Golda - Železná lady Izraele
Golda
Golda
Golda
Golda
Réžia:
Guy NattivScenár:
Nicholas MartinKamera:
Jasper WolfHudba:
Dascha DauenhauerHrajú:
Helen Mirren, Liev Schreiber, Camille Cottin, Ed Stoppard, Rotem Keinan, Dominic Mafham, Ben Caplan, Mark Fleischmann, Lior Ashkenazi, Daniel Ben Zenou (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
6. októbra 1973, pod rúškom tmy, v deň najväčšieho izraelského sviatku a počas mesiaca ramadánu, začali spojené vojská Egypta, Sýrie a Jordánska prekvapivý útok na Sinajský polostrov a Golanské výšiny. Golda Meirová, jediná premiérka v dejinách Izraela, stojí proti presile, čelí bezprostrednému, evidentnému a všadeprítomnému nebezpečenstvu, tikajúcej časovanej bombe, ktorej, ako dúfala, nikdy nebude musieť čeliť. Zahltená, paralyzovaná a frustrovaná vo svojom čisto mužskom kabinete, s malou nádejou na záchranu, sa táto jediná žena ocitá v závode s časom o záchranu miliónov životov na oboch stranách konfliktu. Takmer nepoznateľná Helen Mirren stelesňuje jednu z najikonickejších a najvplyvnejších politických vodkýň dvadsiateho storočia, ktorú predtým v televízii stvárnila Ingrid Bergman a na divadelných doskách Anne Bancroft. Golda Meirová sa ocitla v centre dramatických geopolitických udalostí a v rozhodujúcej scéne vysokej diplomacie, v okamihu, ktorý sa jej krajine mohol stať osudným, ako žena obklopená samými mužmi – generálmi Dajanom, Elazarom, Šaronom a tiež Henrym Kissingerom. (Film Europe)
(viac)Recenzie (31)
Maska Helen Mirren mě sice zpočátku rozptylovala, ale její stoprocentně spolehlivé herectví se pod ní naštěstí neztratilo. Golda je navíc životopisný film natočený tak, jak to mám rád, neboť stále tak trochu kontroverzní osobnost představuje ne od dětství po stáří, ale během jomkipurské války, kdy se naplno projeví snad všechny její kladné i ne-úplně-kladné vlastnosti. Scénář se zručně vyrovnává s velkým počtem postav, které jsem neměl problém od sebe rozlišit i díky výborně vybraným a s výjimkou bezvadného Lieva Schreibera také ne úplně známým hercům, ke klišé se uchýlí jen opravdu výjimečně a nepotřebuje ukázat ani rozmáchlé bitevní scény, aby nám řekl, jak hrozná věc je válka. Překvapivě dobrý film. A se skvělou hudbou! ()
Hlavním tahákem tohoto ne-životopisu je jistě suverénní výkon Helen Mirren a jejího maskérského týmu, výsledek však překvapivě soustředěně a poutavě nabízí i trochu jiný (a zábavnější) zážitek, než by člověk od biopicu o političce čekal. Více zde. ()
Film je poněkud schizofrenní v tom smyslu, že chvílemi je to velmi komorní, skoro televizní záležitost, a chvílemi kopíruje Pearl Harbor Michaela Baye (v několika různých scénách). Ohledně historických událostí jsem měl v hlavě stejný zmatek před ním jako po něm. Hlavním důvodem, proč ho vidět, je neidentifikovatelná Helen Mirrenová. ()
Děsně plytký a na informační background skoupý kýč, který úplně zahladil skutečnou kontroverznost premiérky, plný záběrů na uslzené oči a dalších nefunkčních mechanických prvků - asi nejhorší a prozrazující, že si s tím nikdo moc hlavu nelámal, je, že je to rámováno jako výpověď před komisí, ale jednak chybí i voiceover a jednak je těžko uvěřitelné, že co pak sledujeme, by jim Mairová skutečně sdělovala - detaily, jak odmítá jíst, chrchlá krev, slzí, co se jí zdá, co si říká s asistentkou o smrti a sebevraždě, vidiny ptáků atd. Takže ten formát vůbec nedrží, příchod před komisi a odchod jsou jen mechanicky a protismyslně přilepené k příběhu, který nevypráví Golda ani nikdo jiný.) *** Půl filmu jsem se aspoň trochu bavila tím, že jsem si v roli Goldy představovala Toma Hankse a fungovalo to taky. *** Ale s těmi dvěma hvězdami beru velkoryse v potaz, že to natočil nějaký zapálený "native guy". *** Viděno s OLí v kinosále Městské knihovny, kam jsme to ještě zašli shlédnout, protože Lí to slíbila bráchovi basáka z Kiss a my ji v tom nechtěli nechat (vy jste mimochodem věděli, že "kissáci" jsou původem z Izraele?). *~ ()
Tu samozrejme treba byť opatrný. Najmä s kritikou na Goldu a podobných, na to sú predsa paragrafy. V každom prípade Mirren vynikajúco zamaskovaná a presvedčivá vo svojej úlohe, hoci jarmulková obec sa ozvala, že ako je možné, že hrá Židovku Nežidovka., lebo doteraz si nevšimli, že už aj černosi hrajú belochov a to je sakra väčší rozdiel na prvý aj druhý pohľad než medzi synom Dávidovym a Gójom. No a aj to obdobie Jomkipurskej vojny bolo vo filme ukázané dobre, samozrejme z pohľadu Goldy a s ohľadom na geopolitiku. Aj preto to môže diváka odrádzať, dosť má geopolitiky aj pomimo filmu a tu je celé rozprávanie zamerané najmä na politické diskusie a rozhodovanie za zatvorenými dverami. Film však môže byť poučný pre tých, ktoré nepoznajú úplne detaily tejto udalosti a zaujímajú sa o históriu. Ale úplne pre všetkých nie je. ()
Brilantní. Past je v tom, že abyste filmu rozuměli, musíte mít předem v hlavě historii Izraele a alespoň zhruba průběh jomkipurské války (abych se zorientoval, studoval jsem jomkipurskou válku zhruba hodinu). Pokud to v hlavě máte, pak po dobu téměř 100 minut v téměř divadelním dramatu sledujete tvář ženy, na které se celá hrůza konfliktu (návštěvy nemocnice, zvuky ve sluchátkách, až paranoidní obrazy) odráží. Nedá se nesrovnat s explozivním Oppenheimerem - Golda je komorní snímek s brutálním pohledem do duše dodnes jediné první ministrině státu Izrael, na jehož konci cítí divák brutální respekt k této ženě (která posadila Kissingera ve své kuchyni a donutila ho sníst dvě lžíce boršče). ■ Mimochodem - Golda Meirová se narodila v židovské rodině na Ukrajině. ()
Chvályhodný pokus o subjektivní portrét historicky důležité persóny na pozadí krátkého úseku několikadenních událostí, který tak chce upomínat na filmy jako Spencer či Jackie. Postrádá však Larrańovu neokázalost a sklouzává k instantním senzacím, díky čemuž se jedná spíš o takový celovečerní klip k písni Vezeme bábu, což nemusí být nutně špatně. Navíc odůvodnění ratingu PG-13 od MPAA, k němuž se uchýlila z důvodu "pervasive smoking" mi určilo další z životních cílů. ()
Tohle není klasický životopisný film, který by sledoval Goldu Meir v nějakém delším časovém úseku. Celý děj je smrsknut do tří týdnů jomkipurské války. A pokud se nechytáte stran historie, tak budete docela silně tápat. Kolikrát mi připadalo, že tvůrci počítají s tím, že divák má téma v malíku a bílá místa si s přehledem doplní sám. A i když se považuju za někoho, kdo má o tomhle něco načteno, dost mě ten přístup autorů štval. Pro člověka neznalého se tak film musí nutně omezit na sledování odhodlané ženy, která musí vést válku a nést břímě, které tato odpovědnost přináší. Tady se ukázalo herecké mistrovství Helen Mirren, která zahrála excelentně a řekla si o dalšího Oscara. Bohužel ani ona ale nedokázala vyrovnat rezervy, které film má. Na druhou stranu ve světle toho, co se nyní v Izraeli děje, film získává na intenzitě a proto hodnotím výš, než za běžných okolností. 80% ()
Někdo tady psal, že je potřeba znát historii, aby bylo možné filmu rozumět. Nemyslím si, že je to nezbytnost. Ne, že bych o Izraeli nic nevěděla, ale o Jomkipurské válce to neplatí. Tam je to čistý nic. Přesto jsem filmu rozuměla (neměla jsem pocit, že čemukoliv nerozumím). Ono v něm - podle mého soudu - ani tak o přesná fakta a čísla nejde. Není to dokument, ale spíš balada o úžasné ženě. O strašlivě těžkém kousku jejího života. S úchvatnou Helen Mirren a nesmírně působivou hudbou (původem ruská skladatelka). PS: v kině přede mnou seděl muž v jarmulce. ()
Skvělá Hellen Mirren v komorním neživotopisu motajícím se čistě kolem Jomkipurské války. Bavilo mě sledovat ten rozpor Goldy Meir, která musela být jako premiérka navenek silná a rozhodná a přesto se na ní hrůza války a strášák Izraelského zániku celkem logicky docela dost podepisovaly. Ani mi nevadilo, že se tentokrát šlo netradiční cestou a nemusel sem tak sledovat klasický životopis. Co už mi ale trochu vadilo je fakt, že jsem se nedozvěděl proč je Meir dodnes ve své domovině vnímána jako kontroverzní osoba…65% ()
Zaujímavý pohľad do zákulisia Jomkippurskej vojny z perspektívy vtedajšej izraelskej premiérky Goldy Meir. Tá sa ocitla v nezávidia hodnej situácii, keď zistila, že ďalšia vojna je na spadnutie (hoci sa to po tej okupačnej syntéze vyplývajúcej zo 6-dňovej vojny dalo aj čakať). Takticky Izrael počkal na útok, na základe čoho mohli rátať s podporou spojencov - a potom to bol už klasicky scenár. Čo sa týka filmového spracovania tejto udalosti, bolo to prekvapivo celkom vyvážené a nebola to výslovne óda na hrdinstvo Izraela, resp. elégia na obeť regiónu. Na môj vkus tu bolo až príliš veľa toho vojnového spravodajstva a stratégie, ale asi to bolo nevyhnutné. Helen Mirren bola v tejto úlohe skvelá. Celkovo na 3* ()
Velkým kamenem úrazu tohoto filmu je scénář a celkové zpracování příběhu. Možná by mě bavilo víc sledovat více ze života Goldy, než jen její část a už je to druhý životopisný snímek, se kterým mám tenhle problém (Maestro). Jediným velkým tahákem je tu Helen a upřímně si ani nejsem jistá, jestli mi do téhle role seděla. Velká poklona ale patří maskérům, kteří zvládli bravůrní práci, ale i tak to film nezachránilo. Je to čistý průměr bez emocí, chladný a odtažitý. ()
Výborná pohádka podle skutečných událostí, ve kterých dobrá babička s kabelkou - další z klubu sympatických kuřáků - narozená už v roce, kdy ze světové scény odcházejí lidé jako Otto von Bismarck, císařovna Sisi, nebo Stéphane Mallarmé, poráží arabsko-sovětskou osu zla. V těchto týdnech je to zároveň aktuální a alarmující připomínka toho, kterak Izrael bojuje neustále o své přežití a holou existenci, kdy je zprvu zaskočen, ponížen, aby následně dal svému nepříteli po tlamě; ve filmu a Davidem Borkem z ČT zmiňovaná reputace Izraele nesmí dojít k úhoně, jinak si na něm okolí smlsne. Bohužel to stojí vždy stovky a tisíce mrtvých. Jediné minus celého filmu snad tkví ve zbytečně intenzivně až artově zobrazované úzkosti premiérky, dramatické a emočně silné by to všechno bylo i bez toho. ()
Těžko říct, jestli je film spíše poctou pro Českou televizi, že by uměla natočit lepší biografický snímek nebo zklamáním pro producenty filmu, že by v produkci třeba České televize mohl vziknout i dramatičtější a zajímavější film postavený na zajímavějších dialozích. Film Golda není o nic víc lepší nebo horší, než kdekterý publicistický článek, který může být informativnější a emotivnější. Nic proti Helen Mirren, která tu má bezpečně hodně prostoru na to, aby dala postavě co potřebuje. Že to omezuje prostor pro samotnou válku, už je druhá věc. Dověděli jsme se, že Kissinger si pochutnal na boršči, ale že moc po dvou večeřích s rusy neměl hlad. ()
"Nejsem děvče co se schovává ve sklepě..." Že to musela mít Golda Meierová, první a zatím i poslední izraelská premiérka, v období Jomkipurské války velmi těžké, jsem asi tušil. Přesto, že to bylo (i vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu) těžké až tak moc, byl pro mě docela objev. Celkově je tento film v první řadě one-woman show Helen Mirren, kterou by ale člověk díky skvělé práci maskérů snad ani nepoznal. Samotná Mirren mě dostala především v těch scénách, v nichž hlavní hrdinka prožívá (vzhledem k nepříznivé situaci na bojišti) těžké nervové otřesy, případně kdy se nevyhne slzám. Trošku jsem si při těchto scénách říkal, že moc nekorespondují s oním přízviskem "železná lady Izraelem", které se dostalo i do názvu tohoto filmu. Ale pak jsem si říkal, že bylo i dobře ukázat Goldu i jako ženu z masa a kostí, ženu se všemi lidskými slabostmi. Jen bych řekl, že zde až moc tyčila ona její pověstná kuřácká slabost. Tolik dýmu snad kolem sebe dotyčná ani vypouštěn nemohla, říkal jsem si někdy. A v závěru, kdy Golda kouří téměř až na smrtelné posteli v nemocnici, to již byla nepochybně čistě autorská licence a za mě to už bylo trošku přes čáru. Ale jinak silný divácký zážitek. Možná ještě zmíním, že se mi velmi líbil nápad ukázat hrůzu války vlastně jen formou radiového vysílání. I když člověk nic moc z té hrůzy neviděl, slyšel toho až dost... ()
Jedna maska, aj keď dokonalá, nemôže zobrať sošku za celý film. O Jom Kipurskej vojne som mal toho na škole dosť, takže príbeh ma veľmi neprekvapil a osobnosť Goldy ma v princípe nezaujíma. 3 z 5 ()
Dejiny Izraela by neboli bez takej osobnosti ako Golda Meirová. Narodená na prelome 18/19 storočia v Rusku v Kieve. Potomok Aškenézkych židov alebo Chazarov, to by rozoznala len DNA. Jej rodičia urobili správne rozhodnutie a v 1903 emigrovali do USA. Je nepochybné že v mladom veku mala obdivuhodný drive. Odmietla zastávať úhohu typickej židovskej ženy - matky starajúcej sa o deti a manžela. Študovala, presídlila sa ako presvedčená sionistka do Izraela, hrdlačila v kibuce. Ako prvá dostala Izraelský pas a bola prvou veľvyslankyňou v Rusku. A tu bol problém, Izrael nesplnil očakávania Visarionoviča a plánovaný socialistický štát to začal točiť k USA. A ako inak, túto zradu Visarionovič trestal. Golda sa dala dokopy veľmi rýchlo s najvplyvnejšou židovkou v ZSSR Polinou Zhemchuzhinou, manželkou Molotova. To nebolo príliš diplomatické, Polina ho už dlhú dobu iritovala, tak už v 12/1948 dostala 5 rokov v Gulagu. Dosť mi vadí názov Želená lady, s tým som sa u Goldy nikdy nestretol. Toto pomenovanie prináleží len Margaret Thatcherovej. V období ktoré zachytáva tento film je Golda tak skorodovaný šrot, fajčiaca jednu bezfiltrovú Chesterfieldku za druhou a rakovina na krku. Nenávidela ZSSR za to, že dodával zbrane Arabom a kopala ešte aj do Dostojevského a Tolstého. Konflik Arabov a Izraela ktorý začal 6.10.1973 známy ako Yomkipurská vojna je najväčšia potupa Izraelskej armády. Totálne zlyhanie Izraelských a US spravodajských služieb aj keď mali zaručené správy od dvojitého agenta tajnej služby Egypta a zároveň Mosadu miliardára a obchodníka so zbraňami Ashrafa Marwana, manžela Násirovej druhej dcéry. (v r. 2007 záhadne vypadol z balkóna v Londýnskom byte). Prečo Golda, táto troska neodstúpila a nestiahla sa do úzadia ? No lebo nikoho lepšieho Izrael nemal. Keď najvyšší predstavitelia Izraelu pochopili čo sa na nich rúti prvý sa rozklepal a doslovne sa poblil a zašil (viď film) minister obrany Mojše Dayan. A ako to dopadlo ? No klasicky, Golda zavolala ministrovi zahraničných vecí Henrymu Kissingerovi ( žid narodený v Nemecku) ktorý si Goldu veľmi vážil a bolo postarané. Celé to vystihuje krásny dialóg pri návšteve Henryho u Goldy. Henry: Pani ministerská predsedkyňa, musím Vám na začiatku oznámiť že v prvom rade som Američan, potom minister zahraničných vecí USA a až nakoniec Žid A skvelá odpoveď Goldy: Ale Henry, Vy zabúdate že v Izraeli čítame sprava doľava. A ako to dopadlo ? Lobby nasadila všetky páky, Američania leteckým mostom dodali 22.500 ton vojnového materiálu. Kabinet Goldy Meirovej odsúhlasil aktivovať 13 jadrových hlavíc, každá 20 kT na rakety Jericho a F-4 Phantom II (Hirošima 15 kT). A bolo to. Čo musím pochváliť je skvelá hudba Leo Cohena - Who By Fire Uvidíme čo vykúzli Anthony Blinken potomok uhorských židov. Ale to je už iná kapitola. Asi ani najväčší optimista neverí že tam bude raz mier pod olivami. A Ukrajina detto, tam pod beriezkami. Prehodnocujem, je to na 2,5 ale čo sa tam teraz deje zaokrúhľujem smerom dole. ()
6.10.1973 překvapili arabské státy Izrael svým útokem tak, že ho málem zničily. Statisícová vojska, tisíce tanků a stovky letadel a v tomto filmu o premiérce Izraele není krom archivních dobových záběrů ani jeden, ani jedna scéna z bojiště, protože tenhle film je vlastně jakousi technickou studií politických osobností napadeného státu s dávkou psychologie. Možná to není pro masy, ale přesto napínavý film, který působí často komorně, ale nikoliv levně, naopak s feelingem výpravné dobovky. Polovina úspěchu je herecký výkon perfektní Helen Mirren. ()
Som necitlivý alebo to nebolo dobre natočené? ()
Súvisiace novinky
Desátý ročník Be2Can začíná zítra!
Be2Can, přehlídka výrazných filmů ze tří největších filmových festivalů v Berlíně, Benátkách a Cannes, oslaví jubilejní desátý ročník. Odehraje se mezi 4. a 11. říjnem a do programu ji zařadí 28… (viac)