Iron Claw
Železní bratři
The Iron Claw
The Iron Claw
The Iron Claw
Réžia:
Sean DurkinScenár:
Sean DurkinKamera:
Mátyás ErdélyHudba:
Richard Reed ParryHrajú:
Zac Efron, Lily James, Harris Dickinson, Jeremy Allen White, Maura Tierney, Holt McCallany, Cazzey Louis Cereghino, Stanley Simons, Brady Pierce (viac)Obsahy(2)
Skutočný príbeh nerozlučných bratov Von Erichovcov, ktorí sa začiatkom 80. rokov zapísali do histórie v silne konkurenčnom svete profesionálneho wrestlingu. Prostredníctvom tragédie a triumfu, v tieni svojho panovačného otca a trénera, hľadajú bratia nadživotnú nesmrteľnosť na najväčšej športovej scéne svojho času. (Continental film)
Recenzie (93)
Kdykoliv jsem sledoval přenos NHL a v pauze se objevilo cokoliv z wrestlingu okamžitě jsem přepnul. Wrestling nemám prostě rád! Tady mě nezaujali jen herci, ale i parádní trailer. Mám rád příběhy co píše život. A tohle by se vymyslet nedalo. Nevidím slabiny a vše šlape od začátku až do samého závěru skvěle. Velké nadšení a 10/10. Jak je možné, že to nemá nominace na Oscary??? ()
Příběh o bratrech Von Erichových, které velmi tvrdě trénoval vlastní otec tak, aby se z nich stali úspěšní wrestleři, má totiž velmi repetitivní stavbu vyprávění. Po nutném představení celé rodiny se totiž dostaneme do spirály „jeden z bratrů sbírá úspěchy v zápasení a pak se stane něco zlého“. A to je pro 130minutový film docela málo. Byla jsem docela zklamaná. ()
Neuvěřitelný příběh (a to ještě jednoho bratra ubrali, protože tomu by už nevěřil nikdo), který si úplně říkal o filmové zpracování. Wrestling mě sice nikdy nezajímal - a ani nezačne, je to vážně něco nelidsky odporného, ale síla toho filmu je hlavně v psychologii a dynamice rodinných vztahů. A o úžasném bratrství. Ta rodina rozhodně nebyla prokletá, jak si postupně všichni namluvili - jen otec byl autoritářské hovado (a ano, díky tomu chlapci dřeli a byli úspěšní) a matka pobožná bezcitná kráva (tedy aspoň v tom filmu). Učebnicový příklad toho, že ani ten největší úspěch pocit šťastného života negeneruje. Když tady okolo lidé píší, kolik jich na tom bylo s nimi v kině: tak u nás dohromady tři. ()
9/10. Pro nejlepší divácký zážitek si toho o filmu dopředu moc nezjišťujte, protože pokud o rodině Von Erichových nevíte nic a o wrestlingu víte jen to, že prostě existuje, budete dvojnásob zasaženi. Filmu se podařilo vše - ať už je to skvělá kamera, střih, dobře vybraný soundtrack, bravurní vykreslení všech zúčastněných postav nebo umění naprosto autenticky přenést atmosféru 80. let na americkém venkově. Vše se podařilo a já z filmu nemohl po celou jeho stopáž spustit oči. Spíš to na mě působilo tak, že měl film něco okolo 80 minut, strašně rychle mi to uteklo. Malou výtku mám snad jen u toho, že film mohl být o 10 minut delší a dát trochu více prostoru oběma ženským postavám. Dojemný, skvěle natočený a zahraný snímek, který skládá poctu celé rodině. Jako Češi rozumíme takřka všemu - fotbalu, hokeji, tenisu, basketu, boxu a po tomto snímku si troufám tvrdit, že budeme experti už i na wrestling. Poslední dobou se všeobecně točí neskutečně kvalitní snímky a tohle je jeden z nich. V žádném případě byste si neměli The Iron Claw nechat ujít! ()
Film plný šampionů! Nejlepší film desetiletí! ()
Neskutečný příběh jedné rodiny, který mě odpálil do sedačky. Příběh o vysvobození, tíze rodiny, vzájemné opoře a přehnané autoritě. Skvěle natočený snímek, který vás na začátku uvítá s otevřenou náručí a postupně vám představuje postavy. Následně vám dá ochutnat slávy rodiny Von Erichů a postupně do vás začne napouštět nepříjemné rodinné trable. A od druhé poloviny, která dostává čím dál více depresivní atmosféru vás začne máchat ve všech možných sračkách. Díky první polovině ta druhá funguje o to více a hned dostává větší dopad. Film sází a také stojí na hercích a ti jsou zde prostě skvělý! Jak Zac Efron, Harris Dickinson nebo můj oblíbený Jeremy Allen White jsou neuvěřitelní a předvádí zde jedny z jejich nejlepších výkonů. Jednoznačně jeden z adeptů filmu roku 2024! ()
Nikdy se mi nepodařilo podlehnout kouzlu wrestlingu a do dneška ho považuji spíš za divadlo než sport. V tomhle kousku, ale vztah k wrestlingu nehraje roli a prim hraje rodinné drama v retro hávu kde tatík byl docela kretén a postupem času stíha rodinu jedna tragédie za druhou. Natočené je to celkem hezky a ani Effeon v He-Man módu mi tu moc nevadil, ale ve scénáři to kulhá minimálně na jednu nohu a po stránce emocí mě to úplně minulo. Přitom bych čekal že mě to sílou příběhu založeném na skutečnosti (jakkoliv upraveném pro potřeby filmu) strhne tak jako jiná podobná “sportovní” dramata. Bohužel nestalo se…60% ()
Mohlo to být o nějaký ten kousek kratší a wrestling je fakt pro retardy, to už jsem u podobného filmu určitě někdy psal. Zbytek je zajímavý, skvěle natočený a zahraný příběh, po kterém sice nezůstane kdovíjaká vzpomínka, ale kouká se na něj dobře. 70% ()
No, wow. SIlný příběh, to bez debat. Není na něm moc co hodnotit, kdy je životopisný, nicméně mě přeci jen mrzelo vynechání z příběhu nejmladšího bratra. To už by ten film snad snesl. Celé se to nicméně táhne velice pomalu a nezáživně, nepodařilo se mi vybudovat k žádné postavě vztah, jediný silný moment jsou slzy v závěru. Jinak celý počin působí spíše neuvěřitelně. Zac ztvárnil Kevina skvěle, ale asociální rodiče mi extrémně vadili. ()
Až neuvěřitelný životopisný snímek jedné wrestlerské rodiny, který bez spoilerů nejde nějakým způsobem odvyprávět. Osudy despotického otce a přísně vychovávaných synů v honbě za smyšlenými wrestlingovými tituly v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let. Rodina stíhána tragédií za tragédií. Bohužel jejich příběh je tím nejzajímavějším na celém filmu. Jinak se jedná o poměrně nudné s pomalu plynoucí drama. S tím mohl Sean Durkin a spol svést rozhodně více. ()
Silné psychologické drama jak od Aronofského. ()
Mám ráda filmy podle skutečnosti, tak jsem se rozhodla vydat i na tento. Mohl být klidně o něco kratší, ta první půlka se docela táhla, ale jinak se mi film líbil, i když nejsem fanynka wrestlingu. Upřímně jsem také byla zvědavá na Zaca Efrona, kterého jsem dlouho nikde ve filmu neviděla. Druhá polovina byl tedy masakr a vůbec jsem nestíhala pobírat všechny smutné události co následovaly. Tím, že se to opravdu stalo jsem byla emočně velmi smutná a jsem ráda, že si režisér vybral toto téma a rozšíil tento smutný příběh mezi lidi. Film se mi líbil, prostředí, výběr herců atd, takže doporučuji. ()
(8,5/10). The Iron Claw se postaral o takové moje poprvé - byl jsem totiž v kině úplně sám. Tedy byl jsem tam ještě se svojí partnerkou. Ale i tak to byl velice jedinečný a zvláštní pocit. Na jednu stranu máte kino celé pro sebe. Na straně druhé je smutné, že lidi na takovéto filmy nechodí a zajdou si raději na nějakou pitomou českou komedii. Možná to bude tím, že jsem příležitost vidět The Iron Claw chytil za pačesy doslova na poslední chvíli. Protože tohle byl definitivně poslední termín, kdy to u nás v Cinestaru dávali. Ale i tak to pro mě bylo šokující zjištění, když zhasly světla a kino zelo prázdnotou. Teď už však k samotnému filmu, který mě uchvátil svým autorským stylem a semlel svým dramatickým vyzněním. Studio A24 je mým druhým domovem a vždy s radostí prozkoumám jeho další projekt. Proto jsem s nadšením vyhlížel i snímek The Iron Claw, který není klasickým sportovním filmem podle šablony. Tohle je především příběh bratrského pouta, které je zahaleno temným hávem. Sledujeme příběh bratrské skvadry, pro které je wrestlingové zápolení vším. V jejím čele stojí Zac Efron, který se pro tuto roli díky fyzické transformaci proměnil doslova v bestii. Tato bestie je poháněna řádem, který mu byl už v mládí zakořeněn hluboko do srdce. Jeho mysl se nastavila na to, že neexistuje nic jiného než wrestling. Nedej bože, aby někdo konstatoval, že to je pouze divadýlko nebo show. Naštěstí pak na scénu přichází překrásná Lily James, která do jeho života přinese alespoň nějaké světlo a rozum. Jsem nesmírně vděčný za to, že se po vzoru Roberta Pattinsona začíná pomalu vymaňovat ze své škatulky hezounka také Zac Efron. Protože tento film ležel především na jeho muskulárních bedrech. Dále tady máme i ostatní méně či více slavné bratry, kdy každý z nich ve filmu prodává kus svého hereckého umu. Nastává mezi nimi perfektní synergie a rodinná pospolitost, která chytí za srdce i nesportovního fanouška. The Iron Claw je opravdu, ale opravdu hutným dramatem, které tne do živého. Nebojí se diváka utopit v bolesti spolu s beznadějí a sází mu jednu emoční ránu za druhou. Emočně náročný zážitek pozvedá také srdceryvná hudba, která výsledný zážitek ještě umocňuje. Divák se nemá šanci dostat z této bolestné spirály, která se vznáší nad hlavami této wrestlingové rodiny. Režisér Sean Durkin dokázal pomocí příběhu o na první pohled neznámých bratrech Von Erich, přetavit tento film ve velice osobní a niterní zážitek, který bude v mém srdci rezonovat ještě pěknou dávku dní, i poté co zazní zvonek ohlašující konec zápasu. "Tonight, I walk with my brothers." ()
Příběhově zajímavý film, trochu utahaný. Životní styl, kterým se rozhodnul otec svou rodinu vést mi nebyl moc sympatický... Emočně mi to přišlo slabší, nevtáhl mě do děje... Ale nějaký fanoušek sportu ten film možná ocení více. ()
Zajímavý autobiografický snímek ze světa wrestlingu, avšak forma mohla být daleko lepší. Obávám se, že na snímek rychle zapomenu. 65% ()
Decentní prohlídka bojů, kdy film se zdá být příjemně naschvál stejně hraný jako zápasy v ringu. V tom nejlepším slova smyslu. Citlivé drama, které má spád, dobré herecké koordinace. Efron teda vypadá jak Farquaad na roidech, nicméně zrovna zde ukazuje, že herectví ve vážné formě jde. I když s debilním účesem. Z jistých situací šlo vyždímat víc, aby zafungovala síla psychologických vazeb a tajů. Finále strhující s jasnou a dobrou myšlenkou. ()
"We'll be your brothers, Dad." Rodina plná talentu je vedená despotickým otcom smerom k úspechu. Aká je ale cena za úspech? Film by sa dal rozdeliť na dve polovice. V tej prvej sa zoznamujeme s rodinou, zázemím, ale aj športovým prostredím. Tieto základy sú síce potrebné, ale občas som mal pocit, že ide všetko až príliš po masle. V druhej polovici sa to ale zlomilo a úspech si začal vyberať svoju daň. Emocionálne je to silný film a boli pasáže, keď som si hovoril, že už fakt stačilo. A to oproti realite má film o jedného syna menej. Silná rodinná dráma, ktoré je pre fanúšikov Wrestlingu povinnosť. Kino Lumiere 80% ()
'The Iron Claw' je v prvé půli pravá testosteronová zábava (jakou jsem od Wrestlera s Rourkem neviděl, ten byl ale trochu jinde), bušení a zvuky padajících těl v ringu - je to na roztrhnutí trička a pumping iron, bušit s klukama, dávat si pivka a slunit se na Slunci, a že to má pár dechberoucích letních záběrů. Je to taková idylka, která je chytře budovaná pro to, co bude následovat v druhém aktu, jenže tragédie těch jednotlivých věcí jaksi nedopadne, ten zemře, ten se zmrzačí, další tohle a to bratrské pouto tam nejde příliš cítit, nebo je jaksi chtěné, řečeno v pár scénách... rozpadá se to, jakoby ona pověstná rodinná kletba opravdu přecházela, snad i na film samotný. Sledujeme despotického fotra, který rankuje svoje syny podle oblíbenosti (a ještě jim to řekne přímo do ksichtu) a všechny je chce vidět v pro-wrestlingu, aby dosáhli toho, co jemu bylo "ukradeno od úst" a synáčkové, celá famílie, s náboženskou a dystancující se matkou (která je v rámci filmu skoro neexistující), jsou si i tak hodně blízcí a pracují tvrdě na splnění tohohle cíle (někteří steroidy, někteří kokainem) a otci je jedno, že jde přes mrtvoly svých dětí. Kevin (Zac Efron), který je zpočátku #1 je rychle upozaděn, ač fyzicky nejtalentovanější a největší dříč, má holt slabší mic-skills a ráz, takže se do popředí proderou jeho bratři (i přes touhu naplnit otcovo přání jsou pro něj bratři ale tou nejdůležitější věcí, což je asi nejspásnější a nejpozitivnějších charakteristika hlavní postavy), a ti jaksi, nevinně, pořád sice drží při sobě, nicméně je to politika rodiny, politika toho, co lidé chtějí vidět v jejich práci, co drží Kevina v pozadí, než dostane opět svoji šanci. Nejlepší physique (a He-Man haircut) transformation definitivně přinesl Zac Efron, ale jako celek to až překvapivě proplouvá, je plané, bez silnějšího nebo výraznějšího climax momentu, který by vás zaujal. Silný námět holt opět neudělal sám o sobě kvalitní scénář a Sean Durkin jen spíše dostal dobrý projekt do rukou. Holta McCallanyho mám mnohem radši v rolích jaké předvádí třeba v Mindhunterovi. Jediná skvělá část je střetávání bratrů po jednotlivých úmrtích, v jakoby retrospektivních momentech, či snad to má být nebe? I tak se nelze ubránit, že jeden z mnou velmi očekávaných projektů působí i při dvou hodinách+ děsně zkratkovitě, nedořčeně a jaksi na půli cesty, ať jde o ukázku čehokoliv (i třeba Kevina jako otce, nebo jako bratra). I Jeremy Allen White mi tu přijde trestuhodně nevyužitý, ale možná jsem rozmlsaný z jeho geniálního chefa z 'The Bear'. Na to jak dlouho jsem na tohle čekal mi to připadá jako nějaká epizoda béčkové TV show, navlečená do vizuálně lepšího kabátu, ale určitě ne jako to, co se to prezentuje. Hodně o tom vypovídá i dost solidní ignorace ze strany jakýchkoliv předních ocenění. Slibovalo to víc, takže zkrátka... ()
Začíná to jako krásná rodinná idylka, ale pak se začne projevovat prokletí... Bylo to teda hutné sportovní drama. A ten fakt, že jde o true story, tomu hodně dodává na síle. Herecky pevné v kramflecích, filmařsky sebevědomé a stopář dvě deset akorát. ()
Súvisiace novinky
Bruce Springsteen dostane hraný film
Příběh legendárního amerického rockového zpěváka a kytaristy Bruce Springsteena se dočká hraného filmu. Chystané dílo by mělo sledovat zejména období vzniku hudebníkova šestého studiového alba s… (viac)
Vrátí se příští rok Medvěd? Ano, šéfkuchaři!
Zprvu nenápadná série o talentovaném šéfkuchaři, který se vrací do rodného města, aby po bratrovi převzal chřadnoucí restauraci, se během dvou sezón stala obrovským hitem. Premiéra druhé sezóny… (viac)