Věc
The Thing
The Thing
The Thing
Réžia:
John CarpenterScenár:
Bill LancasterKamera:
Dean CundeyHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Kurt Russell, Wilford Brimley, T.K. Carter, David Clennon, Keith David, Richard Dysart, Charles Hallahan, Peter Maloney, Richard Masur, Thomas G. Waites (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Vědce z americké výzkumné stanice na Antarktidě vystraší vrtulníkový nájezd jejich norských kolegů, kteří se marně snaží zabít prchajícího psa. Lov dopadne neúspěšně a Norové zmizí bez toho, aby situaci Američanům vysvětlili. Ti však postupně zjišťují, že se psem není něco v pořádku. Je totiž infikovaný mimozemským virem, který pro sebezdokonalování využívá tělesné schránky (nejen) lidí a vůbec mu není proti mysli na svých hostitelích ledacos „zkoušet“. A tak vědcům nezbývá nic jiného než vzít do rukou plamenomet, věřit jenom sobě a být stále ve střehu – v kterémkoli z nich se totiž může skrývat „věc“... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (1 543)
Výborný scénář, výborná muzika a ta atmosféra........ta ATMOSFÉRA ! Spolu s výkonem Kurta Russella je tohle fakt výborná podívaná - nejlépe na noční hodiny :-) ()
Možno som precitlivelý na genetické premeny ľudí vo filmoch, no keď som The Thing videl prvý krát, ako ôsmak na základke, nemohol som celú noc zaspať a potil som sa ako s horúčkou. Bol to príšerný zážitok. Zaprisahal som sa, že už nikdy nesiahnem po horore. Aj kvôli tomuto intenzívnemu zážitku sa stal žáner neskôr mojím najobľúbenejším. The Thing disponuje unikátnou atmosférou izolácie a beznádeje, ktorú dokonale podporuje Morriconeho ponurá hudba, nadčasovými špeciálnymi efektami a úžasne temným, pesimistickým záverom. Je to precízne vygradovaný horor, ktorý vám postupne sťahuje smyčku okolo krku a ktorý je od prvej do poslednej sekundy takmer existenciálnou depkou, navyše prekladanou jednými z najdesivejších hororových výjavov ever. ()
Dokud jsem neviděl Věc, Johnyho Carpentera jsem úspěšně nesnášel. Až tenhle skvělý horor s trochu béčkovou, ale velmi zajímavou zápletkou mě přesvědčil o Carpenterových specifických kvalitách. Konečně jsem přišel na chuť jeho ultralacinému režijnímu přístupu a navíc dostal i pěknou porci Morriconneho hudby. Když by si celý film udržel úchvatnost expozice s prchajícím psem, dal bych čistých pět. ()
Určitě nejděsivější horor, jaký jsem viděl. Budil jsem se hrůzou ještě několik nocí. Kam se hrabe Vetřelec. ()
Děsivá přehlídka nechutných speciálních efektů s rozpadajícími se těly a mutujícími v odporné slizké kreatury. Obvzláště lidská hlava s pavoučíma nohama je velmi cool. Mrazivá atmosféra bezvýchodnosti a izolovanosti vše pak znamenitě dokresluje. Lze jen poděkovat Carpenterovi za odvážné režisérké pojetí a distribuční společnosti za odvahu nasadit to ve své době do široké kinodistribuce. ()
Zpočátku docela banálně se tvářící zápletka získá na hororové zajímavosti v okamžiku, kdy se dozvíme, že ta věc se může proměnit v kohokoliv z vás. Ani obyvatelé polární stanice, ani diváci netuší, kdo je stále ještě "normální" a kdo už je replikou možná bažící po asimilování celého lidstva. Strašidelný dojem umocnil fakt, že jsem si tenhle film neprozřetelně pustila na notebooku v půl 12 večer, takže jsem měla k dispozici opravdu tu nejlepší atmosféru, jakou snad při sledování hororu člověk může mít. Přesto se mi chvílemi zdálo, že jsem se spíš často lekla, když něco odněkud nečekaně vyskočilo, než že bych se bála... ()
Moje dojmy z Věci jsou hodně čerstvé. Video jsem vypnul před deseti minutami:) Takže teď pro jistotu poslouchám "normálního" Morriconeho, to jen abych prvnímu člověku, který vejde do dveří, neurazil hlavu... Sice trochu přeháním, ale takovou atmosféru strachu, nejistoty a nedůvěry jsem skutečně ještě neviděl. Přesně to je klíč k dobrému, ne, to je slabé slovo, ke skvělému horroru - ATMOSFÉRA. A ty efekty... Digitální předělávka Věci (aby celá záležitost co do grafiky šla s dobou) by si určitě zasloužila širší pozornost. Je to geniální, je to nezapomenutelné, je to John Carpenter's The Thing, pětihvězdičkový film. PS: Carpenter musí být velkým obdivovatelem Lovecrafta... ()
Kéž by všechny remaky byly stejně kvalitní. Koncept Hawksova originálu (parta chlapů odstřihnutých od civilizace) zůstává, zároveň ale zůstává rozum stát nad tím, o kolik víc napětí a implicitních významů z něj dokázal Carpenter vydolovat (film šel do kin rok poté, co se objevilo AIDS). Jeho Věc v sobě má něco z nesmlouvavosti béčkových filmů. Nechodí okolo horké kaše, nevětví vyprávění, nezdržuje se dialogy tam, kde stačí výmluvný pohled. Díky tempu vyprávění nemáme šanci vydechnout. Stejně jako hrdinové jsme v permanentním očekávání, co přijde dál. Hitchcockovsky mistrovské vedení naší pozornosti (třeba už jen nasvícením scén), rovnoměrná distribuce informací (abychom si ve správnou chvíli kladli správné otázky) nebo znejisťování diváka ohledně toho, kdo "to" má v sobě a bude další obětí na druhou stranu ani trochu béčkově nepůsobí. Více než opravdu nehezkými (ve smyslu, že vám z nich bude blbě) gore efekty Věc dodnes fascinuje maskulinní hrou o důvěru a dominanci, která zajišťovala dynamiku nejednoho Hawksova filmu. Zmutovaného člověko-krabo-psa filmu věřit nemusíte, ale stupňovaně paranoidní jednání postav je naprosto autentické. Díky kameře dotvářející pocit izolovanosti prácí s prázdným prostorem (a bílou nicotou) a Morriconeho hudbě, neustále slibující něco okázale zlého, navíc Věc není jen nechutná, ale místy i nádherná. Opravdový hororový klenot. 90% Zajímavé komentáře: POMO, MIMIC, Mahalik, grissword ()
Příběh vypráví o boji amerických vědců na výzkumné základně na Antarktidě proti mimozemskému tvorovi, který má schopnost brát na sebe lidskou podobu. Nejsilnější stránkou filmu je každopádně výtečná atmosféra, tvořená všudypřítomným napětím a nedůvěrou mezi hlavními postavami a umocněná nekonečnými ledovými pláněmi. O moc ale nezaostává ani „pěkná“ maskérská práce, takže na své si přijdou i ortodoxní fanoušci krvavějších hororů. The Thing je bezesporu jeden z nejlepších filmů Johna Carpentera. Horror movie of the year ()
Ve své době takřka kultovní záležitost se super efekty, dnes již přeci jen vyvolávajícími trochu úsměv na tváři. Ono 25 let je 25 let. :-) Ale atmosféru má ten film mrazivou i dnes - a nejen proto, že se odehrává v Antarktidě. ()
8/10. Podmanivý až na půdu. Naprosto neuvěřitelné, co v roce 82 Carpenter stvořil za děsivost. Hlavní síla ale tkví v izolaci postav, hutné atmosféře a především faktu, že si nejste jisti, proti čemu ve skutečnosti stojíte. Scéna, kdy skupinka hrdinů zkouší vlastní krev, je naprostý strop očekávání a následného děsu. A ta hudba" Všechna čest! PS: Kurt Russel je zatraceně cool. ()
Stejně jako Marigold nemám horrory zrovna moc v lásce, ale tento je opravdu fantastický. Efekty jsou naprosto skvělé a spolu se začínající hereckou hvězdou Kurtem Russelem je tento film velmi zajímavou, večer popřípadně noc zpestřující zábavou. Já doufám jen v jednu věc, že nevznikne remake jak je poslední dobou u Carpentara zvykem jak u i když slušného remaku Přepadení 13. okrsku nebo naprosto zkopané Mlze. Děj podle mě na horror obvyklý přesto do Antarktidy příjemně zapadající. Až mi chvilkama bylo nevolno například u mutace toho chudáka pejska. Mimo to je vidět, že se Carpenter inspiroval Vetřelcem. Mimojíné začínající scéna, kde Norové ve své helikoptéře honí huskyho po zmrzlé ploše Antarkidy se stala největší otevírající sekvencí ve filmové historii. ()
Přiznám se, že tohle mě dostalo. Jako vždycky vymakaná atmosféra (při sledování se mi podařilo ohlodat Encyklopedii fantastického filmu :), slušná Morriconeho hudba, dost dobrej Kurt Russell, na svojí dobu opravdu kvalitní triky a především geniální konec. Tenhle film žeru! ()
║Rozpočet $15miliónov║Tržby USA $13,782,838║Tržby Celosvetovo $18,200,000║ Neskutočne atmosférický sci-fi horror, kde svoje urobia aj perfektné triky. /90%/ ()
Horror jako žánr nemusím, ale čestnou výjimku představují survival horrory. A právě Věc je takřka dokonalým reprezentantem, krom odpudivých "gore" výjevů obsahuje něco mnohem účinnějšího – hru s psychologií diváka. Princip umístit skupinu postav na izolované místo (v tomto případě bílé pláně Antarktidy), znemožnit jí únik (v tomto případě masivní bouří) a vystavit je nepříteli, který se může skrývat uvnitř kohokoli z nich, je sice osvědčený, ale nikde nefunguje tak dokonale jako právě ve Věci. Minimalistický scénář strhává pozornost k syrové atmosféře, repliky postav jsou spíš účelové, všechno důležité je vidět a hlavně CÍTIT. Z Věci vychází cosi takřka fyzicky hmatatelného, strach není cítit umělotinou rekvizit, ale skutečným prožitkem. Když se Věc objeví, dostavuje se takřka úleva... Skutečný strach je nevědomost, nejistota. Zkrátka takhle si představuju dokonalý horror o přežívání v extrémních podmínkách. A atmosféra polární základny je natolik unikátní, že Věc asi hned tak něco nepřekoná. ()
Nejlepší horor všech dob. Naprostá lahůdka. Natočit takovýto film do fakt chce odvahu. Ohromně úžasná atmosféra. Skvělá hudba ( jestli se tomu tak dá říkat). Jednoduchý scénař, který nic zbytečně nekomplikuje. Tohle už nikdo nepřekoná. Carpenter je navždy legenda. ()
Scénář: Bill Lancaster .. Na Věci jsem neviděl nic evidentně zajímavého. A nebude to ani tak tím, že žánr horor je pro mne absolutně okrajová záležitost.. Snímek mne držel v pozornosti asi třetinu délky. Hlavně díky slušné, mrazivé atmosféře a psycho hudebnímu(?) doprovodu od mistra Morriconeho. Pak už ovšem snímek neměl čím překvapit, šlo jen o fádní sci-fi souboj s tajemnou příšerou, která hrůzu nebudí. Herecké výkony nijak neoslňují, mutující příšera z vesmíru je směšná a konečné vyústění pěkně vlažné. ()
Jeden z nejstrašidelnějších hororů a rozhodně nejpovedenější věc Johna Carpentera. Uzavřené prostředí z kterého není úniku, skličující atmosféra a především vždy fungující motiv skupinky lidí, kde každý podezřívá každého. Vizuální efekty jsou výborné a ani jejich doslovnost mi nevadila. ()
They´re not who they are... Díky hutné atmosféře a skvělé psychologické stránce to má nakročeno k naprosté dokonalosti. Bohužel však Carpenter vyrukuje s "potvůrkama" příliš brzo. Mám raději pouze tušené a neviděné zlo, obzvláště když jím jsou hrůzu nenahánějící patvárky. Scény, které se obejdou bez nich a stojí čistě na atmosféře a hercích (či psech) jsou za plný počet. Kdyby to vydrželo delší dobu bez těch DNA potratů, tak... No, kdyby jsou jen kdyby (kdyby však někoho přeci jen zajímalo jak úžasné to bývalo mohlo být, tak ho odkážu na epizodu Ice z první série Akt X, která vzdává hold právě Věci). Ovšem stejně bych jednou rád viděl prequel zobrazující události na norské základně. So, just watch this movie, it´s the right Thing to do... ()
Súvisiace novinky
Future Gate hledá stopy mimozemšťanů na Zemi
Největší český festival sci-fi filmů a kultury Future Gate odstartuje 9. března pražskou část festivalu v kině Lucerna a následně se přesune do Brna. Kromě hlavní filmové soutěže, legend žánru a… (viac)
Hororová Věc se dočká rebootu
Legendární filmař John Carpenter potvrdil, že ve studiu Blumhouse zvažují reboot kultovní Věci z roku 1982. Ta sama je remakem Věci z jiného světa z roku 1951, oba filmy pak vycházejí ze stejné… (viac)
Zemřel herec Wilford Brimley
V sobotu v ranních hodinách zemřel americký herec Wilford Brimley. Bylo mu 85 let. Brimley se údajně dva měsíce potýkal s ledvinovými problémy, informaci o úmrtí potvrdila jeho agentka Lynda Bensky.… (viac)
Hororové Star Wars z planety Hoth? Spíš ne
Média, zejména ty filmová, se občas rádi chytají na špek. Přesnější by asi bylo napsat, že nemají problém vypouštět do světa zprávy, které nejsou vůbec potvrzené, a často je navíc ještě několik lidí… (viac)
John Carpenter dal světu první Halloween, zrodil postavu Michaela Myerse, dost pravděpodobně to byl on kdo stvořil hororový podžánr slasher a udělal z prvního Halloweenu klasiku, která se dodnes dočkává dalších pokračování (dočkáme se minimálně dalších dvou a Carpenter k nim složí hudbu), Carpenter ale kromě Halloweenu stvořil ještě jeden horror, který by si měl divák hodně pamatovat. A především po Stevenu Spielbergovi a jeho E.T. mimozemšťanovi vytvořil i druhou sci-fi klasiku letopočtu 1982. Z Věci je kultovní film právem. V roce 1982 sice film v kinech hodně rychle zapadl a diváci na něm po ,, family friendly" E.T. em neměli úplně chuť a nebáli se označit Věc za jeden z nejhorších filmů všech dob, díky svým kvalitám a následnému úspěšnému prodeji na VHS se nakonec svého kultovního statusu právem dočkala a fanoušci žánru horror o něm minimálně slyšeli. A stojí si říct za to proč je Věc tak skvělá.... věc? Vděčit by se mělo především Johnu Carpenterovi. Ten už u prvního Halloweenu ukázal, že umí parádně budovat atmosféru, hrát si s postavami, hrát si s hlavním zabijákem a především pracovat s postupným doutnáním atmosféry, povedeným tempem a především dokáže šlápnout na plyn když dojde na lámání chleba. Tohle vše co se dalo aplikovat na Halloween vemte, vynásobte 2x, dejte Věci a máte prostě parádní film, který bravurně šlape a za pouhých téměř 110 minut uteče jako voda. Prostředí Antarktidy má své kouzlo, především když se vezmou ony zimní barvy a následně se sem tam objeví nějaký ten plamet. Kombinace ledu a ohně vždy krásně vypadá a jinak tomu není u Věci. S celým zasazením a faktem, že se film odehrává na Antarktidě si ale film hraje také velice povedeně. Divák cítí, že je dotyčným hrdinům zima a k tomu jsou prodělaný strachy. Zároveň to nikdy nebyli kdovíjací kamarádi a ona titulní ,, Věc" jejich vztahy zrovna dvakrát nezocelí. Díky tomu jsou veškeré konfrontace mezi hlavními hrdiny velmi zajímavé a nedá se od nich odtrhnout uši ani oči. Ono tempo je skutečně parádní, především je ale nutné také zmínit, že Carpenter dokáže diváka mnohokrát opravdu šokovat. A jde o horror kde se ty lekačky čekat nedají a fungují. Ten film funguje jako plnokrevný horror, zároveň má ale i atmosféru tvrdého severu kde se těžko pozná jestli člověka posedl zlý mimozemšťan nebo se prostě zbláznil. Kurt Russell si hlavního hrdinu, který se snaží být tak trochu jako jediný nad věcí a zastavit onu titulní Věc neskutečně dává a mrzí mě, že Russelova kariéra po 90. letech lehce opadla a o to více mě těší, že se v posledních letech objevuje v hodně zajímavých věcech. I všichni ti ostatní z bandy vědců ale fungují a působí jako přirození vystrašení muži, kterým jde o život. A u horrorů bohužel ona jistota, že umí herec správně ztvárnit vyděšeného člověka tak úplně neexistuje Skvěle funguje i soundtrack Ennieho Morriconeho a především hlavní znělka by se dala poslouchat pořád dokola. Moriccone vždy do svých soundtracků dával velký kus práce a vždy to stálo za to. Věc výjimkou není. Hlavní hvězdou filmu ale není Kurt Russell, Antarktida, tempo, atmosféra ani Morriconeho soundtrack. Jsou to efekty. Efekty z roku 1982. Efekty bez jediného použití CGI. Efekty praktické a optické. A je tak trochu smutné, že strkají do kapes většinu těch současných. Rob Bottin pořídil za málo peněz hodně muziky a ty efekty nestárnou. Je na nich cítit zub času, je to pořád rok 1982, ovšem fungují a nestárnou. Tempo, které by se dalo krájet u filmu, který začne s tím, že dodá divákovi adrenalín, který mu zůstane do finální scény, které funguje jako konec, který si divák může vysvětlit sám. Parádní otevřený konec skvělému horroru plný parádní atmosféry, parádního soundtracku, Carpenterova režijního umění a především oněch vizuálních efektů. Dle mně film, který tak trochu přeskočil svojí dobu (také chvíli trvalo než byl doceněn), o to víc je ale potěšující jak kultovní status dnes má. Carpenter za 110 minut zvládne vytahovat jeden trumf za druhým a vidět by ho měl každý. E. T. je E.T., Věc je ale rozhodně druhým klenotem roku 1982, který by neměl utéct nikomu..... () (menej) (viac)