Vec

Regulérny prequel ku Carpenterovej perfektnej Veci, ozrejmujúci čo sa to vlastne prihodilo na nórskej stanici. Objavenie UFA, mimozemšťana, ľadová kryha, vznik dvojhlavej príšery, sekera a diera v stene a perfektné prepojenie na záver s kultovou klasikou, pričom zachováva podobné postupy, ako vedec zisťujúci čo Vec dokáže, následný test ale samozrejme iný ako v pôvodnej verzii (rozhodne nápaditý, no oveľa viac neistý) a samozrejme používanie plameňometov a granátov. (27.11.2011)

Na originál sa to pravdaže kvalitou a ani atmosférou ani zdaleka nechytá. Carpenterov opus magnum je jedným z najdesivejších hororov vôbec. S perfektnou hudbou od Boha filmovej hudby Morriconeho, parádnymi hnusnymi trikmi a pocitom neistoty na každom kroku. Nový remake pravdaže nemal žiadnu šancu svojho predchodcu prekonať, dokonca sa mu ani kvalitou priblížiť. Jediné, čo mohol dosiahnuť bola obstojná hororová zábava s odkazmi na originál (pre pamatníkov) alebo novým hororovým dobrodružstvom s tematikou z r. 1982 pre dnešnú mládež. Darí sa to tak z polovice. Pochválil by som občas citeľnú atmosféru (ale o stálom pocite neistoty/strachu sa hovoriť nedá) a niektoré podarené hororové momenty. Triky však nepotešili, miestami tie predigitalizované monštrá úplne zabíjajú atmosféru. Scenár občas tiež pôsobí veľmi divne + veľmi slabý úvod a finále (oproti originálu). Potešila však scéna pri záverečných titulkách, ktorá pekne nadviaže na Carpentera. Jedno pozretie sa dá bez problémov vydržať. (06.12.2011)

Nejsem velký znalec předchozích Věcí, takže jsem se na to díval jako na samostatný film. Místy je zvládnutý lépe (hlavně na začátku), místy hůře (hlavně na konci). Nelogičnosti nemá smysl rozebírat, od takového filmu asi nikdo nic duchaplného nečekal, ale je fakt, že u pitvy mimozemšťana bez jakýchkoli sanitárních opatření (ani roušky, proboha) jsem kroutil hlavou i já. Taky chápu, že v tom tuctu zaměnitelných fousatých Norů musela být aspoň jedna půvabná žena, ale M.E. Winsteadové jsem špičkovou paleontoložku fakt nevěřil. Nejvíc mě tak potěšilo, že jsem autorem jednoho titulku (chlubník) (22.11.2011)

Nepovažuju se za nijak zvlášť chytrého, ale u podstatné části filmů se mi bohužel daří až bolestně přesně odhadnout, jak bude vypadat, co od něj můžu čekat, jak dopadne a jaký bude můj výsledný dojem. Filmový průmysl se totiž snaží splnit zadání k výrobě komerčně úspěšného filmu a zároveň tak oslovit cílové publikum. Bylo jaksi jasné, že děj prequellu legendární Carpenterovy Věci se nemůže odehrávat mezi desítkou Norů na odlehlé antarktické základě, protože rozhodující tržby pořád ještě dělá americký trh a americký divák je opravdu sebestředný, takže pokusy zasadit nějaký trhák mezi evropské, asijské nebo jihoamerické hrdiny až na výjimky nedopadá dobře. Bylo nutné taky zohlednit ženské publikum a posun v konání ženských hrdinek, které se od 80. let zatraceně emancipovaly a táhnou leckterý akční film. Stejně tak bylo nutné zohlednit významnou americkou národnostní menšinu, a tak nám z toho vyšla sestava hlavních postav. Filmový děj se od 80. let taky výrazně zrychlil a publikum hodně omládlo, takže tomu se taky muselo vyjít vstříc. Mimochodem na úkor kvality filmu, protože Matthijs van Heijningen sice zjevně Carpentera obdivuje a snaží se jít v jeho stopách, nicméně evidentně nechápe, v čem spočívala kvalita původního filmu. V něm hrála dominantní roli paranoidní atmosféra kolektivní nedůvěry, hysterie, plíživého strachu z nejistoty, komu se dá ještě věřit. Jestli něco v Heijningenově snímku schází, je to právě atmosféra. Carpenter pracoval s dlouhými záběry a klíčovými scénami u něj nebyly ty, kdy se Věc klube z lidských těl, ale ty, kde se konfrontovali polárníci mezi sebou. Jestliže dokázali hororoví fanoušci dlouze diskutovat o tom, jak se dostal na polární základnu plamenomet, v Heijningenově filmu těch logických děr a zjevných nesmyslů nacházím nesrovnatelně víc. Nejde o žádný průšvih, dokonce v rámci žánru jde možná o poctivý průměr daný především atraktivitou předlohy, ale kvalitě původního Carpenterova filmu se jeho následovník nepřiblížil ani vzdáleně. Předpokládal jsem, že to tak dopadne, a premiéře v kině jsem se vyhnul, nebyl jsem tedy ani zklamaný. Celkový dojem: 40 %. (11.02.2012)

Tuctová záležitost, která vyniká jenom onou "věcí." Zde je krásně vidět, jak geniální je myšlenka mimozemšťana vytvářejícího kopie takhle odporným, nechutným (v podstatě je to totéž slovo, ale má dvakrát tak velkou sílu) způsobem. S takovým hororovým skvostem se mělo zacházet s větší úctou. Jako velkej průšvih hodnotím výběr postav, to je totiž skupina zarostlejch vousáčů, co vypadají jako dřevorubci a z nich vyčnívá pouze doktorka a černoch (ze zřejmých důvodů). Copak jich pár nemohli aspoň oholit? No nic... Naopak kladně vidím hudební doprovod, kterej svou drásavostí vynahrazoval, kde atmosféra pohořela. Taky je tam sem tam zajímavá scéna a finále je překvapivě uspokojivé, ale stejně mě to spíš otrávilo. (19.03.2012)