Volanie mora

Krásny film a vôbec to na mňa nepôsobilo ako citová vydieračka. Triezvy pohľad na ochrnutého človeka so všetkým čo k tomu patrí. Strata fyzickej slobody, strata dôstojnosti, strata radosti zo života. Zostali iba sny a túžba zomrieť. Máme právo na život, ale kde je právo na smrť, o ktoré Ramón 30 rokov bojoval, no bolo mu odopreté. A hoci som veľkou zástankyňou práva na eutanáziu, v jeho prípade by som aj ja váhala, či mu ju dopriať. Mal milujúcu rodinu, mal priateľov, mal priateľku, mal bohatý duševný život. Tak prečo??? Lebo takáto možnosť slobodne ukončiť svoj život, by mala existovať. A v tomto filme to bolo neskutočne dobre spracované, s neskutočne dobrými hereckými výkonmi (05.09.2023)

Moc dobrá záležitost a opravdu výborný Javier, ze kterého charisma sálá i přes omezený pohybový prostor. Možná se jen nemuselo tak okatě tlačit na city.. Co do tématu, mnohem lepší nežli Skafandr a motýl. (20.07.2008)

"Svoboda, která bere život, není svoboda. Život, který bere svobodu, není život." Nechat jít je umění, kterému se né všichni naučili a kdo ví, třeba se právě ti neznalí jednou ocitnou na druhém břehu a potom pochopí... Citlivý film s dokonalými scénami (fotky, cesta, smrt) a hereckými výkony (Javier Bardem, Mabel Rivera), nejde to jinak - 5* (23.07.2008)

Docela povedené zpracování dnes aktuálního ale také nikterak překvapivého tématu. Snímek se drží osvědčených postupů u takovýchto témat a atakuje empatické cítění diváků. Budiž mu ke cti, že dovedně balancuje na správné straně ostré hrany a neřítí se do propasti emocionální masáže. (23.07.2008)

Film ukazujúci chuť do života, pritom jeho hlavný hrdina žiada o eutanáziu. Ramón vie, ako žiť naplno, no po nehode ostal pripútaný na lôžko a nechce viac trpieť. Pútavá réžia, ktorá zabezpečí oči prilepené na obrazovke a empatický prístup k postavám sa dokonale hodia k tejto filozofickej téme. Keď vás celým filmom sprevádza Javier Bardem a dočkáte sa aj trochy kvalitného surrealizmu, neostáva vám iné hodnotenie. (07.12.2013)

Dost "kontroverzna" tema ta eutanazia. Cakal som od toho depkami nadopovanu melancholiu, pochmurnym mrakom odetu, ale dobre ze nebola. V mojich ociach je to skor oslava zivota, prehodnocovanie postojov, kde zakladnym aspektov pribehu je laska, sloboda a nadej. Alejandro sa pekne s temou pohral, neplakal ale tesil sa. V istych momentoch mi vtlacil slzu do oka , pravoplatne, lebo clovek si ledaco uvedomi. Sem tam zautoci mystickym obrazom, symbolmi a nenecha ani jednu hlavu chladnu (no, mozno par) . A ako hudobny skladatel je bravurny. Taktiez zvyraznil, ze clovek neni az tak slobodny ako sa zda, pretoze i ked chce sam sebe "pomoct" , brania mu v tom iní, aj najblizsi, ktorí mu chcu pomoct inak, a to skor viac trpiet, ale neuvedomuju si to, kedze sa nevzivaju do hrdinovej koze. Zaver zcela jasny a vdakabohu nesentimentalny. (15.09.2017)

Hlas mora je silným príbehom ,ktorý nás dojíma, a jeho obsahovou ťažkosťou v nás necháva zážitok a premietanie si v hlave toho, čo sme práve videli.Réžia Alejandra Amenábara je prácou, ktorá nás v budúcnu bude ešte prekvapovať,ba výbornými snímkami spolu s ,,Tými druhými ,, budú si držať svoj nadštandart.To isté platí aj o Javierovi Bardemovi , ktorého herecký výkon v ,,Tejto zemi...,, nebudem zbytočne opisovať ale chválu na jeho umenie treba vyzdvihnúť ,pretože tu za pomoci precíznej roboty masiek bol tiež skutočne skvelý.Možno až príliš miestami naťahovaný príbeh ,ale týmto argumentom sa na zníženiu hodnotenia nebudem podielať.Stále senilné reči o úmrtí,bolo niekedy vážne až priveľa, ale zasa boli ďalším príjemným konaním sa na baladickosti deja. Aj keď film je zdánlivo na prvý pohľad príbehom o chrabrom mrzákovi , ktorý chce zomrieť,tak moje tvrdenie vyvracia hypotézu ,pretože pre mňa je to film o nádeji.... o vykúpeniu . (18.12.2008)

Filmy podle skutečných událostí mají svojí sílu a mnohdy i tíhu. Příběh člověka, který po tolika letech utrpení neztratil svou pravou, krásnou tvář je dojímavá, není sice dne, kdy by nepomyslel na to jedno jediné, ale přesto umí rozdávat úsměvy lidem kolem sebe. Některá přátelství trvají až za hrob a já jsem ráda, že Ramón měl to štěstí-něco podobného zažít.Bude to znít jako klišé-ale člověk si při sledování podobných osudů uvědomí jak je někdy zbytečně nespokojený. (28.01.2010)

Působivý film, který ovšem utrpěl angažovaností tvůrců. Setkává se v něm dvojí lpění na „nezpochybnitelném“. V prvním případě na životě za každou cenu − tehdy schází možnost dát prostor individuálnímu rozhodnutí. Nejen ve snímku představuje stanovisko katolické církve. Ramón naproti tomu reprezentuje jednotlivá „já“, která chtějí mít šanci zatáhnout za záchrannou brzdu, cítí-li to. Přetavení téhož v dogma Hlasu moře ublížilo. Odklon od hrdinou předkládané cesty je v něm totiž trestán − hrozivou degenerací (právnička Julia) − a to současného člověka vysoustruženého ostatky západní kultury tolik děsí. Byť se na první pohled zdá, že na pamětnou ve filmu dostává pouze rigidnost těch prvních, dostalo se i na svobodu znázorněnou jako dogma, ne předpoklad… Abych si jen nestýskal, nemůžu opomenout skvělé odlehčení tíhy tematické houně ve scéně disputace Ramóna (upoutaného na lůžko) a kněze (na vozíku), která probíhá kvůli příliš úzkému schodišti na dálku − prostřednictvím posla. Nějaký čas při ní oběma aktérům trvá, než pochopí, že když trochu zesílí hlas, uslyší se… (Uslyší se?) (30.09.2010)

Ach jo. Při první půlhodině, možná 3/4 hodině sem si liboval, jaký mám v poslední době štestí na filmy. Chlápek upoutanej na lůžku usiluje o euthanasii. Pecka. Další hodina a něco mě ale v něčem zklamala. Odehrání moc lidskejch příběhů. K čemu?? Koho zajímá, že jedna známa porodí, koho zajímá osud Julie. Ta měla odmakat svojí práci právničky a zmizet. Prostě a jednoduše. Snaha tvůrců získat co největší počet diváků, tím že do filmu nahodí zbytečně moc lidskejch osudů to posrala. Kdyby se film nechal jenom na Bardemovi a jeho snaze zemřít bohatě by to stačilo. Takhle to jsou bohužel jen tři puntíky. (23.03.2011)

Skvěle podané drama (místy dokonce šikovně proložené černým humorem, převážně v podání hlavní postavy) v podstatě o dvou pohledech na smrt, kde jeden tábor je se smrtí smířený a bere ji jako jediné možné východisko a druhý toto rozhodnutí absolutně odmítá. (21.05.2011)

Amenábara začínám chápat jako jednoho z nejnadanějších evropských filmařů současnosti a pomaloučku sesazuje Almodóvara z postu mého nejoblíbenějšího španělského režiséra. Hlas moře je fascinující film, nejen díky vypiplaným jízdám kamery nebo emocemi nabité hudbě. Je až s podivem, jak může být tak nádherně lidský film zároveň kritický ke španělskému katolicismu. Amenábar nehodlá řešit víru nebo zákony jako takové, pouze je divákovi znázorňuje v konfrontaci s absolutní svobodou, kam bezesporu spadá i právo zemřít. Ramon strávil celé mládí na moři a sáhl si vlastně na vrchol svobody, takže je pro něj kataplexie jako propad z nebe do pekla. Jen schopnost mluvit mu zůstala, a tak dává jasně najevo, že je tu vlastně nejméně sobeckou postavou, protože snaha okolí o jeho záchranu vůbec nekoresponduje s Ramonovou vůlí, takže o altruismu ani samaritánství tu nemůže být ani řeč. Film pozoruhodně převrací obecně chápaný vzorec oběti a zachránce, protože navzdory všemu je to právě Ramon, kdo dokáže někomu pomoci, protože sám už touží jen po smrti (respektive po návratu k moři jakožto symbolu nekonečné svobody). Starý otec prohlásí, že horší než mrtvý syn je syn, který sám chce zemřít. Já říkám, že nejhorší situace, která v životě může nastat, je nemožnost se zabít, protože dokud to jde, stále člověku zbývá špetka uskutečnitelné vůle. Ať už Amenábar svou kritiku myslel jakkoliv, za rýpanec do nesmyslného tabuizování smrti si zaslouží potlesk, stejně jako fenomenální Bardem, kterého asi už lépe hrát neuvidím. 90% (20.02.2013)

Úžasný film o mužovi, ktorý hrdinsky bojuje za právo na vlastnú smrť. Nebije sa len s paragrafmi, ale svoje rozhodnutie musí obhajovať aj pred svojou katolíckou rodinou a ženou, ktorá ho miluje. Silný emocionálny zážitok, ktorý prinúti zamyslieť sa nad životom. (13.04.2013)

Silný herecký film, který dokáže pokládat otázky divákovi, že jej nutí přemýšlet o eutanázii. A při tom je nenutí svým vyzněním k jasné odpovědi. Hlas moře netvrdí ano, ani ne k tomuto vážnému problému etiky a morálky. Jen ukazuje příběh muže který má jasno, ale jeho okolí ne. Po filmové stránce mu lze spousta věcí vytknout, ale Amenáber podle mě zvolil dobrý způsob jak natočit Ramonův příběh. Je už tak sám o sobě zajímyvý, že potlačit ho výraznou režií by bylo škoda. A tak nechal prostor pro herce a všichni do jednoho ztvárnily svvé postavy tak lidsky, citlivě a hlavně autenticky jak je to bylo možné. Hlas moře je malým filmem o velkých věcech. A doufám, že nikdy nebudu muset doopravdy říci o někom svém blízkem, či sám sobě jasné ANO, či NE. (15.01.2009)

Neskutečný Bardem - hlavně tohle se mi vybaví při vzpomínce na Mar Adentro. Ten příběh mě ale prostě nedokázal zasáhnout tak, jak jsem původně čekal - chyba v mém přehnaném očekávání :) To ale nic nemění na tom, že Hlas Moře (další Amenábarovo dítko, ke kterému si navíc krom scénáře zase zkomponoval hudbu) je výborný film. Který možná víc docením s věkem - kdo ví...7.5/10 (26.04.2010)

Zajímavé téma, ale rozhovory, na kterých film stojí, jsou víceméně stejné. To musí každého zákonitě alespoň na chvíli nudit. (21.07.2010)

Život je právo, nikoli povinnost. Pro Ramóna je to však povinnost, jelikož zákon není na jeho straně. Docela se dokážu vžít do Ramóna a dokážu pochopit proč chce zemřít, já bych po tak dlouhé době na lůžku chtěl to samé. Ztráta všeho co člověk miluje je těžká a každý se z tím nedokáže vypořádat, což je i Ramónův případ. Výborný minimalistický výkon Javiera Bardema. P.S : Proč se pořád usmíváte, Ramóne? "Když člověk nemůže uniknout a je pořád odkázaný na ostatní, naučí se plakat, když se směje." (21.10.2012)

Skvělý Javier Bardem jako Ramón Sampredro, jež téměř třicet let bojuje za právo na svůj život. Film, který z vás ždíme emoce svými detaily a takovými drobnostmi jako když Ramón hovoří o tom, proč se stále směje... Pro mě na pomezí 4-5*. (24.08.2014)

silný příběh který by jen tak někdo nedokázal zrealizovat.Bardem ze sebe vydal i to o čem možná asi ani sám nevěděl,že je schopen divákům dát.K tomu citlivý výběr prostředí a kamera.velice dobré herecké obsazení.absence bombastických záběrů to vše vám dá jedinečný citový prožitek (16.04.2018)

Tak ako som sa na ten film tešil, tak som sa v počiatočnych minútach zdesil, čo sa z tohto nevýrazného začiatku vykľube. Toto zdesenie z potenciálnej trapnej sentimentálnej frašky mi vydržalo len do zaznenia jednej z ústredných melódií, kedy už Amenabar dostal aj mňa. Krásne obrazy a určité momenty, kedy sa zasmejete aj za cenu toho, že vám vypadne dlho zadržiavaná slza a vy stratíte svoju nasadenú pózu človeka, ktorého tak otrepaný námet, ktorý má vyložene v podtexte za úlohu dojímať, nemože dostať. A ešte niečo ma celkom prekvapilo, tento film mi nič nevnucoval a po jeho vzhliadnutí mi zostal moj vlastný názor na eutanáziu. (04.07.2005)