Réžia:
Celine SongScenár:
Celine SongKamera:
Shabier KirchnerHrajú:
Greta Lee, Yoo Teo, John Magaro, Isaac Powell, Jojo T. Gibbs, Kristen Sieh, Nathan Clarkson, Emily Cass McDonnell, Keelia Clarkson, Seung-ah Moon, Jane Kim (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Čo by bolo keby? V kórejčine existuje slovo In-Yun, ktoré znamená ,,spojení osudom‘‘. Keď sa dvaja ľudia stretnú, znamená to, že ich osudy boli prepletené aj v ďalších životoch. Citlivá moderná romanca rozpráva príbeh spisovateľky Nory, a jej dvoch lások – tej detskej – Hae-Sunga, a tej dospelej – Arthura, odohrávajúci sa naprieč kontinentmi a desaťročiami. Noru a Hae-Sunga delia desaťtisíce kilometrov, spája ich však výnimočne hlboké puto. Po viac než dvoch dekádach odlúčenia sa stretávajú v New Yorku, kde Nora žije so svojim americkým manželom Arthurom. Nečakané stretnutie s osudovým mužom núti Noru pýtať sa zásadnú otázku – Čo by bolo, keby? Dojemnosť filmu nespočíva ani tak v stratenej láske, ako v aspektoch potenciálnych paralelných životov. (Filmtopia)
(viac)Recenzie (170)
Pekná dráma, citlivá, ale vnútorne som bol na strane Arthura. Záver typický babský. Vôbec som ju nepochopil. ()
Eternal Sunshine of Spotless Mind nespomínajú hlavní hrdinovia náhodou. Rovnako aj Past Lives začína v druhom bode obratu a retrospektívne sa dostávame k onomu dôležitému momentu. Rovnako aj tu ide o prekvapenie a emocionálne to skvele funguje, ak si spomeniete, aké slová sprevádzali posedenie trojice za barom. Film bude veľká udalosť pre romantické osoby, ktoré veria v osud a jednu spriaznenú dušu, my ostatní môžeme chápať v podstate nadprirodzené pravidlá fikčného sveta ako pravidlá tohto diela a prežiť s postavami ich osud a vieru v ďalší, pre nich vo dvojici uspokojivejší život. Pre cynikov vážne, ale vážne Past Lives určený nie je. 70% ()
Jemné romantické drama vypráví příběh dvou lidí, kteří si jsou zjevně souzeni, leč osud tomu chce, že jejich kroky přesto společně životem nevedou. Tři dekády trvající vyprávění se třemi velkými skoky v čase se zaměřuje na pouhou trojici postav, kterou spojuje téma osudové předurčenosti a tisícileté provázanosti jejich duší. Hořkosladký nadčasový příběh těží ze vzpomínek na dávné lásky, z odžitých bolavých vztahových situací a z padnoucího obsazení herců, mezi nimiž to jiskří i beze slov. Začátek ještě může působit poněkud překotně, spolu s uvedením postav do dospělosti ale i vyprávění dospěje a zaměří se na to podstatné. Síla a krása se někdy opravdu skrývají v jednoduchosti, zvlášť když ta jednoduchost spočívá v přesné úsporné režii a v chytrých a uvědomělých dialozích. ()
Nějak mne to (citově) minulo. Ano, je moc hezké, že jste se jako děti měly rádi. A je fajn (?) filozofovat o tom, co by se stalo... kdyby se stalo něco jiného, než se stalo... ale co z toho? Klasické "co by kdyby"... 50% ()
Po dlhšej dobe som mal zo sledovania pokojne plynúceho americko-kórejského filmu dobrý pocit. Je ho možné bez väčších problémov považovať za romantický film, a to sú filmy, s ktorými mám často problém, pretože som na ne náročnejší, ako na iné. Našťastie minulé životy mi v niečom pripomenuli Pred súmrakom a Pred polnocou, s ktorými som bol nadmieru spokojný. Aj v tomto filme sa vyskytli miesta, kde strácal rytmus, ale zachraňovala to žena na režisérskej stoličke, pričom nebolo viditeľné, že išlo o jej prvý film. Bolo rozumné, že vsadila na jednoduchosť a prirodzenosť, pretože v nich je nielen krása, ale vedú aj k úspechu. ()
Romantický film pro inteligentní dospělé diváky je velmi okrajový žánr. Ostatně to většinou vypadá, že po něm ani není poptávka. Sem tam se toho někdo odváží. Celine Song dokonce usoudila, že inteligentní divák umí číst, a tak většinu dialogů napsala v korejštině. Její film je promyšlený (už úvodní barová scéna diváka vtáhne), s výborně vybroušenými dialogy, citlivě natočený a sympaticky obsazený. U mne zřejmě letošní vítěz v kategorii „překvapení roku“ (90%). ()
Citlivý, jemný a plne žltý film, kde sa vlastne v jednoduchosti filozofuje o tom, čo by bolo, keby bolo a ako by sa veci zmenili, keby bolo keby. Niečo o nenaplnenej láske a až naivné vracanie sa k minulosti. Dlhé zábery na oblohu, predmety a premýšľavé šikmé oči s poučením, že keď sa netopíš pod rozbúrenou vodou od vrtule trajektu, tak je to ešte dobré. Lebo by tá vrtuľa mohla skončiť aj v zadku. ()
Hae-Sung bol ten, ktorý vedel koho a čo chce .. a dal to všetko na výbornú. A Nora? Tej som vôbec nerozumela a naozaj nemala dôvod na konci plakať. A Arthur? .. svätý muž. Obyčajný príbeh, ale pocitovo ohromný, citlivý, cítiť v ňom štúdio A24. A ten fantastický, neustály, hudobný podmaz tomu dával tú pravú atmosféru. ()
Tento debut o nezkonzumovane lasce reziserky Celine Song je urcen k tomu, aby vas emocne znasilnil a roztrhal na milion kousku. Je to film schematicky, ale ucinny. Zkouma se dlouhotrvajici vzajemne spojeni, opusteni, zisky a ztraty. Dobre funguji vykony Grety Lee a Teo You. Dialogy jsou peclive a prostredi kazde sceny take. ()
Americko-korejská dialogovka z New Yorku, která nemá výrazné dialogy, není romantická ale má svou atmosféru a přestože je delší než si zaslouží, těch 100 minut v její společnosti, neuškodí. ()
Nejoriginálnější vztahový film všech dob, který opatrně pošlapuje mezi veškerými klišé a zdatně se jim vyhýbá. Skvělá emotivní hra s divákem. 9/10 ()
Za krásnou ukázku pokory k životu a úpřimnosti k člověku = vzácný úkaz nesobectví 🙏 ()
Woody Allen kedysi predstavil divákovi Manhattan tak, že sme mali pocit, že sa ním prechádzame. Sofia Coppola to spravila s Tokiom a Richard Linklater s Viedňou, Parížom a Gréckom. Past Lives od Celine Song nemá ani zďaleka možnosť rovnať sa vyššie spomenutým snímkom. A dôvod je pomerne jednoduchý. Celé to pôsobí neodžito. Dobrá myšlienka, ku koncu dokonca aj nejaká tá emócia, ale v konečnom dôsledku je to príliš čisté. Príliš uhladené. Príliš opatrné. Príliš technické. Necítim tam emóciu. Necítim tam ľahkosť. Cítiť tam náznaky niečoho. Niektoré scény sú dokonca herecky vyspelé. Má to aj pár vizuálnych nápadov, ale je to niekde na pol cesty. Aspoň pre mňa. Nemohol som sa zbaviť pocitu, že to natočil niekto, kto práve vyšiel zo školy a počas štúdia nemal veľmi čas na žiadny vzťah. A takýto pocit by vzťahový film asi nemal zanechávať. Takže za mňa priemer ku ktorému sa už asi nevrátim. ()
Nestává se mi to často, ale jednou za čas ano, nenacházím vhodná slova, to přesně pasuje na tuto nádhernou záležitost.. Líbilo se mi to ve všech ohledech, velice příjemní a sympatičtí herci (přiznávám, že ani jednoho z nich jsem neznala), příběh o setkání po letech, kdy stačilo jen pár okamžiků a přeneslo se na mě takových silných emocí, že mi to vhánělo slzy do očí.. Klidné tempo vyprávění mi v tomto případě sedlo, mohla jsem si ty dva užít.. Celine Songová zaslouží smeknutí klobouku, něco tak něžného, křehkého, krásného, přitom hlubokého a ryzího se jen tak nevidí, výborná práce od všech zúčastněných, ode mne plná palba a přemýšlet nad hodnocením dnes večer opravdu nemusím.. Film, který určitě ještě uvidím.. ()
Někdo na koho se nedá zapomenout, ale nešťastně - The Film.. Spousta trapných tich, trapných chvílek a smutku. Nic pro mě, ale to se nehodnotí... (Kino) ()
Nežná, sústredená, netradičná indie romantická dráma o jednom neštandardnom trojuholníku vzťahov, ktorá otvára veľmi citlivé témy, ktoré následne aj prezentuje s náležitou citlivosťou po celý čas vyhýbajúcou sa typickým hollywoodskym romantickým klišé a ponúka skôr taký obyčajný príbeh zo života, než klasickú filmovú romancu. Napriek pomerne odzbrojujúcemu záveru, kde všetky tie emócie budované v predošlým minútach doľahnú ako na titulnú postavu, tak na diváka, tak nemôžem si pomôcť, ale v tých predošlých sa mi Past Lives pod kožu až tak nedostal akoby som čakal. Po režíjnej stránke síce maximálne sústredené a vedené silnou režisérskou rukou, no za mňa zároveň aj pomerne zbytočne naťahované na 105 minút s postavami, ktoré si moje srdce získali až v samotnom závere, než by som ich osud hltal aj v priebehu predošlého diania. Na ďalšie počiny Celine Song som rozhodne zvedavý a uznávam kvality jej prvotiny, no úplný fanúšik jej režíjneho rukopisu ešte zatiaľ nie som. CELKOVO: 6/10 ()
Minulé životy....tohle mě odzbrojilo. Ne, sakra, tohle píšu špatně, vzdala jsem se dobrovolně. Tak proč jsem se i tak cítila jako v zajetí? Příběhu, jak to bylo natočené, úplně všeho. A řekla bych, že je jedno, jak moc si budete nalhávat, že je to předvídatelný a prvoplánový...důležitý je to, co budete cítit na konci :) ()
Já se tak těšila... a vlastn3 jsem zklamaná, prostě mi to přijde obyčejný. ()
Na režijní debut velmi profesionální a vyzrálé, hlavně co se dialogů týče, ale emocionálně mě to dost minulo, stejně jako podobně vychvalovaný Nejhorší člověk na světě. ()
Přestože tušíte kudy cesta povede, tak se na ní stejně vydáte. Aromantická romantika, kde je ukázáno, že někteří lidé můžou být pro nás život speciální bez ohledu na čas a vzdálenost. Citlivá a lehce odtažitá přesto dokáže chytnout za srdce, nenabízí sice nic navíc než řemeslně kvalitně odvedenou práci. Palec nahoru si to ovšem zaslouží, protože tyhle seriózní romance na plátně zas tak často nevidíme. ()
Reklama