podobných anime viděla už hromady). Zároveň se autoři pokoušeli tam až na sílu dát nějaký ten příběh vedle, který ale nedával moc smysl, minimálně ne nám, co jsme nečetli předlohu. Vedlejší postavy byly hodně průměrné, žádná z nich mě absolutně nezajímá a ani sám Jinwoo není výjimka. Na další sérii kouknu, ale doufám, že se spíš bude držet toho, co jsme viděli na konci seriálu a to hlavně animačně. 5.8/10 ()
Anime, který mě překvapilo, jelikož jsem na něj neměl takový očekávání. Tento seriál se nezdá, ale je kvalitnější než by se čekalo. Hnedka první díl mě dokázal neskutečně vtáhnout do děje a tudíž jsem s tím pak už nemohl přestat. Děj je zajímavej. Animace je nádherná. Akční souboje jsou naanimovaný perfektně. Postavy jsou sympatický, sledovat Jinwooa bylo zajímavý a to jeho postupný zlepšování se bylo taky kvalitní. Nejlepší část seriálu je asi druhý díl, kdy jsou tam naprosto přesílení záporáci a ta zoufalost z toho dílu přímo čiší. No a zbytek seriálu taky není zlej. Finále seriálu je kvalitní a má dosti otevřenej konec, takže očekávám 2. sérii. Soundtrack je velice kvalitní. Úvodní song je velice chytlavej a ten finální je už o něco slabší. Já su s tímto anime spokojen a už jen vyčkávám na oznámení 2. série. 10/10 Zase otevřenej konec. ()
Ze začátku bylo tempo anime takové pomalé, táhlo se a vzhledem k tomu, že jsem nečetl manwhu, tak jsem neměl ani ponětí, co od toho moc čekat. Naštěstí asi od epizody 3 se vše rozjelo a začala to být zábava. Prakticky můžu jen vynachválit character development, postavy samotné, animace, úžasnou hudbu i příběh. Příběh tu je ale trochu jídelní stůl, co má 3 nohy místo 4. Stojí to, člověk si to užije a vážně to je jeden z těch lepších kousků, na které lze za poslední dobu narazit. Ovšem jedou tu 2 paralelní příběhy: příběh kolem Sung Jin-Woo (hlavní postava), kolem jeho vývoje, levelování a postupu v dungeonech. Pak tu je ale 2. příběh kolem asociace hunterů a ten je alespoň v 1. sérii pro nezasvěceného diváka trochu nepořádek. Není to moc provázané s hlavní postavou a co víc, některé scénky nemají moc výpovědní hodnotu pro někoho, kdo viděl jen anime. Vlastně nejvíce to dokazuje poslední epizoda. Jsem si jistý, že tohle bude dotažené v další sérii, kam autoři nalijí nějakou omáčku navíc a vše bude vysvětleno, ale takhle samostatně to působí trochu zmatek. Kvůli tomu mi nepřijde ten příběh v některých částech až tak osobní a je to zatím spíše rozfiletovaná ryba, která se musí dát dohromady. Byla by ale chyba si myslet, že to je špatné anime. I když to cílí na fanoušky akčních a dobrodružných anime, zcela očividně to cílí i na fanoušky isekai, ačkoliv o isekai nejde, přesto přináší mnoho prvků z iseai a komponuje je do příběhu. A ono to funguje mnohem lépe než by člověk na první pohled čekal. Rozhodně stojí za zkoušku. ()
Popularitu Solo Leveling jsem zaregistroval před několika lety, kdy jsem o světě jakési korejské obdoby japonských manga komiksů, tzv. webtoonů, nevěděl prakticky vůbec nic. Naštěstí jsem během následujícího rychlokurzu, který jsem si sám v rámci seznámení s touto pro mě novou obdobou prokrastinační činnosti nadělil, taktéž rychle zjistil, že stejně jako ve světě černobílých knižních manga komiksů ani ve světě nekonečného scrollování barvičkami obvykle hýřících webtoonů neznamená popularita automaticky vždy i kvalitu. Někdy může popularita vycházet prostě pouze z toho, že dílo přišlo na svět s něčím jako první a v jiných případech taky může znamenat třeba jen to, že se na dílo hezky dívá, že dění na obrazovce vyvolává to pověstné šimrání v podbřišku nebo častý přihlouplý úsměv na tváři a nadšené pumpování pěstí. No prostě člověku naděluje příjemný návrat do puberty, kdy se věci, které se mnohdy mohou starším lidem zdát zcela trapné a neuspokojivé, samoúčelné, stokrát recyklované a repetitivní, zdály jako nejepičtější, nejvíc cool, nejvíc sexy a nejvíc drsné věci pod sluncem. Nebudu lhát, já nikdy z puberty tak úplně nevyrostl a začínám pomalu pochybovat, jestli se to někdy vůbec stane. A nehodlám se příliš přetvařovat, že je to jinak (no, možná jen někdy :). Proto si kolikrát užiju i dnes věci, nad kterými samozvaná elita (tzv. arbitři vkusu) ohrnuje nosy a nejednou mi moje nadšení i čistě v rámci zdejší anime komunity proto některé namyšlené a do sebe zahleděné entity daly vyžrat. Nehodlám tedy rozhodně nikoho soudit ani nikoho zesměšňovat a nadávat mu do dětí a vůbec jakkoliv se nehodlám pokoušet můj názor podpořit tím, že budu snižovat názory ostatních. Berte tedy vyjádření "návrat do puberty" zcela ilustračně, protože mě lepší příměr v snaze jednoduše popsat to specifické nadšení nenapadl. Rozhodně to z mé strany není útok na nikoho. Každopádně, zdá se, že s procesem stárnutí se přece jen i u mě vkus trošku někam posunul a začal jsem potřebovat, aby to, co čtu nebo na co se dívám, mělo aspoň nějakou přidanou hodnotu, něco, co mě bude u dotyčné tvorby držet a hlavně bude držet můj zájem. A nic takového žel Solo Leveling neměl v předloze a teď nemá ani v adaptaci. Je to opravdu do běla ohlodaná kostra téměř bez kousíčku tkáně, základní a extrémně jednoduché power fantasy, jehož opravdu jedinou skutečnou přidanou hodnotou byla v rámci předlohy (i webtoonů obecně) prvotřídní kresba. Jenomže zaprvé, já osobně jsem měl a stále do jisté míry mám s kresbou webtoonů problém v tom ohledu, že i když vypadají všechny postavy, souboje a exploze hezky barevně a výrazně, chybí ji často ta perfektní detailnost (např. co se pozadí týče), kompoziční dokonalost a atmosféra kvalitní kresby u manga komiksů (nebo i nejedného západního komiksu), za druhé, i když uznávám, že Solo Leveling má doopravdy prvotřídní kresbu, ta sama o sobě prostě táhnout všechno nemůže stejně jako jakkoliv skvěle udělané triky neutáhnou samy o sobě žádný film a za třetí stejně momentálně nehodnotím předlohu, ale adaptaci. A i když je studio A-1 zkušené a už nejednou ukázalo, že umí vytvořit velmi příjemnou až překrásnou podívanou s velkým citem pro obrazovou magii (ať už komediální nebo zdůrazňující symboly, důležité body příběhu, poetiku), plynulost a dynamiku, režii a dramaturgii (viz Kaguya-Sama, 86, Nier Automata, nemluvě o legendárním Shinsekai Yori), se Solo Leveling si moc práce nedali. Resp. tak mdlou předlohu asi ani moc dobře vytáhnout ze šedi průměru vytáhnout nešlo, ale počítám, že kdyby adaptaci věnovali o něco více péče nejen po stránce vizuální (!!!), ale i po stránce struktury epizod a celého vyprávění, možná bych si první sezonu dokázal užít o něco více. Jenomže s výjimkou přesně čtyř částí z 12 (z toho dvě až v úplném závěru) byl zbytek naprosto nezajímavý a nevýrazný. Pochopitelně příběhově, mrzutě i v momentech, kdy měl člověk cítit nějaké nebezpečí, drama nebo být nadšený z provedení, choreografie, vizuálního pozlátka akční sekvence. Místo toho jsem po většinu času sledoval permanentně znuděně znějícího a působícího MC, jak v statických momentech likviduje nějaké nejnudnější a nejvíc klišovité videoherní monstra, jaké kdo mohl vymyslet (s jmény ve stylu "vlk") nebo psychopaty, kteří samozřejmě nic netušíc padli za oběť tradičnímu power fantasy klišé podcenění protivníka. Což by v žánru nemuselo být nic špatného, kdyby to celé nebylo podané tak.. mrtvolně a bez života. Možná by ani kdejaký nekromancer nedokázal do něčeho takového vlít (ne)život. Leda že by měl dostatek peněz na obstojný počet gacha toček. A když už jsme u videoherních prvků, i ty tady působily strašně lenivě, v rámci představeného světa dost jako pěst na oko a chyběla jim jakákoliv hloubka. Prostě znovu zopakuji, Solo Leveling je jako úplně základní verze (ne-li alpha či beta verze) isekai/power fantasy, v anime verzi prakticky i bez artistické přidané hodnoty. Možná, že se v dalších sériích k videohernímu aspektu postupně něco dovíme, ale je taky klidně možné, že ne. Osobně mě ale stejně zajímá jediná věc, jestli vůbec uspokojivě autor vysvětlí portály a příčinu za titulním solo levelingem hlavní postavy. Ale bude to bolet, jestli celá cesta k tomu bude tak uspávající jako doposud. Co by mohlo dopomoct ke změně? No třeba kdyby začala být hlavní postava zajímavější, začala projevovat emoce aspoň na úrovni ChatGP, svět byl více prokreslený (a ne, prokreslení si opravdu nepředstavuji pod divně náhodně rozházenými otřesně nepřirozeně napsanými expozicemi o guildách, drahokamech, dungeonech a portálech) nebo se alespoň objevily zábavné nebo nějakým způsobem zapamatovatelné a charismatické vedlejší postavy, které v první sérii prakticky úplně chyběly. I na tu jeho sestru bych se díval pravděpodobně raději než sledovat dále monotónního, mrtvolného, rádoby cool MC. No, nejsem moc zvědavý, ale asi si ještě druhou sérku přece jen naladím. Bude to stát kvůli dalším pár hezky animovaným soubojům s neexistující atmosférou a napětím? Asi ne. Ale i tady to přesto na mě trochu fungovalo, tak počítám, že s tím, jak bude znuděný MC jistě stále více OP až se stane na konci bohem (nebo kdo ví čím), tak tu řežbu si můj primitivní ještěří mozek stejně užije. Ještě když třeba do další sezony přijde Sawano s dostatečně hype soundtrackem. Neboť se tedy tentokrát moc nepředvedl, s výjimkou možná tak jedné, dvou scén, kdy i zahrála nějaká zajímavější melodie, a openingu, který byl nakonec spolu s ED asi to nejlepší z celé série. 5/10 PS: I manhwa God of High School byla o úroveň až dvě lepší. Aspoň do určitého bodu, pak jsem ho taky přestal číst, protože únava materiálu začala být čím dál zřetelnější. Ale do té doby byl mnohem zábavnější, měl sympatičtější postavy s opravdovou chemií, zajímavější, více cool souboje kvůli premise, spletitější, rozmanitější děj a postupně čím dál víc absolutně šíleně velkolepé power fantasy prvky... až to začalo být až příliš překombinované a natahované. Ale do jisté události to byla pořádná božská řežba. Anime bylo žel osekané až na kost a stejně se nedostalo daleko (jen do přelomové chvíle, přičemž stihlo ten okamžik pokazit), ale i tak ty postavy a souboje tam byly lepší než tady. () (menej) (viac)